Jak zachránit ukrajinské obilí? Evropská unie hledá cesty a peníze, zatímco africké země v čele s Keňou zuří

Zatímco se Evropská unie snaží najít způsoby, jak převážet ukrajinské obilí alternativní cestou, úřady některých afrických zemí zuří. Konkrétně Keňané označili zrušení černomořské obilné dohody za kudlu vraženou Moskvou do zad. EU nyní řeší trable s vývozem po Dunaji – po ruském útoku na ukrajinsko-rumunské hranici už nejsou obchodní lodě v bezpečí ani na Černém moři, ani na nejdelší evropské řece. 

Server Politico zveřejnil seznam způsobů, jak by mohly unijní členské země pomoct Ukrajině vyvážet obilí po zrušení obilné dohody ze strany Moskvy. Evropská unie je pro vývoz ukrajinského obilí a jiných zemědělských produktů už tak klíčová: od května 2022 do června 2023 prošlo tzv. solidárními koridory 41 milionů tun tohoto životně důležitého zboží. Prostřednictvím zrušené černomořské obilné dohody bylo vyvezeno „pouze“ 32 milionů tun.

Podle Bruselu je Evropská unie „zcela schopná“ vyvézt veškeré obilí a další zemědělské produkty, které se v zemi hromadí v důsledku ruské agresivní války. „Jsme připraveni po solidárních drahách vyvážet téměř vše, co Ukrajina vyvážet potřebuje,“ připustil na začátku zasedání ministrů zemědělství EU eurokomisař pro zemědělství Janus Wojciechowski.

Evropská unie se snaží pomoci východním členským zemím, které uvízly s přebytkem ukrajinských dodávek.

Vyskytl se ale nový problém. Jednou z variant bylo totiž převážet tyto zásoby po Dunaji, jenže během minulého víkendu Rusové ostřelováním poškodili přístavní infrastrukturu ve městě Reni, které se nachází jen přes řeku od ukrajinsko-rumunských hranic. Rovněž poškodili jednu z rumunských lodí. Evropská komise odhaduje, že právě po dunajském koridoru putovalo více než 65 % obilí vyváženého solidárními trasami.

Někteří představitelé členských zemí EU tak zhodnotili, že by Brusel měl posílit alternativní trasy. Například Litva navrhla vývoz ukrajinského obilí přes Polsko do svého přístavu Klaipéda a dalších přístavů v Lotyšsku a Estonsku. Dohromady pět přístavů na pobřeží Baltského moře zvládne ročně odbavit 25 milionů tun obilí.

Ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskij návrh podpořil. Kromě přístavů na Baltu v dopise eurokomisaři pro obchod Valdisi Dombrovskiskovi navrhl využití přístavů Hamburk a Rostock v Německu, nizozemského Rotterdamu, chorvatské Rijeky, italského Terstu a slovinského Koperu.

Není nad lodní dopravu

Lodě pojmou daleko více zboží, než například vlaky a kamiony. Kvůli poškození přístavu na Dunaji panují v Bruselu oprávněné obavy o bezpečnost. Vysoká cena a neefektivita nelodní přepravy mohou silně poškodit konkurenceschopnost ukrajinské produkce obilí, které je hlavním vývozním artiklem země a životně důležitým ekonomickým zdrojem.

V neposlední řadě použití železnic vyžaduje vysoké investice do infrastruktury. Koleje používané v Evropské unii a na Ukrajině mají jiný rozchod. „Tyto trasy jsou málo využívané kvůli složitosti a nákladům na logistiku ve srovnání s jinými trasami,“ citovalo Politico ukrajinské úřady. Rozdíl v nákladech odhadují až na 30-40 eur na tunu.

Kvůli tomu Litva a Ukrajina požádaly Brusel o dotace, aby dokázaly tento rozdíl vyrovnat. Polsko, Maďarsko a Rumunsko s danými návrhy souhlasí, nicméně nechtějí nést náklady samy. Například Bukurešť už tak rozšířila kapacity černomořského přístavu Constanta a Varšava investovala asi 100 milionů eur do projektů na zvýšení železniční kapacity a vytvoření nového hraničního přechodu s Ukrajinou.

Není to jen o umožnění dopravy

Polští zemědělci byli už po loňské invazi rozhořčení množstvím ukrajinského obilí na tamních trzích. Navíc tisíce ukrajinských řidičů kamionů zatížila dopravní společnosti nejen na Ukrajině, ale i v Rumunsku.

Evropská komise k tomu v červnu prodloužila zákaz vývozu ukrajinského obilí do Polska, Rumunska, Bulharska, Maďarska a na Slovensko, a to minimálně do 15. září. Mohou působit jako tranzitní země, zboží ale v žádné z nich nesmí uvíznout.

„Od té doby, co Evropská komise zavedla zákaz, se tranzit přes Polsko více než zdvojnásobil. Jsme ochotni tomuto tranzitu dále pomáhat,“ ubezpečil polský ministr zemědělství Robert Telus.

Ukrajinská strana ale i přes jeho slova obvinila polské úřady, že možná záměrně zpomalují kontroly na hranicích. Jeden z ukrajinských vládních úředníků upozornil, že dodávky přes polsko-ukrajinskou hranici se v květnu letošního roku snížily na pouhých 336 tisíc tun – tedy méně než polovinu množství z listopadu loňského roku.

Afričané chtějí obilnou dohodu

Minulé pondělí prezident Vladimir Putin ohlásil konec černomořské obilné dohody, kterou loni zprostředkovala Ankara ve spolupráci s Organizací spojených národů. Objevila se jedna velice důležitá vlivová skupina – africké země. Těch se totiž narušení ukrajinského vývozu obilí silně dotýká. „Problém obilí a hnojiv se týká nás všech,“ předeslal prezident Komor Azali Assoumani.

Během čtvrtku a pátku se v Petrohradu koná summit Rusko-Afrika. „Budeme o tom mluvit v Petrohradě, budeme o tom jednat s Putinem, abychom zjistili, jak můžeme dohodu znovu nastartovat,“ prohlásil lídr afrického ostrovního státu.

Summit Putina nepříjemně překvapil, a to zejména kvůli tomu, že dorazilo pouze 17 hlav afrických států. Oproti prvnímu summitu z roku 2019 je to méně než polovina, tehdy se jej účastnilo 43 lídrů. Chybí například důležití představitelé nejlidnatější Nigérie, Demokratické republiky Kongo, Rwany a Keni.

Právě Keňané jsou naprosto rozzuření, označili zrušení černomořské dohody za „kudlu vraženou do zad“. „Putin špatně odhadl náladu na tomto kontinentu. Putinovou rozhodnutí odstoupit od černomořské obilné iniciativy napjalo vztahy Ruska se zeměmi, kde je potravinová bezpečnost často otázkou života a smrti,“ upřesnil profesor William Gumede ze School of Governance na Witské univerzitě, sídlící v Jihoafrické republice.

Související

Lodní doprava, ilustrační foto

Turecko se snaží obnovit černomořskou obilnou iniciativu

Turecko se pokouší o obnovení tvz. černomořské obilné iniciativy, která do loňského léta umožňovala přepravu obilí z ukrajinských přístavů na světové trhy. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan to dnes řekl ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému na summitu NATO ve Washingtonu, informuje agentura Reuters.
Kyjev

Ukrajina pozastavila stížnosti podané u WTO na Slovensko, Polsko a Maďarsko

Ukrajina zastavila své stížnosti, které podala minulý měsíc u Světové obchodní organizace (WTO) na Slovensko, Polsko a Maďarsko. Toto rozhodnutí souvisí s tím, že země udržují embargo na dovoz ukrajinského obilí. Ukrajinský obchodní zástupce Taras Kačka dodal, že Kyjev pracuje na hledání komplexního řešení obchodního sporu.

Více souvisejících

obilí, pšenice Ukrajina zemědělství

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Británie zchladila Zelenského: Na mír na Ukrajině musí dohlížet 150 tisíc vojáků, tvrdil. Stačí pár tisíc, míní Britové

Velká Británie se domnívá, že evropské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být realizovány s výrazně menším počtem vojáků, než jaký minulý týden požadoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten v případě mírové dohody hovořil o potřebě 100 000 až 150 000 příslušníků ozbrojených sil na ukrajinském území, avšak britské obranné zdroje naznačují, že by šlo o řádově nižší jednotky, pohybující se v řádu několika desítek tisíc, nebo dokonce méně.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov hodil vidle do plánu EU: Jednotky NATO na Ukrajině nikdy nestrpíme

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva nepřijme přítomnost vojenských jednotek NATO na Ukrajině v rámci jakékoli mírové dohody. Tato slova pronesl po jednáních s americkými představiteli v Saúdské Arábii, kde se obě strany dohodly na zahájení vyjednávání o ukončení války.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Sídlo Evropského parlamentu

Jak srazit ceny energií? EU přišla s revolučním plánem

Evropská unie zvažuje investice do zahraniční infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a přechod na dlouhodobé kontrakty, aby snížila vysoké ceny energie, které poškozují evropský průmysl. Vyplývá to z návrhu dokumentu Evropské komise, který získal server Politico.

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Rusko ví, že trvalý mír se Západem neexistuje. O co tedy Putinovi jde?

První kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa k dosažení dohody o Ukrajině vyvolaly v Moskvě bouři emocí. Ruská média, která v posledních třech letech hlásala odklon od „dekadentního“ Západu směrem k Číně a Severní Koreji, nyní s nadšením citují západní zdroje, píše Politico.

před 7 hodinami

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

EU do jednání někdy zapojíme, prohlásil Rubio po setkání s Lavrovem

Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že Washington a Moskva se dohodly na vytvoření vysoce postaveného vyjednávacího týmu, který bude hledat možnosti ukončení války na Ukrajině. Kromě toho mají USA a Rusko zahájit jednání o ekonomické spolupráci a postupně obnovit personální obsazení ambasád.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Dmitrij Peskov

Rusko uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale ne do NATO

Ukrajina má suverénní právo stát se členem Evropské unie, ale toto právo se nevztahuje na vojenské aliance, prohlásil podle serveru Politico mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho slova přišla v době, kdy si svět připomíná tři roky od ruské invaze na Ukrajinu, během níž Moskva cíleně útočila na kritickou infrastrukturu, způsobila masové civilní ztráty a opakovaně zasáhla školy a nemocnice.

Aktualizováno před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Papež František

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal

Papež František, který se potýká s vážnými zdravotními problémy, se snaží upevnit svůj odkaz a zajistit kontinuitu svých reforem. Po hospitalizaci se závažnou bronchitidou v římské nemocnici Gemelli a několika zrušených veřejných vystoupeních papež přijal sérii opatření, která mají zajistit, aby jeho odkaz nebyl zpochybněn v nadcházejícím souboji o nástupnictví. Podle svých slov se už nemá šanci vyléčit.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Vladimir Putin

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nutné. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého však jakékoliv rozhovory budou vyžadovat právní diskusi o legitimnosti Zelenského mandátu.

před 11 hodinami

Friedrich Merz

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

Evropa stojí na prahu další finanční krize, varoval Friedrich Merz, lídr německé konzervativní unie CDU/CSU a favorit nadcházejících voleb. V rozhovoru pro Politico uvedl, že nekontrolované zadlužování evropských států může brzy vyvolat novou krizi, která podle něj definitivně nastane.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Zničená Ukrajina.

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku

Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, generálporučík Igor Romanenko, varoval, že bez vojenské podpory Spojených států by se Ukrajina neudržela déle než půl roku. V rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že Evropa nemá kapacity na to, aby plně nahradila americkou vojenskou pomoc.

před 13 hodinami

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině

V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy