Historická chvíle. Francie znovu otevře katedrálu Notre-Dame, dorazí významní hosté z celého světa

Rozsáhlá bezpečnostní opatření v Paříži si vyžádal očekávaný příjezd mnoha zahraničních prominentů na sobotní slavnostní ceremonii při znovuotevření požárem zdevastované katedrály Notre-Dame. Událost, která má mimořádný význam nejen pro Francii, přitahuje pozornost světových lídrů i široké veřejnosti.

Mezi ohlášenými účastníky je například zvolený americký prezident Donald Trump, jenž přijede krátce před svou inaugurací. Doprovázet ho bude Jill Bidenová, manželka dosluhujícího prezidenta Joea Bidena.

Přítomnost na ceremonii na poslední chvíli potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, což podtrhuje mezinárodní význam této akce. Již dříve svou účast přislíbili německý prezident Frank-Walter Steinmeier, polský prezident Andrzej Duda či italský prezident Sergio Mattarella.

Naopak svou nepřítomnost potvrdilo několik významných osobností, včetně papeže Františka, španělského krále Felipeho a britského krále Karla III., jehož v Paříži zastoupí následník trůnu princ William. Z evropských monarchů by však neměl chybět monacký kníže Albert II., jenž pravidelně podporuje významné kulturní a historické události. Českou republiku bude na slavnosti reprezentovat arcibiskup Dominik Duka. 

Bezpečnostní opatření kolem celé akce dosahují nejvyššího stupně, přičemž francouzské úřady nasadily tisíce policistů a vojáků, aby zajistily bezpečnost přítomných. Přísná opatření jsou motivována nejen symbolickým významem katedrály, která přežila požár v roce 2019, ale také rostoucím napětím v mezinárodních vztazích.

Katedrála Notre-Dame, jedna z nejvýznamnějších staveb světa, stojí uprostřed Paříže na ostrově Île de la Cité. Tento gotický skvost, který je ikonickým symbolem francouzské kultury a dějíní, byl po staletí srdcem náboženského, kulturního i politického života země. Historie katedrály je bohatá a fascinující, ačkoliv v posledních letech se do povědomí světa dostala především kvůli tragickému požáru v roce 2019.

Notre-Dame je ikonickou stavbou, která spojuje staletí historie, umění a duchovna. Tato gotická katedrála, jejíž stavba začala v roce 1163 a dokončena byla až v polovině 14. století, se nachází na ostrově Île de la Cité v srdci Paříže. Její historie je bohatá a fascinující, plná uměleckých a architektonických skvostů, které dodnes přitahují miliony návštěvníků ročně.

Katedrála Notre-Dame byla navržena jako velkolepý duchovní chrám, který měl symbolizovat sílu a vliv středověké církve. První kámen byl položen za vlády Ludvíka VII. Stavba byla vedena biskupem Mauricem de Sully, který chtěl nahradit starší románský kostel novou stavbou ve stylu rané gotiky. Základní část katedrály byla dokončena kolem roku 1250, ale různé detaily, včetně věží a sochařských dekorací, byly dodělávány ještě několik desetiletí.

Notre-Dame byla svědkem mnoha významných historických událostí. V roce 1431 zde byl korunován anglický král Jindřich VI. během stoleté války. O několik století později, v roce 1804, zde Napoleon Bonaparte sám sebe korunoval císařem. Katedrála byla také centrem národních oslav, smutků a dějinných zvratů.

Notre-Dame je mistrovským dílem gotické architektury, známým především svými dvěma monumentálními věžemi, které dosahují výšky 69 metrů. Fasáda katedrály je zdobená množstvím sochařských detailů, včetně ikonických chrličů, kteří měli za úkol chránit stavbu před zlými duchy a zároveň odvádět dešťovou vodu.

Dalším významným prvkem je obrovská rozeta na západní straně katedrály, která je jednou z největších svého druhu na světě. Barevná vitráž znázorňuje biblické scény a vytváří úchvatnou hru světla uvnitř katedrály. Interiér katedrály je stejně impozantní – s vysokými klenutými stropy, masivními pilíři a uměleckými oltáři, které odrážejí středověkou zručnost a víru.

Katedrála Notre-Dame se stala nesmrtelnou díky románu "Chrám Matky Boží v Paříži" od Victora Huga z roku 1831. Tento literární počin přispěl k obnově katedrály, která byla v té době zanedbaná, a přilákal k ní pozornost veřejnosti.

Během Francouzské revoluce v roce 1789 byla katedrála vážně poškozena. Byla znesvěcena, mnoho soch bylo zničeno a katedrála sloužila jako sklad potravin. Její obnova začala až v 19. století pod vedením architekta Viollet-le-Duca.

Největší zvon katedrály, Emmanuel, váží 13 tun a je považován za jeden z nejkrásnějších znějících zvonů na světě. Jeho zvuk se ozývá při významných náboženských a státních událostech.

V dubnu 2019 katedrálu postihl ničivý požár, který zničil střechu a věž. Požár vyvolal globální vlnu solidarity a miliardy eur byly darovány na její obnovu. Rekonstrukce probíhá s cílem vrátit katedrálu do původní podoby do roku 2024.

Notre-Dame uchovává jednu z nejvýznamnějších křesťanských relikvií – Korunu trnovou, kterou měl podle tradice nosit Ježíš Kristus během svého ukřižování.
Notre-Dame jako kulturní a duchovní centrum.

