Co bude s koronavirem? Profesorka naznačila čtyři možné scénáře

NÁZOR - Během uplynulého víkendu nehlásily Londýn, Skotsko či Severní Irsko jediný případ úmrtí na covid-19, připomíná profesorka Devi Sridharová v komentáři pro server The Guardian. Expertka na veřejné zdraví z Univerzity v Edinburghu dodává, že počty hospitalizovaných a zemřelých klesají v celé Británii, ale namísto oslav signálů, že nejhorší má země za sebou, mnozí vědci varují před druhou vlnou infekce.

Nejistá budoucnost

Druhá vlna je označení pro nárůst počtu případů koronaviru v nadcházejících týdnech či měsících, který by nastal po trvalejším jejich poklesu, vysvětluje profesorka. Dodává, že tato varování často odkazují na pandemii španělské chřipky z roku 1918, která zabila desítky milionů lidí a poté, co se prvotní nákaza odezněla, se následující zimu vrátila v ještě smrtelnější podobě.  

Vědci se neshodují, zda uvidíme druhou vlnu i v případě koronaviru, přiznává Sridharová. Soudí, že budoucnost je sice nejistá, ale lze si představit čtyři možné scénáře.

První hypotéza, s níž přišli italští lékaři, zní, že koronavirus během šíření oslabuje, uvádí odbornice. Nastiňuje, že během mutací může virus Sars-Cov-2 ztrácet na nakažlivosti a stávat se středně až mírně infekčním.

"Koronaviry ovšem prokázaly, že jsou pozoruhodně stabilním typem virů," varuje expertka. Tvrdí, že neexistuje žádný důkaz, že by k výše naznačené mutaci mělo dojít v dohledných týdnech, ba dokonce letech. Snížení smrtnosti nemoci v Itálii tak přičítá lepší klinické péči o pacienty a větším zkušenostem lékařů s efektivní léčbou.  

Druhá možnost předpokládá, že počet lidí citlivých na tento koronavirus je menší, než se očekávalo, ať už kvůli tomu, že s nemocí již přišla do kontaktu větší část populace, nebo se u lidí vyvinula imunita na základě kontaktů s podobnými viry, nastiňuje Sridharová. Sama tuto variantu považuje za nepravděpodobnou, protože úvodní sérologické testy ukázaly, že v Británii přišlo do konce května do kontaktu s covid-19 jen 5 % obyvatel (a 17 % Londýňanů).

To znamená, že velká část lidí neměla šanci vybudovat si imunitu, což naznačují i výsledky podobných testů ve Francii, Španělsku a Švédsku, uvádí profesorka. Přiznává, že skutečnost může být ale složitější, protože poslední studie hlásí, že i jedinci, kteří se Sars-Cov-2 prokazatelně nikdy nepřišli do styku, mají T-lymfocity reagující na virus, což je jeden z klíčových prvků tělesné imunitní reakce.

Vystavení běžným koronavirům způsobujícím nachlazení by tedy mohlo způsobit, že tělo dokáže odhalit proteiny viru Sars-Cov-2, uvádí odbornice. Zjištění označuje za slibné, ale upozorňuje, že stále chybí důkaz, že by protilátky či reagující T-lymfocyty poskytly někomu imunitu proti covid-19.

Švédská vs. novozélandská cesta

Třetí scénář, který je cíleně rozvíjen ve Švédsku, počítá s ponecháním volného průběhu šíření viru v populaci a přistupuje ke koronaviru jako k viru chřipky - dokud nebude k dispozici vakcína, nebo obyvatelstvo nezíská kolektivní imunitu, virus je pokládán za nezastavitelný, poukazuje profesorka. Varuje, že cenou za takový postup je mnoho nakažených a mrtvých, navíc není jasné, jak dlouho by kolektivní imunita vydržela, protože nevíme, zda se lidé nemohou po pár měsících či letech opět nakazit, což by vedlo k druhé vlně.

"Můj osobní názor zní, že se můžeme druhé vlně vyhnout, pokud budou státy virus  agresivně zadržovat skrze testování, trasování a izolaci přenašečů a podporou správné hygieny, například mytím rukou a dezinfekcí prostředí, za podpory fyzického odstupu, kde to je třeba," píše odbornice. Vysvětluje, že cílem tohoto postupu je snížit počet případů na úroveň, kdy je přenos omezen na malá, izolovatelná ohniska, přičemž celkovým záměrem je naprosté vymýcení nemoci.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Tento čtvrtý scénář podle ní připomíná sérii neustále se objevujících malých požárů, které je třeba hasit dříve, než se rozrostou v nekontrolovatelný oheň, uvádí Sridharová. Dodává, že daný postup funguje například v Jižní Koreji či Německu a zakládá se právě na masovém testování, trasování, izolaci přenašečů viru a zavádění sledovacích systémů, které mapují jeho šíření.      

Zaměřování se na počty obětí možné druhé vlny upozaďuje skutečné škody, které virus páchá, tedy dlouhodobé poškození plic, srdce, ledvin, mozku či cév zotavených, upozorňuje profesorka. To považuje za nebezpečí nemoci covid-19, u které se mnohdy zapomíná, že jde o nový virus zcela odlišný od chřipky, jehož dopady na zdraví se mohou projevit po měsících, ne-li letech.

Pokud je koronavirus pomyslnou obrnou dnešní generace, pak bychom měli směřovat k přístupu novozélandské a australské vlády, kdy první se podařilo virus vymýtit a druhá k tomu nemá daleko, konstatuje Sridharová. Poukazuje, že při trvající kontrole hranic se lidé v těchto zemích mohou vrátit k normálnímu životu, byla obnovena sportovní klání, otevírají se školy, plánují se svatby a lidé mohou bez obav navštěvovat příbuzné.  

"Úspěch Nového Zélandu a Austrálie může přimět další země k přehodnocení vlastních strategií a možnosti vymýtit virus na svém území," píše expertka. Lidé by se podle ní neměli učit žít s neustálým strachem z nemoci covid-19, ale začít žádat své vlády, aby se ji zcela zbavily.  

Související

Princ William se svou rodinou

Nejhorší rok v životě. Princ William překvapil upřímnými slovy

Rok s letopočtem 2024 ještě není u konce, stále zbývá několik týdnů. Dvaačtyřicetiletý princ William je však už nyní přesvědčen, že letošek byl nejtěžším rokem jeho života. Důvodem jsou pochopitelně především vážné zdravotní potíže členů britské královské rodiny. 

Více souvisejících

Velká Británie Austrálie Nový Zéland Vědci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

včera

COP29

Za změny počasí nemůžeme, přesto nás ničí nejvíc. Jednání na COP29 se vyostřují, Čína se staví na odpor

V hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku, se koná 29. konference COP o klimatické změně, kde světoví lídři a diplomaté usilují o dosažení nových cílů financování klimatických opatření pro rozvojové země. Tento závazek, který je součástí Pařížské dohody, má do roku 2025 přinést významné navýšení předchozího příslibu ve výši 100 miliard dolarů ročně, určeného k podpoře snižování emisí a adaptace na klimatické dopady v chudších zemích. Rozpory mezi očekáváním rozvojových zemí a možnostmi bohatších států jsou však výrazné a jednání se podle BBC vyostřují.

včera

včera

António Guterres

COP29: Počasí nás zničí. Svět předvádí ukázkovou lekci destrukce klimatu. Rodiny prchají, lidé umírají, děti hladoví

Letošní rok představuje „ukázkovou lekci destrukce klimatu,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres při svém vášnivém projevu na zahájení konference. Ve svém projevu Guterres vykreslil situaci jako katastrofální: rodiny prchající před bouřemi, zničenou biodiverzitu v přehřátých oceánech, pracovníky a poutníky kolabující v nesnesitelném horku, povodně ničí nejen komunity, ale i infrastrukturu, a děti jdou spát hladové, protože sucho pustoší úrodu. Podle něj jsou všechny tyto tragédie zesilovány změnou klimatu způsobenou člověkem. 

včera

včera

včera

včera

včera

Trump není jen noční můrou vědců. Ohrožuje i fungování americké armády, varují experti

Trumpův skeptický postoj k problematice klimatu by podle odborníků mohl vážně ohrozit efektivitu a operace americké armády. Navrhované změny, jako rozpuštění Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nebo omezování snah o snižování závislosti Pentagonu na fosilních palivech, považují za velmi rizikové jak současní představitelé ministerstva obrany, tak i bývalí národní bezpečnostní úředníci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy