PŮVODNÍ ZPRÁVA | Izrael dotlačil USA do velice obtížné pozice. Není jasné, jestli se do války s Íránem zapojí přímo, říká Salem

Podle Salema je hlavním cílem Izraele zničení íránského jaderného programu, přičemž nejvyšší prioritou je podzemní zařízení Fordo. „Nemají ale prostředky na zničení Fordo ze vzduchu, to by potřebovalo cílený zásah USA nebo dodávky té munice a letounů Izraeli,“ uvedl Salem. Zásah by si vyžádal použití amerických stealth bombardérů B-2 a speciální munice schopné prorazit železobeton a hluboké vrstvy zeminy. Dodávky takovéto výbavy se ale zdají krajně nepravděpodobné.

Alternativním scénářem podle něj může být operace speciální jednotky. „Další možností je, že se pokusí to udělat prostřednictvím komanda. Myslím si, že Fordo je pro ně hlavním cílem,“ poznamenal.

Údery na íránský jaderný program a vojenské velení podle Salema vyvolaly velkou zlobu v Teheránu. „Rozzuřili Írán a nyní se jejich cílem stalo také poškození a oslabení režimu, nakolik jen můžou. Aby vytvořili podmínky pro změnu režimu,“ uvedl.

Režim může přežít ještě dlouho

Změna režimu podle něj není proveditelná zásahem ze vzduchu, ale systematickým oslabováním struktur moci. „Nemůžou režim změnit ze vzduchu, mohou ho ale poškodit natolik, že se začne rozpadat v rámci měsíců nebo let.“

Přímý kolaps režimu však Salem nepředpokládá. „Nemyslím si, že by se íránský režim v dohledné době jen tak rozpadl,“ řekl. Upozornil nicméně na paralely s Irákem po roce 1991 či Sýrií. „Může přežít oslabený, obdobně jako režim iráckého diktátora Saddáma Husajna po roce 1991. Také Asadův režim přežil deset let po povstání.“

Salem nevylučuje ani postupnou ztrátu kontroly Teheránu nad periferními oblastmi. „Režim ale může postupně ztrácet kontrolu nad různými provinciemi v Íránu, jako třeba v kurdských, balúčských nebo arabských oblastech,“ uvedl. V takovém případě by podle něj mohly do hry vstoupit zahraniční mocnosti. „Izrael, USA by se k nim postupně dostávali, aby je vyzbrojili a pomohli jim oddělit se.“

Dění v Íránu podle Salema vstupuje do fáze vysoké nejistoty. Připouští i možnost zásadních vnitropolitických změn. „Situace je velmi nepředvídatelná, mohlo by dojít také ke vnitropolitické změně jako za vlády Michaila Gorbačova v Sovětském svazu,“ upozornil. Takový vývoj by mohl spustit rozpad stávajícího systému.

Přesto by íránský vliv nemusel zmizet zcela. „Pokud režim přežije, může zachovat své vztahy s milicemi v Libanonu, Sýrii, Iráku, Jemenu. Sice slabší, ale nutně neskončí,“ dodal Salem.

Kde teď stojí Američané?

Spojené státy se podle Salema již aktivně zapojují do obrany Izraele a de facto daly Tel Avivu souhlas k případnému útoku na Írán. „Daly zelenou, aby zaútočil na Írán,“ uvedl Salem s tím, že veškerou pozornost nyní poutá postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Každý sleduje Trumpa, jestli půjde po Fordo sám, nebo udělá něco podobného. Dělá hodně agresivních prohlášení. Není ale jasné, jestli se zapojí přímo, nebo jestli dá Izraeli prostředky, aby šel po Fordo.“

Salem zároveň upozornil, že izraelský tlak dostal Spojené státy do mimořádně komplikované diplomatické situace. „Myslím, že Izrael dotlačil USA do velice obtížné pozice. Je těžké si představit, že by (s Íránem) uzavřeli diplomatickou dohodu. Izrael v prvé řadě dohodu nechce a chce nadále jít po režimu,“ konstatoval.

Zároveň podle něj není realistické, aby Írán přistoupil na podmínky dohody, které Washington předkládá. „Je to také těžké pro Írán, aby přijal dohodu, která je velmi jednostranná. Ne obohacování, ne Fordo a americký dohled nad tím vším,“ popsal Salem.

Návrh Spojených států navíc podle něj zahrnuje i další výrazná omezení: „Byla by tam také velká omezení na program balistických zbraní, programu bezpilotních letounů. Podle USA by Írán měl také odzbrojit milice jako Hizballáh a ujistit se, že odzbrojené jsou, nebo s nimi alespoň ukončit všechny vztahy.“

Salem zdůraznil, že z pohledu Teheránu jde o nepřijatelný diktát. „Nemyslím si, že to režim v Íránu může akceptovat – jak to Trump označil, je to taková bezpodmínečná kapitulace. Pochybuji, že se to stane,“ řekl. Vyloučit ale žádný scénář nelze. „Ale nevíme, vždy je to možné. Trump se do války příliš nehrne a Írán vyhrožuje, že zasáhne americké základny,“ upozornil Salem.

Obrovská nejistota v regionu

Státy v regionu se podle Salema snaží zůstat mimo přímou konfrontaci mezi Izraelem a Íránem. „Zůstávají z cesty. Snaží se vyhnout poškození,“ uvedl. Největší obavy mají především země Perského zálivu, kde jsou rozmístěny americké vojenské základny. „Ty, které jsou nejvíce zranitelné, se nacházejí v Perském zálivu, kde hostí americké základny. Konkrétně třeba Bahrajn, kde se nachází velká námořní základna, protože vztahy Bahrajnu s Íránem nejsou skvělé,“ upozornil.

Salem připomněl, že oprávněné obavy může mít i Saúdská Arábie, zejména v případě, že by Írán přistoupil k uzavření strategického Hormuzského průlivu, kudy putuje značná část světového obchodu s energetickými surovinami.

Naproti tomu některé další regionální aktéry označil za vůči Teheránu výrazně nepřátelské. „Třeba Sýrie je velice protiíránská,“ uvedl. „Protiíránská“ Sýrie je velmi překvapivý aktér, neboť ještě před pádem Asadova režimu byla pokládána za nejbližšího spojence Íránu.

Turecko se podle něj zatím drží stranou a většina muslimských zemí si přeje deeskalaci. „Muslimské země by rády viděly deeskalaci, ať se to nešíří nikam dál. Nemají ale moc velké páky,“ konstatoval. Naděje na diplomatické řešení podle Salema stále existuje, byť čas neúprosně běží. „Země jako Omán, Katar nebo dokonce Rusko jsou dostupné pro vyjednávání. Čas k vyjednávání ale rychle končí,“ varoval.

Izraelci v Gaze zůstávají extrémní

Podle Salema je třeba oddělovat situaci v Íránu a Gaze, přestože vývoj v jednom regionu může ovlivnit druhý. „Situace v Íránu a Gaze jsou opravdu docela oddělené. Není tu žádná přímá linka,“ uvedl. Zároveň ale upozornil, že případné oslabení Teheránu by mohlo mít přímý dopad na schopnosti Hamásu. „Zjevně další porážka Íránu ale postaví Hamás do ještě slabší pozice,“ dodal.

Salem připomněl, že postoj izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vůči Gaze zůstává neochvějný. „Nezměnily se Netanjahuovy kalkulace, že chce kompletně zlikvidovat Hamás,“ konstatoval. Podle něj někteří členové izraelské vlády prosazují mimořádně radikální řešení. „On a někteří lidé v izraelské vládě by rádi vysídlili palestinskou populaci v Gaze, je to velmi extrémistický projekt.“

Vývoj v Pásmu Gazy tak zůstane zřejmě nadále kritický, pokud nedojde ke změnám v izraelské vládě. „Pokud Netanjahu neučiní změny ve své vládě, situace v Gaze zůstane velmi zoufalá,“ uzavřel Salem.