Evropská unie zvažuje investice do zahraniční infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a přechod na dlouhodobé kontrakty, aby snížila vysoké ceny energie, které poškozují evropský průmysl. Vyplývá to z návrhu dokumentu Evropské komise, který získal server Politico.
Pokud by byla tato strategie schválena, znamenalo by to zásadní změnu v energetické politice EU. Dosud Brusel podepisoval pouze krátkodobé smlouvy a snažil se omezit využívání veřejných financí na podporu fosilních paliv. Nový plán však naznačuje možnost veřejné podpory amerických LNG projektů – právě v době, kdy se Unie snaží vyjednat dohodu s prezidentem Donaldem Trumpem o odběru většího množství amerického plynu a odvrácení obchodní války.
Plán, který je součástí nadcházejícího Akčního plánu pro dostupnou energii (má být zveřejněn 26. února), zahrnuje také nové zákony na modernizaci elektrické sítě a daňové úlevy na elektřinu. Evropská komise navrhuje zrychlené povolovací procesy pro jaderné technologie, snížení daní na elektřinu, stimulaci investic do LNG exportní infrastruktury v zahraničí a zajištění dlouhodobých dodávek LNG za stabilní ceny.
„Cílem je snížit ceny energií v krátkodobém horizontu a zároveň urychlit strukturální reformy, které posílí energetickou bezpečnost Evropy a zabrání dalším cenovým šokům,“ uvádí návrh.
Plán zmiňuje „japonský model“, v jehož rámci japonská vláda přímo investuje do zahraničních LNG projektů výměnou za stabilní a zvýhodněné dodávky plynu. Japonsko se díky této strategii stalo největším veřejným investorem do amerických LNG projektů, přičemž v posledních letech vynaložilo desítky miliard dolarů na posílení dovozu zkapalněného plynu z USA.
Podobný přístup nyní zvažuje i Evropská komise. Podle dokumentu Brusel a členské státy mohou investovat do exportní infrastruktury v zahraničí prostřednictvím preferenčních půjček pro soukromé investory nebo zajištění práv na zkapalňování plynu.
Donald Trump tlačí EU k nákupu většího množství amerického LNG, přičemž varoval, že pokud Unie nepřistoupí na jeho podmínky, zavede vysoká cla na evropské zboží. Brusel proto do Washingtonu vyslal vyjednavače, kteří mají dohodu o LNG urychleně uzavřít. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že odběr většího množství amerického plynu pomůže zbavit Evropu závislosti na ruském LNG.
Evropské státy se již částečně přeorientovaly na americký LNG, poté co Rusko po invazi na Ukrajinu omezilo dodávky plynu potrubím. Nicméně většina kontraktů byla uzavírána pouze krátkodobě, což vystavilo evropský trh extrémním cenovým výkyvům.
Nyní chce Brusel tuto strategii změnit. Chce začít okamžitě jednat se spolehlivými LNG dodavateli o dodatečných dodávkách, podporovat evropské importéry při uzavírání dlouhodobých kontraktů a irychleně uzavřít dohodu s USA, aby byly dodávky cenově výhodnější.
Plánované investice do fosilní infrastruktury však pravděpodobně vyvolají silný odpor klimatických aktivistů a ekologických organizací. Ti dlouhodobě kritizují využívání veřejných peněz na podporu těžby a vývozu fosilních paliv.
Například Susanne Wongová z organizace Oil Change International varovala, že „financování amerického LNG představuje vážné riziko pro investory a ohrožuje budoucnost našich komunit.“
Navzdory těmto obavám EU plánuje urychleně postupovat. Návrh stanovuje, že kroky související s LNG musí být dokončeny do července tohoto roku.
Navrhované změny ukazují, že Brusel nyní klade důraz na ekonomickou stabilitu a konkurenceschopnost evropského průmyslu, než aby se striktně držel svých klimatických cílů. Podpora fosilní infrastruktury v zahraničí je významným odklonem od původní politiky, která se zaměřovala na dekarbonizaci a postupné opuštění fosilních paliv.
Očekává se, že finální verze Akčního plánu pro dostupnou energii vyvolá intenzivní debatu mezi státy EU i uvnitř Evropského parlamentu. Na jedné straně stojí průmyslové lobby tlačící na levnější energii, na druhé straně ekologické organizace a zelení politici, kteří se obávají, že Evropa tímto krokem oslabí svůj závazek k boji proti změně klimatu.
Související
Evropa kvůli růstu cen ropy plánuje historický krok
Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska
EU (Evropská unie) , zkapalněný zemní plyn (LNG)
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
před 1 hodinou
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
před 3 hodinami
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
před 4 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
před 5 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
před 7 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
včera
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
včera
Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá
včera
Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci
včera
Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici
včera
Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky
včera
CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv
včera
Počasí se změní, avizují meteorologové. Na horách znovu napadne sníh
12. března 2026 21:58
Novinky z kauzy Macinkových esemesek. Poradce prezidenta naznačil závěry policistů
Poradce prezidenta Petr Kolář je jednou z ústředních postav kauzy kontroverzních esemesek ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé), kterými se šéf diplomacie snažil působit na hlavu státu. Kolář nyní přiznal, že ve věci už vypovídal na policii. Nastínil také svůj pohled na to, jak vyšetřování dopadne.
Zdroj: Jan Hrabě