Izrael dál ztrácí podporu? O dvoustátním řešení už se mluví i v EU

Na pondělním zasedání Rady EU pro zahraniční věci se diplomaté z 27 členských zemí Unie, spolu s partnery z Izraele, Saúdské Arábie, Egypta a Palestinské samosprávy, snaží představit řešení konfliktu v Pásmu Gazy. Uvedla to před začátkem jednání uvedla šéfka belgické diplomacie Hadja Lahbibová. Belgie, která momentálně předsedá rotujícímu předsednictví v Radě EU, má jako jednu z hlavních priorit řešení konfliktu mezi Izraelem a Palestinci.

"Cílem je opětovné spuštění politického procesu. Tento konflikt se nevyřeší zbraněmi," zdůraznila Lahbibová. Diplomaté EU se setkají s izraelským ministrem zahraničí Israelem Katzem a za Palestinskou samosprávu s Rijádem al-Malikím. Dále budou jednat se saúdskými, jordánskými a egyptskými diplomaty a představiteli Ligy arabských států (LAS).

Belgie zdůrazňuje potřebu okamžitého příměří, propuštění rukojmích vězněných Hamásem, respektování mezinárodního práva a návratu k mírovému procesu. Zároveň vyjádřila obavy, že pokračování násilí může rozšířit konflikt v regionu.

V obdobném duchu se v pondělí vyjádřil i šéf diplomacie EU Josep Borrell, který zdůraznil důležitost otevřené diskuse o dvoustátním řešení a vyzdvihl potřebu spolupráce s arabským světem. Borrell také poukázal na to, že Izrael nemůže dosáhnout míru pouze vojenskými prostředky.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přitom už dřívě odmítl návrh ze strany Spojených států, který předpokládal normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií s podmínkou postupného směřování k vytvoření palestinského státu.

Doporučené články

Informace přinesl server zpravodajské televize NBC News, který naznačuje rostoucí nesouhlas mezi Netanjahuem a administrativou amerického prezidenta Joea Bidena, jež se již připravuje na dobu po odchodu současného izraelského premiéra.

Ministr zahraničí Spojených států Antony Blinken podle nedávné zprávy, opírající se o vysoce postavené činitele americké vlády, získal během jednání se Saúdskou Arábií a čtyřmi dalšími arabskými zeměmi několik záruk. Tyto země se vyjádřily k ochotě pomoci s obnovou Pásma Gazy, které bylo zničeno během nedávného konfliktu mezi Izraelem a palestinským radikálním a teroristickým hnutím Hamás. Zároveň jsou připraveny podpořit reorganizovanou palestinskou vládu v Gaze.

Saúdská Arábie navíc představila nabídku na normalizaci vztahů s Izraelem, přičemž tato normalizace byla navržena jako reciprocita za postupné směřování Tel Avivu k vytvoření palestinského státu. Netanjahu však tuto nabídku odmítl s tím, že není ochoten uzavřít dohodu, která by podporovala vznik palestinského státu. Netanjahu nedávno prohlásil, že je hrdý na to, že zabránil vytvoření palestinského státu.

Palestinský stát by měl podle plánů palestinského vedení vzniknout v Gaze, na Západním břehu Jordánu, který je dlouhodobě obsazen Izraelem v rozporu s mezinárodním právem, a ve východním Jeruzalémě, který Izrael anektoval.

S ohledem na odpor Netanjahua vůči americkým plánům začíná Washington uvažovat o období po odchodu současného izraelského premiéra, který vedl zemi v období, kdy se v říjnu loňského roku Izrael stal terčem největšího teroristického útoku v jeho historii. Při té příležitosti zabili palestinští ozbrojenci, včetně členů Hamásu, na 1200 lidí a unesli dalších 240. Izrael následně zahájil odvetnou akci, při které došlo k rozsáhlé destrukci v Gaze a ke ztrátám životů kolem 24 000 Palestinců.

Doporučené články

Není to přitom tak dávno, co se na veřejnosti objevily informace, že Spojené státy sice veřejně podporují Izrael v jeho boji proti teroristickému hnutí Hamás, avšak v zákulisí roste frustrace amerických představitelů kvůli neochotě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přijímat návrhy ze strany USA. 

Uvedl to server Axios s odvoláním na čtyři americké činitele. Upozorňuje rovněž na to, že prezident Joe Biden a Netanjahu spolu nekomunikují již měsíc.

Jejich poslední setkání dne 23. prosince prý uzavřel šéf Bílého domu slovy: "Tento rozhovor skončil." Netanjahu údajně předtím odmítl Bidenovu žádost o propuštění zadržovaných daňových příjmů vybraných za palestinskou samosprávu.

Podle anonymních zdrojů izraelský premiér v současné době zamítá většinu amerických návrhů týkajících se konfliktu v Pásmu Gazy. "Situace se zkomplikovala a uvízli jsme. Prezidentova trpělivost končí," uvedl jeden z amerických činitelů.

Pro Bidenovu administrativu se stává stále obtížnějším podporovat izraelské operace v Gaze, zahájené po útoku Hamásu na izraelské území od 7. října. Zatímco bombardování a pozemní ofenzíva Izraelců vedou k prohloubení humanitární krize v oblasti, americké úřady vyjadřují obavy, že Izrael nečiní dost pro ochranu civilistů v Gaze.

USA nadále poskytují Izraeli diplomatickou a vojenskou podporu, ale zdůrazňují, že očekávají výrazné utlumení vojenských operací ze strany Izraele. Navíc nesouhlasí s postojem izraelského vedení, které kritizuje Jihoafrickou republiku za oficiální obvinění Izraele z porušení Úmluvy OSN o genocidě u Mezinárodního soudního dvora (MSD) v Haagu. 

Mluvčí amerického ministerstva zahraničních věcí zdůraznil, že je nutné zabezpečit tok více humanitární pomoci a komerčního zboží do Pásma Gazy. Toto téma bylo klíčovým bodem rozhovorů amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena během jeho nedávné návštěvy regionu.

Doporučené články

Nesoulad ohledně dalšího postupu v Pásmu Gazy trvá už od podzimu. Biden tehdy například sdělil, že po skončení konfliktu mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás by mělo dojít k sjednocení Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu pod vládou obnovené palestinské samosprávy.  

V komentáři zveřejněném v deníku The Washington Post Biden napsal: "V rámci našeho úsilí o mír by se (Pásmo) Gazy a Západní břeh Jordánu měly sjednotit pod jednotnou správní strukturou, v konečném důsledku pod obnovenou palestinskou samosprávou, protože všichni pracujeme na řešení založeném na existenci dvou států."

Dále zdůraznil, že nesmí dojít k "násilnému vysídlení Palestinců, k opětovné okupaci, k obléhání či blokádě a ke zmenšení palestinského území." Dodal, že jediným způsobem, jak zajistit dlouhodobou bezpečnost Izraelců i Palestinců, je dvoustátní řešení konfliktu. Přestože se nyní může zdát, že taková budoucnost nikdy nebyla vzdálenější, současná krize ukázala, že je nevyhnutelnější než kdykoli předtím.

Bidenův plán izraelský premiér neodmítl, ale poznamenal, že Palestinská samospráva ve své současné podobě "není schopna přijmout odpovědnost za Pásmo Gazy." Netanjahu dále zdůraznil, že nemohou mít v Pásmu Gazy civilní zprávu, která podporuje teror, podněcuje ho, platí a učí ho.

Související

Anthony Blinken a Yoav Gallant

USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru

Washington nadále odrazuje Izrael od útoku na Rafáh na jihu Pásma Gazy. Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena by způsobil nepřijatelné škody, uvedly světové agentury. Izrael podle USA zatím nepředstavil plán ochrany obyvatel, přičemž je známo, že ve městě se tísní až půldruhého milionu lidí, včetně uprchlíků z jiných částí Pásma Gazy. 

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Josep Borrell

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 24 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Hasiči, ilustrační fotografie.

Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili

Hasiči v sobotu zasahovali u požáru na autovrakovišti v Tlumačově na Zlínsku. Dva z nich se při zásahu, během kterého byl vyhlášen třetí stupeň poplachu, zranili. Zasahovalo celkem třináct hasičských jednotek, příčina je předmětem vyšetřování. 

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ústav pro studium totalitních režimů.

Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti

Od nástupu Ladislava Kudrny do funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) uplynuly dva roky. Letmé ohlédnutí za jeho dosavadním působením v čele uvedené instituce neskýtá příliš povzbudivý pohled. Pro politickou reprezentaci, která o směřování ústavu naneštěstí fakticky rozhoduje, by mělo jít o příležitost zamyslet se nad tím, zda je ve veřejném zájmu nadále podporovat management, který se krom banálních proklamací na adresu nedávné historie může pochlubit především sérií prohraných soudních sporů s ředitelovými kritiky a současnými i bývalými zaměstnanci.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross

Týden před startem světového šampionátu v Praze a Ostravě se český národní tým ukazuje fanouškům v Brně, kde se konají České hokejové hry. Jedná se o závěrečnou přípravu na hokejový vrchol této sezóny v domácím prostředí, a proto není divu, že je o tuto akci mezi hokejisty ohromný zájem a na závěrečnou přípravu tak přijelo ze zámoří až deset hokejistů. Národní tým už ale stihli po úvodním zápase v Brně s Finy (1:4) opustit Filip Zadina ze San Jose a Petr Kodýtek z Ilvesu Tampere. Posilu si pak do realizačního týmu přivedl i ze Sparty, a to trenéra Pražanů Pavla Grosse, jenž bude pomáhat se skautingem. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Anthony Blinken a Yoav Gallant

USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru

Washington nadále odrazuje Izrael od útoku na Rafáh na jihu Pásma Gazy. Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena by způsobil nepřijatelné škody, uvedly světové agentury. Izrael podle USA zatím nepředstavil plán ochrany obyvatel, přičemž je známo, že ve městě se tísní až půldruhého milionu lidí, včetně uprchlíků z jiných částí Pásma Gazy. 

před 11 hodinami

Tři roky ve vězení hrozí muži, který způsobil zásah policie na gymnáziu v Litvínově

Až tři roky vězení hrozí muži, který v pátek vyvolal policejní zásah na gymnáziu v Litvínově. Neoprávněně totiž vnikl do budovy, která musela být na několik hodin evakuována. Nikomu se naštěstí nic nestalo. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy