Historická chvíle. Francie znovu otevře katedrálu Notre-Dame, dorazí významní hosté z celého světa

Rozsáhlá bezpečnostní opatření v Paříži si vyžádal očekávaný příjezd mnoha zahraničních prominentů na sobotní slavnostní ceremonii při znovuotevření požárem zdevastované katedrály Notre-Dame. Událost, která má mimořádný význam nejen pro Francii, přitahuje pozornost světových lídrů i široké veřejnosti.

Mezi ohlášenými účastníky je například zvolený americký prezident Donald Trump, jenž přijede krátce před svou inaugurací. Doprovázet ho bude Jill Bidenová, manželka dosluhujícího prezidenta Joea Bidena.

Přítomnost na ceremonii na poslední chvíli potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, což podtrhuje mezinárodní význam této akce. Již dříve svou účast přislíbili německý prezident Frank-Walter Steinmeier, polský prezident Andrzej Duda či italský prezident Sergio Mattarella.

Naopak svou nepřítomnost potvrdilo několik významných osobností, včetně papeže Františka, španělského krále Felipeho a britského krále Karla III., jehož v Paříži zastoupí následník trůnu princ William. Z evropských monarchů by však neměl chybět monacký kníže Albert II., jenž pravidelně podporuje významné kulturní a historické události. Českou republiku bude na slavnosti reprezentovat arcibiskup Dominik Duka. 

Bezpečnostní opatření kolem celé akce dosahují nejvyššího stupně, přičemž francouzské úřady nasadily tisíce policistů a vojáků, aby zajistily bezpečnost přítomných. Přísná opatření jsou motivována nejen symbolickým významem katedrály, která přežila požár v roce 2019, ale také rostoucím napětím v mezinárodních vztazích.

Katedrála Notre-Dame, jedna z nejvýznamnějších staveb světa, stojí uprostřed Paříže na ostrově Île de la Cité. Tento gotický skvost, který je ikonickým symbolem francouzské kultury a dějíní, byl po staletí srdcem náboženského, kulturního i politického života země. Historie katedrály je bohatá a fascinující, ačkoliv v posledních letech se do povědomí světa dostala především kvůli tragickému požáru v roce 2019.

Notre-Dame je ikonickou stavbou, která spojuje staletí historie, umění a duchovna. Tato gotická katedrála, jejíž stavba začala v roce 1163 a dokončena byla až v polovině 14. století, se nachází na ostrově Île de la Cité v srdci Paříže. Její historie je bohatá a fascinující, plná uměleckých a architektonických skvostů, které dodnes přitahují miliony návštěvníků ročně.

Katedrála Notre-Dame byla navržena jako velkolepý duchovní chrám, který měl symbolizovat sílu a vliv středověké církve. První kámen byl položen za vlády Ludvíka VII. Stavba byla vedena biskupem Mauricem de Sully, který chtěl nahradit starší románský kostel novou stavbou ve stylu rané gotiky. Základní část katedrály byla dokončena kolem roku 1250, ale různé detaily, včetně věží a sochařských dekorací, byly dodělávány ještě několik desetiletí.

Notre-Dame byla svědkem mnoha významných historických událostí. V roce 1431 zde byl korunován anglický král Jindřich VI. během stoleté války. O několik století později, v roce 1804, zde Napoleon Bonaparte sám sebe korunoval císařem. Katedrála byla také centrem národních oslav, smutků a dějinných zvratů.

Notre-Dame je mistrovským dílem gotické architektury, známým především svými dvěma monumentálními věžemi, které dosahují výšky 69 metrů. Fasáda katedrály je zdobená množstvím sochařských detailů, včetně ikonických chrličů, kteří měli za úkol chránit stavbu před zlými duchy a zároveň odvádět dešťovou vodu.

Dalším významným prvkem je obrovská rozeta na západní straně katedrály, která je jednou z největších svého druhu na světě. Barevná vitráž znázorňuje biblické scény a vytváří úchvatnou hru světla uvnitř katedrály. Interiér katedrály je stejně impozantní – s vysokými klenutými stropy, masivními pilíři a uměleckými oltáři, které odrážejí středověkou zručnost a víru.

Katedrála Notre-Dame se stala nesmrtelnou díky románu "Chrám Matky Boží v Paříži" od Victora Huga z roku 1831. Tento literární počin přispěl k obnově katedrály, která byla v té době zanedbaná, a přilákal k ní pozornost veřejnosti.

Během Francouzské revoluce v roce 1789 byla katedrála vážně poškozena. Byla znesvěcena, mnoho soch bylo zničeno a katedrála sloužila jako sklad potravin. Její obnova začala až v 19. století pod vedením architekta Viollet-le-Duca.

Největší zvon katedrály, Emmanuel, váží 13 tun a je považován za jeden z nejkrásnějších znějících zvonů na světě. Jeho zvuk se ozývá při významných náboženských a státních událostech.

V dubnu 2019 katedrálu postihl ničivý požár, který zničil střechu a věž. Požár vyvolal globální vlnu solidarity a miliardy eur byly darovány na její obnovu. Rekonstrukce probíhá s cílem vrátit katedrálu do původní podoby do roku 2024.

Notre-Dame uchovává jednu z nejvýznamnějších křesťanských relikvií – Korunu trnovou, kterou měl podle tradice nosit Ježíš Kristus během svého ukřižování.
Notre-Dame jako kulturní a duchovní centrum.

Katedrála Notre-Dame není pouze architektonickým skvostem, ale také živým místem náboženského a kulturního dění. Pravidelně se zde konají bohoslužby, koncerty a další akce. Její duchovní význam překračuje hranice Francie a dodnes symbolizuje spojení historie, kultury a víry.

Po tragickém požáru se Notre-Dame stala symbolem odhodlání obnovy a naděje. Rekonstrukce probíhá za přísného dohledu odborníků, kteří usilují o zachování historické integrity stavby. Katedrála se tak stane nejen svědectvím minulosti, ale i symbolem odolnosti a kulturní jednoty v moderním světě.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení

Ambiciózní plán Francie a Německa na společnou stavbu stíhačky budoucnosti se ocitl na pokraji kolapsu. Projekt Future Combat Air System (FCAS), ke kterému se později přidalo i Španělsko, měl být symbolem evropské obranné jednoty. Místo toho se však v době rostoucí hrozby z Ruska stává ukázkou hlubokých neshod mezi Paříží a Berlínem, které nedokážou najít společnou řeč v otázce, kdo by měl celému podniku velet.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Zabetonování Elysejského paláce: Macron chce rok před volbami ochránit Francii před výhrou Le Penové

Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle informací z diplomatických i vládních kruhů snaží v posledním roce svého mandátu preventivně zajistit klíčové státní instituce. Cílem této strategie je ochránit zemi před případným šokem po prezidentských volbách v roce 2027, v nichž je podle aktuálních průzkumů favoritem krajně pravicové Národní sdružení (RN). Macron proto urychluje jmenování svých věrných spojenců do významných postů, aby omezil manévrovací prostor pro případnou administrativu Marine Le Penové nebo Jordana Bardelly.

Více souvisejících

Francie katedrála Notre-Dame

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

před 1 hodinou

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

před 2 hodinami

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

před 3 hodinami

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

před 4 hodinami

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

před 5 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

před 7 hodinami

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

před 8 hodinami

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

před 8 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

před 10 hodinami

včera

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

včera

Donald Trump

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

včera

Andrij Sybiha

Kde se zaseklo jednání o míru? Z dvacetibodového plánu zbývá dořešit poslední tři body, řekl Sybiha

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha přinesl nové zprávy o vyjednávání s Ruskou federací, které by mohlo vést k ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Rozhovory, které byly zahájeny v Abú Zabí, se podle něj vyvíjejí slibným směrem a obě strany se shodují na konání dalšího důležitého kola příští týden v Ženevě. Z předloženého dvacetibodového mírového plánu zbývá dořešit již jen poslední tři body, přičemž Sybiha doufá v konstruktivní debatu o konkrétních krocích namísto prázdného řečnění.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Extrémní počasí dostalo zelenou. Trump udělal nejhorší krok za celou dobu svého prezidentství

Americká politika v oblasti ochrany životního prostředí prošla radikálním obratem, který mnozí odborníci považují za nejzávažnější rozhodnutí současného prezidenta. Administrativa Donalda Trumpa oficiálně zrušila klíčový vědecký dokument z roku 2009, který definoval emise skleníkových plynů jako hrozbu pro veřejné zdraví. Tímto krokem vláda prakticky ztratila právní nástroje k omezování vypouštění oxidu uhličitého či metanu, tedy látek, které vědecká komunita jednoznačně spojuje s extrémními projevy počasí, jako jsou sucha a ničivé vlny veder.

včera

Nepokoje v Mexiku

Mexiko v plamenech. Nevycházejte z domu, nabádají USA Američany. Varování kvůli nepokojům vydalo i Česko

Vlna násilí, která v Mexiku vypukla po zabití obávaného drogového bosse Nemesia „El Mencha“ Oseguery Cervantese, přiměla americké úřady k vydání naléhavého varování. Velvyslanectví USA v Mexiku vyzvalo své občany, aby se uchýlili do bezpečí, minimalizovali pohyb a v nejvíce zasažených oblastech zůstali ve svých rezidencích nebo hotelech. Zaměstnanci americké vlády v mnoha částech země dostali pokyn pracovat z domova, přičemž stejné doporučení platí i pro běžné americké občany.

včera

Zalužnyj: Válka se změnila na robotickou zónu zabíjení. Bojiště představují robotické systémy, sítě senzorů a AI

V předvečer čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu vystoupil v Londýně s očekávaným projevem Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii. Na půdě institutu Chatham House nabídl hluboký vhled do současného stavu bojiště i budoucnosti válečných konfliktů. Hned v úvodu zdůraznil, že jeho slova nejsou určena jen expertům, ale i lidem v ukrajinských krytech, kterým chce vysvětlit, jak se povaha války proměnila.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy