Izraelské síly zahájily rozsáhlou vojenskou operaci v Dženínu na severu Západního břehu Jordánu, informuje americká stanice CNN s odkazem na palestinské ministerstvo zdravotnictví. Dosud se potvrdilo, že při této operaci zahynulo nejméně osm lidí a 27 dalších bylo zraněno.
Izraelské obranné síly (IDF) ve svém prohlášení na telegramu uvedly, že jejich cílem je protiteroristická akce v oblasti města Dženín a stejnojmenného tábora, při které byla zasažena teroristická infrastruktura, napsala americká stanice.
Situace je nejistá, přestřelka probíhá uvnitř uprchlického tábora Dženín, který je nyní uzavřenou izraelskou vojenskou zónou. Místní obyvatelé hlásí výbuchy a silnou střelbu, zatímco záběry z místa ukazují evakuaci zraněných Palestinců sanitkou do vládní nemocnice v Dženinu.
Podle palestinského ministerstva zdravotnictví je sedm zraněných v kritickém stavu, přičemž většina zranění je vážná, zejména v horní části těla. Převoz zraněných byl kvůli obtížným podmínkám složitý. CNN však nedokázala nezávisle ověřit autentičnost záběrů z místa dění.
Tato vojenská operace přichází pouhé dva týdny po předchozím zásahu izraelských sil v Dženínu, který vyústil v rozsáhlou přestřelku a usmrcení nejméně pěti Palestinců, přičemž desítky lidí byly zraněny. Během této předchozí operace utrpělo zranění osm izraelských vojáků, kteří byli úspěšně evakuováni.
IDF informovalo, že cílem operace bylo zasáhnout společné operační velitelské středisko tábora Dženín a operativce stejnojmenné brigády, která je spojena s Islámským džihádem. Podle IDF sloužilo toto velitelské centrum jako předsunuté pozorovací a průzkumné místo, kde se ozbrojení teroristé shromažďovali před teroristickými akcemi a následně i po nich. Tábor Dženín byl rovněž využíván pro skladování zbraní a výbušnin.
Zatím není jasné, jak dlouho tato operace potrvá. Izraelské ozbrojené síly uvedly, že nemají v úmyslu obsadit tábor na dlouho. Jejich aktuální přítomnost je zaměřena na provádění náletů s minimálním dopadem na civilisty, a to na základě přesných zpravodajských informací. Doposud bylo zadrženo 15 až 20 osob, uvedl zdroj z izraelské armády pro BBC.
V izraelské vládě existuje tlak ze strany krajně pravicových ministrů na provedení rozsáhlejší operace v oblasti Dženínu. Ta tedy přichází po předchozí razii, při které bylo zabito sedm Palestinců a desítky dalších byly zraněny, včetně izraelských vojáků a pohraničníků.
Izrael považuje tuto oblast za ohnisko odporu a provádí zásahy za účelem zatýkání. Politická rovnováha v izraelském kabinetu naznačovala, že tato operace je očekávaná.
Na izraelském mezinárodním letišti se nyní koná velký protivládní protest, což vzbuzuje otázky ohledně načasování operace. Nicméně se už dlouho očekávalo, že takováto akce nastane, byť nebylo jasné, jak rozsáhlá bude.
Mluvčí palestinského prezidenta označil operaci za válečný zločin a vyzval k mezinárodnímu zásahu. Palestinská média často nečiní rozdíl mezi vojenskými a civilními oběťmi a vidí tuto akci jako útok na civilní oblast. Je však zřejmé, že se jedná o městské boje, které probíhají ve velmi přeplněné obytné oblasti, pokračuje BBC.
EuroZprávy.cz už dříve informovaly, že letošek je pro Palestince jedním z nejsmrtelnějších roků. Izraelskou palbou bylo za rok 2023 zabito nejméně 137 Palestinců, kteří zase při svých útocích zabili 24 Izraelců.
Ty k zastavení násilností vyzvala Rada bezpečnosti OSN. „Jsem extrémně znepokojen extrémní mírou osadnického násilí, včetně velkého počtu osadníků, z nichž mnozí jsou ozbrojení, systematicky útočí na palestinské vesnice a terorizují komunity, někdy s podporou izraelských sil,“ shrnul velvyslanec OSN pro Střední východ Tor Wennesland.
Související
Izraelská armáda mohutně útočí v Libanonu. Žádné příměří neplatí, tvrdí Netanjahu
Příměří zahrnuje i Libanon, tvrdí Pákistán. Na ten se nevztahuje, míní izraelská armáda a pokračuje v útocích
Izraelská armáda , Izrael , palestina
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 18 minutami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák