PŮVODNÍ ZPRÁVA | Hrozí mírovému summitu ztráta legitimity? Obavy mají i švýcarští pořadatelé, chybí důležité mocnosti

Víkendový mírový summit přinese setkání předních světových lídrů. Velké potíže pro samotnou legitimitu události ale může přinést nepřítomnost Ruska a Číny. Mají s tím problém i samotní Švýcaři, kteří summit hostí. Česká republika naopak vůči podpoře Ukrajiny zachovává neochvějně tvrdý postoj. Svědčí o tom například 5700 ukrajinských vojáků, které v rámci různých programů vycvičili jejich čeští kolegové. 

Z desetibodového plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se na švýcarském summitu budou řešit tři konkrétní body: jaderná bezpečnost, svoboda plavby a potravinová bezpečnost, a humanitární hledisko.

Ukrajinský mírový plán

  • jaderná bezpečnost, zejm. Záporožské JE

  • potravinová bezpečnost asijských a afrických zemí

  • energetická bezpečnost a obnova ukrajinské energetické infrastruktury

  • propuštění všech vězňů a návrat ukrajinských dětí deportovaných do Ruska

  • obnovení rusko-ukrajinské hranice do stavu před anexí Krymu v roce 2014

  • úplné stažení ruských vojenských sil z Ukrajiny a zastavení nepřátelských akcí

  • stíhání válečných zločinců v rámci ruské invaze; vč. zvláštního tribunálu

  • vyhodnocení ekologických škod; stíhání zodpovědných osob; obnova a rekonstrukce

  • záruky proti budoucí ruské agresi

  • mnohostranná mírová konference s právně závaznou mezinárodní smlouvou

tučně jsou zvýrazněné jednací body summitu v Bürgenstocku

Sám Zelenskyj s nepřítomností Ruska zjevně souhlasí. „Nemůžete si sednou a mluvit s člověkem, jehož jediným cílem je vás zničit,“ prohlásil ukrajinský lídr.

Ruský prezident Vladimir Putin Zelenského zase považuje za nelegitimního vládce, takže hodlá jednat s někým jiným. „Rusko musí pochopit, s kým má mluvit a komu může věřit,“ uvedl.

Pozvánku na summit podle serveru Politico přijalo zhruba 90 ze 160 zemí. Někteří ještě údajně nejsou rozhodnuti. Chybět ale bude Rusko, Čína, Saúdská Arábie; absence se jeví jako reálná také u Brazílie a Jihoafrické republiky. Čína a Brazílie přitom už dříve vytvořily vlastní mírové plány, které jsou pro Rusko příznivější.

Summitu se zúčastní řada členů Evropské unie, ale také například Indie, Argentina, Kanada, Spojené státy, Japonsko, Jižní Korea či třeba Guatemala. Chybějící představitelé Číny a Ruska ale význam celého summitu uvádí v pochybnosti. Shoduje se na tom řada politiků i světových médií. Například americký server CNBC napsal, že bez obou světových mocností celý summit „postrádá vliv“.

Ukrajinci míní, že by oni měli určovat podobu míru, protože „plně nese tíhu ruské agrese“. „Jediným spravedlivým základem pro dosažení takového míru je mírová formule ukrajinského prezidenta,“ informoval ukrajinský resort zahraničí.

Americký prezident Joe Biden zase tvrdí, že Washington chce mít jistotu, že Rusko Ukrajinu nikdy nebude okupovat. „Pokud někdy necháme Ukrajinu padnout, pamatujte na má slova, uvidíte Polsko a uvidíte všechny ty národy podél skutečné hranice Ruska padnout,“ varoval.

Zelenskyj pak hovoří o Evropě bez války. „Naše vedení a vůle Ukrajinců musí uspět – v zájmu Evropy, v zájmu života. Bude Evropa – kontinent bez války,“ prohlásil během své úterní návštěvy německé metropole Berlína.

Samotní Švýcaři jsou na vážkách

Samotní švýcarští politici mají podle serveru Swissinfo z mírového summitu obavy. „Neutrální Švýcarsko bylo invazí na Ukrajinu hned od počátku chyceno na špatném bodě. Potřebovalo si ve vztahu k válce vydobýt pozici ve spojenectví s evropskými státy, na straně mezinárodního práva, na straně Západu. Tlak přicházel z EU i ze Spojených států,“ líčí švýcarský zpravodajský web.

Konání summitu kritizoval například mluvčí pravicové Švýcarské lidové strany Lukas Reimann. „Bez Ruska na to můžeme rovnou zapomenout,“ uvedl.

„Tato konference v Bürgenstocku nemá nic společného s dobrými službami Švýcarska. Musely by se na ní podílet obě strany,“ zdůraznil jeho stranický kolega Franz Grüter. Ten si myslí, že konference je „nejnižší bod švýcarské zahraniční politiky“. „Tato konference byla od začátku veřejně známá a byl zde časový tlak. Byl to špatný přístup,“ doplnil Grüter.

Český postoj je tvrdý

Česká republika se od začátku ruské agrese proti Ukrajině tvrdě staví na podporu napadené země. Ve čtvrtek na sociální síti X ministr zahraničí Jan Lipavský sdílel velice kritický příspěvek o ruském chování k ukrajinský dětem.

„Ruský režim od začátku války na Ukrajině systematicky unáší, mučí a terorizuje ukrajinské děti. Tisíce ukrajinských dětí odvlekl do Ruska. Nyní některé z nich nabízí na internetu. Barbarské chování Kremlu nemá hranice. Ruské válečné zločiny nesmí zůstat bez trestu,“ shrnul šéf české diplomacie.

Česká armáda se rovněž zapojuje do výcviku ukrajinských vojáků v rámci mise EU na podporu Ukrajiny (EUMAM UA). Mluvčí generálního štábu české armády Magda Dvořáková pro EuroZprávy.cz vyčíslila, že od roku 2022 bylo vycvičeno celkem 5700 ukrajinských vojáků.

Podle jejích informací se výcvikové aktivity české armády dělí v rámci EUMAM UA na dvě části. „Stacionární část je výcvik realizovaný na území ČR pro organické jednotky velikosti praporu. Mobilní část pak je výcvik realizovaný mobilními týmy na území států EU,“ přiblížila Dvořáková pro EuroZprávy.cz.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením T. Řepy) Rozhovor

Blížíme se k přímému angažmá zemí NATO na Ukrajině, říká expert pro EZ po summitu. Rusům doporučuje se zamyslet

Bezpečnostní expert Tomáš Řepa s Univerzity obrany v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz bilancoval možné důsledky mírového summitu ve Švýcarsku, který se konal během uplynulého víkendu. „Největší země světa by se měla zamyslet spíše nad tím, proč potřebuje další území navíc, když jejím obyvatelům se skutečně dobře nežije a mnohá místa jsou spravována mírně řečeno neefektivně,“ říká.

Více souvisejících

mírový summit o Ukrajině Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

V Praze proběhla demonstrace na podporu Ukrajiny k třetímu výročí ruské invaze. (23.2.2025) Prohlédněte si galerii

Tisíce lidí si na Staroměstském náměstí připomínají výročí války. Vystoupil Pavel i Vydra

Staroměstské náměstí v Praze se v neděli zaplnilo tisíci lidmi, kteří si přišli připomenout třetí výročí začátku ruské invaze na Ukrajinu. Hlavním cílem shromáždění bylo vyjádřit solidaritu s ukrajinským lidem a apelovat na pokračování podpory země, která se již tři roky brání ruské agresi. Na pódiu vystoupil i český prezident Petr Pavel, který ve svém projevu zdůraznil, že vítězství Ukrajiny je v zájmu celé Evropy.

před 1 hodinou

Aleš Sekot

Sociolog o úspěchu AfD: Je děsivé si jen připustit, že by se z okrajové strany vygenerovala jasně totalitní a fašistická strana

Sociolog Aleš Sekot z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá vzestup Alternativy pro Německo (AfD) a její blízké napojení na administrativu Donalda Trumpa v Bílém domě. „Pohrdání evropskými vůdci by mělo bezodkladně iniciovat delegování skutečně důvěryhodného, smělého a na případný střet s odlišnou kulturou jednání připraveného, evropského lídra,“ říká.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Zelenskyj: Pokud to zaručí mír, rezignuji

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli prohlásil, že je „připraven“ rezignovat na svůj post, pokud by to zaručilo mír v jeho zemi. Ve svém vyjádření naznačil, že by svou rezignaci mohl vyměnit za členství Ukrajiny v NATO.

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merzova CDU vyhrála, přesto neslaví. Hranice 30 procent nepadla

Parlamentní volby v Německu přinesly triumf konzervativní unie CDU/CSU pod vedením Friedricha Merze, která podle prvních projekcí získala 29 procent hlasů. Navzdory vítězství však uvnitř CDU nepanovalo nadšení – strana doufala v dosažení psychologické hranice 30 procent. Naopak Alternativa pro Německo (AfD) slaví svůj historicky nejlepší výsledek, když se umístila na druhém místě s téměř 20 procenty hlasů. Sociální demokraté (SPD) Olafa Scholze utrpěli drtivou porážku, když se s pouhými 16 procenty propadli na třetí místo.

Aktualizováno před 2 hodinami

Friedrich Merz

Volby v Německu vyhrála CDU. Svět na nás nečeká, prohlásil budoucí kancléř Merz

Německo má za sebou klíčové parlamentní volby, ve kterých zvítězila konzervativní unie CDU/CSU vedená Friedrichem Merzem. Podle prvních projekcí získala 29 procent hlasů a s velkým náskokem porazila své soupeře. Významným momentem voleb se však stalo také druhé místo krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), která dosáhla historického úspěchu s 19,6 procenta hlasů. Tento výsledek otřásl politickou scénou nejen v Německu, ale i v celé Evropě.

před 2 hodinami

Volby v Německu, ilustrační foto

Německo hlásí hojnou volební účast. Jak by mohla vypadat německá politické scéna po volbách?

Nejsilnější evropská ekonomika stojí na prahu klíčového rozhodnutí. Němci dnes rozhodnutí o tom, kdo převezme politické opratě a povede zemi v následujících letech. Pro některé politické představitele by případní volebního neúspěch mohl znamenat derniéru na čele stran. Odpolední vysoká volební účast naznačuje vyšší zájem o volby v porovnání s předchozími roky.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Robert Fico

Politico: Fico se sbližuje s Trumpem. Tvrdí, že Kyjev válku prodlužuje a USA prokazují Evropě velkou službu

Slovenský premiér Robert Fico v pátek během vystoupení ve Washingtonu na konferenci Conservative Political Action Conference (CPAC) otevřeně podpořil politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho odmítavý postoj k pokračující vojenské pomoci Ukrajině. Před nadšeným publikem prohlásil, že Spojené státy „dělají Evropě velkou službu“ tím, že přehodnocují své závazky vůči NATO a Evropské unii.

před 6 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron: Na Ukrajině může odstartovat třetí světová válka

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek během živého vysílání na sociálních sítích varoval, že válka na Ukrajině se může rozšířit za své současné hranice a stát se globálním konfliktem. Podle něj Rusko svou agresí přivedlo Evropu na pokraj světové války.

před 7 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Německo čelí možná nejdůležitějším poválečným volbám. Jak Scholz nahnal své voliče do náruče AfD?

Německo stojí před jednou z nejdůležitějších voleb ve své poválečné historii. Po turbulentním období vlády Olafa Scholze se očekává, že křeslo kancléře převezme Friedrich Merz, lídr konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU). Jeho vítězství by znamenalo výrazný politický obrat, který by mohl změnit nejen vnitřní směřování Německa, ale i jeho postavení na mezinárodní scéně.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Volby v Německu, ilustrační foto

Volby v Německu provází nevídaný skandál: Příprava se nestihla, tisíce lidí hlasovat nemohou

Němečtí občané žijící v zahraničí čelí zásadnímu problému, který je zbavil možnosti účastnit se voleb, protože jejich hlasovací lístky nebyly doručeny včas. Několik tisíc Němců žijících mimo domovskou zemi se tak nemohlo zapojit do rozhodujícího hlasování, které má ukázat, jak moc se Německo posune doprava. Je to dáno nejen krátkým časem na přípravu voleb, ale také unikátním systémem, který prakticky vylučuje řadu možností známých z jiných zemí.

před 10 hodinami

Volby v Německu, ilustrační foto

Drtivý propad SPD, rekordní úspěch AfD. Jaký výsledek mohou přinést volby v Německu?

V Německu dnes probíhají předčasné parlamentní volby, které pravděpodobně ukončí vládu kancléře Olafa Scholze a jeho sociálnědemokratické strany (SPD). Po třech letech vlády složené ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP se očekává výrazný posun doprava, přičemž průzkumy naznačují historicky nejhorší výsledek pro Scholzovu stranu a výrazný úspěch konzervativců vedených Friedrichem Merzem.

před 11 hodinami

Alice Weidelová

Volby v Německu 2025: Prorazí krajně pravicová AfD bariéru a dostane se k moci?

V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.

před 12 hodinami

Volby v Německu odstartovaly. Klíčové hlasování o budoucnosti země sleduje celá Evropa

V Německu dnes začalo hlasování v klíčových parlamentních volbách, které budou určovat směřování země na další roky. Volby přicházejí po intenzivní kampani, během níž dominovala témata ekonomické stagnace, bezpečnostních hrozeb a migrační politiky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy