Na pondělním zasedání Rady EU pro zahraniční věci se diplomaté z 27 členských zemí Unie, spolu s partnery z Izraele, Saúdské Arábie, Egypta a Palestinské samosprávy, snaží představit řešení konfliktu v Pásmu Gazy. Uvedla to před začátkem jednání uvedla šéfka belgické diplomacie Hadja Lahbibová. Belgie, která momentálně předsedá rotujícímu předsednictví v Radě EU, má jako jednu z hlavních priorit řešení konfliktu mezi Izraelem a Palestinci.
"Cílem je opětovné spuštění politického procesu. Tento konflikt se nevyřeší zbraněmi," zdůraznila Lahbibová. Diplomaté EU se setkají s izraelským ministrem zahraničí Israelem Katzem a za Palestinskou samosprávu s Rijádem al-Malikím. Dále budou jednat se saúdskými, jordánskými a egyptskými diplomaty a představiteli Ligy arabských států (LAS).
Belgie zdůrazňuje potřebu okamžitého příměří, propuštění rukojmích vězněných Hamásem, respektování mezinárodního práva a návratu k mírovému procesu. Zároveň vyjádřila obavy, že pokračování násilí může rozšířit konflikt v regionu.
V obdobném duchu se v pondělí vyjádřil i šéf diplomacie EU Josep Borrell, který zdůraznil důležitost otevřené diskuse o dvoustátním řešení a vyzdvihl potřebu spolupráce s arabským světem. Borrell také poukázal na to, že Izrael nemůže dosáhnout míru pouze vojenskými prostředky.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přitom už dřívě odmítl návrh ze strany Spojených států, který předpokládal normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií s podmínkou postupného směřování k vytvoření palestinského státu.
Informace přinesl server zpravodajské televize NBC News, který naznačuje rostoucí nesouhlas mezi Netanjahuem a administrativou amerického prezidenta Joea Bidena, jež se již připravuje na dobu po odchodu současného izraelského premiéra.
Ministr zahraničí Spojených států Antony Blinken podle nedávné zprávy, opírající se o vysoce postavené činitele americké vlády, získal během jednání se Saúdskou Arábií a čtyřmi dalšími arabskými zeměmi několik záruk. Tyto země se vyjádřily k ochotě pomoci s obnovou Pásma Gazy, které bylo zničeno během nedávného konfliktu mezi Izraelem a palestinským radikálním a teroristickým hnutím Hamás. Zároveň jsou připraveny podpořit reorganizovanou palestinskou vládu v Gaze.
Saúdská Arábie navíc představila nabídku na normalizaci vztahů s Izraelem, přičemž tato normalizace byla navržena jako reciprocita za postupné směřování Tel Avivu k vytvoření palestinského státu. Netanjahu však tuto nabídku odmítl s tím, že není ochoten uzavřít dohodu, která by podporovala vznik palestinského státu. Netanjahu nedávno prohlásil, že je hrdý na to, že zabránil vytvoření palestinského státu.
Palestinský stát by měl podle plánů palestinského vedení vzniknout v Gaze, na Západním břehu Jordánu, který je dlouhodobě obsazen Izraelem v rozporu s mezinárodním právem, a ve východním Jeruzalémě, který Izrael anektoval.
S ohledem na odpor Netanjahua vůči americkým plánům začíná Washington uvažovat o období po odchodu současného izraelského premiéra, který vedl zemi v období, kdy se v říjnu loňského roku Izrael stal terčem největšího teroristického útoku v jeho historii. Při té příležitosti zabili palestinští ozbrojenci, včetně členů Hamásu, na 1200 lidí a unesli dalších 240. Izrael následně zahájil odvetnou akci, při které došlo k rozsáhlé destrukci v Gaze a ke ztrátám životů kolem 24 000 Palestinců.
Není to přitom tak dávno, co se na veřejnosti objevily informace, že Spojené státy sice veřejně podporují Izrael v jeho boji proti teroristickému hnutí Hamás, avšak v zákulisí roste frustrace amerických představitelů kvůli neochotě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přijímat návrhy ze strany USA.
Uvedl to server Axios s odvoláním na čtyři americké činitele. Upozorňuje rovněž na to, že prezident Joe Biden a Netanjahu spolu nekomunikují již měsíc.
Jejich poslední setkání dne 23. prosince prý uzavřel šéf Bílého domu slovy: "Tento rozhovor skončil." Netanjahu údajně předtím odmítl Bidenovu žádost o propuštění zadržovaných daňových příjmů vybraných za palestinskou samosprávu.
Podle anonymních zdrojů izraelský premiér v současné době zamítá většinu amerických návrhů týkajících se konfliktu v Pásmu Gazy. "Situace se zkomplikovala a uvízli jsme. Prezidentova trpělivost končí," uvedl jeden z amerických činitelů.
