Grónsko se připravuje na volby, které sice v otázkách školství, zdravotnictví či nezávislosti nejsou ničím výjimečným, avšak tentokrát vzbuzují nebývalý mezinárodní zájem. Podle grónské političky Aaji Chemnitz Larsenové není tato volební kampaň stejná jako předchozí. Spojené státy, Dánsko i další světoví hráči bedlivě sledují, jakým směrem se největší ostrov na světě vydá, píše The Guardian.
Hlavním důvodem této pozornosti je Donald Trump, který nedávno prohlásil, že Grónsko získá „jedním či druhým způsobem“. Bývalý i současný prezident USA znovu oživil svou myšlenku „koupi“ ostrova, tentokrát s výhrůžkami vojenských opatření a ekonomických sankcí, pokud by Dánsko nesouhlasilo. Krátce před volbami navštívil metropoli Nuuk jeho syn Donald Trump Jr., což vyvolalo další spekulace.
V samotném Grónsku panuje nejistota. Premiér Múte Egede z vládnoucí levicové strany Inuit Ataqatigiit čelí rostoucímu tlaku opozice. Největší opoziční strana Naleraq otevřeně podporuje nezávislost a naznačuje ochotu ke spolupráci s USA. Průzkumy jsou vzácné, a tak se experti zdráhají odhadovat výsledek voleb.
Napětí ve společnosti ilustruje i skutečnost, že politici poprvé během kampaně mají ochranku. Příčinou je mimo jiné rozhořčení nad dokumentem dánské televize DR, jenž odhalil, že Dánsko v letech 1854–1987 vydělalo v přepočtu až 400 miliard dánských korun na těžbě kryolitu v Grónsku. Ačkoli část ekonomů zpochybňuje tuto částku kvůli opomenutí nákladů, mnoho obyvatel Grónska to vnímá jako další příklad koloniálního vykořisťování.
Nedávné skandály dále prohlubují nedůvěru vůči Dánsku. Patří mezi ně například odhalení, že mezi lety 1966 a 1970 bylo bez vědomí nebo souhlasu žen a dívek v Grónsku aplikováno nitroděložní tělísko. Premiér Egede označil tento čin za genocidu. Kromě toho dánská vláda nedávno ustoupila od kontroverzních testů rodičovských schopností, kvůli nimž byly Inuitům odebírány děti.
Grónsko má pouhých 57 000 obyvatel a z nich jen 40 000 voličů, což znamená, že i malá změna v náladách voličů může zásadně ovlivnit výsledky voleb. Zatímco v Dánsku Trumpovy výroky vyvolaly paniku, v Nuuku je část obyvatel vnímá spíše jako příležitost k posílení vlastní vyjednávací pozice vůči Kodani.
Podle Rasmuse Leandera Nielsena z univerzitního centra Nasiffik jde o střet běžné domácí politiky s geopolitickou realitou. Ačkoliv se spekuluje o možném referendu o nezávislosti v příštím volebním období, Nielsen se domnívá, že k úplné nezávislosti Grónska v následujících čtyřech letech nedojde. Spíše se dá očekávat pokus o nové nastavení vztahů s Dánskem, přičemž rostoucí geopolitický význam Grónska hraje ve prospěch místních vyjednavačů.
Grónská politička Aki-Matilda Høegh-Damová zdůrazňuje, že ostrov musí co nejrychleji vyjasnit své postavení na mezinárodní scéně. Podle ní je volba kompetentních politiků se znalostí zahraniční politiky klíčová, protože svět na rozhodnutí Grónska čekat nebude.
Zvýšený zájem nevzbudila jen politika, ale i obchodní sféra. Podle Drewa Horna, bývalého člena Trumpovy administrativy a šéfa investiční firmy GreenMet, je připraveno k okamžitému investování v Grónsku až několik desítek miliard dolarů. Další Trumpův poradce Tom Dans tvrdí, že Grónsko má obrovský ekonomický potenciál, a přirovnává jej k „nové hranici“.
Související
Rubio: Grónsko je součástí Dánska, alespoň prozatím
Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Evropa se chystá na zatmění. Přímý pohled do Slunce vám zničí oči dřív, než to pocítíte, varují lékaři
před 1 hodinou
Trump se v Íránu spletl. Nové vedení jmenované Chámeneím prosazuje agresivní přístup
před 3 hodinami
Počet mrtvých v Kolumbii překročil 200. Pohřešují se tisíce lidí
před 3 hodinami
Libanon jako první arabský stát zrušil trest smrti. Zavádí těžké doživotní nucené práce
před 4 hodinami
Orbánova pravá ruka skončila. Novým maďarským prezidentem bude András Baka
před 5 hodinami
Trumpa kvůli hrozbě atentátu odvezli v kontejneru na jídlo
před 5 hodinami
Česká televize představila náhradu za Moravce. Zveřejnila podzimní program
před 6 hodinami
Zelenskyj: Rusko při nejnovější vlně nočních útoků použilo balistické rakety ze Severní Koreje
před 7 hodinami
Přes 130 mrtvých a 500 zraněných. Kolumbie svádí závod s časem, pod troskami zůstávají další lidé
před 8 hodinami
Evropa shání rakety Patriot kde se dá. Ukrajina jich za týden vystřelí víc, než kolik dostane za měsíc
před 9 hodinami
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
před 9 hodinami
Trumpova sít Truth Social prodělává stamiliony. Nový nástroj slibující přednostní informace čelí kritice
před 10 hodinami
Trump si zahrává se zdravím. Doporučil snížit očkování, místo studie se odkázal na názory okolí
před 11 hodinami
13 mrtvých a přes 70 zraněných. Ukrajina podnikla nejničivější útok na Rusko za poslední roky
před 11 hodinami
Vyčistili jsme Hormuzský průliv od min, je plně pod kontrolou USA, tvrdí Trump
před 13 hodinami
Počasí bude tropické do konce prázdnin, déšť se objeví jen výjimečně
včera
Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá
včera
Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody
včera
Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá
včera
Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky
Západní část Kolumbie zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvacet lidských životů. Katastrofa vyvolala v mnoha oblastech chaos, přičemž záchranné složky neprodleně zahájily rozsáhlé operace na vyproštění lidí uvízlých pod troskami zřícených objektů.
Zdroj: Libor Novák