Fico a Orbán vyzvali EU k přehodnocení strategie vůči Ukrajině. Byli jediní

Slovenský premiér Robert Fico a maďarský premiér Viktor Orbán včera na večeři v Budapešti vyzvali lídry Evropské unie k přehodnocení strategie vůči Ukrajině. 

Tématem setkání byla rostoucí nejistota ohledně pokračování americké podpory Ukrajině, zejména s ohledem na možné vítězství Donalda Trumpa v nadcházejících prezidentských volbách. Fico a Orbán společně poukazovali na nutnost připravit se na možnost, že se Evropa bude muset spoléhat sama na sebe v otázce podpory Ukrajiny.

Představitelé ostatních členských zemí EU zatím považují současnou strategii za funkční, jak uvedl pro agenturu Reuters vysoce postavený představitel EU. Přesto však chápou obavy Fica a Orbána a připouštějí, že změna vedení v USA by mohla vést ke snížení či zastavení americké pomoci Ukrajině. Taková situace by Evropskou unii postavila do obtížné pozice, kdy by musela přehodnotit své vlastní možnosti a zodpovědnost v oblasti vojenské a finanční podpory Kyjeva.

Robert Fico ve videu zveřejněném po summitu Evropského politického společenství zdůraznil, že Slovensko nebude podporovat návrh, aby EU převzala úplnou finanční odpovědnost za Ukrajinu, pokud by USA pod vedením Trumpa svou podporu ukončily. Podle něj musí Unie přesměrovat své finanční zdroje na další významné problémy, jako je boj s nelegální migrací, což označil za klíčové téma, které má pro EU větší význam než současná pomoc Ukrajině.

Orbán na summitu představil svou vizi nové evropské strategie k Ukrajině, kterou považuje za nevyhnutelnou. „Vítězství republikánů v Americe otevírá pro evropské lídry otázku, zda sama Evropa dokáže nadále udržet vojenskou a finanční podporu pro Ukrajinu. Jsou zde vážné pochybnosti, a proto je třeba vytvořit novou strategii,“ prohlásil Orbán. Tato slova odrážejí jeho dlouhodobé postoje k řešení konfliktu na Ukrajině a jeho skeptický pohled na zapojení evropských institucí v této otázce.

Dalším bodem, který Fico při setkání zdůraznil, bylo podle něj nespravedlivé rozdělení financí v Unii. Podle něj by bylo nerozumné investovat obrovské prostředky do války na Ukrajině, zatímco Unie čelí závažným problémům v otázce migrace a bezpečnosti, které vyžadují stejně intenzivní podporu. „Pokud máme mít peníze na Ukrajinu, musíme mít peníze i na problémy, které ohrožují EU podstatně více,“ prohlásil.

Orbánův a Ficův tlak na změnu strategie přichází v době, kdy je Evropa rozdělena v názorech na budoucí kroky vůči Ukrajině. Zatímco některé členské státy jako Polsko a pobaltské země podporují pokračující pomoc Ukrajině, státy jako Maďarsko a nyní i Slovensko prosazují opatrnější přístup. Spor o podporu Ukrajiny by se mohl prohloubit s blížícím se americkým volebním obdobím a potenciálními změnami ve Washingtonu.

Tato situace je výzvou pro evropské lídry, kteří budou muset najít způsob, jak zajistit bezpečnost a stabilitu kontinentu, aniž by narušili dosavadní spolupráci s Ukrajinou. Pokud by se USA rozhodly svou pomoc omezit nebo zcela ukončit, mohlo by to Evropu přinutit přehodnotit vlastní strategie a zdroje v době, kdy se situace na Ukrajině stává stále naléhavější a složitější. 

Související

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.
Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Robert Fico Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 58 minutami

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 2 hodinami

včera

včera

Afghanistán, ilustrační foto

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

včera

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

včera

Gaza

Neúnosné podmínky v Gaze: Zima přináší zoufalství a boj o přežití

V Pásmu Gazy, kde se desetitisíce lidí uchylují na exponované středomořské pobřeží, se tvrdá zima stává noční můrou pro ty, kteří ztratili své domovy. Místní obyvatelé, zbaveni základních potřeb, čelí drsným podmínkám v provizorních přístřešcích, zatímco teploty klesají a bouře ničí jejich už tak skromné zázemí.

včera

včera

Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

včera

včera

včera

Joe Biden

Biden udělil největší milosti v historii USA

Joe Biden, prezident Spojených států, provedl dosud největší jednorázový akt prezidentské milosti, když zmírnil tresty téměř 1 500 lidem a omilostnil dalších 39 osob odsouzených za nenásilné trestné činy. Tento krok, oznámený Bílým domem, má za cíl pomoci rodinám, posílit komunity a podpořit reintegraci těch, kteří již prokázali svou rehabilitaci.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Spása Francie, nebo její zhouba? Marine Le Pen stojí před klíčovým rozhodnutím

Marine Le Pen, dlouholetá lídryně krajní pravice ve Francii, se nachází na klíčovém rozcestí své politické kariéry. V posledních týdnech si musela vybrat mezi tím, zda bude nadále působit jako disruptivní síla schopná otřást francouzskou politikou, nebo zda bude pokračovat v kultivování své mainstreamové image, která je nezbytná pro dosažení prezidentského úřadu v roce 2027.

včera

včera

Donald Trump

Časopis Time vybral osobnost roku 2024. Neuspěla vévodkyně Kate ani Elon Musk

Donald Trump se stal osobností roku časopisu Time již podruhé. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 byl oceněn za svou schopnost zorganizovat „historický comeback“, za přetvoření politické krajiny USA a za výraznou proměnu amerického prezidentského úřadu i role Spojených států na světové scéně.

včera

včera

Donald Trump

Přátelství USA a Ruska je vyloučeno. Trump to dal Putinovi jasně najevo

Donald Trump, bývalý a čerstvě zvolený prezident Spojených států, vyvolal pozornost svým nedělním prohlášením na sociální síti Truth Social, kdy komentoval pád režimu Bašára al-Asada v Sýrii. Trump ostře kritizoval roli Ruska, klíčového podporovatele Asada, a zdůraznil, že „Rusko nemělo být v Sýrii vůbec přítomno.“

včera

včera

Dan Jørgensen

Rusko už nebudeme potřebovat. Připravme se na to, vyzval nový evropský komisař

Dan Jørgensen, nový evropský komisař pro energetiku, oznámil, že jeho hlavní prioritou je připravit plán, který definitivně přeruší veškeré energetické vazby Evropské unie na Rusko. Ve svém prvním rozhovoru od nástupu do funkce pro Politico varoval, že úsilí EU o odstřižení od ruských energetických zdrojů stagnuje a je třeba znovu získat dynamiku.

včera

EU zvažuje, že bude financovat válku na Ukrajině ruskými penězi

Kaja Kallasová, nová vysoká představitelka EU pro zahraniční věci, uvedla, že miliardy eur z ruských státních prostředků zmrazených v Evropské unii by měly být využity na pomoc Ukrajině. Podle ní má Ukrajina legitimní nárok na odškodnění za škody způsobené ruskou agresí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy