Izrael použil v Gaze a Libanonu bílý fosfor, tvrdí Human Rights Watch

HRW uvedl, že získal a analyzoval videa natočená v Gaze a Libanonu, která zřejmě ukazovala explozi dělostřeleckých granátů s bílým fosforem. Zdůraznil, že i snímky pořízené tiskovou agenturou AFP v Gaze zobrazují bílé pruhy na obloze.

"Použití bílého fosforu v Gaze, jedné z nejhustěji osídlených oblastí na světě, zvyšuje riziko pro civilisty a porušuje mezinárodní humanitární právo zákaz vystavovat civilisty zbytečnému riziku," uvedla organizace pro lidská práva v prohlášení.

Izraelské ozbrojené síly použily bílý fosfor jako kouřovou clonu během své ofenzivy v Gaze v letech 2008-2009. Několik právnických skupin v té době zemi obviňovalo z páchání válečných zločinů. Nyní ale izraelská armáda řekla, že si "v současné době není vědoma použití zbraní obsahujících bílý fosfor v Gaze." Libanon však nekomentovala.

Z použití kontroverzní zbraně obvinila Izrael ve čtvrtek i Maha Hussaini, ředitelka švýcarské humanitární organizace Euro-Med Human Rights Monitor. "Tato munice je zápalná zbraň, která se vznítí při kontaktu s kyslíkem. V uzavřených prostorách mohou toxické výpary způsobit udušení a trvalé poškození dýchacích cest," napsala na X. 

Video zveřejněné výše má podle Hussaini zachycovat použití bílého fosforu v Gaze. Nic ale nenasvědčuje tomu, že by se skutečně jednalo o zbraň, jejíž použití v civilním prostředí je klasifikováno jako válečný zločin. 

Bílý fosfor může být využit jako složka výbušných zápalných granátů nebo min, a jeho použití v ozbrojených konfliktech je často spojeno s jeho devastujícím účinkem na lidi a materiál. Bílý fosfor není obvykle považován za zbraň hromadného ničení, ale jeho použití v bojových situacích je eticky i mezinárodně kontroverzní.

Bílý fosfor hoří velmi intenzivně při kontaktu s kyslíkem vzduchu. Při výbuchu granátu nebo střely obsahující bílý fosfor se aktivuje hoření. To způsobuje intenzivní žárový plamen, který je obtížné uhasit.

Bílý fosfor navíc dosahuje velmi vysokých teplot během hoření (až kolem 1 300 °C). Tato extrémní teplota způsobuje popáleniny a poškození všeho, co se dostane do kontaktu s plamenem.

Zbraňové systémy s bílým fosforem mohou být použity pro ničení nepřátelských sil nebo infrastruktury. Použití bílého fosforu v bojových situacích je ale regulováno mezinárodním právem a humanitárními dohodami. Použití bílého fosforu na civilisty nebo v obydlených oblastech je považováno za válečný zločin. Jestli jej Izrael skutečně použil v Gaze však není potvrzeno a ověřeno.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát v neděli oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V pondělí izraelská armáda uvedla, že znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a že hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů.

Požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Nemocnice v Gaze jsou přetížené a potýkají se s výpadky elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.