Izraelské síly v noci potřetí za 24 hodin vnikly do Pásma Gazy a zaútočily na pozice palestinského radikálního hnutí Hamás. Uvedl to server Haaretz s odkazem na vyjádření Izraelských obranných sil (IDF).
V rámci operace podporované drony v centrálním sektoru Pásma Gazy se izraelské obranné síly (IDF) zaměřily na členy Hamásu, jejich velitelství a odpalovací rampy pro protitankové střely. Cíle byly na východě města Gaza bombardovány jak pěchotou, tak tanky.
Po několika hodinách se vojáci stáhli zpět do Izraele, aniž by utrpěli zranění, jak uvedla izraelská armáda. Ide o třetí výpad a druhou noc v řadě, kdy se jednotky IDF krátce vydaly do Pásma Gazy před plánovanou plnou pozemní ofenzivou.
Izrael podnikl už v noci na čtvrtek "cílený vpád" tanky na sever pásma Gazy. Při rozsáhlé pozemní operaci v Pásmu Gazy armáda útočila na pozice radikálního hnutí Hamás, poté se stáhla zpět za hranice.
"IDF v noci podnikla cílený vpád tanky do severní oblasti pásma Gazy v rámci příprav na další fáze boje," uvedla armáda a dodala, že "vojáci po skončení aktivit oblast opustili." Armáda uvedla, že při noční operaci zasáhla proti teroristům, jejich infrastruktuře a odpalištím protitankových řízených střel. Dodala, že vojska po dokončení mise Pásmo Gazy opustila.
Očekává se, že IDF se v současnosti připravuje na větší pozemní ofenzívu vůči militantům z této palestinské enklávy, což ve středu večer potvrdil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Mluvčí izraelské armády uvedl, že od útoku Hamásu na Izrael ze 7. října Izrael uskutečnil již několik menších vpádů do Gazy s nasazením vojáků a tanků.
Jonathan Conricus, mezinárodní mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) v rozhovoru pro australské rádio ABC už dříve uvedl, že pozemní operace v pásmu Gazy bude zrušena, pokud Hamás propustí všechny rukojmí a implicitně se vzdá.
"Pokud by Hamás vyšel ze svých úkrytů, které skrývá pod izraelskými civilisty, což je to, co nyní dělají, vrátil naše rukojmí – všech 212 – a bezpodmínečně se vzdal, pak by válka konec. Pokud to neudělají, pravděpodobně budeme muset jít dovnitř a udělat to." řekl.
Conricus neodpověděl, proč byla pozemní invaze odložena, přestože se o ní mnoho dní mluvilo, místo toho uvedl, že izraelské jednotky "zlikvidují Hamas." Dodal, že lidé "by se měli postavit na jednu stranu...podle toho, jakou máte morálku."
"Pokud chcete být na straně teroristů nebo na straně Izraele, je to vaše volba," řekl mluvčí IDF. Odpověděl také na otázky týkající se hrozné humanitární situace v Gaze a poznamenal, že nevěří, že by Izrael měl být nucen poskytovat jídlo nepříteli, který "vystřeluje rakety na naše občany a snaží se je zabít."
Izraelská armáda u dříve uvedla, že neplánuje po zničení palestinského militantního hnutí Hamás kontrolovat "život v pásmu Gazy". Uvedl izraelský ministr obrany Joav Galant.
Izrael podle Galanta očekává, že válka s Hamásem bude mít tři fáze. V první zaútočí izraelská armáda na militanty Hamásu v Gaze nálety a pozemními manévry, poté porazí ohniska odporu a nakonec přestane být "odpovědná za život v pásmu Gazy", přiblížil ministr.
Galant v projevu k pěším jednotkám shromážděným u hranic s Pásmem Gazy naznačil, že brzy by mohli vidět palestinské území "zevnitř". Toto prohlášení nasvědčuje možnosti blížící se pozemní invaze.
"Nyní vidíte Gazu zdálky, brzy ji uvidíte zevnitř. Příkaz přijde," řekl bez dalších podrobností. O pozemním zásahu se přitom spekuluje již několik dní, pravděpodobně ale byla kvůli návštěvám zahraničních státníků odložena.
Jak už server EuroZprávy.cz informoval, bývalý šéf americké CIA David Petraeus tvrdí, že nelze porazit povstalce za krátkou dobu a boje se mohou protáhnout až na deset let. Plánovanou akci Izraelců přirovnával k bitvě o somálskou metropoli z roku 1993, lidem věrně známou ze snímku Černý jestřáb sestřelen.
Vojenská pozemní ofenzíva izraelských obranných sil v pásmu Gazy by trvala roky a zahrnovala by strašlivé boje. Řekl to bývalý šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) David Petraeus pro server Politico. "Pokračování bombardovací kampaně IDF pozemní invazí by se mohlo velmi rychle stát Mogadišem na steroidech," popsal.
Připomněl tak incident z roku 1993, publiku věrně známý například ze snímku Černý jestřáb sestřelen (z angl. Black Hawk Down). Před třiceti lety v Mogadišu několik desítek amerických vojáků čelilo bezprecedentní přesile nejen z řad militantů, ale i obyčejných vyzbrojených obyvatel. Pozemní zásah Izraelců v Pásmu Gazy tak podle Petraeuse může vypadat úplně stejně.
Bývalý šéf CIA má zkušenosti i z armádního velení, proto se dle svých slov snaží poskytnout IDF rady. "Pokud bude Hamás v obraně stejně kreativní jako při tom strašlivém, barbarské, nevýslovném útoku, pak uvidíte sebevražedné atentátníky, uvidíte improvizovaná výbušná zařízení, budou tam léčky, nástražné nálože a městské prostředí opět nemůže být náročnější," vysvětlil s tím, že IDF by se měl připravit na dlouhou válku.
Hamás ve čtvrtek zveřejnil seznam přibližně 7000 jmen lidí z pásma Gazy, o nichž tvrdí, že byli zabiti při izraelských útocích. Seznam byl zveřejněn den poté, co prezident USA řekl, že "nedůvěřuje" údajům o počtu obětí bojů.
Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví Pásma Gazy přes 7000 lidí, včetně 2704 dětí. Dalších 17 439 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 200 rukojmích.
Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 8400, zraněno je nejméně 20 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.
Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Nemocnice v Gaze jsou přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."
Související
Zvířata požírají mrtvá těla na ulicích. Situace v Gaze je nadmíru kritická
Co bude chtít Trump po Izraeli? Lednová změna v Bílém domě bude mít vliv i na Blízký východ
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Izraelská armáda , Pásmo Gazy
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Výcvik ukrajinských vojáků v Polsku: Jak přesně probíhá a co se důstojníci učí?
před 1 hodinou
Prestižní deník si posvítil na Fica. Odhalil skutečné směrování a postoje Slovenska
před 2 hodinami
Politico: O počasí tady vůbec nešlo. Trumpova přesilovka zastínila klimatický summit
před 3 hodinami
CNN: COP29 je fraška. Boj proti klimatické krizi se změnil v divadlo plné bojkotů a oslav fosilních paliv
před 4 hodinami
Migrant zaútočil v Německu na policisty. Jedné z nich ukousnul ucho
před 5 hodinami
Počasí v Česku: Meteorologové počítají se změnou charakteru počasí
včera
Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc
včera
Ceny másla řeší ÚOHS. Fiala se pustil do Babiše, ten označil premiéra za klauna
včera
Nové ohnisko ptačí chřipky. Testy ho potvrdily na Klatovsku
včera
Klimatické konference ztrácí smysl? Aktivisté upozornili na zásadní problém
včera
Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací
včera
Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi
včera
Metro na lince B odpoledne nejezdilo
včera
Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál
včera
Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových
včera
Severní Korea jde s dobou. Kim nařídil masovou výrobu útočných dronů
včera
Nehoda u Málkova uzavřela silnici. Havaroval kamion s krevní plazmou
včera
Trumpova skepse se šíří. USA už nejsou jediné, kdo mohou vystoupit z Pařížské klimatické dohody
Aktualizováno včera
Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest
včera
COP narazil na zásadní problém. Státy se bojí Číny, historický statut ji zbavuje odpovědnosti
Jednání na letošní konferenci COP29 se zaměřují na zásadní otázku tzv. New Collective Quantified Goal (NCQG) – tedy na to, jakou částku budou muset rozvinuté země poskytnout ohroženým zemím, aby se přizpůsobily změně klimatu. Uvedl to server The Guardian.
Zdroj: Libor Novák