Izraelská armáda hlásí další úspěch. Zabila stěžejního Sinvárova muže

Izraelská armáda v pátek oznámila, že zlikvidovala osobního strážce šéfa palestinského hnutí Hamás Jahjá Sinvára. Uvedl to server Times of Israel.

Mahmúd Hamdán, který působil jako Sinvárův bodyguard a velitel praporu Tal as-Sultán, byl zabit na jihu Pásma Gazy během střetu s izraelskými jednotkami. Střet se odehrál ve městě Rafah, jen 200 metrů od místa, kde byl ve středu zlikvidován samotný Sinvár, lídr Hamásu.

Hamdán byl zodpovědný nejen za ochranu Sinvára, ale také za hlídání šesti izraelských rukojmích, kteří byli v srpnu zavražděni jejich únosci v Rafahu. Izraelské tajné služby původně předpokládaly, že Hamdán byl zabit už před několika týdny, ale později se ukázalo, že přežil a pokračoval ve své roli ochránce Sinvára.

Sinvár byl považován za hlavního strůjce útoku Hamásu a dalších palestinských ozbrojených skupin na jih Izraele, ke kterému došlo 7. října 2023. Tento útok vedl ke stovkám mrtvých a zraněných a spustil následnou izraelskou vojenskou operaci v Pásmu Gazy.

Podle údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem si dosavadní boje vyžádaly nejméně 42.500 obětí, převážně z řad civilistů.

Jahjá Sinvár se stal jedním z nejvýznamnějších a nejkontroverznějších vůdců militantní organizace Hamás, která dlouhodobě bojuje za osvobození Palestiny a považuje Izrael za nelegitimní stát. Jako klíčová postava palestinského odporu, zejména v Pásmu Gazy, byl Sinvár důležitou tváří politického i vojenského křídla Hamásu a jedním z hlavních stratégů v jeho boji proti Izraeli. Sinvárův život a jeho role ve vedení Hamásu z něj učinily ikonu pro radikální Palestince i symbol neústupnosti pro jeho nepřátele.

Sinvár byl znám svou nekompromisností a vojenskou strategií. V 80. letech se podílel na vzniku bezpečnostní a zpravodajské složky Hamásu, známé jako al-Madžd, která byla zodpovědná za likvidaci palestinských kolaborantů s Izraelem. Tato složka hrála klíčovou roli v zajištění disciplíny v palestinské společnosti a v upevnění moci Hamásu v Gaze.

V roce 1989 byl Sinvár zatčen izraelskými úřady a odsouzen k doživotnímu vězení za svou účast na únosech a vraždách izraelských vojáků. Strávil více než 20 let ve vězení, kde se stal symbolem palestinského odporu a bojovníkem za osvobození své země. Během svého pobytu za mřížemi získal značný respekt mezi členy Hamásu a stal se jedním z duchovních vůdců hnutí.

V roce 2011 byl Jahjá Sinvár propuštěn z vězení v rámci výměny vězňů mezi Izraelem a Hamásem, kdy byl vyměněn za izraelského vojáka Gilada Šalita. Po svém návratu do Gazy začal Sinvár rychle stoupat v hierarchii hnutí. V roce 2017 byl zvolen vůdcem politického a vojenského křídla Hamásu v Pásmu Gazy, což ho postavilo do klíčové role při rozhodování o všech aspektech života v tomto území a o strategii vůči Izraeli.

Jeho jmenování bylo vnímáno jako výraz radikalizace hnutí, neboť Sinvár byl považován za zástupce tvrdé linie, který upřednostňoval vojenské řešení konfliktu před diplomatickým vyjednáváním. Pod jeho vedením se Hamás dále zaměřoval na ozbrojený boj, stavbu tunelů vedoucích z Gazy do Izraele a vývoj raketového arzenálu, který byl několikrát použit v konfliktech s Izraelem.

V roli vůdce Hamásu Sinvár koordinoval nejen vojenské operace, ale i vnitřní politiku v Pásmu Gazy. Snažil se posílit vliv hnutí nejen vojensky, ale také politicky. Hamás pod jeho vedením získal podporu z různých zahraničních zdrojů, zejména z Íránu a Kataru, které hnutí poskytovaly jak finanční, tak vojenskou pomoc. Tato podpora umožnila Hamásu udržet si kontrolu nad Pásmem Gazy a odolávat izraelským vojenským operacím.

Během svého působení Sinvár vedl několik významných vojenských střetů s Izraelem, včetně konfliktů v roce 2021, kdy došlo k masivním raketovým útokům z Gazy na izraelské území, na což Izrael odpověděl leteckými údery. Tyto konflikty vedly k vysokému počtu obětí na obou stranách, ale posílily Sinvárovu pozici mezi radikálními palestinskými frakcemi, které ho vnímaly jako neústupného vůdce. 

Související

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Příměří dlouho nevydrželo. Izrael opět útočí v Libanonu

Izraelské nálety v jižním Libanonu si vyžádaly několik lidských životů, a to necelých čtyřiadvacet hodin po oznámení nového příměří mezi Izraelem a hnutím Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury zahynulo nejméně jedenáct lidí poté, co izraelské bojové letouny, drony a dělostřelectvo zasáhly více než tucet oblastí, přičemž mnoho útoků se soustředilo kolem města Nabatíja. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla teroristické cíle Hizballáhu poté, co tato skupina vypálila přes padesát projektilů na izraelské jednotky rozmístěné v jižním Libanonu.
Izrael, ilustrační foto

Izrael a Hizballáh dosáhly dohody o příměří

Spojené státy oznámily, že Izrael a hnutí Hizballáh dosáhly dohody o příměří. Toto oznámení přišlo po vlně intenzivních izraelských náletů v jižním Libanonu, které si vyžádaly 47 lidských životů. Nová dohoda reaguje na vážné obavy, že pokračující střety – při nichž Hizballáh v Libanonu zabil také čtyři izraelské vojáky – by mohly zcela podkopat širší dohodu o ukončení války mezi Spojenými státy a Íránem.

Více souvisejících

Izrael Izraelská armáda Jahjá Sinvár

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 1 hodinou

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

včera

včera

včera

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy