PŮVODNÍ ZPRÁVA | Hrozí mírovému summitu ztráta legitimity? Obavy mají i švýcarští pořadatelé, chybí důležité mocnosti

Z desetibodového plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se na švýcarském summitu budou řešit tři konkrétní body: jaderná bezpečnost, svoboda plavby a potravinová bezpečnost, a humanitární hledisko.

Ukrajinský mírový plán

• jaderná bezpečnost, zejm. Záporožské JE

• potravinová bezpečnost asijských a afrických zemí

• energetická bezpečnost a obnova ukrajinské energetické infrastruktury

• propuštění všech vězňů a návrat ukrajinských dětí deportovaných do Ruska
• obnovení rusko-ukrajinské hranice do stavu před anexí Krymu v roce 2014

• úplné stažení ruských vojenských sil z Ukrajiny a zastavení nepřátelských akcí

• stíhání válečných zločinců v rámci ruské invaze; vč. zvláštního tribunálu

• vyhodnocení ekologických škod; stíhání zodpovědných osob; obnova a rekonstrukce

• záruky proti budoucí ruské agresi

• mnohostranná mírová konference s právně závaznou mezinárodní smlouvou

tučně jsou zvýrazněné jednací body summitu v Bürgenstocku

Sám Zelenskyj s nepřítomností Ruska zjevně souhlasí. „Nemůžete si sednou a mluvit s člověkem, jehož jediným cílem je vás zničit,“ prohlásil ukrajinský lídr.

Ruský prezident Vladimir Putin Zelenského zase považuje za nelegitimního vládce, takže hodlá jednat s někým jiným. „Rusko musí pochopit, s kým má mluvit a komu může věřit,“ uvedl.

Pozvánku na summit podle serveru Politico přijalo zhruba 90 ze 160 zemí. Někteří ještě údajně nejsou rozhodnuti. Chybět ale bude Rusko, Čína, Saúdská Arábie; absence se jeví jako reálná také u Brazílie a Jihoafrické republiky. Čína a Brazílie přitom už dříve vytvořily vlastní mírové plány, které jsou pro Rusko příznivější.

Summitu se zúčastní řada členů Evropské unie, ale také například Indie, Argentina, Kanada, Spojené státy, Japonsko, Jižní Korea či třeba Guatemala. Chybějící představitelé Číny a Ruska ale význam celého summitu uvádí v pochybnosti. Shoduje se na tom řada politiků i světových médií. Například americký server CNBC napsal, že bez obou světových mocností celý summit „postrádá vliv“.

Ukrajinci míní, že by oni měli určovat podobu míru, protože „plně nese tíhu ruské agrese“. „Jediným spravedlivým základem pro dosažení takového míru je mírová formule ukrajinského prezidenta,“ informoval ukrajinský resort zahraničí.

Americký prezident Joe Biden zase tvrdí, že Washington chce mít jistotu, že Rusko Ukrajinu nikdy nebude okupovat. „Pokud někdy necháme Ukrajinu padnout, pamatujte na má slova, uvidíte Polsko a uvidíte všechny ty národy podél skutečné hranice Ruska padnout,“ varoval.

Zelenskyj pak hovoří o Evropě bez války. „Naše vedení a vůle Ukrajinců musí uspět – v zájmu Evropy, v zájmu života. Bude Evropa – kontinent bez války,“ prohlásil během své úterní návštěvy německé metropole Berlína.

Samotní Švýcaři jsou na vážkách

Samotní švýcarští politici mají podle serveru Swissinfo z mírového summitu obavy. „Neutrální Švýcarsko bylo invazí na Ukrajinu hned od počátku chyceno na špatném bodě. Potřebovalo si ve vztahu k válce vydobýt pozici ve spojenectví s evropskými státy, na straně mezinárodního práva, na straně Západu. Tlak přicházel z EU i ze Spojených států,“ líčí švýcarský zpravodajský web.

Konání summitu kritizoval například mluvčí pravicové Švýcarské lidové strany Lukas Reimann. „Bez Ruska na to můžeme rovnou zapomenout,“ uvedl.

„Tato konference v Bürgenstocku nemá nic společného s dobrými službami Švýcarska. Musely by se na ní podílet obě strany,“ zdůraznil jeho stranický kolega Franz Grüter. Ten si myslí, že konference je „nejnižší bod švýcarské zahraniční politiky“. „Tato konference byla od začátku veřejně známá a byl zde časový tlak. Byl to špatný přístup,“ doplnil Grüter.

Český postoj je tvrdý

Česká republika se od začátku ruské agrese proti Ukrajině tvrdě staví na podporu napadené země. Ve čtvrtek na sociální síti X ministr zahraničí Jan Lipavský sdílel velice kritický příspěvek o ruském chování k ukrajinský dětem.

„Ruský režim od začátku války na Ukrajině systematicky unáší, mučí a terorizuje ukrajinské děti. Tisíce ukrajinských dětí odvlekl do Ruska. Nyní některé z nich nabízí na internetu. Barbarské chování Kremlu nemá hranice. Ruské válečné zločiny nesmí zůstat bez trestu,“ shrnul šéf české diplomacie.

Česká armáda se rovněž zapojuje do výcviku ukrajinských vojáků v rámci mise EU na podporu Ukrajiny (EUMAM UA). Mluvčí generálního štábu české armády Magda Dvořáková pro EuroZprávy.cz vyčíslila, že od roku 2022 bylo vycvičeno celkem 5700 ukrajinských vojáků.

Podle jejích informací se výcvikové aktivity české armády dělí v rámci EUMAM UA na dvě části. „Stacionární část je výcvik realizovaný na území ČR pro organické jednotky velikosti praporu. Mobilní část pak je výcvik realizovaný mobilními týmy na území států EU,“ přiblížila Dvořáková pro EuroZprávy.cz.