Evropská unie zvažuje investice do zahraniční infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a přechod na dlouhodobé kontrakty, aby snížila vysoké ceny energie, které poškozují evropský průmysl. Vyplývá to z návrhu dokumentu Evropské komise, který získal server Politico.
Pokud by byla tato strategie schválena, znamenalo by to zásadní změnu v energetické politice EU. Dosud Brusel podepisoval pouze krátkodobé smlouvy a snažil se omezit využívání veřejných financí na podporu fosilních paliv. Nový plán však naznačuje možnost veřejné podpory amerických LNG projektů – právě v době, kdy se Unie snaží vyjednat dohodu s prezidentem Donaldem Trumpem o odběru většího množství amerického plynu a odvrácení obchodní války.
Plán, který je součástí nadcházejícího Akčního plánu pro dostupnou energii (má být zveřejněn 26. února), zahrnuje také nové zákony na modernizaci elektrické sítě a daňové úlevy na elektřinu. Evropská komise navrhuje zrychlené povolovací procesy pro jaderné technologie, snížení daní na elektřinu, stimulaci investic do LNG exportní infrastruktury v zahraničí a zajištění dlouhodobých dodávek LNG za stabilní ceny.
„Cílem je snížit ceny energií v krátkodobém horizontu a zároveň urychlit strukturální reformy, které posílí energetickou bezpečnost Evropy a zabrání dalším cenovým šokům,“ uvádí návrh.
Plán zmiňuje „japonský model“, v jehož rámci japonská vláda přímo investuje do zahraničních LNG projektů výměnou za stabilní a zvýhodněné dodávky plynu. Japonsko se díky této strategii stalo největším veřejným investorem do amerických LNG projektů, přičemž v posledních letech vynaložilo desítky miliard dolarů na posílení dovozu zkapalněného plynu z USA.
Podobný přístup nyní zvažuje i Evropská komise. Podle dokumentu Brusel a členské státy mohou investovat do exportní infrastruktury v zahraničí prostřednictvím preferenčních půjček pro soukromé investory nebo zajištění práv na zkapalňování plynu.
Donald Trump tlačí EU k nákupu většího množství amerického LNG, přičemž varoval, že pokud Unie nepřistoupí na jeho podmínky, zavede vysoká cla na evropské zboží. Brusel proto do Washingtonu vyslal vyjednavače, kteří mají dohodu o LNG urychleně uzavřít. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že odběr většího množství amerického plynu pomůže zbavit Evropu závislosti na ruském LNG.
Evropské státy se již částečně přeorientovaly na americký LNG, poté co Rusko po invazi na Ukrajinu omezilo dodávky plynu potrubím. Nicméně většina kontraktů byla uzavírána pouze krátkodobě, což vystavilo evropský trh extrémním cenovým výkyvům.
Nyní chce Brusel tuto strategii změnit. Chce začít okamžitě jednat se spolehlivými LNG dodavateli o dodatečných dodávkách, podporovat evropské importéry při uzavírání dlouhodobých kontraktů a irychleně uzavřít dohodu s USA, aby byly dodávky cenově výhodnější.
Plánované investice do fosilní infrastruktury však pravděpodobně vyvolají silný odpor klimatických aktivistů a ekologických organizací. Ti dlouhodobě kritizují využívání veřejných peněz na podporu těžby a vývozu fosilních paliv.
Například Susanne Wongová z organizace Oil Change International varovala, že „financování amerického LNG představuje vážné riziko pro investory a ohrožuje budoucnost našich komunit.“
Navzdory těmto obavám EU plánuje urychleně postupovat. Návrh stanovuje, že kroky související s LNG musí být dokončeny do července tohoto roku.
Navrhované změny ukazují, že Brusel nyní klade důraz na ekonomickou stabilitu a konkurenceschopnost evropského průmyslu, než aby se striktně držel svých klimatických cílů. Podpora fosilní infrastruktury v zahraničí je významným odklonem od původní politiky, která se zaměřovala na dekarbonizaci a postupné opuštění fosilních paliv.
Očekává se, že finální verze Akčního plánu pro dostupnou energii vyvolá intenzivní debatu mezi státy EU i uvnitř Evropského parlamentu. Na jedné straně stojí průmyslové lobby tlačící na levnější energii, na druhé straně ekologické organizace a zelení politici, kteří se obávají, že Evropa tímto krokem oslabí svůj závazek k boji proti změně klimatu.
Související
Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
EU (Evropská unie) , zkapalněný zemní plyn (LNG)
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Zelenskyj oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Ukrajina chystá anti-dronový dóm
před 1 hodinou
Pochválí se za bystrost a obratem usne. Co se děje se zdravím Trumpa?
před 1 hodinou
Střelba v Chřibské se vyšetřuje jako vražda. Policisté zřejmě zasáhli zraněnou ženu
před 1 hodinou
Nechápu, co děláš s Grónskem, napsal Macron Trumpovi. Ten mu pohrozil obřím clem na víno
před 2 hodinami
Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou
před 3 hodinami
Cesta zpět už neexistuje, řekl Trump Ruttemu o Grónsku. Pak zveřejnil mapu Kanady s vlajkou USA
před 4 hodinami
Projev obrovské hlouposti, nepochopitelný akt slabosti... Trump tvrdě kritizuje krok, který sám podpořil
před 5 hodinami
Počasí a sníh. Meteorologové vysvětlili, co se změnilo v posledních dnech
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.
Zdroj: Libor Novák