Katedrála Notre-Dame není pouze architektonickým skvostem, ale také živým místem náboženského a kulturního dění. Pravidelně se zde konají bohoslužby, koncerty a další akce. Její duchovní význam překračuje hranice Francie a dodnes symbolizuje spojení historie, kultury a víry.

Po tragickém požáru se Notre-Dame stala symbolem odhodlání obnovy a naděje. Rekonstrukce probíhá za přísného dohledu odborníků, kteří usilují o zachování historické integrity stavby. Katedrála se tak stane nejen svědectvím minulosti, ale i symbolem odolnosti a kulturní jednoty v moderním světě.

Související

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

Více souvisejících

Francie katedrála Notre-Dame

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

před 1 hodinou

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

před 3 hodinami

včera

včera

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Půjde národní tým do příští sezóny s novým trenérem? Rulík měl dostat nabídku trénovat Kladno

Pokud by k takovému přestupu došlo, jednalo by se o unikátní přesun. Málokdy se stane, že by dosavadní trenér české hokejové reprezentace zamířil po takovém angažmá do extraligového týmu, který se v posledních letech spíše v tuzemské nejvyšší soutěži zachraňoval, i když v aktuální sezóně je tomu v případě Kladna jinak, jelikož se po letech dostalo do play-off. Po této sezóně ale k tomu může dojít, pokud Radim Rulík bude zlákán nabídkou Kladna a pokud pro takový přesun dostane souhlas od šéfa českého hokeje Aloise Hadamczika.

včera

včera

Praha - Petřínská rozhledna

Jedna z pražských dominant. Petřínská rozhledna slaví 135 let

Přesně před 135 lety, dne 16. března roku 1891, se začala stavět jedna z dominant moderní Prahy – Petřínská rozhledna. Nejenom obyvatelé hlavního města si ji ihned oblíbili, stala se velmi vyhledávanou atrakcí také lidí z širšího okolí i celé republiky. A je jí dodnes.

včera

Patrik Schick

Tři rány pro reprezentaci krátce za sebou. Před baráží jsou zranění Šulc, Vitík i Schick

Nový trenér české fotbalové reprezentace Miroslav Koubek v těchto dnech skládá kádr na svoji ostrou premiéru, tedy na baráž o mistrovství světa, kterou Češi začnou domácím zápasem proti Irsku. Má to ale hned v úvodu svého angažmá hodně složité, neboť se musí modlit, aby se do úvodního barážového zápasu stihla uzdravit hned trojice hráčů. Nejvýraznějším jménem, které je teď mezi zraněnými, je bezpochyby hvězda francouzského Lyonu, záložník Pavel Šulc. Do stavu zraněných se v posledních dnech dostala i další z opor útočník Patrik Schick a z Itálie hlásí zdravotní problémy i obránce Martin Vitík.

včera

Dominik Feri (TOP 09)

Feri opět stanul před soudem. Zaskočil ho nečekaným požadavkem

Exposlanec Dominik Feri v pondělí opět stanul před soudem. Obvodní soud pro Prahu 3 začal projednávat kauzu, ve které je bývalý politik podezřelý z dalšího znásilnění, protože si měl při sexuálním styku sundat kondom. Soud dnes případ odročil, Feri ho navíc překvapil neobvyklým požadavkem. 

včera

Alena Schillerová

Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě přijal ministryni financí Alenu Schillerovou, aby společně projednali návrh státního rozpočtu na letošní rok. Hlavním tématem jejich debaty byly plánované výdaje na obranu, které hlava státu podrobila kritice. Navzdory výhradám však prezident nehodlá rozpočet se schodkem 310 miliard korun vetovat ani jakkoli zdržovat jeho podpis.

včera

Prezident Trump přijal britského premiéra Keira Starmera.

Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko

Britský premiér Keir Starmer během pondělního dopoledního brífinku na Downing Street představil strategii, jakou hodlá Spojené království čelit dopadům války na Blízkém východě. Ve svém vyjádření propojil domácí pomoc s mezinárodním úsilím o stabilitu, přičemž zdůraznil, že vláda se snaží reagovat na situaci, jejíž délku i důsledky lze v tuto chvíli jen těžko odhadnout.

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa

Německá vláda se v pondělí ostře ohradila proti požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že probíhající konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně odmítl poskytnout vojenskou podporu pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu s tím, že NATO nemá v této válce své místo.

včera

Filip Turek, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona

Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání schválila několik zásadních legislativních změn, které se dotknou každodenního života v Česku. Mezi hlavní body patřila rozsáhlá novela cizineckého zákona a nová pravidla pro spotřebitelské úvěry. Ministři se rovněž zabývali regulací návykových látek a transformací stavebního řízení.

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru

Ceny ropy na světových trzích v pondělí opět zamířily vzhůru. Reagují tak na víkendovou eskalaci násilí na Blízkém východě, zejména na americké údery proti klíčovému íránskému exportnímu uzlu na ostrově Charg. Severomořská ropa Brent si během ranního obchodování připsala 1,8 % a vyšplhala se na 104,98 dolaru za barel, což prohlubuje obavy o stabilitu globálních dodávek energií.

včera

Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede

Prezident Donald Trump dva týdny před plánovanou cestou do Pekingu přitvrdil v diplomatické hře a stanovil si novou podmínku: Čína musí pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Podle analýzy CNN je však nepravděpodobné, že by na tuto hru Peking přistoupil. Trump dokonce pohrozil, že pokud Čína neposkytne součinnost, mohl by svou návštěvu a summit s vůdcem Si Tin-pchingem odložit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy