Jak srazit ceny energií? EU přišla s revolučním plánem

Evropská unie zvažuje investice do zahraniční infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a přechod na dlouhodobé kontrakty, aby snížila vysoké ceny energie, které poškozují evropský průmysl. Vyplývá to z návrhu dokumentu Evropské komise, který získal server Politico.

Pokud by byla tato strategie schválena, znamenalo by to zásadní změnu v energetické politice EU. Dosud Brusel podepisoval pouze krátkodobé smlouvy a snažil se omezit využívání veřejných financí na podporu fosilních paliv. Nový plán však naznačuje možnost veřejné podpory amerických LNG projektů – právě v době, kdy se Unie snaží vyjednat dohodu s prezidentem Donaldem Trumpem o odběru většího množství amerického plynu a odvrácení obchodní války.

Plán, který je součástí nadcházejícího Akčního plánu pro dostupnou energii (má být zveřejněn 26. února), zahrnuje také nové zákony na modernizaci elektrické sítě a daňové úlevy na elektřinu. Evropská komise navrhuje zrychlené povolovací procesy pro jaderné technologie, snížení daní na elektřinu, stimulaci investic do LNG exportní infrastruktury v zahraničí a zajištění dlouhodobých dodávek LNG za stabilní ceny.

„Cílem je snížit ceny energií v krátkodobém horizontu a zároveň urychlit strukturální reformy, které posílí energetickou bezpečnost Evropy a zabrání dalším cenovým šokům,“ uvádí návrh.

Plán zmiňuje „japonský model“, v jehož rámci japonská vláda přímo investuje do zahraničních LNG projektů výměnou za stabilní a zvýhodněné dodávky plynu. Japonsko se díky této strategii stalo největším veřejným investorem do amerických LNG projektů, přičemž v posledních letech vynaložilo desítky miliard dolarů na posílení dovozu zkapalněného plynu z USA.

Podobný přístup nyní zvažuje i Evropská komise. Podle dokumentu Brusel a členské státy mohou investovat do exportní infrastruktury v zahraničí prostřednictvím preferenčních půjček pro soukromé investory nebo zajištění práv na zkapalňování plynu.

Donald Trump tlačí EU k nákupu většího množství amerického LNG, přičemž varoval, že pokud Unie nepřistoupí na jeho podmínky, zavede vysoká cla na evropské zboží. Brusel proto do Washingtonu vyslal vyjednavače, kteří mají dohodu o LNG urychleně uzavřít. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že odběr většího množství amerického plynu pomůže zbavit Evropu závislosti na ruském LNG.

Evropské státy se již částečně přeorientovaly na americký LNG, poté co Rusko po invazi na Ukrajinu omezilo dodávky plynu potrubím. Nicméně většina kontraktů byla uzavírána pouze krátkodobě, což vystavilo evropský trh extrémním cenovým výkyvům.

Nyní chce Brusel tuto strategii změnit. Chce začít okamžitě jednat se spolehlivými LNG dodavateli o dodatečných dodávkách, podporovat evropské importéry při uzavírání dlouhodobých kontraktů a irychleně uzavřít dohodu s USA, aby byly dodávky cenově výhodnější.

Plánované investice do fosilní infrastruktury však pravděpodobně vyvolají silný odpor klimatických aktivistů a ekologických organizací. Ti dlouhodobě kritizují využívání veřejných peněz na podporu těžby a vývozu fosilních paliv.

Například Susanne Wongová z organizace Oil Change International varovala, že „financování amerického LNG představuje vážné riziko pro investory a ohrožuje budoucnost našich komunit.“

Navzdory těmto obavám EU plánuje urychleně postupovat. Návrh stanovuje, že kroky související s LNG musí být dokončeny do července tohoto roku.

Navrhované změny ukazují, že Brusel nyní klade důraz na ekonomickou stabilitu a konkurenceschopnost evropského průmyslu, než aby se striktně držel svých klimatických cílů. Podpora fosilní infrastruktury v zahraničí je významným odklonem od původní politiky, která se zaměřovala na dekarbonizaci a postupné opuštění fosilních paliv.

Očekává se, že finální verze Akčního plánu pro dostupnou energii vyvolá intenzivní debatu mezi státy EU i uvnitř Evropského parlamentu. Na jedné straně stojí průmyslové lobby tlačící na levnější energii, na druhé straně ekologické organizace a zelení politici, kteří se obávají, že Evropa tímto krokem oslabí svůj závazek k boji proti změně klimatu.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.
Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) zkapalněný zemní plyn (LNG)

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Ukrajina chystá anti-dronový dóm

Ukrajina čelí kritickému období války, která trvá již 1 427 dní. Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na stupňující se ruské útoky na energetickou síť oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Klíčem k ochraně ukrajinského nebe se má stát „anti-dronový dóm“, postavený na mobilních palebných skupinách a nově i na masovém nasazení dronových zachycovačů.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Pochválí se za bystrost a obratem usne. Co se děje se zdravím Trumpa?

Zdravotní stav devětasedmdesátiletého amerického prezidenta Donalda Trumpa se na začátku druhého roku jeho mandátu stal vděčným tématem k diskusím. Virální záběry, rozporuplná vyjádření Bílého domu a absence kompletních lékařských záznamů vyvolávají vlnu spekulací o jeho fyzické i kognitivní kondici. Celá debata navíc otevírá nepříjemné otázky ohledně transparentnosti moci v nejvyšších patrech americké politiky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy