Historická chvíle. Francie znovu otevře katedrálu Notre-Dame, dorazí významní hosté z celého světa

Rozsáhlá bezpečnostní opatření v Paříži si vyžádal očekávaný příjezd mnoha zahraničních prominentů na sobotní slavnostní ceremonii při znovuotevření požárem zdevastované katedrály Notre-Dame. Událost, která má mimořádný význam nejen pro Francii, přitahuje pozornost světových lídrů i široké veřejnosti.

Mezi ohlášenými účastníky je například zvolený americký prezident Donald Trump, jenž přijede krátce před svou inaugurací. Doprovázet ho bude Jill Bidenová, manželka dosluhujícího prezidenta Joea Bidena.

Přítomnost na ceremonii na poslední chvíli potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, což podtrhuje mezinárodní význam této akce. Již dříve svou účast přislíbili německý prezident Frank-Walter Steinmeier, polský prezident Andrzej Duda či italský prezident Sergio Mattarella.

Naopak svou nepřítomnost potvrdilo několik významných osobností, včetně papeže Františka, španělského krále Felipeho a britského krále Karla III., jehož v Paříži zastoupí následník trůnu princ William. Z evropských monarchů by však neměl chybět monacký kníže Albert II., jenž pravidelně podporuje významné kulturní a historické události. Českou republiku bude na slavnosti reprezentovat arcibiskup Dominik Duka. 

Bezpečnostní opatření kolem celé akce dosahují nejvyššího stupně, přičemž francouzské úřady nasadily tisíce policistů a vojáků, aby zajistily bezpečnost přítomných. Přísná opatření jsou motivována nejen symbolickým významem katedrály, která přežila požár v roce 2019, ale také rostoucím napětím v mezinárodních vztazích.

Katedrála Notre-Dame, jedna z nejvýznamnějších staveb světa, stojí uprostřed Paříže na ostrově Île de la Cité. Tento gotický skvost, který je ikonickým symbolem francouzské kultury a dějíní, byl po staletí srdcem náboženského, kulturního i politického života země. Historie katedrály je bohatá a fascinující, ačkoliv v posledních letech se do povědomí světa dostala především kvůli tragickému požáru v roce 2019.

Notre-Dame je ikonickou stavbou, která spojuje staletí historie, umění a duchovna. Tato gotická katedrála, jejíž stavba začala v roce 1163 a dokončena byla až v polovině 14. století, se nachází na ostrově Île de la Cité v srdci Paříže. Její historie je bohatá a fascinující, plná uměleckých a architektonických skvostů, které dodnes přitahují miliony návštěvníků ročně.

Katedrála Notre-Dame byla navržena jako velkolepý duchovní chrám, který měl symbolizovat sílu a vliv středověké církve. První kámen byl položen za vlády Ludvíka VII. Stavba byla vedena biskupem Mauricem de Sully, který chtěl nahradit starší románský kostel novou stavbou ve stylu rané gotiky. Základní část katedrály byla dokončena kolem roku 1250, ale různé detaily, včetně věží a sochařských dekorací, byly dodělávány ještě několik desetiletí.

Notre-Dame byla svědkem mnoha významných historických událostí. V roce 1431 zde byl korunován anglický král Jindřich VI. během stoleté války. O několik století později, v roce 1804, zde Napoleon Bonaparte sám sebe korunoval císařem. Katedrála byla také centrem národních oslav, smutků a dějinných zvratů.

Notre-Dame je mistrovským dílem gotické architektury, známým především svými dvěma monumentálními věžemi, které dosahují výšky 69 metrů. Fasáda katedrály je zdobená množstvím sochařských detailů, včetně ikonických chrličů, kteří měli za úkol chránit stavbu před zlými duchy a zároveň odvádět dešťovou vodu.

Dalším významným prvkem je obrovská rozeta na západní straně katedrály, která je jednou z největších svého druhu na světě. Barevná vitráž znázorňuje biblické scény a vytváří úchvatnou hru světla uvnitř katedrály. Interiér katedrály je stejně impozantní – s vysokými klenutými stropy, masivními pilíři a uměleckými oltáři, které odrážejí středověkou zručnost a víru.

Katedrála Notre-Dame se stala nesmrtelnou díky románu "Chrám Matky Boží v Paříži" od Victora Huga z roku 1831. Tento literární počin přispěl k obnově katedrály, která byla v té době zanedbaná, a přilákal k ní pozornost veřejnosti.

Během Francouzské revoluce v roce 1789 byla katedrála vážně poškozena. Byla znesvěcena, mnoho soch bylo zničeno a katedrála sloužila jako sklad potravin. Její obnova začala až v 19. století pod vedením architekta Viollet-le-Duca.

Největší zvon katedrály, Emmanuel, váží 13 tun a je považován za jeden z nejkrásnějších znějících zvonů na světě. Jeho zvuk se ozývá při významných náboženských a státních událostech.

V dubnu 2019 katedrálu postihl ničivý požár, který zničil střechu a věž. Požár vyvolal globální vlnu solidarity a miliardy eur byly darovány na její obnovu. Rekonstrukce probíhá s cílem vrátit katedrálu do původní podoby do roku 2024.

Notre-Dame uchovává jednu z nejvýznamnějších křesťanských relikvií – Korunu trnovou, kterou měl podle tradice nosit Ježíš Kristus během svého ukřižování.
Notre-Dame jako kulturní a duchovní centrum.

Katedrála Notre-Dame není pouze architektonickým skvostem, ale také živým místem náboženského a kulturního dění. Pravidelně se zde konají bohoslužby, koncerty a další akce. Její duchovní význam překračuje hranice Francie a dodnes symbolizuje spojení historie, kultury a víry.

Po tragickém požáru se Notre-Dame stala symbolem odhodlání obnovy a naděje. Rekonstrukce probíhá za přísného dohledu odborníků, kteří usilují o zachování historické integrity stavby. Katedrála se tak stane nejen svědectvím minulosti, ale i symbolem odolnosti a kulturní jednoty v moderním světě.

Související

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.
Ebola, ilustrační fotografie

Francie ohlásila první případ eboly na svém území

Francouzské ministerstvo zdravotnictví ve středu potvrdilo první případ nákazy virem ebola na svém území. Infikovaným je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo. Podle oficiálního prohlášení úřadů byl nakažený zdravotník okamžitě převezen a hospitalizován ve specializovaném zdravotnickém zařízení, přičemž jeho zdravotní stav je v současné době stabilizovaný.

Více souvisejících

Francie katedrála Notre-Dame

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

před 3 hodinami

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 9 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 15 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 16 hodinami

včera

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy