Izrael dál ztrácí podporu? O dvoustátním řešení už se mluví i v EU

Na pondělním zasedání Rady EU pro zahraniční věci se diplomaté z 27 členských zemí Unie, spolu s partnery z Izraele, Saúdské Arábie, Egypta a Palestinské samosprávy, snaží představit řešení konfliktu v Pásmu Gazy. Uvedla to před začátkem jednání uvedla šéfka belgické diplomacie Hadja Lahbibová. Belgie, která momentálně předsedá rotujícímu předsednictví v Radě EU, má jako jednu z hlavních priorit řešení konfliktu mezi Izraelem a Palestinci.

"Cílem je opětovné spuštění politického procesu. Tento konflikt se nevyřeší zbraněmi," zdůraznila Lahbibová. Diplomaté EU se setkají s izraelským ministrem zahraničí Israelem Katzem a za Palestinskou samosprávu s Rijádem al-Malikím. Dále budou jednat se saúdskými, jordánskými a egyptskými diplomaty a představiteli Ligy arabských států (LAS).

Belgie zdůrazňuje potřebu okamžitého příměří, propuštění rukojmích vězněných Hamásem, respektování mezinárodního práva a návratu k mírovému procesu. Zároveň vyjádřila obavy, že pokračování násilí může rozšířit konflikt v regionu.

V obdobném duchu se v pondělí vyjádřil i šéf diplomacie EU Josep Borrell, který zdůraznil důležitost otevřené diskuse o dvoustátním řešení a vyzdvihl potřebu spolupráce s arabským světem. Borrell také poukázal na to, že Izrael nemůže dosáhnout míru pouze vojenskými prostředky.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přitom už dřívě odmítl návrh ze strany Spojených států, který předpokládal normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií s podmínkou postupného směřování k vytvoření palestinského státu.

Doporučené články

Informace přinesl server zpravodajské televize NBC News, který naznačuje rostoucí nesouhlas mezi Netanjahuem a administrativou amerického prezidenta Joea Bidena, jež se již připravuje na dobu po odchodu současného izraelského premiéra.

Ministr zahraničí Spojených států Antony Blinken podle nedávné zprávy, opírající se o vysoce postavené činitele americké vlády, získal během jednání se Saúdskou Arábií a čtyřmi dalšími arabskými zeměmi několik záruk. Tyto země se vyjádřily k ochotě pomoci s obnovou Pásma Gazy, které bylo zničeno během nedávného konfliktu mezi Izraelem a palestinským radikálním a teroristickým hnutím Hamás. Zároveň jsou připraveny podpořit reorganizovanou palestinskou vládu v Gaze.

Saúdská Arábie navíc představila nabídku na normalizaci vztahů s Izraelem, přičemž tato normalizace byla navržena jako reciprocita za postupné směřování Tel Avivu k vytvoření palestinského státu. Netanjahu však tuto nabídku odmítl s tím, že není ochoten uzavřít dohodu, která by podporovala vznik palestinského státu. Netanjahu nedávno prohlásil, že je hrdý na to, že zabránil vytvoření palestinského státu.

Palestinský stát by měl podle plánů palestinského vedení vzniknout v Gaze, na Západním břehu Jordánu, který je dlouhodobě obsazen Izraelem v rozporu s mezinárodním právem, a ve východním Jeruzalémě, který Izrael anektoval.

S ohledem na odpor Netanjahua vůči americkým plánům začíná Washington uvažovat o období po odchodu současného izraelského premiéra, který vedl zemi v období, kdy se v říjnu loňského roku Izrael stal terčem největšího teroristického útoku v jeho historii. Při té příležitosti zabili palestinští ozbrojenci, včetně členů Hamásu, na 1200 lidí a unesli dalších 240. Izrael následně zahájil odvetnou akci, při které došlo k rozsáhlé destrukci v Gaze a ke ztrátám životů kolem 24 000 Palestinců.

Doporučené články

Není to přitom tak dávno, co se na veřejnosti objevily informace, že Spojené státy sice veřejně podporují Izrael v jeho boji proti teroristickému hnutí Hamás, avšak v zákulisí roste frustrace amerických představitelů kvůli neochotě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přijímat návrhy ze strany USA. 

Uvedl to server Axios s odvoláním na čtyři americké činitele. Upozorňuje rovněž na to, že prezident Joe Biden a Netanjahu spolu nekomunikují již měsíc.

Jejich poslední setkání dne 23. prosince prý uzavřel šéf Bílého domu slovy: "Tento rozhovor skončil." Netanjahu údajně předtím odmítl Bidenovu žádost o propuštění zadržovaných daňových příjmů vybraných za palestinskou samosprávu.

Podle anonymních zdrojů izraelský premiér v současné době zamítá většinu amerických návrhů týkajících se konfliktu v Pásmu Gazy. "Situace se zkomplikovala a uvízli jsme. Prezidentova trpělivost končí," uvedl jeden z amerických činitelů.

Pro Bidenovu administrativu se stává stále obtížnějším podporovat izraelské operace v Gaze, zahájené po útoku Hamásu na izraelské území od 7. října. Zatímco bombardování a pozemní ofenzíva Izraelců vedou k prohloubení humanitární krize v oblasti, americké úřady vyjadřují obavy, že Izrael nečiní dost pro ochranu civilistů v Gaze.

USA nadále poskytují Izraeli diplomatickou a vojenskou podporu, ale zdůrazňují, že očekávají výrazné utlumení vojenských operací ze strany Izraele. Navíc nesouhlasí s postojem izraelského vedení, které kritizuje Jihoafrickou republiku za oficiální obvinění Izraele z porušení Úmluvy OSN o genocidě u Mezinárodního soudního dvora (MSD) v Haagu. 

Mluvčí amerického ministerstva zahraničních věcí zdůraznil, že je nutné zabezpečit tok více humanitární pomoci a komerčního zboží do Pásma Gazy. Toto téma bylo klíčovým bodem rozhovorů amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena během jeho nedávné návštěvy regionu.

Doporučené články

Nesoulad ohledně dalšího postupu v Pásmu Gazy trvá už od podzimu. Biden tehdy například sdělil, že po skončení konfliktu mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás by mělo dojít k sjednocení Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu pod vládou obnovené palestinské samosprávy.  

V komentáři zveřejněném v deníku The Washington Post Biden napsal: "V rámci našeho úsilí o mír by se (Pásmo) Gazy a Západní břeh Jordánu měly sjednotit pod jednotnou správní strukturou, v konečném důsledku pod obnovenou palestinskou samosprávou, protože všichni pracujeme na řešení založeném na existenci dvou států."

Dále zdůraznil, že nesmí dojít k "násilnému vysídlení Palestinců, k opětovné okupaci, k obléhání či blokádě a ke zmenšení palestinského území." Dodal, že jediným způsobem, jak zajistit dlouhodobou bezpečnost Izraelců i Palestinců, je dvoustátní řešení konfliktu. Přestože se nyní může zdát, že taková budoucnost nikdy nebyla vzdálenější, současná krize ukázala, že je nevyhnutelnější než kdykoli předtím.

Bidenův plán izraelský premiér neodmítl, ale poznamenal, že Palestinská samospráva ve své současné podobě "není schopna přijmout odpovědnost za Pásmo Gazy." Netanjahu dále zdůraznil, že nemohou mít v Pásmu Gazy civilní zprávu, která podporuje teror, podněcuje ho, platí a učí ho.

Související

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Josep Borrell

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

včera

COP29

Za změny počasí nemůžeme, přesto nás ničí nejvíc. Jednání na COP29 se vyostřují, Čína se staví na odpor

V hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku, se koná 29. konference COP o klimatické změně, kde světoví lídři a diplomaté usilují o dosažení nových cílů financování klimatických opatření pro rozvojové země. Tento závazek, který je součástí Pařížské dohody, má do roku 2025 přinést významné navýšení předchozího příslibu ve výši 100 miliard dolarů ročně, určeného k podpoře snižování emisí a adaptace na klimatické dopady v chudších zemích. Rozpory mezi očekáváním rozvojových zemí a možnostmi bohatších států jsou však výrazné a jednání se podle BBC vyostřují.

včera

včera

António Guterres

COP29: Počasí nás zničí. Svět předvádí ukázkovou lekci destrukce klimatu. Rodiny prchají, lidé umírají, děti hladoví

Letošní rok představuje „ukázkovou lekci destrukce klimatu,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres při svém vášnivém projevu na zahájení konference. Ve svém projevu Guterres vykreslil situaci jako katastrofální: rodiny prchající před bouřemi, zničenou biodiverzitu v přehřátých oceánech, pracovníky a poutníky kolabující v nesnesitelném horku, povodně ničí nejen komunity, ale i infrastrukturu, a děti jdou spát hladové, protože sucho pustoší úrodu. Podle něj jsou všechny tyto tragédie zesilovány změnou klimatu způsobenou člověkem. 

včera

včera

včera

včera

včera

Trump není jen noční můrou vědců. Ohrožuje i fungování americké armády, varují experti

Trumpův skeptický postoj k problematice klimatu by podle odborníků mohl vážně ohrozit efektivitu a operace americké armády. Navrhované změny, jako rozpuštění Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nebo omezování snah o snižování závislosti Pentagonu na fosilních palivech, považují za velmi rizikové jak současní představitelé ministerstva obrany, tak i bývalí národní bezpečnostní úředníci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy