Včera na Západním břehu Jordánu řádili izraelští osadníci. Zastřelili Palestnice a několik dalších osob zranili. Obyvatelé se podle BBC obávají o své životy, protože stovky ozbrojených osadníků zapálily domy a auta ve městě Turmusaya. Útok se odehrál jen jeden den poté, co Izraelci na Západním břehu zabili další čtyři lidi. Palestinci se vymezují proti tvrdé politice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který chce získat nad Západním břehem plnou suverenitu.
Poblíž osady Eli na Západním břehu Jordánu byli v úterý zabiti čtyři lidé a další čtyři se zranili, informovaly v úterý izraelské úřady a záchranné složky. Šlo o nejsmrtelnější útok na Izraelce od letošního ledna. Jednoho ze střelců na místě zabil civilista, druhého Izraelské obranné síly (IDF), píše CNN.
Krajně pravicový izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir dorazil na místo a vyzval osadníky k ozbrojení. „Vyzývám obyvatele Judeje a Samaří, aby nosili zbraně. Zachraňují životy. Sedíme tu jako kachny v sudu,“ uvedl. Použil biblické názvy, které Izrael používá k označování Západního břehu Jordánu.
K oběma střelcům se přihlásilo palestinské hnutí Hamás. Útok označilo za „přirozenou reakci“ na izraelský zásah v Dženínu o den dříve, při němž zemřelo šest Palestinců. „Vraťte se k cílenému zabíjení, zbourejte budovy, postavte zátarasy, deportujte teroristy a uzákoňte trest smrti pro teroristy,“ vyzýval Ben Gvir místní.
Kromě šesti mrtvých Palestinců si izraelský útok v Dženínu vyžádal 90 zraněných osob. Cílem bylo zatčení dvou hledaných osob. Při bojích se zranilo dalších osm příslušníků izraelské armády. „Izraelští extrémisté způsobili rozsáhlé škody při vlně útoků na palestinská města, které trvaly od úterý do středy v noci jako odplata za zabití čtyř Izraelců palestinskými ozbrojenci u nedaleké osady na tomto území,“ psal list New York Times.
Premiér Benjamin Netanjahu označil útoky osadníků za nepřijatelné: „Stát Izrael je právním státem. Všichni občané Izraele jsou povinni respektovat zákony,“ zdůraznil.
Zároveň ale oznámil plán na výstavbu tisícovky nových domů v osadě Eli. „Naší odpovědí na terorismus je rázně na něj udeřit a vybudovat naši zemi,“ dodal Netanjahu.
Podle NY Times se izraelský předseda vlády snaží snížit napětí a zároveň vyhovět osadníkům ve vládní koalici. Ta je nejkonzervativnější a nejnacionalističtější v dějinách Izraele. Současně se Netanjahu snaží o posílení diplomatických vztahů s arabskými zeměmi. „Netanjahuova reakce však pravděpodobně zhorší vztahy Izraele v arabském světě, jehož představitelé chtějí, aby snížil napětí na Západním břehu,“ napsal americký list s tím, že například Maroko tento týden odložilo dlouho očekávaný diplomatický summit s Izraelem.
Palestinské ministerstvo zahraničí a vystěhovalectví vyzvalo zejména Spojené státy americké k mezinárodní intervenci, aby zabránily eskalaci útoků. „Co nejdůrazněji odsuzuji dnešní nesmyslnou vraždu čtyř nevinných Izraelců – mé srdce je s jejich truchlícími rodinným příslušníky,“ řekl americký velvyslanec v Izraeli Tom Nides.
Vyjádřil hluboké znepokojení nad úmrtími a zraněními civilistů na Západním břehu Jordánu. „Modlím se za rodiny, které truchlí nad ztrátou svých blízkých nebo pečují o zraněné,“ doplnil.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí ještě v pondělí večer vyzval k deeskalaci mezi Izraelem a Palestinou. „Násilnosti si za poslední den vyžádaly mnoho mrtvých Palestinců a zraněných Palestinců i příslušníků IDF, a to i v Dženínu. Vyzýváme obě strany, aby se zdržely akcí, které eskalují napětí,“ zdůraznil.
Problémem je, že vládní koalice Netanjahua ve svém manifestu zmiňuje výlučné právo židovského národa na „celou Zemi izraelskou“. „Premiér bude usilovat o formulaci a prosazování politiky, podle níž se na Judeji a Samaří uplatňuje suverenita,“ vysvětlit ministr financí Bezalel Smotrich podle serveru Foreign Policy.
Netanjahu prosazuje postupné uplatňování izraelské suverenity na tomto území. Děje se tak od roku 2019, kdy s tehdejším americkým prezidentem Donaldem Trumpem podepsal takzvanou Dohodu století. Ta předepisuje částečnou izraelskou anexi Západního břehu. „S Trumpovou administrativou jsem jednal o anexi se souhlasem – souhlasem USA,“ řekl tehdy izraelský předseda vlády.
Izrael okupuje Západní břeh od roku 1967, kdy ho získal od Jordánska během arabsko-izraelských válek. „Území je předmětem opakovaných násilností, protože jeho palestinští obyvatelé chtějí, aby tvořilo páteř palestinského státu. Tento cíl byl narušen izraelskou vojenskou okupací a výstavbou stovek osad, které většina zemí považuje za porušení mezinárodního práva,“ upřesňuje NY Times.
V předchozích dvou letech dochází k eskalaci násilí, protože mladí Palestinci jsou stále více frustrovaní z upevňování okupace a nedostatku rovných práv. Osadníci získali větší sílu díky rostoucí roli svých krajně pravicových spojenců ve vládě. „Útok jedné etnické skupiny obvykle vyvolá reakci druhé, čímž vzniká násilný cyklus, který má jen málo vůdců v regionu i v zahraničí schopnost přerušit,“ píší reportéři amerického listu.
Související
Írán nepochopil, že Libanonu se příměří netýká, prohlásil Vance. Izrael by se ale podle něj mohl zklidnit
Příměří zahrnuje i Libanon, tvrdí Pákistán. Na ten se nevztahuje, míní izraelská armáda a pokračuje v útocích
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 1 hodinou
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák