"Jak může někdo být tak hloupý?" "Nežijete na téhle planetě." Scholz a Merz se střetli v ostré debatě o migraci, ekonomice a Trumpovi

S blížícími se volbami v Německu došlo v neděli večer k bouřlivé televizní debatě mezi německým kancléřem Olafem Scholzem a konzervativním kandidátem na kancléře Friedrichem Merzem. Oba politici se dostali do ostrého střetu ohledně migrace, ekonomiky a přístupu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, přičemž diskuse odhalila hluboké rozdíly v jejich postojích.

V jednom z nejvypjatějších momentů debaty Scholz ostře napadl Merzův záměr odmítat žadatele o azyl na německých hranicích. Podle Scholze by takový krok porušoval právo Evropské unie a zároveň podkopával evropskou solidaritu, která je podle něj klíčová pro obranu Německa před Trumpovými obchodními hrozbami. „Jak může někdo být tak hloupý?“ otázal se Scholz ironicky.

Merz okamžitě zareagoval a tvrdě Scholze kritizoval za jeho tvrzení, že současná vláda účinně zakročila proti zneužívání azylového systému. „Vy nežijete na této planetě,“ opáčil konzervativní lídr. „To, co říkáte, je pohádka.“

Debata se odehrála na pozadí politického skandálu, kdy se Merz pokusil využít hlasů krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) k prosazení přísnějších imigračních opatření ve Spolkovém sněmu. Tento krok narušil poválečnou tradici odmítání jakékoli spolupráce s krajní pravicí. Scholz okamžitě využil situace a obvinil Merze z normalizace krajně pravicových postojů. „Opravdu se obávám, že byste po volbách zvažoval koalici s AfD,“ varoval Scholz.

Merz obvinění odmítl a zdůraznil, že jeho strana s AfD nespolupracuje a nikdy spolupracovat nebude. „Řeknu to ještě jednou, jasně a výslovně, i těm, kteří si přejí opak: žádná spolupráce nebude,“ ujistil voliče.

Později v debatě Merz otočil argument proti Scholzovi a označil jeho levicovou vládu za hlavního viníka rostoucí podpory AfD. „Levicová politika v této zemi už dlouho nemá většinu,“ prohlásil.

Ekonomické otázky patřily k dalším hlavním bodům sporu. Merz prosazoval rozsáhlé daňové škrty a přísnější rozpočtovou disciplínu, zatímco Scholz varoval, že takové kroky by zvýhodnily především bohaté. Merz pak ostře zkritizoval hospodářskou politiku Scholzovy vlády a obvinil ji z přispění k deindustrializaci Německa. Scholz se bránil s tím, že za hospodářské problémy může především ruská agrese vůči Ukrajině a zastavení dodávek plynu. „Já nejsem ten, kdo napadl Ukrajinu, já nejsem ten, kdo zastavil dodávky plynu – to byl [ruský prezident Vladimir] Putin,“ řekl kancléř.

Jedním z nejvýbušnějších bodů debaty bylo téma jaderné energetiky. Merz tvrdě kritizoval Scholzovo rozhodnutí odstavit poslední tři německé jaderné elektrárny a prohlásil, že jeho konzervativní strana by zvažovala jejich znovuspuštění. Scholz kontroval tím, že by tento krok stál Německo 40 miliard eur.

Další ostrý střet se týkal vztahů s USA a možnosti obchodní války s Trumpovou administrativou. Scholz varoval, že Merzovy migrační politiky by oslabily evropskou jednotu v době, kdy je nutné čelit Trumpovým hrozbám uvalení cel na německé zboží.

„Navrhuje Merz opravdu, aby největší země Evropy, která se nachází uprostřed kontinentu, byla tou, která poruší evropské právo?“ ptal se Scholz. „Tam, kde brzy budeme potřebovat jednotu Evropy proti celní politice americké vlády, která často míří právě na Německo a proti které se můžeme bránit jen společně?“

„To, co zde Merz navrhuje, je v rozporu s německými zájmy,“ dodal kancléř.

V otázce možných protiopatření vůči americkým clům se oba politici shodli, že Evropa je připravena reagovat. Merz připomněl dohodu, kterou v roce 2018 vyjednal tehdejší předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker s Trumpem ve Washingtonu, a zdůraznil, že Evropa musí jednat jako silný partner. „Silná Evropa, silná odpověď. Jednat s Američany jako rovný s rovným a jasně jim říct, co je možné a co ne,“ shrnul svou strategii.

Scholz naznačil, že EU již má připravený plán: „Jsme na to připraveni. Odpověď zní, že s maximální diplomatickou opatrností můžeme jako Evropská unie reagovat během jediné hodiny.“

Když však došlo na širší otázku, jak přistupovat k Trumpovi, oba politici se vyjádřili poněkud neurčitě. Merz ho popsal jako „předvídatelně nepředvídatelného“ a zdůraznil potřebu sjednocené evropské strategie. „Pokud budu zvolen, investuji mnoho času a úsilí do vytváření evropské jednoty,“ slíbil.

Scholz na závěr připomněl, že už svůj přístup k Trumpovi ukázal: „Jasná slova a přátelské rozhovory.“ 

Související

August Hanning

Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady

Německou politickou a bezpečnostní scénou otřásl mimořádný skandál, který nemá v novodobé historii země obdoby. V úterý ráno byl ve svém domě v Nordwalde nedaleko Münsteru zatčen osmdesátiletý August Hanning, bývalý šéf německé zahraniční rozvědky BND. Spolkové státní zastupitelství ho podezřívá ze závažných trestných činů včetně velezrady, vyzrazení státního tajemství a špionáže ve prospěch cizí zpravodajské služby. Muž, který v letech 1998 až 2005 stál v čele jedné z nejvýznamnějších bezpečnostních složek v Evropě, byl zástupci policie odveden v neprůstřelném vozidle do vazby.
Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj potvrdil, že Ukrajina obdrží další pomoc od Německa

Německo připravilo další balíček pomoci Ukrajině, jehož součástí jsou zbraně a podpora pro ukrajinskou energetiku. Informoval o tom ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním jednání se spolkovým kancléřem Friedrichem Merzem, jenž v neděli přijel na návštěvu Kyjeva. 

Více souvisejících

Německo ,  Olaf Scholz ,  Friedrich Merz (CDU)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Volby, ilustrační fotografie.

MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?

V České republice se v pátek otevřou volební místnosti, ve kterých občané v řádném termínu rozhodnou o složení obecních zastupitelstev a obsazení třetiny křesel v Horní komoře Parlamentu České republiky. Letošní komunální a senátní volby představují pro voliče klíčovou příležitost, jak ovlivnit směřování svých obcí i celostátní politiku. Volební akt tradičně probíhá ve dvou dnech, během nichž mají lidé možnost odevzdat své hlasy v tisících volebních okrsků po celé zemi.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 4 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 5 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 6 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 7 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 8 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 9 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 10 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 11 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy