Rozsáhlá bezpečnostní opatření v Paříži si vyžádal očekávaný příjezd mnoha zahraničních prominentů na sobotní slavnostní ceremonii při znovuotevření požárem zdevastované katedrály Notre-Dame. Událost, která má mimořádný význam nejen pro Francii, přitahuje pozornost světových lídrů i široké veřejnosti.
Mezi ohlášenými účastníky je například zvolený americký prezident Donald Trump, jenž přijede krátce před svou inaugurací. Doprovázet ho bude Jill Bidenová, manželka dosluhujícího prezidenta Joea Bidena.
Přítomnost na ceremonii na poslední chvíli potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, což podtrhuje mezinárodní význam této akce. Již dříve svou účast přislíbili německý prezident Frank-Walter Steinmeier, polský prezident Andrzej Duda či italský prezident Sergio Mattarella.
Naopak svou nepřítomnost potvrdilo několik významných osobností, včetně papeže Františka, španělského krále Felipeho a britského krále Karla III., jehož v Paříži zastoupí následník trůnu princ William. Z evropských monarchů by však neměl chybět monacký kníže Albert II., jenž pravidelně podporuje významné kulturní a historické události. Českou republiku bude na slavnosti reprezentovat arcibiskup Dominik Duka.
Bezpečnostní opatření kolem celé akce dosahují nejvyššího stupně, přičemž francouzské úřady nasadily tisíce policistů a vojáků, aby zajistily bezpečnost přítomných. Přísná opatření jsou motivována nejen symbolickým významem katedrály, která přežila požár v roce 2019, ale také rostoucím napětím v mezinárodních vztazích.
Katedrála Notre-Dame, jedna z nejvýznamnějších staveb světa, stojí uprostřed Paříže na ostrově Île de la Cité. Tento gotický skvost, který je ikonickým symbolem francouzské kultury a dějíní, byl po staletí srdcem náboženského, kulturního i politického života země. Historie katedrály je bohatá a fascinující, ačkoliv v posledních letech se do povědomí světa dostala především kvůli tragickému požáru v roce 2019.
Notre-Dame je ikonickou stavbou, která spojuje staletí historie, umění a duchovna. Tato gotická katedrála, jejíž stavba začala v roce 1163 a dokončena byla až v polovině 14. století, se nachází na ostrově Île de la Cité v srdci Paříže. Její historie je bohatá a fascinující, plná uměleckých a architektonických skvostů, které dodnes přitahují miliony návštěvníků ročně.
Katedrála Notre-Dame byla navržena jako velkolepý duchovní chrám, který měl symbolizovat sílu a vliv středověké církve. První kámen byl položen za vlády Ludvíka VII. Stavba byla vedena biskupem Mauricem de Sully, který chtěl nahradit starší románský kostel novou stavbou ve stylu rané gotiky. Základní část katedrály byla dokončena kolem roku 1250, ale různé detaily, včetně věží a sochařských dekorací, byly dodělávány ještě několik desetiletí.
Notre-Dame byla svědkem mnoha významných historických událostí. V roce 1431 zde byl korunován anglický král Jindřich VI. během stoleté války. O několik století později, v roce 1804, zde Napoleon Bonaparte sám sebe korunoval císařem. Katedrála byla také centrem národních oslav, smutků a dějinných zvratů.
Notre-Dame je mistrovským dílem gotické architektury, známým především svými dvěma monumentálními věžemi, které dosahují výšky 69 metrů. Fasáda katedrály je zdobená množstvím sochařských detailů, včetně ikonických chrličů, kteří měli za úkol chránit stavbu před zlými duchy a zároveň odvádět dešťovou vodu.
Dalším významným prvkem je obrovská rozeta na západní straně katedrály, která je jednou z největších svého druhu na světě. Barevná vitráž znázorňuje biblické scény a vytváří úchvatnou hru světla uvnitř katedrály. Interiér katedrály je stejně impozantní – s vysokými klenutými stropy, masivními pilíři a uměleckými oltáři, které odrážejí středověkou zručnost a víru.
Katedrála Notre-Dame se stala nesmrtelnou díky románu "Chrám Matky Boží v Paříži" od Victora Huga z roku 1831. Tento literární počin přispěl k obnově katedrály, která byla v té době zanedbaná, a přilákal k ní pozornost veřejnosti.
Během Francouzské revoluce v roce 1789 byla katedrála vážně poškozena. Byla znesvěcena, mnoho soch bylo zničeno a katedrála sloužila jako sklad potravin. Její obnova začala až v 19. století pod vedením architekta Viollet-le-Duca.
Největší zvon katedrály, Emmanuel, váží 13 tun a je považován za jeden z nejkrásnějších znějících zvonů na světě. Jeho zvuk se ozývá při významných náboženských a státních událostech.
V dubnu 2019 katedrálu postihl ničivý požár, který zničil střechu a věž. Požár vyvolal globální vlnu solidarity a miliardy eur byly darovány na její obnovu. Rekonstrukce probíhá s cílem vrátit katedrálu do původní podoby do roku 2024.
Notre-Dame uchovává jednu z nejvýznamnějších křesťanských relikvií – Korunu trnovou, kterou měl podle tradice nosit Ježíš Kristus během svého ukřižování.
Notre-Dame jako kulturní a duchovní centrum.
Katedrála Notre-Dame není pouze architektonickým skvostem, ale také živým místem náboženského a kulturního dění. Pravidelně se zde konají bohoslužby, koncerty a další akce. Její duchovní význam překračuje hranice Francie a dodnes symbolizuje spojení historie, kultury a víry.
Po tragickém požáru se Notre-Dame stala symbolem odhodlání obnovy a naděje. Rekonstrukce probíhá za přísného dohledu odborníků, kteří usilují o zachování historické integrity stavby. Katedrála se tak stane nejen svědectvím minulosti, ale i symbolem odolnosti a kulturní jednoty v moderním světě.
Související
Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení
Zabetonování Elysejského paláce: Macron chce rok před volbami ochránit Francii před výhrou Le Penové
Francie , katedrála Notre-Dame
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny
před 1 hodinou
Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami
před 1 hodinou
VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr
před 2 hodinami
Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA
před 3 hodinami
Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu
před 4 hodinami
Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu
před 5 hodinami
Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi
před 5 hodinami
Počasí se má uklidňovat. Povodňová hrozba vyvrcholí ještě dnes
před 5 hodinami
Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit
před 6 hodinami
Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC
před 7 hodinami
Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?
před 8 hodinami
CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám
před 8 hodinami
Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu
před 10 hodinami
Počasí přinese do Česka o víkendu pravý nádech jara
včera
Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona
včera
Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody
včera
Kde se zaseklo jednání o míru? Z dvacetibodového plánu zbývá dořešit poslední tři body, řekl Sybiha
včera
Extrémní počasí dostalo zelenou. Trump udělal nejhorší krok za celou dobu svého prezidentství
včera
Mexiko v plamenech. Nevycházejte z domu, nabádají USA Američany. Varování kvůli nepokojům vydalo i Česko
včera
Zalužnyj: Válka se změnila na robotickou zónu zabíjení. Bojiště představují robotické systémy, sítě senzorů a AI
V předvečer čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu vystoupil v Londýně s očekávaným projevem Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii. Na půdě institutu Chatham House nabídl hluboký vhled do současného stavu bojiště i budoucnosti válečných konfliktů. Hned v úvodu zdůraznil, že jeho slova nejsou určena jen expertům, ale i lidem v ukrajinských krytech, kterým chce vysvětlit, jak se povaha války proměnila.
Zdroj: Libor Novák