Evropská unie zvažuje investice do zahraniční infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a přechod na dlouhodobé kontrakty, aby snížila vysoké ceny energie, které poškozují evropský průmysl. Vyplývá to z návrhu dokumentu Evropské komise, který získal server Politico.
Pokud by byla tato strategie schválena, znamenalo by to zásadní změnu v energetické politice EU. Dosud Brusel podepisoval pouze krátkodobé smlouvy a snažil se omezit využívání veřejných financí na podporu fosilních paliv. Nový plán však naznačuje možnost veřejné podpory amerických LNG projektů – právě v době, kdy se Unie snaží vyjednat dohodu s prezidentem Donaldem Trumpem o odběru většího množství amerického plynu a odvrácení obchodní války.
Plán, který je součástí nadcházejícího Akčního plánu pro dostupnou energii (má být zveřejněn 26. února), zahrnuje také nové zákony na modernizaci elektrické sítě a daňové úlevy na elektřinu. Evropská komise navrhuje zrychlené povolovací procesy pro jaderné technologie, snížení daní na elektřinu, stimulaci investic do LNG exportní infrastruktury v zahraničí a zajištění dlouhodobých dodávek LNG za stabilní ceny.
„Cílem je snížit ceny energií v krátkodobém horizontu a zároveň urychlit strukturální reformy, které posílí energetickou bezpečnost Evropy a zabrání dalším cenovým šokům,“ uvádí návrh.
Plán zmiňuje „japonský model“, v jehož rámci japonská vláda přímo investuje do zahraničních LNG projektů výměnou za stabilní a zvýhodněné dodávky plynu. Japonsko se díky této strategii stalo největším veřejným investorem do amerických LNG projektů, přičemž v posledních letech vynaložilo desítky miliard dolarů na posílení dovozu zkapalněného plynu z USA.
Podobný přístup nyní zvažuje i Evropská komise. Podle dokumentu Brusel a členské státy mohou investovat do exportní infrastruktury v zahraničí prostřednictvím preferenčních půjček pro soukromé investory nebo zajištění práv na zkapalňování plynu.
Donald Trump tlačí EU k nákupu většího množství amerického LNG, přičemž varoval, že pokud Unie nepřistoupí na jeho podmínky, zavede vysoká cla na evropské zboží. Brusel proto do Washingtonu vyslal vyjednavače, kteří mají dohodu o LNG urychleně uzavřít. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že odběr většího množství amerického plynu pomůže zbavit Evropu závislosti na ruském LNG.
Evropské státy se již částečně přeorientovaly na americký LNG, poté co Rusko po invazi na Ukrajinu omezilo dodávky plynu potrubím. Nicméně většina kontraktů byla uzavírána pouze krátkodobě, což vystavilo evropský trh extrémním cenovým výkyvům.
Nyní chce Brusel tuto strategii změnit. Chce začít okamžitě jednat se spolehlivými LNG dodavateli o dodatečných dodávkách, podporovat evropské importéry při uzavírání dlouhodobých kontraktů a irychleně uzavřít dohodu s USA, aby byly dodávky cenově výhodnější.
Plánované investice do fosilní infrastruktury však pravděpodobně vyvolají silný odpor klimatických aktivistů a ekologických organizací. Ti dlouhodobě kritizují využívání veřejných peněz na podporu těžby a vývozu fosilních paliv.
Například Susanne Wongová z organizace Oil Change International varovala, že „financování amerického LNG představuje vážné riziko pro investory a ohrožuje budoucnost našich komunit.“
Navzdory těmto obavám EU plánuje urychleně postupovat. Návrh stanovuje, že kroky související s LNG musí být dokončeny do července tohoto roku.
Navrhované změny ukazují, že Brusel nyní klade důraz na ekonomickou stabilitu a konkurenceschopnost evropského průmyslu, než aby se striktně držel svých klimatických cílů. Podpora fosilní infrastruktury v zahraničí je významným odklonem od původní politiky, která se zaměřovala na dekarbonizaci a postupné opuštění fosilních paliv.
Očekává se, že finální verze Akčního plánu pro dostupnou energii vyvolá intenzivní debatu mezi státy EU i uvnitř Evropského parlamentu. Na jedné straně stojí průmyslové lobby tlačící na levnější energii, na druhé straně ekologické organizace a zelení politici, kteří se obávají, že Evropa tímto krokem oslabí svůj závazek k boji proti změně klimatu.
Související
Ukrajina požádala EU, aby vyloučila muže v branném věku z programů dočasné ochrany
Evropská unie plánuje uvalit sankce na čínské společnosti podporující Rusko
EU (Evropská unie) , zkapalněný zemní plyn (LNG)
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety
před 2 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Poslední dny zlepšily situaci
včera
Novinky v případu nálezu části těla na Sokolovsku. Padlo obvinění z vraždy
včera
Vybraní svěřenci Miroslava Koubka už jsou v USA. Vedle povinností zažívají i radosti
včera
Audit odhalil podivné výdělky bývalého prince Andrewa. Exministr ho zepsul
včera
Konec Knihovny Václava Havla ještě nemusí být definitivní, naznačil člen správní rady
včera
Policie má podezřelého z vraždy cizince. Dopadla ho elitní pražská mordparta
včera
Češi před MS zvládli americkou generálku s Guatemalou. Přes počáteční chyby vyhráli 3:1
včera
Tragické úmrtí dítěte na Příbramsku. Zasáhl ho elektrický proud
včera
Černý scénář se naplnil. Kvůli válce s Íránem trpí hlady miliony lidí
včera
Libanonský lídr se tvrdě pustil do Íránu. Teherán obvinil ze zneužívání
včera
Macron zvažuje, že pro upevnění vztahů s Trumpem vytáhne eso z rukávu
včera
Co způsobí super El Niño? Asie se chystá na devastační dopady extrémního počasí
včera
Ukrajina požádala EU, aby vyloučila muže v branném věku z programů dočasné ochrany
včera
Úřad vlády vstoupil do historicky první stávky. Babiše to prý mrzí
včera
Izrael během války s Íránem tajně rozmístil elitní vojenské jednotky v Ázerbájdžánu
včera
Vědci neskrývají nadšení. AI vytvořila vakcínu chránící před celou plejádou virů
včera
Celé znění Zelenského dopisu Putinovi
včera
Zelenskyj poslal Putinovi dopis. Vyzval ho k osobnímu setkání
včera
USA navzdory Trumpovi schválily rozsáhlý balík pomoci Ukrajině a tvrdé sankce proti Rusku
Americká Sněmovna reprezentantů schválila rozsáhlý balík pomoci pro Ukrajinu spojený s tvrdými sankcemi proti Rusku, čímž více než tucet republikánských zákonodárců vystoupil proti vůli vlastního vedení i prezidenta Donalda Trumpa. Výsledné hlasování v poměru 226 ku 195 hlasům představuje první velké proukrajinské opatření během Trumpova druhého funkčního období. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson přitom ještě před hlasováním naléhal na členy své strany, aby návrh odmítli a poskytli prezidentovi prostor pro vyjednávání s Ruskem.
Zdroj: Libor Novák