Izraelská válka tvrdě dopadá na obyvatele Pásma Gazy. Statisíce lidí skončily bez práce

Podle prvotních odhadů Mezinárodní organizace práce (ILO) byl zaměstnanecký poměr ukončen přibližně 182 000 obyvatelům Pásma Gazy, kteří pracovali v Izraeli nebo v izraelských osadách. Rovněž bylo v důsledku války v Gaze zrušeno i přibližně 24 procent pracovních pozic v okupovaném Předjordánsku, což odpovídá asi 208 000 místům.

Dalších 160 000 lidí ze západního břehu Jordánu přišlo dočasně nebo trvale o práci v Izraeli či některé z osad, nebo jim hrozí, že o místo přijdou v důsledku zavedených omezení týkajících se přístupu Palestinců na izraelský trh práce.

Odborný asistent politologie na univerzitě ve městě Bír Zajt v Předjordánsku Hání Músá tvrdí, že je o izraelské kolektivní trestání Palestinců, které se rozšířilo i na zaměstnance palestinské samosprávy, kterým jim nebyly vyplaceny mzdy.

Ztráta pracovních míst není jediným následkem izraelských útoků v Pásmu Gazy. BOmbardování si vyžádalo více než 15 000 mrtvých a dalších více než 40 000 lidí bylo zraněno, to uvedlo Hamásem kontrolované ministerstvo zdravotnictví.

Izraelská strana eviduje od útoků Hamásu dne 7. října zhruba 1400 mrtvých a 3000 zraněných. Údaje o počtu mrtvých a zraněných prezentované Hamásem nelze ověřit, Organizace spojených národů (OSN) je ale dlouhodobě považuje za spolehlivé. Tvrdí také, že zhruba 40 procent mrtvých tvoří děti a existují obavy, že daleko více mrtvých se stále nachází pod troskami.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se pokouší osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy. Ta byla přerušena týdenním příměřím, během kterého Hamás propustil zhruba stovku rukojmích.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.