Ruské nezávislé hnutí Golos (v překladu Hlas), které monitoruje dodržování práv voličů a volebních pravidel, označilo prezidentské volby v Rusku za "nejpodvodnější a nejzkorumpovanější v historii země." Jejich vítězem byl vyhlášen úřadující šéf Kremlu Vladimir Putin, který získal téměř 90 procent odevzdaných hlasů.
Prezidentské volby probíhaly od minulého pátku do neděle nejen v Rusku, ale také na územích okupovaných Ruskem na Ukrajině. Hlasovalo se rovněž na ruských velvyslanectvích v zahraničí.
Hnutí Golos, které cituje agentura Reuters, označilo tyto třídenní volby za neplatné. Předvolební kampaň probíhala v situaci, kdy základní principy ruské ústavy zajišťující politická práva a svobody byly v podstatě ignorovány a ústava sama byla změněna tak, aby se obešlo omezení počtu funkčních období prezidenta.
Golos v prohlášení upozornil, že "nikdy předtím neviděl prezidentskou kampaň, která by tak výrazně odporovala ústavním standardům." Hnutí podotklo, že během voleb byl státní aparát využíván k propagandě, nátlaku a kontrole nad voliči, a že kampaň i samotné hlasování probíhaly za podmínek cenzury.
Golos uvádí, že v některých regionech zástupci orgánů činných v trestním řízení kontrolovali projev vůle voličů a trestali je za "nesprávné" nápisy na hlasovacím lístku nebo za "nesprávný" čas příchodu do volební místnosti. V některých případech voliči byli dokonce vyzváni, aby prozradili, kterého kandidáta podpořili.
Podle Golosu se nic podobného v takovém rozsahu ještě nikdy při volbách v Rusku nestalo. Hnutí také poznamenalo, že organizátoři voleb udělali maximum pro omezení možnosti veřejnosti sledovat průběh hlasování. Byl zablokován přístup k videopřenosům z volebních místností a nebyla povolena přítomnost nezávislých pozorovatelů.
Golos kritizuje, že tyto volby selhaly v jejich hlavním účelu - poskytnout představu o skutečné náladě občanů a umožnit jim samostatně a svobodně rozhodovat o budoucnosti své země.
Kreml v pondělí uvítal vysokou účast ve volbách jako důkaz "konsolidace" ruského národa kolem Putina. Nicméně Spojené státy, Německo, Británie a další země označily volby za nesvobodné a nespravedlivé, z důvodu věznění politických odpůrců Kremlu a cenzury. Rusko označilo takovou kritiku za absurdní.
Ruská Ústřední volební komise uvedla, že volby byly pod náležitou kontrolou, a to díky pozorovatelům ze zahraničí delegovaným prezidentskými kandidáty, politickými stranami a společenskými organizacemi.
Golos však tvrdí, že kandidáti a strany v některých regionech neposlali své pozorovatele na volby a v jiných případech byli jejich pozorovatelé po zahájení hlasování ze místností staženi. "Zástupci kandidátů a stran uvedli, že tak učinili pod tlakem," uvádí Golos.
Dobrovolníci, kteří sbírali data pro exit polls před volebními místnostmi, byli zadrženi a zatčeni. Golos tvrdí, že šlo především o stoupence Borise Nadeždina, jehož kandidaturu Ústřední volební komise odmítla zaregistrovat kvůli údajným nedostatkům v podpisech od jeho podporovatelů.
Agentura Reuters upozornila, že informace o těchto incidentech ze strany Golosu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Na sociálních sítích se však šíří videa protestů ve volebních místnostech, která zachycují pokusy o poškození volební urny nebo znehodnocení hlasovacích lístků. Předsedkyně Ústřední volební komise označila pachatele těchto incidentů za "šmejdy" a upozornila, že za narušení voleb může být udělena až pětiletá vězení. Bývalý prezident Dmitrij Medveděv deklaroval, že takoví lidé by mohli být souzeni za vlastizrady.
Golos, založený v roce 2000, je jedinou nezávislou organizací monitorující volby v Rusku. V roce 2013 byla označena za "zahraničního agenta" a bylo jí zakázáno vysílat své pozorovatele do volebních místností. Jedním z vůdců Golosu, Grigorij Melkoňjanc, je momentálně ve vazbě čekající na soudní proces kvůli obvinění z údajné spolupráce s "nežádoucí organizací".
Související

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?
Aktuálně se děje
včera

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře
včera

Chameneího zatím nezabijeme, ale dochází nám trpělivost, prohlásil Trump
včera

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné
včera

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová
včera

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua
včera

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi
včera

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti
včera

Šojgu se vydal do Severní Koreje na "zvláštní misi" za Kim Čong-unem
včera

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy
včera

Španělskem otřásá korupční skandál. Sánchezova vláda může skončit katastrofou, varují experti
včera

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo
včera

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války
včera

Trump: O příměří s Izraelem neusilujeme, nedopustím ale, aby Írán získal jadernou zbraň
včera

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka
včera

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život
včera

Vrahovi zákonodárců z Minnesoty hrozí trest smrti. Na mušce měl i další politiky
včera

Izrael nařídil evakuaci Teheránu, Írán vypálil další salvu raket. Trump nečekaně odešel ze summitu G7
včera

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností
včera

Počasí o nadcházejícím víkendu tropické teploty nepřinese
16. června 2025 21:43
Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?
Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.
Zdroj: Libor Novák