Grónsko se připravuje na volby, které sice v otázkách školství, zdravotnictví či nezávislosti nejsou ničím výjimečným, avšak tentokrát vzbuzují nebývalý mezinárodní zájem. Podle grónské političky Aaji Chemnitz Larsenové není tato volební kampaň stejná jako předchozí. Spojené státy, Dánsko i další světoví hráči bedlivě sledují, jakým směrem se největší ostrov na světě vydá, píše The Guardian.
Hlavním důvodem této pozornosti je Donald Trump, který nedávno prohlásil, že Grónsko získá „jedním či druhým způsobem“. Bývalý i současný prezident USA znovu oživil svou myšlenku „koupi“ ostrova, tentokrát s výhrůžkami vojenských opatření a ekonomických sankcí, pokud by Dánsko nesouhlasilo. Krátce před volbami navštívil metropoli Nuuk jeho syn Donald Trump Jr., což vyvolalo další spekulace.
V samotném Grónsku panuje nejistota. Premiér Múte Egede z vládnoucí levicové strany Inuit Ataqatigiit čelí rostoucímu tlaku opozice. Největší opoziční strana Naleraq otevřeně podporuje nezávislost a naznačuje ochotu ke spolupráci s USA. Průzkumy jsou vzácné, a tak se experti zdráhají odhadovat výsledek voleb.
Napětí ve společnosti ilustruje i skutečnost, že politici poprvé během kampaně mají ochranku. Příčinou je mimo jiné rozhořčení nad dokumentem dánské televize DR, jenž odhalil, že Dánsko v letech 1854–1987 vydělalo v přepočtu až 400 miliard dánských korun na těžbě kryolitu v Grónsku. Ačkoli část ekonomů zpochybňuje tuto částku kvůli opomenutí nákladů, mnoho obyvatel Grónska to vnímá jako další příklad koloniálního vykořisťování.
Nedávné skandály dále prohlubují nedůvěru vůči Dánsku. Patří mezi ně například odhalení, že mezi lety 1966 a 1970 bylo bez vědomí nebo souhlasu žen a dívek v Grónsku aplikováno nitroděložní tělísko. Premiér Egede označil tento čin za genocidu. Kromě toho dánská vláda nedávno ustoupila od kontroverzních testů rodičovských schopností, kvůli nimž byly Inuitům odebírány děti.
Grónsko má pouhých 57 000 obyvatel a z nich jen 40 000 voličů, což znamená, že i malá změna v náladách voličů může zásadně ovlivnit výsledky voleb. Zatímco v Dánsku Trumpovy výroky vyvolaly paniku, v Nuuku je část obyvatel vnímá spíše jako příležitost k posílení vlastní vyjednávací pozice vůči Kodani.
Podle Rasmuse Leandera Nielsena z univerzitního centra Nasiffik jde o střet běžné domácí politiky s geopolitickou realitou. Ačkoliv se spekuluje o možném referendu o nezávislosti v příštím volebním období, Nielsen se domnívá, že k úplné nezávislosti Grónska v následujících čtyřech letech nedojde. Spíše se dá očekávat pokus o nové nastavení vztahů s Dánskem, přičemž rostoucí geopolitický význam Grónska hraje ve prospěch místních vyjednavačů.
Grónská politička Aki-Matilda Høegh-Damová zdůrazňuje, že ostrov musí co nejrychleji vyjasnit své postavení na mezinárodní scéně. Podle ní je volba kompetentních politiků se znalostí zahraniční politiky klíčová, protože svět na rozhodnutí Grónska čekat nebude.
Zvýšený zájem nevzbudila jen politika, ale i obchodní sféra. Podle Drewa Horna, bývalého člena Trumpovy administrativy a šéfa investiční firmy GreenMet, je připraveno k okamžitému investování v Grónsku až několik desítek miliard dolarů. Další Trumpův poradce Tom Dans tvrdí, že Grónsko má obrovský ekonomický potenciál, a přirovnává jej k „nové hranici“.
Související
NATO vítá Trumpovu dohodu s Dánskem ohledně Grónska
Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Havlíček zavítal k sousedům do Polska. Panuje shoda ohledně ETS 2
před 1 hodinou
Ukrajina chce rakety Patriot co nejdříve, potvrdil Zelenskyj. Navrhl možné řešení
před 1 hodinou
Sněžení zasáhne Česko. Meteorologové odhalili podrobnosti
před 2 hodinami
První anglický vítěz po 25 letech. Zlatý míč patří Harrymu Kaneovi
před 3 hodinami
Babiš zvažuje další změnu financování veřejnoprávních médií
před 3 hodinami
Tesco zatím v Česku pokračuje. Změna se projeví v řádu měsíců
před 4 hodinami
Trump může dát zelenou dalšímu útoku na Írán bezprostředně po volbách
před 5 hodinami
Medvěda zachytila v Beskydech fotopast. Turisté by měli přizpůsobit své chování
před 6 hodinami
Policie vyšetřuje násilný čin v České Lípě. Útočník skončil v poutech
před 7 hodinami
Ukrajinci získají stovky raket Patriot od USA. Má to ale háček
před 7 hodinami
Kdy se hodí návleky na boty
před 7 hodinami
Metnar jmenoval nového spolupracovníka. Splňuje nejvyšší předpoklady
před 8 hodinami
V Polsku se vyhrotil boj o ústavní soud. Nawrocki se urychleně vrátil do země
před 10 hodinami
Víkendové počasí má být různorodé. Na horách už může připomínat zimu
včera
Zemřel Walter Koenig. Podobně jako Stewarta ho proslavil Star Trek
včera
Chorý po čtvrté červené v dresu Slavie v Edenu končí. Zná tresty na všech frontách
včera
Česká pošta představila plán transformace. Odhalila, co bude s pobočkami
včera
Legenda české atletiky Fibingerová se vážně zranila
včera
Babiš nebude nadšený. Pavel se chystá na další jednání vlády
včera
Ohavnost. Rusové nemají na ledě co dělat, udeřili opoziční politici
Návrat ruských hokejistů na největší světové turnaje odsuzují i politici z opozičních lavic. Předseda ODS Martin Kupka považuje rozhodnutí arbitráže za ohavnost. Český hokejový svaz již dal najevo, že s ruskou účastí na akcích nadále nesouhlasí.
Zdroj: Jan Hrabě