Grónsko se připravuje na volby, které sice v otázkách školství, zdravotnictví či nezávislosti nejsou ničím výjimečným, avšak tentokrát vzbuzují nebývalý mezinárodní zájem. Podle grónské političky Aaji Chemnitz Larsenové není tato volební kampaň stejná jako předchozí. Spojené státy, Dánsko i další světoví hráči bedlivě sledují, jakým směrem se největší ostrov na světě vydá, píše The Guardian.
Hlavním důvodem této pozornosti je Donald Trump, který nedávno prohlásil, že Grónsko získá „jedním či druhým způsobem“. Bývalý i současný prezident USA znovu oživil svou myšlenku „koupi“ ostrova, tentokrát s výhrůžkami vojenských opatření a ekonomických sankcí, pokud by Dánsko nesouhlasilo. Krátce před volbami navštívil metropoli Nuuk jeho syn Donald Trump Jr., což vyvolalo další spekulace.
V samotném Grónsku panuje nejistota. Premiér Múte Egede z vládnoucí levicové strany Inuit Ataqatigiit čelí rostoucímu tlaku opozice. Největší opoziční strana Naleraq otevřeně podporuje nezávislost a naznačuje ochotu ke spolupráci s USA. Průzkumy jsou vzácné, a tak se experti zdráhají odhadovat výsledek voleb.
Napětí ve společnosti ilustruje i skutečnost, že politici poprvé během kampaně mají ochranku. Příčinou je mimo jiné rozhořčení nad dokumentem dánské televize DR, jenž odhalil, že Dánsko v letech 1854–1987 vydělalo v přepočtu až 400 miliard dánských korun na těžbě kryolitu v Grónsku. Ačkoli část ekonomů zpochybňuje tuto částku kvůli opomenutí nákladů, mnoho obyvatel Grónska to vnímá jako další příklad koloniálního vykořisťování.
Nedávné skandály dále prohlubují nedůvěru vůči Dánsku. Patří mezi ně například odhalení, že mezi lety 1966 a 1970 bylo bez vědomí nebo souhlasu žen a dívek v Grónsku aplikováno nitroděložní tělísko. Premiér Egede označil tento čin za genocidu. Kromě toho dánská vláda nedávno ustoupila od kontroverzních testů rodičovských schopností, kvůli nimž byly Inuitům odebírány děti.
Grónsko má pouhých 57 000 obyvatel a z nich jen 40 000 voličů, což znamená, že i malá změna v náladách voličů může zásadně ovlivnit výsledky voleb. Zatímco v Dánsku Trumpovy výroky vyvolaly paniku, v Nuuku je část obyvatel vnímá spíše jako příležitost k posílení vlastní vyjednávací pozice vůči Kodani.
Podle Rasmuse Leandera Nielsena z univerzitního centra Nasiffik jde o střet běžné domácí politiky s geopolitickou realitou. Ačkoliv se spekuluje o možném referendu o nezávislosti v příštím volebním období, Nielsen se domnívá, že k úplné nezávislosti Grónska v následujících čtyřech letech nedojde. Spíše se dá očekávat pokus o nové nastavení vztahů s Dánskem, přičemž rostoucí geopolitický význam Grónska hraje ve prospěch místních vyjednavačů.
Grónská politička Aki-Matilda Høegh-Damová zdůrazňuje, že ostrov musí co nejrychleji vyjasnit své postavení na mezinárodní scéně. Podle ní je volba kompetentních politiků se znalostí zahraniční politiky klíčová, protože svět na rozhodnutí Grónska čekat nebude.
Zvýšený zájem nevzbudila jen politika, ale i obchodní sféra. Podle Drewa Horna, bývalého člena Trumpovy administrativy a šéfa investiční firmy GreenMet, je připraveno k okamžitému investování v Grónsku až několik desítek miliard dolarů. Další Trumpův poradce Tom Dans tvrdí, že Grónsko má obrovský ekonomický potenciál, a přirovnává jej k „nové hranici“.
Související
Dánové počítali s americkou invazí do Grónska. Vojáci měli jasné rozkazy
Trump zase řeší Grónsko. Posílá loď, která se má postarat o nemocné
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Po cestujících z MV Hondius pátrají úřady z celého světa. Kolik jich je přitom nikdo neví
před 1 hodinou
Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?
před 2 hodinami
Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů
před 3 hodinami
Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?
před 3 hodinami
Motoristé nás zklamali, přiznávají Češi. Do Sněmovny by je znovu neposlali, ukázal průzkum
před 4 hodinami
MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání
před 5 hodinami
V Praze opět explodoval bankomat. Pachatele hledal i vrtulník
před 6 hodinami
Trump tvrdí, že válka s Íránem brzy skončí. Americký návrh má 14 bodů
před 6 hodinami
Dobré zprávy z Českého Švýcarska. Stupeň požárního poplachu se snížil
před 8 hodinami
Počasí o víkendu přinese další letní den. Může dojít i na bouřky
včera
Opilý strojvedoucí zapomínal otevírat dveře. Nadýchal přes dvě promile
včera
Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů
včera
Princezna Eugenie bude trojnásobnou maminkou. Gratuloval jí i král
včera
Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku
včera
Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku
včera
Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější
včera
Zemřel televizní revolucionář Ted Turner, zakladatel americké CNN
včera
Bouřky si opět vyžádaly varování. Hrozí až do půlnoci, upozornil ČHMÚ
včera
Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného
včera
Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo
Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.
Zdroj: Libor Novák