Grónsko se připravuje na volby, které sice v otázkách školství, zdravotnictví či nezávislosti nejsou ničím výjimečným, avšak tentokrát vzbuzují nebývalý mezinárodní zájem. Podle grónské političky Aaji Chemnitz Larsenové není tato volební kampaň stejná jako předchozí. Spojené státy, Dánsko i další světoví hráči bedlivě sledují, jakým směrem se největší ostrov na světě vydá, píše The Guardian.
Hlavním důvodem této pozornosti je Donald Trump, který nedávno prohlásil, že Grónsko získá „jedním či druhým způsobem“. Bývalý i současný prezident USA znovu oživil svou myšlenku „koupi“ ostrova, tentokrát s výhrůžkami vojenských opatření a ekonomických sankcí, pokud by Dánsko nesouhlasilo. Krátce před volbami navštívil metropoli Nuuk jeho syn Donald Trump Jr., což vyvolalo další spekulace.
V samotném Grónsku panuje nejistota. Premiér Múte Egede z vládnoucí levicové strany Inuit Ataqatigiit čelí rostoucímu tlaku opozice. Největší opoziční strana Naleraq otevřeně podporuje nezávislost a naznačuje ochotu ke spolupráci s USA. Průzkumy jsou vzácné, a tak se experti zdráhají odhadovat výsledek voleb.
Napětí ve společnosti ilustruje i skutečnost, že politici poprvé během kampaně mají ochranku. Příčinou je mimo jiné rozhořčení nad dokumentem dánské televize DR, jenž odhalil, že Dánsko v letech 1854–1987 vydělalo v přepočtu až 400 miliard dánských korun na těžbě kryolitu v Grónsku. Ačkoli část ekonomů zpochybňuje tuto částku kvůli opomenutí nákladů, mnoho obyvatel Grónska to vnímá jako další příklad koloniálního vykořisťování.
Nedávné skandály dále prohlubují nedůvěru vůči Dánsku. Patří mezi ně například odhalení, že mezi lety 1966 a 1970 bylo bez vědomí nebo souhlasu žen a dívek v Grónsku aplikováno nitroděložní tělísko. Premiér Egede označil tento čin za genocidu. Kromě toho dánská vláda nedávno ustoupila od kontroverzních testů rodičovských schopností, kvůli nimž byly Inuitům odebírány děti.
Grónsko má pouhých 57 000 obyvatel a z nich jen 40 000 voličů, což znamená, že i malá změna v náladách voličů může zásadně ovlivnit výsledky voleb. Zatímco v Dánsku Trumpovy výroky vyvolaly paniku, v Nuuku je část obyvatel vnímá spíše jako příležitost k posílení vlastní vyjednávací pozice vůči Kodani.
Podle Rasmuse Leandera Nielsena z univerzitního centra Nasiffik jde o střet běžné domácí politiky s geopolitickou realitou. Ačkoliv se spekuluje o možném referendu o nezávislosti v příštím volebním období, Nielsen se domnívá, že k úplné nezávislosti Grónska v následujících čtyřech letech nedojde. Spíše se dá očekávat pokus o nové nastavení vztahů s Dánskem, přičemž rostoucí geopolitický význam Grónska hraje ve prospěch místních vyjednavačů.
Grónská politička Aki-Matilda Høegh-Damová zdůrazňuje, že ostrov musí co nejrychleji vyjasnit své postavení na mezinárodní scéně. Podle ní je volba kompetentních politiků se znalostí zahraniční politiky klíčová, protože svět na rozhodnutí Grónska čekat nebude.
Zvýšený zájem nevzbudila jen politika, ale i obchodní sféra. Podle Drewa Horna, bývalého člena Trumpovy administrativy a šéfa investiční firmy GreenMet, je připraveno k okamžitému investování v Grónsku až několik desítek miliard dolarů. Další Trumpův poradce Tom Dans tvrdí, že Grónsko má obrovský ekonomický potenciál, a přirovnává jej k „nové hranici“.
Související
Rubio: Grónsko je součástí Dánska, alespoň prozatím
Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej
Aktuálně se děje
před 21 minutami
USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance
před 1 hodinou
Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí
před 1 hodinou
V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé
před 3 hodinami
Předpověď počasí na zbytek týdne. Očekává se víkendové ochlazení
včera
IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů
včera
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
včera
Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci
včera
Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka
včera
Vražda v ubytovně v Praze. Kriminalisté zadrželi podezřelého na místě
včera
Trump poprvé komentoval odchod Harryho a Meghan z USA. Podělil se o své pocity
včera
Po létě je situace podobná jako loni, přiznali meteorologové. A dobrá není
včera
Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru
včera
Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra
včera
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
včera
Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu
včera
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
včera
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
včera
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
včera
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
včera
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.
Zdroj: Libor Novák