Pro Bidenovu administrativu se stává stále obtížnějším podporovat izraelské operace v Gaze, zahájené po útoku Hamásu na izraelské území od 7. října. Zatímco bombardování a pozemní ofenzíva Izraelců vedou k prohloubení humanitární krize v oblasti, americké úřady vyjadřují obavy, že Izrael nečiní dost pro ochranu civilistů v Gaze.
USA nadále poskytují Izraeli diplomatickou a vojenskou podporu, ale zdůrazňují, že očekávají výrazné utlumení vojenských operací ze strany Izraele. Navíc nesouhlasí s postojem izraelského vedení, které kritizuje Jihoafrickou republiku za oficiální obvinění Izraele z porušení Úmluvy OSN o genocidě u Mezinárodního soudního dvora (MSD) v Haagu.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničních věcí zdůraznil, že je nutné zabezpečit tok více humanitární pomoci a komerčního zboží do Pásma Gazy. Toto téma bylo klíčovým bodem rozhovorů amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena během jeho nedávné návštěvy regionu.
Nesoulad ohledně dalšího postupu v Pásmu Gazy trvá už od podzimu. Biden tehdy například sdělil, že po skončení konfliktu mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás by mělo dojít k sjednocení Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu pod vládou obnovené palestinské samosprávy.
V komentáři zveřejněném v deníku The Washington Post Biden napsal: "V rámci našeho úsilí o mír by se (Pásmo) Gazy a Západní břeh Jordánu měly sjednotit pod jednotnou správní strukturou, v konečném důsledku pod obnovenou palestinskou samosprávou, protože všichni pracujeme na řešení založeném na existenci dvou států."
Dále zdůraznil, že nesmí dojít k "násilnému vysídlení Palestinců, k opětovné okupaci, k obléhání či blokádě a ke zmenšení palestinského území." Dodal, že jediným způsobem, jak zajistit dlouhodobou bezpečnost Izraelců i Palestinců, je dvoustátní řešení konfliktu. Přestože se nyní může zdát, že taková budoucnost nikdy nebyla vzdálenější, současná krize ukázala, že je nevyhnutelnější než kdykoli předtím.
Bidenův plán izraelský premiér neodmítl, ale poznamenal, že Palestinská samospráva ve své současné podobě "není schopna přijmout odpovědnost za Pásmo Gazy." Netanjahu dále zdůraznil, že nemohou mít v Pásmu Gazy civilní zprávu, která podporuje teror, podněcuje ho, platí a učí ho.
Související
Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení
Izrael stanovil nová pravidla pro humanitární organizace. Některé skončí
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Josep Borrell
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump pobouřil Američany. Finanční problémy obyčejných lidí ho nezajímají
před 1 hodinou
U dánských břehů našli mrtvou velrybu. Může jít o Timmyho
před 2 hodinami
Trump odletěl z Číny. Ostře sledovaná cesta žádný průlom nepřinesla
před 4 hodinami
El Niño ovlivní i počasí v Evropě, předpokládají meteorologové
včera
Princezna Kate září na návštěvě Itálie. Poradce vysvětlil, čím je důležitá
včera
Policie zadržela podezřelého z krádeže lebky svaté Zdislavy. Plán prý nedokončil
včera
Zelenského dlouholetý spolupracovník Jermak míří do vazby
včera
Slavia typicky českým přehlížením vrazila fotbalu dýku do zad. A ani disciplinárka nepomohla
včera
Tunelbus vyjede v létě. Praha představila novinku v hromadné dopravě
včera
Mladík chtěl ukrást batoh, teď mu hrozí 10 let za mřížemi. Napadl dvě ženy
včera
Krize na Kubě se prohlubuje. Ministr přiznal zásadní problém
včera
Předpověď počasí slibuje deštivý víkend v části Česka
včera
Nové video zachycuje útěk muže podezřelého z krádeže lebky svaté Zdislavy
včera
Data mluví jasně: Ruská dominance na Ukrajině končí, Moskva přestává válku zvládat
včera
V Rusku se něco děje, upozorňují odborníci. Putin chce naléhavě obnovit kontakt s Washingtonem
včera
Inspekce našla v mletém mase v Albertu salmonelu
včera
Vláda si začne půjčovat od lidí. Schillerová představila nové Dluhopisy Republiky
včera
Bič na potravinářské firmy: Zmenšováním balení klamou zákazníky, rozhodl soud
včera
Trump jedná v Číně o Íránu, Na dotazy ohledně Tchaj-wanu odmítl odpovědět
včera
Lotyšská premiérka po incidentu s ukrajinskými drony rezignovala
Lotyšská premiérka Evika Siliņa ve čtvrtek oznámila svou rezignaci, čímž vyvolala pád středopravicové vládní koalice. Toto rozhodnutí přichází v kritické době, jen několik měsíců před plánovanými parlamentními volbami, které se mají konat v říjnu. Předsedkyně vlády ve svém televizním prohlášení uvedla, že sice odstupuje z funkce, ale rozhodně se nevzdává svého politického úsilí.
Zdroj: Libor Novák