Jak zachránit ukrajinské obilí? Evropská unie hledá cesty a peníze, zatímco africké země v čele s Keňou zuří

Server Politico zveřejnil seznam způsobů, jak by mohly unijní členské země pomoct Ukrajině vyvážet obilí po zrušení obilné dohody ze strany Moskvy. Evropská unie je pro vývoz ukrajinského obilí a jiných zemědělských produktů už tak klíčová: od května 2022 do června 2023 prošlo tzv. solidárními koridory 41 milionů tun tohoto životně důležitého zboží. Prostřednictvím zrušené černomořské obilné dohody bylo vyvezeno „pouze“ 32 milionů tun.

Podle Bruselu je Evropská unie „zcela schopná“ vyvézt veškeré obilí a další zemědělské produkty, které se v zemi hromadí v důsledku ruské agresivní války. „Jsme připraveni po solidárních drahách vyvážet téměř vše, co Ukrajina vyvážet potřebuje,“ připustil na začátku zasedání ministrů zemědělství EU eurokomisař pro zemědělství Janus Wojciechowski.

Evropská unie se snaží pomoci východním členským zemím, které uvízly s přebytkem ukrajinských dodávek.

Vyskytl se ale nový problém. Jednou z variant bylo totiž převážet tyto zásoby po Dunaji, jenže během minulého víkendu Rusové ostřelováním poškodili přístavní infrastrukturu ve městě Reni, které se nachází jen přes řeku od ukrajinsko-rumunských hranic. Rovněž poškodili jednu z rumunských lodí. Evropská komise odhaduje, že právě po dunajském koridoru putovalo více než 65 % obilí vyváženého solidárními trasami.

Někteří představitelé členských zemí EU tak zhodnotili, že by Brusel měl posílit alternativní trasy. Například Litva navrhla vývoz ukrajinského obilí přes Polsko do svého přístavu Klaipéda a dalších přístavů v Lotyšsku a Estonsku. Dohromady pět přístavů na pobřeží Baltského moře zvládne ročně odbavit 25 milionů tun obilí.

Ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskij návrh podpořil. Kromě přístavů na Baltu v dopise eurokomisaři pro obchod Valdisi Dombrovskiskovi navrhl využití přístavů Hamburk a Rostock v Německu, nizozemského Rotterdamu, chorvatské Rijeky, italského Terstu a slovinského Koperu.

Není nad lodní dopravu

Lodě pojmou daleko více zboží, než například vlaky a kamiony. Kvůli poškození přístavu na Dunaji panují v Bruselu oprávněné obavy o bezpečnost. Vysoká cena a neefektivita nelodní přepravy mohou silně poškodit konkurenceschopnost ukrajinské produkce obilí, které je hlavním vývozním artiklem země a životně důležitým ekonomickým zdrojem.

V neposlední řadě použití železnic vyžaduje vysoké investice do infrastruktury. Koleje používané v Evropské unii a na Ukrajině mají jiný rozchod. „Tyto trasy jsou málo využívané kvůli složitosti a nákladům na logistiku ve srovnání s jinými trasami,“ citovalo Politico ukrajinské úřady. Rozdíl v nákladech odhadují až na 30-40 eur na tunu.

Kvůli tomu Litva a Ukrajina požádaly Brusel o dotace, aby dokázaly tento rozdíl vyrovnat. Polsko, Maďarsko a Rumunsko s danými návrhy souhlasí, nicméně nechtějí nést náklady samy. Například Bukurešť už tak rozšířila kapacity černomořského přístavu Constanta a Varšava investovala asi 100 milionů eur do projektů na zvýšení železniční kapacity a vytvoření nového hraničního přechodu s Ukrajinou.

Není to jen o umožnění dopravy

Polští zemědělci byli už po loňské invazi rozhořčení množstvím ukrajinského obilí na tamních trzích. Navíc tisíce ukrajinských řidičů kamionů zatížila dopravní společnosti nejen na Ukrajině, ale i v Rumunsku.

Evropská komise k tomu v červnu prodloužila zákaz vývozu ukrajinského obilí do Polska, Rumunska, Bulharska, Maďarska a na Slovensko, a to minimálně do 15. září. Mohou působit jako tranzitní země, zboží ale v žádné z nich nesmí uvíznout.

„Od té doby, co Evropská komise zavedla zákaz, se tranzit přes Polsko více než zdvojnásobil. Jsme ochotni tomuto tranzitu dále pomáhat,“ ubezpečil polský ministr zemědělství Robert Telus.

Ukrajinská strana ale i přes jeho slova obvinila polské úřady, že možná záměrně zpomalují kontroly na hranicích. Jeden z ukrajinských vládních úředníků upozornil, že dodávky přes polsko-ukrajinskou hranici se v květnu letošního roku snížily na pouhých 336 tisíc tun – tedy méně než polovinu množství z listopadu loňského roku.

Afričané chtějí obilnou dohodu

Minulé pondělí prezident Vladimir Putin ohlásil konec černomořské obilné dohody, kterou loni zprostředkovala Ankara ve spolupráci s Organizací spojených národů. Objevila se jedna velice důležitá vlivová skupina – africké země. Těch se totiž narušení ukrajinského vývozu obilí silně dotýká. „Problém obilí a hnojiv se týká nás všech,“ předeslal prezident Komor Azali Assoumani.

Během čtvrtku a pátku se v Petrohradu koná summit Rusko-Afrika. „Budeme o tom mluvit v Petrohradě, budeme o tom jednat s Putinem, abychom zjistili, jak můžeme dohodu znovu nastartovat,“ prohlásil lídr afrického ostrovního státu.

Summit Putina nepříjemně překvapil, a to zejména kvůli tomu, že dorazilo pouze 17 hlav afrických států. Oproti prvnímu summitu z roku 2019 je to méně než polovina, tehdy se jej účastnilo 43 lídrů. Chybí například důležití představitelé nejlidnatější Nigérie, Demokratické republiky Kongo, Rwany a Keni.

Právě Keňané jsou naprosto rozzuření, označili zrušení černomořské dohody za „kudlu vraženou do zad“. „Putin špatně odhadl náladu na tomto kontinentu. Putinovou rozhodnutí odstoupit od černomořské obilné iniciativy napjalo vztahy Ruska se zeměmi, kde je potravinová bezpečnost často otázkou života a smrti,“ upřesnil profesor William Gumede ze School of Governance na Witské univerzitě, sídlící v Jihoafrické republice.