Jak zastavit změny počasí? Kdo zaplatí škody? Lídři z celého světa se sešli v Baku, COP29 začíná

V hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku, dnes odstartovala klimatická konference COP29. Tento významný summit proběhne za účasti globálních lídrů, vládních úředníků a delegátů a soustředí se na klíčové priority, mezi které patří financování klimatických změn, opatření ke zmírnění dopadů klimatických změn nebo adaptace a podpora zranitelných komunit v globálním úsilí o řešení změny klimatu.

Klimatické konference, oficiálně označované jako Konference OSN o změně klimatu (Conference of the Parties, COP), jsou každoroční summity, na kterých se světoví lídři a odborníci setkávají, aby projednávali globální klimatickou politiku a řešení pro snižování emisí skleníkových plynů.

Tyto konference jsou organizovány Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu (UNFCCC) a sdružují zástupce více než 190 zemí. Hlavním cílem těchto summitů je koordinovat kroky k omezení globálního oteplování a zmírnit dopady změny klimatu.

První COP konference se konala v roce 1995 v Berlíně, a od té doby se konají pravidelně každý rok na různých místech světa. Mezi nejvýznamnější klimatické summity patří COP21, kde byla v roce 2015 přijata Pařížská dohoda.

Tato dohoda stanovila cíl omezit globální oteplování na výrazně méně než 2 °C, ideálně na 1,5 °C ve srovnání s předindustriálními hodnotami. Další významné konference, jako například COP26 v Glasgow, přinesly závazky ke snižování emisí, ukončení používání uhlí a větší finanční podporu pro rozvojové země zasažené změnou klimatu.

Jedním z hlavních rozdílů oproti minulým ročníkům bude výrazně nižší účast, přičemž počet účastníků se odhaduje na méně než 50 000, což je značně méně než na loňském COP28 v Dubaji, kde bylo přítomno více než 100 000 osob, upozornil server ITN Business.

Tento pokles účastníků se přičítá několika faktorům, včetně omezené infrastruktury Baku pro pořádání velkých mezinárodních akcí, pozdnímu potvrzení Ázerbájdžánu jako hostitelské země a nízké přítomnosti soukromého sektoru. Očekává se, že konferenci bude charakterizovat zjednodušený, ale možná zaměřenější formát, který by mohl přinést více konstruktivních diskuzí o klimatických výzvách.

Není žádným tajemstvím, že Ázerbájdžán je zemí, která má ekonomiku silně závislou na těžbě ropy a plynu. Země plánuje zvýšit svou produkci plynu o třetinu, což vyvolává otázky o její roli v boji proti klimatickým změnám. Podle dat společnosti Rystad se produkce plynu v Ázerbájdžánu má zvýšit z 37 miliard m³ v roce 2024 na 49 miliard m³ v roce 2033.

Mnozí ekologičtí aktivisté a organizace jako Human Rights Watch a PEN International poukazují na kontroverzní lidskoprávní situaci v zemi, včetně potlačování svobody tisku a represí proti aktivistům. Tyto skutečnosti přispívají k otázkám o legitimnosti pořádání klimatické konference v zemi, jejíž politika a ekonomika jsou založeny na fosilních palivech.

I přes výše uvedené kontroverze COP29 získává pozitivní pozornost díky zvýšenému zastoupení zemí Globálního Jihu. Organizace OSN přidělí více míst pro nevládní organizace (NGO) z této oblasti, aby zvýraznily země, které jsou nejvíce postiženy změnami klimatu. Tento krok je vítaný klimatickými aktivisty, kteří dlouhodobě kritizovali nerovnováhu v zastoupení účastníků konferencí, která často ignorovala potřeby a hlasy zemí nejvíce ohrožených klimatickými změnami.

Témata letošní konference budou zaměřena na pokrok v plnění Národně stanovených příspěvků (NDC) podle Pařížské dohody, získávání nových klimatických financí a budování odolnosti v oblastech nejvíce ohrožených klimatickými změnami. Klimatické financování bude jedním z hlavních bodů programu, podobně jako na COP28. Země z Globálního Jihu, včetně malých ostrovních států, budou požadovat větší prostředky na adaptaci na dopady změny klimatu.

Vytváření mechanismu financování ztrát a škod, který byl formálně přijat na COP27, bude také důležitým bodem diskuzí. Rozvojové země budou na COP29 tlačit na splnění slibů týkajících se těchto fondů, které považují za klíčové pro svou odolnost vůči rostoucím klimatickým dopadům.

Dalším zásadním tématem bude energetický přechod, což je vzhledem k postavení Ázerbájdžánu jako významného producenta fosilních paliv obzvlášť důležité. Očekává se, že diskuse budou zaměřeny na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zelené inovace a ekonomickou diverzifikaci mimo fosilní paliva. Ázerbájdžán se již pokusil o změnu narativu tím, že vyhlásil rok 2024 za „Rok solidarity pro zelený svět“ a plánuje snížit emise do roku 2030 o 35 % a vytvořit „zónu nulových emisí“ v oblasti Karabachu.

Načasování COP29 je klíčové, protože se koná těsně před termínem pro aktualizaci Národně stanovených příspěvků (NDC) podle Pařížské dohody, který vyprší v únoru 2025. K dnešnímu dni se globální závazky směřují k nárůstu globálních teplot o 2,6 až 3,1 stupně Celsia do konce století, což výrazně překračuje cíl Pařížské dohody, který stanoví limit na 1,5 stupně. Pokud COP29 nepřinese nové a konkrétní závazky, odborníci varují před nebezpečím zintenzivnění globálních katastrof způsobených nekontrolovaným oteplováním.

Azerbájdžán se snaží reagovat na skepsi a ukázat, že i země závislé na fosilních palivech mohou vést přechod k udržitelné energetice. Jeho hosting COP29 může pomoci změnit narativ a ukázat, jak země závislé na ropě a plynu mohou spravedlivě přecházet na obnovitelné zdroje energie a zároveň řešit složité závislosti. Tento posun může inspirovat i jiné země, které čelí podobným výzvám.

Zjednodušený formát COP29 s nižším počtem účastníků může přinést novou dynamiku, která umožní soustředit se na konkrétní řešení klimatických výzev. Menší, ale více zaměřený summit by mohl vytvořit prostor pro hlubší diskuse a konkrétní kroky, jak vyvážit potřeby vysoce emitujících zemí s naléhavými požadavky na adaptaci ze strany zranitelných států.

COP29 v Baku bude mít klíčový význam pro směřování globální klimatické diplomacie. Ačkoliv se setkává s kritikou kvůli své hostitelské zemi, přináší také nové příležitosti pro zajištění spravedlivější a efektivnější klimatické politiky. Mělo by být jasné, že klimatická změna nezná hranice a že každá země, včetně těch s ropou závislými ekonomikami, musí hledat cesty k udržitelnosti, pokud chceme chránit budoucnost planety.

I proto lze s podivem nahlížet na fakt, že na summitu budou chybět klíčoví světoví lídři, včetně zástupců Spojených států, Evropské unie a Brazílie. Summit OSN o změně klimatu, jehož cílem je koordinovat globální úsilí proti klimatické změně, tak letos postrádá účast významných politických osobností, což může ovlivnit jednání a očekávané výsledky konference. Uvedla to agentura Reuters.

Evropskou unii na COP29 nebude zastupovat předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která kvůli povinnostem v Bruselu spojeným s výběrem nových členů Evropské komise do Baku neodcestuje. EU tak na summitu bude reprezentovat předseda Evropské rady Charles Michel a nový šéf klimatické politiky EU Wopke Hoekstra.

Americký prezident Joe Biden se rovněž konference nezúčastní, a to kvůli termínu konání – COP29 začíná 11. listopadu, jen pár dní po prezidentských volbách v USA. Absenci na summitu oznámil i brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který již v říjnu svou cestu zrušil kvůli zranění hlavy. Z dostupných informací vyplývá, že na summitu nebudou přítomni ani lídři Číny, Japonska, Austrálie a Mexika.

Odborník na klimatickou diplomacii Li Shuo z nevládní organizace Asia Society Policy Institute neúčast světových lídrů na summitu nepovažuje za zásadní překážku. Zdůrazňuje, že skutečným měřítkem jsou konkrétní klimatické závazky, které jednotlivé státy na konferenci představí, nikoliv osobní účast jejich nejvyšších představitelů.

Analytici upozorňují, že výsledky amerických prezidentských voleb mohou mít vliv na průběh jednání na COP29. Vítězství republikánského kandidáta Donalda Trumpa by mohlo komplikovat dohodu o zvýšení financování opatření na ochranu klimatu, jelikož USA během jeho dřívější prezidentské éry odstoupily od Pařížské klimatické dohody.

Neúčast řady významných lídrů na COP29 v Baku tak otevírá otázky, zda summit přinese zásadní průlom v klimatických jednáních, nebo zda rozhodující diskuse a závazky proběhnou na jiných globálních fórech, jako je summit G20.

Papua-Nová Guinea už dříve oznámila, že bude bojkotovat nadcházející klimatický summit OSN, dokud hlavní světoví znečišťovatelé nezačnou podnikat konkrétní kroky. Ministr zahraničí této ostrovní země Justin Tkatchenko označil účast své země na summitech COP za "plýtvání časem", protože podle něj zatím nedošlo k žádným skutečným změnám.

Tkatchenko v rozhovoru pro agenturu AFP uvedl, že země jako Papua-Nová Guinea, která čelí přímým důsledkům změny klimatu, potřebují nejen sliby, ale i skutečné akce od největších znečišťovatelů, kteří pouze „slibují miliony“, ale finance končí především u konzultantů a poradců. Změny podle něj dosud nepřinášejí žádné konkrétní výsledky.

Papua-Nová Guinea, jedna z oblastí nejzranitelnějších vůči klimatickým změnám, trpí ničivými sesuvy půdy, vzestupem hladiny moří a dalšími ekologickými hrozbami. Svými tropickými deštnými pralesy je označována jako „plíce Země“, což z ní činí významného hráče v globální ekologické rovnováze. Tento postoj k summitu COP je mezi rozvojovými zeměmi, které se cítí znevýhodněny nedostatečným pokrokem, stále běžnější.

Organizátoři letošního klimatického summitu COP29, který se uskuteční v listopadu v Ázerbájdžánu, vyzvali už dříve vlády účastnických zemí k urychlenému dosažení kompromisů ohledně financování boje proti klimatickým změnám v chudších zemích. Jednání o tomto klíčovém tématu stagnují.

Předseda COP29 Muchtar Babajev na webu konference zdůraznil, že je nutné výrazně zrychlit tempo práce. Upozornil, že promarněný čas vede ke ztrátám na životech, živobytí a naší planetě.

Rozvojové země, které se na emisích skleníkových plynů podílejí nejméně, jsou nejvíce ohroženy dopady globálního oteplování. Aby se posílila jejich odolnost vůči klimatickým změnám, potřebují značné investice do čisté energie a adaptačních opatření. Odhady ukazují, že investice do klimatických opatření v těchto zemích by měly do roku 2030 vzrůst 25násobně.

Bohaté země čelí tlaku na zvýšení svých finančních závazků nad rámec 100 miliard dolarů ročně, které slíbily v roce 2009. Otázky však zůstávají ohledně výše, formy a rozdělení této pomoci. Hlavní spor spočívá v tom, kdo by měl na financování přispívat. Rozvojové země vnímají snahy zapojit bohatší rozvojové země, jako je Čína, jako pokus rozvinutých zemí vyhnout se vlastní odpovědnosti.

Související

Více souvisejících

Počasí klimatická konference (COP29) Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Policie našla výtržníky, kteří způsobili zásah na ZČU v Plzni. Jde o studenty

Policie po pouhých dvou dnech od incidentu oznámila, že našla a obvinila dvojici mladíků, kteří svým chováním vzbudili ve středu důvodnou obavu z útoku na Západočeské univerzitě v Plzni, kde v pozdních odpoledních hodinách došlo k rozsáhlému policejnímu zásahu. Mladíci čelí obvinění ze spáchání přečinu výtržnictví ve formě spolupachatelství. 

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Putin změnil zavedená pravidla. Obešel sankce USA

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil změnu pravidel pro platby za ruské fosilní palivo, aby obešel nové sankce uvalené Spojenými státy na Gazprombank, klíčovou banku pro platby za plyn a ropu. Tyto sankce ohrožují především dodávky zemního plynu do Maďarska a Slovenska, které jsou na ruském plynu silně závislé.

před 1 hodinou

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Politico: EU tříští obchodní dohoda. Pro Německo je klíčová, Francie mobilizuje spojence

Evropská unie čelí vážnému rozkolu kvůli obchodní dohodě s jihoamerickým blokem Mercosur, která vyvolává ostré spory mezi Francií a Německem. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová odletěla do Uruguaye s cílem uzavřít tuto historickou dohodu, která je v jednání již několik desetiletí. Zatímco Berlín tuto dohodu považuje za klíčovou pro oživení průmyslu, Paříž ji vnímá jako hrozbu pro své zemědělství a národní suverenitu, uvedl server Politico.

před 2 hodinami

Syrští rebelové v Aleppu

Vůdce syrských rebelů potvrdil, co je cílem „revoluce“

Abú Mohammad al-Džolání, vůdce hlavní skupiny ozbrojené opozice v Sýrii Haját Tahrír aš-Šám (HTS), exkluzivně pro americkou stanici CNN promluvil o cílech současného konfliktu s vládními silami. „Když mluvíme o cílech, cílem revoluce zůstává svržení tohoto režimu. Je naším právem použít všechny dostupné prostředky k dosažení tohoto cíle,“ řekl.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA stanovila nové datum, kdy se člověk vrátí na Měsíc

NASA oznámila další zpoždění v programu Artemis, který má poprvé za více než 50 let vrátit astronauty na Měsíc. Mise plánovaná na rok 2026 se nyní odkládá nejdříve na polovinu roku 2027. I průkopnická mise, během níž měli astronauti obletět Měsíc v září 2025, byla posunuta nejdříve na duben 2026.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 11 hodinami

včera

Bakterie, ilustrační foto

Afrikou se šíří nová záhadná nemoc. Počty mrtvých rostou, lékaři o ní nic netuší

Záhadné onemocnění, které zasáhlo Demokratickou republiku Kongo, vyvolává stále větší obavy nejen mezi místními úřady, ale i na mezinárodní úrovni. Dosud neznámá nemoc, která se projevuje chřipkovými příznaky, si v provincii Kwango na jihozápadě země vyžádala životy desítek lidí. Podle místních zpráv počet obětí dosahuje mezi 67 a 143, přičemž nejvíce postiženi jsou ženy a děti.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Neodstoupím. Macron v reakci na politickou krizi ve Francii promluvil k národu

Prezident Emmanuel Macron se obrátil na francouzský národ v reakci na politickou krizi, která otřásá zemí po pádu vlády vedené Michelem Barnierem. V desetiminutovém projevu zdůraznil své odhodlání zůstat v úřadu až do konce svého mandátu v roce 2027, přestože někteří političtí oponenti požadují jeho rezignaci.

včera

včera

Očkování, ilustrační foto

Smrtelná nemoc 19. století se vrátila. Závod o vakcínu proti černému kašli začíná

Závod o nalezení dlouhodobější ochrany proti černému kašli odstartoval. Vakcíny, které jsou v současnosti k dispozici, sice chrání před závažným průběhem nemoci, ale jejich účinnost časem klesá. Tento problém se stává stále naléhavějším, neboť černý kašel, kdysi smrtelná nemoc 19. století, se vrací v mnoha zemích světa. S epidemiologickými cykly této nákazy a s poklesem proočkovanosti zejména mezi těhotnými ženami je nutné hledat inovativní přístupy k prevenci.

včera

včera

Aktualizováno včera

Markéta Pekarová Adamová na sněmu TOP 09. (11.11.2023)

Pekarová Adamová ustála hlasování o odvolání z čela Sněmovny

Hnutí ANO neuspělo ve snaze odvolat Markétu Pekarovou Adamovou z čela Poslanecké sněmovny. Opozice ji kritizuje za nezvládnutí funkce a omezování opozičních iniciativ. Například podle Aleny Schillerové jedná proti pravidlům Poslanecké sněmovny a dokonce protiústavně.

včera

Věznice

14letý terorista? V ruských věznicích končí i nezletilí, stačí aby kritizovali Putina

Během chladného listopadového rána si Irina Turbina balí tašky plné jídla, přidává dvě velká balení sprchového gelu, objemné balíky toaletního papíru, kleštičky na nehty, román a atlas geografie. Poté se vydává na vyčerpávající dvoudenní cestu. Tyto věci jsou pro jejího šestnáctiletého syna Arsenije. Možná je to její poslední šance ho spatřit, než bude poslán do nápravného zařízení pro mladistvé, kde má strávit pětiletý trest.

včera

včera

AI: Postup Izraele je ukázkovým zničením života v Pásmu Gazy

Amnesty International vydala obsáhlou zprávu, ve které tvrdí, že izraelská válka proti Hamasu v pásmu Gazy představuje zločin genocidy podle mezinárodního práva. Upozornil na to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy