Co bude s koronavirem? Profesorka naznačila čtyři možné scénáře

Nejistá budoucnost

Druhá vlna je označení pro nárůst počtu případů koronaviru v nadcházejících týdnech či měsících, který by nastal po trvalejším jejich poklesu, vysvětluje profesorka. Dodává, že tato varování často odkazují na pandemii španělské chřipky z roku 1918, která zabila desítky milionů lidí a poté, co se prvotní nákaza odezněla, se následující zimu vrátila v ještě smrtelnější podobě.  

Vědci se neshodují, zda uvidíme druhou vlnu i v případě koronaviru, přiznává Sridharová. Soudí, že budoucnost je sice nejistá, ale lze si představit čtyři možné scénáře.

První hypotéza, s níž přišli italští lékaři, zní, že koronavirus během šíření oslabuje, uvádí odbornice. Nastiňuje, že během mutací může virus Sars-Cov-2 ztrácet na nakažlivosti a stávat se středně až mírně infekčním.

"Koronaviry ovšem prokázaly, že jsou pozoruhodně stabilním typem virů," varuje expertka. Tvrdí, že neexistuje žádný důkaz, že by k výše naznačené mutaci mělo dojít v dohledných týdnech, ba dokonce letech. Snížení smrtnosti nemoci v Itálii tak přičítá lepší klinické péči o pacienty a větším zkušenostem lékařů s efektivní léčbou.  

Druhá možnost předpokládá, že počet lidí citlivých na tento koronavirus je menší, než se očekávalo, ať už kvůli tomu, že s nemocí již přišla do kontaktu větší část populace, nebo se u lidí vyvinula imunita na základě kontaktů s podobnými viry, nastiňuje Sridharová. Sama tuto variantu považuje za nepravděpodobnou, protože úvodní sérologické testy ukázaly, že v Británii přišlo do konce května do kontaktu s covid-19 jen 5 % obyvatel (a 17 % Londýňanů).

To znamená, že velká část lidí neměla šanci vybudovat si imunitu, což naznačují i výsledky podobných testů ve Francii, Španělsku a Švédsku, uvádí profesorka. Přiznává, že skutečnost může být ale složitější, protože poslední studie hlásí, že i jedinci, kteří se Sars-Cov-2 prokazatelně nikdy nepřišli do styku, mají T-lymfocity reagující na virus, což je jeden z klíčových prvků tělesné imunitní reakce.

Vystavení běžným koronavirům způsobujícím nachlazení by tedy mohlo způsobit, že tělo dokáže odhalit proteiny viru Sars-Cov-2, uvádí odbornice. Zjištění označuje za slibné, ale upozorňuje, že stále chybí důkaz, že by protilátky či reagující T-lymfocyty poskytly někomu imunitu proti covid-19.

Švédská vs. novozélandská cesta

Třetí scénář, který je cíleně rozvíjen ve Švédsku, počítá s ponecháním volného průběhu šíření viru v populaci a přistupuje ke koronaviru jako k viru chřipky - dokud nebude k dispozici vakcína, nebo obyvatelstvo nezíská kolektivní imunitu, virus je pokládán za nezastavitelný, poukazuje profesorka. Varuje, že cenou za takový postup je mnoho nakažených a mrtvých, navíc není jasné, jak dlouho by kolektivní imunita vydržela, protože nevíme, zda se lidé nemohou po pár měsících či letech opět nakazit, což by vedlo k druhé vlně.

"Můj osobní názor zní, že se můžeme druhé vlně vyhnout, pokud budou státy virus  agresivně zadržovat skrze testování, trasování a izolaci přenašečů a podporou správné hygieny, například mytím rukou a dezinfekcí prostředí, za podpory fyzického odstupu, kde to je třeba," píše odbornice. Vysvětluje, že cílem tohoto postupu je snížit počet případů na úroveň, kdy je přenos omezen na malá, izolovatelná ohniska, přičemž celkovým záměrem je naprosté vymýcení nemoci.

Tento čtvrtý scénář podle ní připomíná sérii neustále se objevujících malých požárů, které je třeba hasit dříve, než se rozrostou v nekontrolovatelný oheň, uvádí Sridharová. Dodává, že daný postup funguje například v Jižní Koreji či Německu a zakládá se právě na masovém testování, trasování, izolaci přenašečů viru a zavádění sledovacích systémů, které mapují jeho šíření.      

Zaměřování se na počty obětí možné druhé vlny upozaďuje skutečné škody, které virus páchá, tedy dlouhodobé poškození plic, srdce, ledvin, mozku či cév zotavených, upozorňuje profesorka. To považuje za nebezpečí nemoci covid-19, u které se mnohdy zapomíná, že jde o nový virus zcela odlišný od chřipky, jehož dopady na zdraví se mohou projevit po měsících, ne-li letech.

Pokud je koronavirus pomyslnou obrnou dnešní generace, pak bychom měli směřovat k přístupu novozélandské a australské vlády, kdy první se podařilo virus vymýtit a druhá k tomu nemá daleko, konstatuje Sridharová. Poukazuje, že při trvající kontrole hranic se lidé v těchto zemích mohou vrátit k normálnímu životu, byla obnovena sportovní klání, otevírají se školy, plánují se svatby a lidé mohou bez obav navštěvovat příbuzné.  

"Úspěch Nového Zélandu a Austrálie může přimět další země k přehodnocení vlastních strategií a možnosti vymýtit virus na svém území," píše expertka. Lidé by se podle ní neměli učit žít s neustálým strachem z nemoci covid-19, ale začít žádat své vlády, aby se ji zcela zbavily.