Jak srazit ceny energií? EU přišla s revolučním plánem

Evropská unie zvažuje investice do zahraniční infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a přechod na dlouhodobé kontrakty, aby snížila vysoké ceny energie, které poškozují evropský průmysl. Vyplývá to z návrhu dokumentu Evropské komise, který získal server Politico.

Pokud by byla tato strategie schválena, znamenalo by to zásadní změnu v energetické politice EU. Dosud Brusel podepisoval pouze krátkodobé smlouvy a snažil se omezit využívání veřejných financí na podporu fosilních paliv. Nový plán však naznačuje možnost veřejné podpory amerických LNG projektů – právě v době, kdy se Unie snaží vyjednat dohodu s prezidentem Donaldem Trumpem o odběru většího množství amerického plynu a odvrácení obchodní války.

Plán, který je součástí nadcházejícího Akčního plánu pro dostupnou energii (má být zveřejněn 26. února), zahrnuje také nové zákony na modernizaci elektrické sítě a daňové úlevy na elektřinu. Evropská komise navrhuje zrychlené povolovací procesy pro jaderné technologie, snížení daní na elektřinu, stimulaci investic do LNG exportní infrastruktury v zahraničí a zajištění dlouhodobých dodávek LNG za stabilní ceny.

„Cílem je snížit ceny energií v krátkodobém horizontu a zároveň urychlit strukturální reformy, které posílí energetickou bezpečnost Evropy a zabrání dalším cenovým šokům,“ uvádí návrh.

Plán zmiňuje „japonský model“, v jehož rámci japonská vláda přímo investuje do zahraničních LNG projektů výměnou za stabilní a zvýhodněné dodávky plynu. Japonsko se díky této strategii stalo největším veřejným investorem do amerických LNG projektů, přičemž v posledních letech vynaložilo desítky miliard dolarů na posílení dovozu zkapalněného plynu z USA.

Podobný přístup nyní zvažuje i Evropská komise. Podle dokumentu Brusel a členské státy mohou investovat do exportní infrastruktury v zahraničí prostřednictvím preferenčních půjček pro soukromé investory nebo zajištění práv na zkapalňování plynu.

Donald Trump tlačí EU k nákupu většího množství amerického LNG, přičemž varoval, že pokud Unie nepřistoupí na jeho podmínky, zavede vysoká cla na evropské zboží. Brusel proto do Washingtonu vyslal vyjednavače, kteří mají dohodu o LNG urychleně uzavřít. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že odběr většího množství amerického plynu pomůže zbavit Evropu závislosti na ruském LNG.

Evropské státy se již částečně přeorientovaly na americký LNG, poté co Rusko po invazi na Ukrajinu omezilo dodávky plynu potrubím. Nicméně většina kontraktů byla uzavírána pouze krátkodobě, což vystavilo evropský trh extrémním cenovým výkyvům.

Nyní chce Brusel tuto strategii změnit. Chce začít okamžitě jednat se spolehlivými LNG dodavateli o dodatečných dodávkách, podporovat evropské importéry při uzavírání dlouhodobých kontraktů a irychleně uzavřít dohodu s USA, aby byly dodávky cenově výhodnější.

Plánované investice do fosilní infrastruktury však pravděpodobně vyvolají silný odpor klimatických aktivistů a ekologických organizací. Ti dlouhodobě kritizují využívání veřejných peněz na podporu těžby a vývozu fosilních paliv.

Například Susanne Wongová z organizace Oil Change International varovala, že „financování amerického LNG představuje vážné riziko pro investory a ohrožuje budoucnost našich komunit.“

Navzdory těmto obavám EU plánuje urychleně postupovat. Návrh stanovuje, že kroky související s LNG musí být dokončeny do července tohoto roku.

Navrhované změny ukazují, že Brusel nyní klade důraz na ekonomickou stabilitu a konkurenceschopnost evropského průmyslu, než aby se striktně držel svých klimatických cílů. Podpora fosilní infrastruktury v zahraničí je významným odklonem od původní politiky, která se zaměřovala na dekarbonizaci a postupné opuštění fosilních paliv.

Očekává se, že finální verze Akčního plánu pro dostupnou energii vyvolá intenzivní debatu mezi státy EU i uvnitř Evropského parlamentu. Na jedné straně stojí průmyslové lobby tlačící na levnější energii, na druhé straně ekologické organizace a zelení politici, kteří se obávají, že Evropa tímto krokem oslabí svůj závazek k boji proti změně klimatu.

Související

Robert Fico

Slovensko žádá Evropskou unii, aby obnovila dialog s Ruskem

Slovenský premiér Robert Fico vyzval Evropskou unii k ukončení sankcí na dovoz ruské ropy a plynu. Podle jeho vyjádření by tento krok pomohl vyřešit prohlubující se energetickou krizi, která souvisí s probíhající válkou v Íránu. Fico své stanovisko zveřejnil po telefonátu s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, přičemž oba lídři patří v rámci EU k těm, kteří s Moskvou nadále udržují vztahy.
Prezident Trump

BBC: Evropští lídři doufají, že USA z NATO neodejdou. Ví ale, že Trump je toho schopen

Evropští lídři čelí v těchto dnech jedné z největších diplomatických výzev moderní historie. Hlavní zprávy napříč kontinentem plní prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že vážně zvažuje odchod Spojených států z NATO. Přestože jde o naprosto zásadní hrozbu, oficiální politické špičky v evropských metropolích zatím zachovávají neobvyklé mlčení a situaci komentují jen velmi zdrženlivě.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) zkapalněný zemní plyn (LNG)

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie (Foto: Jay Rembert)

Velikonoční tragédie před 80 lety. Vraždu spáchaly děti

Bylo velikonoční pondělí roku 1946, když poklidné jarní svátky na Frýdlantsku narušila tragická událost. Mezi obcemi Lázně Libverda a Hejnice zaznělo několik výstřelů. V lese zůstala ležet dvě děvčata, kterým nebylo ani osmnáct let. K dopadení jejich vrahů, kteří byli rovněž v dětském věku, došlo ještě téhož dne. Co se v osudné Velikonoce před 80 lety stalo?

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Miloš Zeman

Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty

Kampaň před parlamentními volbami v Maďarsku dnes vstoupila do závěrečného týdne. Nejisté je zatím pokračování premiéra Viktora Orbána ve vrcholné vládní funkci. Orbán se dlouhodobě těší podpoře některých českých politických osobností. Znovu mu ji v těchto dnech vyjádřil exprezident Miloš Zeman.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jindřich Rajchl

Rajchl se nabídl, že pojede do Ruska vyjednávat o ropě a plynu

Koaliční poslanec Jindřich Rajchl (PRO, zvolen za SPD) přišel s nabídkou, která nejspíš nebude vyslyšena. Vládu požádal o mandát, s nímž by vyjel vyjednávat do Ruska o obnovení dodávek ropy a plynu. Rajchl se také vyslovil pro ukončení protiruských sankcí. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Pákistán chce zprostředkovat mír v Íránu. Návrh dohody je na stole

Spojené státy americké a Írán obdržely návrh na příměří. Boje by se mohly zastavit už dnes, přičemž by se zároveň otevřel Hormuzský průliv. Informovala o tom agentura Reuters. S plánem přichází Pákistán, který návrh v noci na pondělí předložil oběma stranám konfliktu. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační fotografie.

Írán varoval Trumpa i Netanjahu před útoky na civilní cíle

Írán reagoval na nejnovější výhrůžky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který neváhal použít i sprostá slova. Teherán varoval před mnohem ničivější odvetou, pokud Američané a Izraelci zaútočí na civilní cíle. Trump opakovaně hrozí útokem na energetiku a klíčovou dopravní infrastrukturu. 

před 11 hodinami

Květiny

Počasí se dnes zkazí. Po letní neděli přijde teplotní propad

Po sérii rekordně teplých dní čeká Česko v nadcházejícím týdnu citelné ochlazení a návrat k typickému dubnovému počasí. Pondělí odstartuje s oblačnou oblohou, přičemž v severovýchodní části území se mohou ojediněle vyskytnout přeháňky, které budou v polohách nad 800 metrů sněhové. Během dne se však oblačnost protrhá na polojasno až skoro jasno s nejvyššími teplotami mezi 11 a 15 °C, na severu Čech bude kolem 10 °C.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Jak se americké armádě podařilo zachránit ztraceného letce? Na povrch vyplouvají první detaily

Spojené státy úspěšně dokončily jednu z nejriskantnějších záchranných operací ve své historii. Podařilo se jim z hloubi íránského území evakuovat pohřešovaného člena posádky stíhacího letounu F-15, který byl sestřelen minulý pátek nad jižním Íránem. Prezident Donald Trump v neděli ráno potvrdil, že důstojník, kterého identifikoval jako plukovníka, je v bezpečí, ačkoliv v pozdějším vyjádření dodal, že utrpěl vážná zranění.

včera

Prezident Trump

Írán má čas do úterý večer. Trump stanovil přesný čas ultimáta, Teherán poslal ráznou odpověď

Americký prezident Donald Trump stanovil nové, v pořadí již několikáté ultimátum pro úplné otevření Hormuzského průlivu. Na svých sociálních sítích dnes odpoledne stručně oznámil nový termín: „Úterý, 20:00 východního času!“ Tento strohý příspěvek následuje po sérii mnohem agresivnějších vyjádření, která šokovala mezinárodní společenství svou přímočarostí.

včera

Viktor Orbán

Opravdu jde o terorismus? Výbušniny u plynovodu mohou být zinscenované, aby pomohly Orbánovi, míní experti

Bezpečnostní situace na srbsko-maďarské hranici o víkendu dramaticky eskalovala poté, co srbské úřady nalezly vysoce výkonné výbušniny v blízkosti strategického plynovodu TurkStream. Incident, který se odehrál u obce Oromhegyes nedaleko Magyarkanizse, okamžitě spustil rozsáhlou společnou operaci srbské policie a armády. Na místě byly nasazeny vrtulníky, drony, termokamery a speciálně vycvičení psi, přičemž několik ulic v okolí zůstalo zcela uzavřeno.

včera

včera

Donald Trump

Trump ztratil nervy: Otevřete ten zas***** průliv, vy šílení parchanti, nebo budete žít v pekle, nadává Íránu

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči Íránu na maximum a prostřednictvím své platformy Truth Social vyslal Teheránu poslední varování. V příspěvku, který překvapil svou vulgárností a agresivním tónem, pohrozil zničením klíčové civilní infrastruktury. Hlavním bodem sváru zůstává Hormuzský průliv, strategicky nezbytná vodní cesta, která je od vypuknutí válečného konfliktu na konci února prakticky uzavřena.

včera

U plynovodu na srbsko-maďarských hranicích našli výbušniny. Zasahují vrtulníky i pyrotechnici, Orbán svolal Radu obrany

V blízkosti maďarských hranic došlo k závažnému bezpečnostnímu incidentu, který si vyžádal okamžitou reakci nejvyšších státních představitelů. V bezprostřední blízkosti strategicky významné plynové stanice na srbské straně byly nalezeny předměty připomínající výbušniny. Maďarský premiér Viktor Orbán v reakci na tuto hrozbu a po konzultaci se srbskou stranou svolal na nedělní odpoledne mimořádné zasedání Rady obrany státu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy