Incident, který byl pro Merze poslední kapkou. Proč se vítěz voleb rozhodl ke kandidatuře teprve před měsícem?

Země se vzpamatovávala z hrůzného útoku, který se odehrál den předtím. Afghánský žadatel o azyl vešel do parku v bohatém jižním Bavorsku a kuchyňským nožem ubodal dvouletého chlapce a muže, který se o něj staral.

Podle těch, kteří ho dobře znají, je Merz osobností, kterou mohou ovlivnit jak emoce, tak chladná politická kalkulace. Té noci prokázal, že dokáže skloubit obojí.

Řekl svým kolegům v soukromém rozhovoru, že tento vražedný útok byl poslední kapkou. V uplynulých týdnech podpora jeho strany začala upadat, zatímco krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) dosahovala rekordních úrovní. Nyní však měl obnoveno odhodlání. Během několika hodin od útoku se rozhodl pro radikální krok, který měl proměnit poslední týdny kampaně, zajistit mu vítězství a změnit Německo.

„[Merz] je někdo, koho mohou hluboce zasáhnout emoce,“ uvedla pro Politico Serap Güler, konzervativní poslankyně, která byla s Merzem v kontaktu bezprostředně po útoku. „Tento útok, zejména proto, že postihl dítě, ho hluboce zasáhl.“

Podle zdrojů napříč politickým spektrem, kteří poskytli rozhovory pod podmínkou anonymity, se Merz rozhodl nasadit tvrdší linii v otázce migrace. Ve svém večerním hovoru se členy aliance CDU uvedl, že prosadí přísná migrační opatření v parlamentu, a to i za cenu historicky bezprecedentní spolupráce s hlasy krajní pravice.

Byla to sázka s obrovským rizikem. Očekával, že tím odčerpá hlasy od AfD, ale zároveň si byl vědom, že tím může oslabit ochrannou bariéru, která dosud bránila spolupráci mezi mainstreamovými stranami a krajní pravicí.

Rozhodnutí dramaticky změnilo průběh kampaně. Otázky ohledně ekonomiky, modernizace armády či války na Ukrajině ustoupily do pozadí. Hlavním tématem se stala migrace a Merzova ochota bourat tradiční politické bariéry.

Výsledek? V neděli Merzova aliance CDU/CSU zvítězila s necelými 29 % hlasů. Jeho risk se vyplatil, byť jen těsně. AfD se umístila na druhém místě s více než 20 % hlasů, což bylo zdvojnásobení jejího výsledku z roku 2021.

Před volbami vypadala situace pro CDU/CSU slibně. Od jara 2022 vedli v průzkumech a těžili z frustrace voličů nad vládní koalicí pod vedením Olafa Scholze. Koalice SPD, Zelených a liberálů z FDP se v listopadu rozpadla a přinesla předčasné volby o sedm měsíců dříve.

Útok v Aschaffenburgu se stal poslední kapkou v řadě podobných incidentů. V prosinci Saudský Arab zabil šest lidí a zranil 300 při nárazu autem do vánočního trhu v Magdeburgu. V srpnu došlo k útoku nožem ve městě Solingen, který si vyžádal tři mrtvé a osm zraněných. Tyto události se staly symbolem selhání německé migrační politiky.

Merzova změna strategie nebyla pouze emocionální. Konzervativní zákonodárci uvedli, že šlo i o promyšlený tah na získání voličů zpět od AfD. CDU/CSU ztratila od prosince do ledna téměř 7 procentních bodů v průzkumech.

V Bundestagu Merz obhajoval svůj krok slovy: „Ano, možná AfD poprvé umožní přijetí nutného zákona. Ale stojíme před volbou: buď budeme nečinně přihlížet, jak jsou lidé v naší zemi ohrožováni, nebo uděláme to, co je nezbytné.“

I přes odpor médií a levicových stran CDU téměř jednomyslně podpořila Merze. Dokonce i bývalá kancléřka Angela Merkelová, která Merzův krok označila za „chybu“, neměla na vývoj výrazný vliv.

AfD sledovala debatu se spokojeností. „Mnohé z toho, co říkáme od začátku, se nyní ukázalo jako pravda,“ uvedl jeden z jejích poslanců. Strana pod vedením Alice Weidelové, která se snaží legitimizovat krajní pravici v Německu, zažila svůj největší úspěch.

Reakce ostatních stran byla smíšená. SPD a Zelení Merze obvinili z podkopání politického systému. SPD dokonce uvažovala o výměně Scholze za oblíbenějšího ministra obrany Borise Pistoriuse. Překvapivým vítězem na levici se stala strana Levice, která díky silné kampani získala téměř 9 % hlasů.

Zatímco německé strany se soustředily na migraci, zahraniční politika se dostala do pozadí. Toho využila nová americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Viceprezident JD Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci ostře kritizoval evropské lídry za jejich migrační politiku.

Současně Trump oznámil svůj plán na mírová jednání s Vladimirem Putinem, čímž fakticky obešel Ukrajinu i evropské lídry. Merz na to reagoval varováním, že Evropa se už nemůže spoléhat na americkou ochranu.

„Stojíme před nutností znovu definovat naši republiku, stejně jako v roce 1949,“ prohlásil Merz krátce před volbami. Po oznámeních z USA dodal: „Je zřejmé, že Američané, alespoň tato administrativa, jsou k osudu Evropy lhostejní.“

Merzova riskantní sázka v otázce migrace mu zajistila vítězství. Ale nový kancléř bude muset čelit i geopolitickým otřesům, které se odehrávaly, zatímco všichni sledovali domácí politiku.