CNN: USA a Evropa uzavírají s Ruskem navzdory sankcím obchody za miliardy dolarů

Prezident Donald Trump hrozí uvalením 25% cla na Indii a také na další země, které nakupují ruskou ropu. Chce tak Moskvu donutit k ukončení války na Ukrajině. Paradoxně ale Spojené státy a Evropa stále obchodují s Ruskem v řádu miliard dolarů, píše CNN.

Ačkoliv se obchod mezi Ruskem a Spojenými státy od začátku invaze na Ukrajinu snížil o přibližně 90 %, USA loni dovezly zboží z Ruska v hodnotě 3 miliard dolarů. To je však jen zlomek obchodu, který probíhal před válkou. Nejvýznamnější položky amerického obchodu s Ruskem tvoří hnojiva, palladium a uran s plutoniem.

V první polovině letošního roku dovezly USA z Ruska hnojiva v hodnotě 927 milionů dolarů. V loňském roce přesáhly dovozy hnojiv z Ruska 1 miliardu dolarů. Spojené státy jsou obzvláště závislé na dovozu tří typů chemických hnojiv: močoviny, močoviny a dusičnanu amonného (UAN) a chloridu draselného, zvaného také potaš.

Podle Allana Picketta, analytika společnosti S&P Global Commodity Insights, je pravděpodobné, že tento stav bude pokračovat, pokud USA nezavedou sankce na dovoz ruských hnojiv. Rusko totiž zůstává jedním z nejdůležitějších globálních dodavatelů hnojiv.

Dovoz palladia z Ruska se sice od roku 2021 výrazně snížil, ale USA ho loni i tak dovezly za 878 milionů dolarů. Do června 2025 hodnota dovozu dosáhla 594 milionů dolarů. Tento stříbřitý kov se používá v elektronickém a průmyslovém průmyslu a je klíčovou součástí katalyzátorů v automobilech.

V letošním roce dovezly USA z Ruska uran a plutonium v hodnotě 755 milionů dolarů. Loni se hodnota dovozu těchto komodit vyšplhala na 624 milionů dolarů.

Evropská unie, která je americkým partnerem v sankcích proti Rusku, dovezla v roce 2024 zboží z Ruska v hodnotě 41,9 miliardy dolarů. Objem dovozu z Ruska se sice mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a 2025 snížil o 86 %, ale EU stále obchoduje s Moskvou.

Kimberly Donovan, ředitelka Economic Statecraft Initiative v think-tanku Atlantic Council, uvedla, že se EU velmi rychle přizpůsobila, aby snížila svou závislost na Rusku. Největšími evropskými dovozci ruských fosilních paliv byly v červenci letošního roku Maďarsko, Francie, Slovensko, Belgie a Španělsko. Maďarsko a Slovensko dovážely převážně ropu, zatímco ostatní státy dováží zkapalněný zemní plyn.

Hodnota dovozu zemního plynu z Ruska za poslední čtyři roky dokonce mírně vzrostla. Dosáhla 5,23 miliardy dolarů. Důvodem je nárůst cen. Podíl Ruska na trhu se zkapalněným zemním plynem se však od roku 2021 mírně snížil z 22 % na 19 % v roce 2025. Unie zároveň výrazně zvýšila podíl na trhu s USA.

Dovoz železa a oceli se v EU prudce snížil, v prvním čtvrtletí roku 2025 dosáhl 850 milionů dolarů. To je zhruba polovina oproti stejnému čtvrtletí roku 2021. Naopak sankce a dovozní cla nezasáhly odvětví hnojiv, a proto se evropský dovoz ruských hnojiv od roku 2021 příliš nezměnil. V prvním čtvrtletí letošního roku země EU dovezly hnojiva z Ruska v hodnotě 640 milionů dolarů.

Západní společnosti navíc zůstávají v Rusku i navzdory invazi. Mezi takové firmy patří i některé ze stovky největších amerických firem. Mnohé evropské podniky, jako jsou spotřebitelské značky, maloobchody nebo softwarové firmy, také v Rusku působí.

Podle analytiků sice částky, které tyto firmy odvádí na daních do Kremlu, nejsou velké, ale jejich setrvání umožňuje Rusům pokračovat v normálním životě. To komplikuje Putinovy snahy prezentovat ekonomiku jako prosperující.

V kontrastu s poklesem obchodu mezi USA a Ruskem dovezla Indie loni z Ruska zboží v hodnotě 67 miliard dolarů. Před válkou, v roce 2021, to bylo 8,7 miliardy dolarů. Ruská ropa tak tvoří 36 % indického trhu. Rusko je pro Indii nyní největším dodavatelem ropy. Své nákupy ruské ropy zvýšila po invazi i Čína, kam míří 13,5 % veškerého ruského dovozu ropy. Čína loni dovezla z Ruska zboží v hodnotě přibližně 130 miliard dolarů, z toho 62,6 miliardy dolarů tvořily ropné produkty. 

Související

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) EU (Evropská unie) dovoz a vývoz Rusko

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Andrej Babiš a Igor Červený

Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů

Babišova vláda zasedla poprvé v kompletním složení, tedy už i s nově jmenovaným ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé). Zabývala se mimo jiné zprávou o plnění Akčního plánu politiky v oblasti závislostí 2023–2025, zrušila několik svých pracovních a poradních orgánů a rozhodla o přesunu agendy Rady pro výzkum, vývoj a inovace z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu.

před 51 minutami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život

Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

včera

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy