Rozsáhlá bezpečnostní opatření v Paříži si vyžádal očekávaný příjezd mnoha zahraničních prominentů na sobotní slavnostní ceremonii při znovuotevření požárem zdevastované katedrály Notre-Dame. Událost, která má mimořádný význam nejen pro Francii, přitahuje pozornost světových lídrů i široké veřejnosti.
Mezi ohlášenými účastníky je například zvolený americký prezident Donald Trump, jenž přijede krátce před svou inaugurací. Doprovázet ho bude Jill Bidenová, manželka dosluhujícího prezidenta Joea Bidena.
Přítomnost na ceremonii na poslední chvíli potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, což podtrhuje mezinárodní význam této akce. Již dříve svou účast přislíbili německý prezident Frank-Walter Steinmeier, polský prezident Andrzej Duda či italský prezident Sergio Mattarella.
Naopak svou nepřítomnost potvrdilo několik významných osobností, včetně papeže Františka, španělského krále Felipeho a britského krále Karla III., jehož v Paříži zastoupí následník trůnu princ William. Z evropských monarchů by však neměl chybět monacký kníže Albert II., jenž pravidelně podporuje významné kulturní a historické události. Českou republiku bude na slavnosti reprezentovat arcibiskup Dominik Duka.
Bezpečnostní opatření kolem celé akce dosahují nejvyššího stupně, přičemž francouzské úřady nasadily tisíce policistů a vojáků, aby zajistily bezpečnost přítomných. Přísná opatření jsou motivována nejen symbolickým významem katedrály, která přežila požár v roce 2019, ale také rostoucím napětím v mezinárodních vztazích.
Katedrála Notre-Dame, jedna z nejvýznamnějších staveb světa, stojí uprostřed Paříže na ostrově Île de la Cité. Tento gotický skvost, který je ikonickým symbolem francouzské kultury a dějíní, byl po staletí srdcem náboženského, kulturního i politického života země. Historie katedrály je bohatá a fascinující, ačkoliv v posledních letech se do povědomí světa dostala především kvůli tragickému požáru v roce 2019.
Notre-Dame je ikonickou stavbou, která spojuje staletí historie, umění a duchovna. Tato gotická katedrála, jejíž stavba začala v roce 1163 a dokončena byla až v polovině 14. století, se nachází na ostrově Île de la Cité v srdci Paříže. Její historie je bohatá a fascinující, plná uměleckých a architektonických skvostů, které dodnes přitahují miliony návštěvníků ročně.
Katedrála Notre-Dame byla navržena jako velkolepý duchovní chrám, který měl symbolizovat sílu a vliv středověké církve. První kámen byl položen za vlády Ludvíka VII. Stavba byla vedena biskupem Mauricem de Sully, který chtěl nahradit starší románský kostel novou stavbou ve stylu rané gotiky. Základní část katedrály byla dokončena kolem roku 1250, ale různé detaily, včetně věží a sochařských dekorací, byly dodělávány ještě několik desetiletí.
Notre-Dame byla svědkem mnoha významných historických událostí. V roce 1431 zde byl korunován anglický král Jindřich VI. během stoleté války. O několik století později, v roce 1804, zde Napoleon Bonaparte sám sebe korunoval císařem. Katedrála byla také centrem národních oslav, smutků a dějinných zvratů.
Notre-Dame je mistrovským dílem gotické architektury, známým především svými dvěma monumentálními věžemi, které dosahují výšky 69 metrů. Fasáda katedrály je zdobená množstvím sochařských detailů, včetně ikonických chrličů, kteří měli za úkol chránit stavbu před zlými duchy a zároveň odvádět dešťovou vodu.
Dalším významným prvkem je obrovská rozeta na západní straně katedrály, která je jednou z největších svého druhu na světě. Barevná vitráž znázorňuje biblické scény a vytváří úchvatnou hru světla uvnitř katedrály. Interiér katedrály je stejně impozantní – s vysokými klenutými stropy, masivními pilíři a uměleckými oltáři, které odrážejí středověkou zručnost a víru.
Katedrála Notre-Dame se stala nesmrtelnou díky románu "Chrám Matky Boží v Paříži" od Victora Huga z roku 1831. Tento literární počin přispěl k obnově katedrály, která byla v té době zanedbaná, a přilákal k ní pozornost veřejnosti.
Během Francouzské revoluce v roce 1789 byla katedrála vážně poškozena. Byla znesvěcena, mnoho soch bylo zničeno a katedrála sloužila jako sklad potravin. Její obnova začala až v 19. století pod vedením architekta Viollet-le-Duca.
Největší zvon katedrály, Emmanuel, váží 13 tun a je považován za jeden z nejkrásnějších znějících zvonů na světě. Jeho zvuk se ozývá při významných náboženských a státních událostech.
V dubnu 2019 katedrálu postihl ničivý požár, který zničil střechu a věž. Požár vyvolal globální vlnu solidarity a miliardy eur byly darovány na její obnovu. Rekonstrukce probíhá s cílem vrátit katedrálu do původní podoby do roku 2024.
Notre-Dame uchovává jednu z nejvýznamnějších křesťanských relikvií – Korunu trnovou, kterou měl podle tradice nosit Ježíš Kristus během svého ukřižování.
Notre-Dame jako kulturní a duchovní centrum.
Katedrála Notre-Dame není pouze architektonickým skvostem, ale také živým místem náboženského a kulturního dění. Pravidelně se zde konají bohoslužby, koncerty a další akce. Její duchovní význam překračuje hranice Francie a dodnes symbolizuje spojení historie, kultury a víry.
Po tragickém požáru se Notre-Dame stala symbolem odhodlání obnovy a naděje. Rekonstrukce probíhá za přísného dohledu odborníků, kteří usilují o zachování historické integrity stavby. Katedrála se tak stane nejen svědectvím minulosti, ale i symbolem odolnosti a kulturní jednoty v moderním světě.
Související
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
Falešné video odhalilo sílu AI. Smyšlená zpráva o převratu ve Francii otřásla celým světem
Francie , katedrála Notre-Dame
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 2 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 3 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 4 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
včera
Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?
23. prosince 2025 21:22
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
23. prosince 2025 19:58
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
23. prosince 2025 19:41
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.
Zdroj: Jakub Jurek