Frustrace, zuřivost, nenávist. Francie se zmítá v politické krizi, podle expertů jedné z nejhorších v historii

Bývalý francouzský prezident Charles de Gaulle se kdysi ptal, jak lze vládnout zemi s 246 druhy sýrů. O více než 60 let později se zdá, že odpověď zní, že to nejde. Francie se potýká s velkou politickou nestabilitou, jejíž poslední projev přišel v podobě odchodu premiéra Francoise Bayroua. Ten byl v úřadu necelý rok a v pondělí čelí hlasování o důvěře, které s největší pravděpodobností prohraje. Pokud se tak stane, stane se čtvrtým premiérem, který odstoupí za pouhých 20 měsíců.

Bayrou vyvolal hlasování o důvěře ve snaze prosadit nepopulární úsporný plán ve výši 44 miliard eur, který zahrnuje zrušení dvou státních svátků a zmrazení výdajů. Označil to za věc „národního přežití“ a varoval, že francouzský dluh roste „každou hodinu každého dne o 12 milionů eur“.

Jeho předchůdce, Michel Barnier, vydržel v úřadu pouze tři měsíce kvůli neschopnosti přesvědčit Francouze o nutnosti úsporných opatření. S prohlubující se nestabilitou rostou i náklady na půjčky. Výnosy desetiletých dluhopisů vzrostly nad Španělsko, Portugalsko a Řecko a přibližují se Itálii.

Současná nestabilita se datuje k loňskému rozhodnutí prezidenta Emmanuela Macrona vypsat předčasné volby. Udělal to kvůli úspěchu krajně pravicového Národního sdružení v evropských volbách. Jeho vlastní strana v parlamentu ztratila poslance ve prospěch krajní pravice a levice, což vedlo k rozdělenému parlamentu.

Pátá republika, kterou v roce 1958 založil de Gaulle, měla zemi uchránit před chronickou nestabilitou. Nová ústava poskytla široké pravomoci exekutivě a zavedla většinový systém, aby se předešlo krátkodobým vládám. Po desetiletí se střídaly dvě hlavní mainstreamové strany. Macron tento systém narušil v roce 2017, kdy se stal prvním prezidentem, který byl zvolen bez podpory jedné z těchto dvou stran. V roce 2022 byl sice znovuzvolen, ale v parlamentu ztratil většinu, protože voliči se přesunuli do extrémů. 

Pokud Bayrou odstoupí, tlak na Macrona, aby rezignoval, se zvýší, ačkoliv prezident slíbil, že setrvá v úřadu až do konce svého funkčního období. Krajně pravicová politička Marine Le Pen požaduje, aby rozpustil parlament, ale nové volby by téměř jistě posílily její stranu. Další možností by bylo jmenovat prozatímní vládu, kde jsou favority ministři Sébastien Lecornu a Gérald Darmanin.

Politické klima je však pochmurné. Průzkum agentury Elabe naznačuje, že by v případě dalších voleb opět zvítězilo Národní sdružení, levice by byla druhá a střed by skončil na třetím místě. Nedůvěra veřejnosti v politickou třídu se navíc zhroutila a na 10. září jsou plánovány celonárodní protesty pod heslem „Zablokujme vše“.

Saskya Vandoorne, analytička CNN, uvádí, že současná situace je nejhorší od počátku páté republiky. I když de Gaulle čelil pokusům o atentát a Alžírské válce, dnešní Francie je „frustrovaná, zuřivá a plná nenávisti vůči elitě“. Francie je nyní v přechodné fázi mezi systémem, který nefunguje, a systémem, který si nikdo nedokáže představit. Tato nestabilita je dar pro ruského prezidenta Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří s potěšením poukazují na evropské slabosti. 

Související

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

Více souvisejících

Francie

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Slovenská policie reaguje na požár v Pardubicích

I na Slovensku je kauza podezřelého pátečního požáru v Pardubicích velkým tématem. Tamní policie neví o jakékoliv souvislosti události se Slovenskem, kde by momentálně nemělo hrozit jakékoliv nebezpečí. 

včera

včera

Policie vyšetřuje požár v Pardubicích pro podezření z terorismu.

Policie prozradila novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích

Na místě pátečního požáru v Pardubicích pokračuje policejní vyšetřování. Práci již dokončili pyrotechnici, které vystřídali kriminalisté. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. V pátek se dokonce sešla Bezpečnostní rada státu. 

včera

včera

včera

Tanker, ilustrační fotografie.

Česko je mezi zeměmi, které chtějí chránit lodě v Hormuzském průlivu

Česko je mezi zeměmi, které chtějí zajišťovat bezpečnost tankerů v Hormuzském průlivu, jímž proudí do světa cenná ropa. Vyplývá to z informací zahraničních médií. Washington ostatně naznačil, že o zajištění bezpečného lodního provozu v průlivu by se měly starat státy, které ho využívají. 

včera

včera

včera

20. března 2026 21:50

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace

Jedna z evropských královských rodin se obává o svou prominentní členku. Zdravotní stav norské korunní princezny Mette-Marit, která se dlouhodobě potýká s chronickou plicní fibrózou, se znovu zhoršil. Informoval o tom web Topky.sk, který se odvolává na zahraniční zpravodajské agentury. 

20. března 2026 20:22

Andrej Babiš

Babiš vyzval zbrojařské firmy k maximálnímu zabezpečení areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v Pardubicích vyzval zbrojařské firmy, aby své areály co možná nejlépe zabezpečily. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. Stupeň ohrožení terorismem se pro tuto chvíli nemění a zůstává na druhém ze čtyř. 

20. března 2026 19:37

Začne další dlouhá výluka. Tramvaje nebudou jezdit u Pražského hradu

Turisté asi nebudou nadšení, ale každá tramvajová trať potřebuje čas od času opravit. Již o víkendu začnou práce na úseku u Pražského hradu, který je jednou z nejvyhledávanějších památek v hlavním městě. Rekonstrukce potrvá až do léta. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy