Jak Zelenskyj ovládl umění diplomacie a dostal pozvánku do Bílého domu?

„Budeme mít velmi dobré setkání... Budeme spolu dobře vycházet. Respektuji ho, mám k němu velký respekt,“ prohlásil Trump ve čtvrtek.

Zelenskyj si během posledních dní prošel vlastním politickým přerodem. Nedávno kritizoval Trumpa za to, že údajně pomáhá ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi v návratu na mezinárodní scénu tím, že Spojené státy vyslaly své zástupce na mírové rozhovory do Saúdské Arábie bez přítomnosti Ukrajiny. Dokonce obvinil amerického prezidenta, že žije v „prostoru dezinformací“.

Jenže Zelenskyj se naučil jednu klíčovou lekci: je třeba dát Trumpovi pocit vítězství.

Ukrajinský prezident do Washingtonu cestuje kvůli podpisu dohody o těžbě ukrajinských vzácných nerostů americkými firmami. První návrh dohody připomínal neokoloniální pakt vnucený zoufalé zemi a Zelenskyj jej odmítl podepsat s tím, že nemůže prodat národní bohatství Ukrajiny. Trump tehdy tvrdil, že by tímto způsobem mohl získat půl bilionu dolarů na pokrytí americké vojenské a finanční pomoci Ukrajině po ruské invazi.

Nejnovější verze dohody je však pro Ukrajinu podstatně méně nevýhodná. Ukrajina již loni zahájila jednání s USA o využití svých zásob nerostných surovin k financování obnovy zničených měst a infrastruktury. Hovoří se o společném fondu pro rekonstrukci, přičemž Trump již nepožaduje původních 500 miliard dolarů.

Pro Zelenského však nebylo příliš možností na výběr. Jeho hlavním cílem je vrátit Ukrajinu k mírovým jednáním. A pokud jeho první návštěva u Trumpa od jeho znovuzvolení pomůže zmírnit obavy, že Ukrajina bude obětována v geopolitických hrách, může zároveň přispět k upevnění dlouhodobého vztahu mezi Kyjevem a Washingtonem.

Trump sám dal jasně najevo, jak přistupuje k zahraniční politice. „Dělám dohody. Celý můj život je o dohodách,“ prohlásil tento týden na setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Ačkoli dohoda o vzácných nerostech nakonec zdaleka nesplní jeho původní ambice, Trump ji nepochybně představí jako obrovský úspěch pro sebe i pro Spojené státy. „Podepíšeme dohodu, která bude velmi velká,“ uvedl prezident během středečního zasedání vlády.

Trump si dokonce snadno odpustil i svá dřívější ostrá slova na Zelenského adresu. „Řekl jsem to? Nemůžu uvěřit, že jsem to řekl. Další otázka?“ reagoval na dotaz novinářů ve čtvrtek v Oválné pracovně s pobaveným úsměvem.

Zatímco vztah Trumpa se Zelenským se v posledních dnech zjevně oteplil, jeho pohled na Putina se nezměnil. Ve čtvrtek americký prezident znovu vyjádřil svou důvěru ruskému vůdci a vyvolal tak obavy mezi spojenci USA.

„Myslím, že dodrží své slovo. Mluvil jsem s ním, znám ho už dlouho,“ řekl Trump při setkání s britským premiérem Keirem Starmerem. „Nevěřím, že by porušil své slovo. Nemyslím si, že se vrátí, až uzavřeme dohodu.“

Mnozí experti se však obávají, že jakákoliv dohoda s Putinem by mohla být pro Ukrajinu fatální. Evropští lídři varují, že Trump by mohl přijmout jakoukoli dohodu, která by fakticky legitimizovala ruskou anexi přibližně 20 % ukrajinského území, což by mohlo vést k ještě ničivější válce v budoucnu.

Starmer se během setkání s Trumpem snažil zdůraznit, že mír nesmí znamenat vítězství pro agresora. „Musíme to udělat správně,“ řekl britský premiér. „Nemůžeme dopustit mír, který by odměňoval agresora nebo povzbuzoval režimy jako Írán.“

Podobně se vyjádřil i Macron, který Trumpa upozornil na svou vlastní zkušenost s Putinem před invazí na Ukrajinu. „Měl jsem s ním několik jednání. Patnáct dní před útokem popřel všechno,“ připomněl francouzský prezident.

Bývalý ředitel CIA a ministr obrany Leon Panetta varoval, že Trump se musí mít na pozoru před Putinovými sliby. „Je důležité, aby prezident věděl, že Putin není důvěryhodný a že jakákoli dohoda musí být ověřitelná,“ uvedl Panetta.

Podobně se vyjádřil i bývalý vrchní velitel NATO, admirál James Stavridis. „Nevěřil bych mu ani slovo,“ řekl a zdůraznil, že pouze bezpečnostní záruky ze strany USA mohou zajistit trvalý mír. Podle něj by Trump měl Putinovi jasně říct: „Den, kdy znovu zaútočíš, je dnem, kdy Ukrajina vstoupí do NATO.“

Jak se Trump nakonec rozhodne, je zatím nejasné. Sám prezident svůj postoj shrnul nejednoznačně: „Je to o důvěře a ověřování. Znám lidi, o kterých byste řekli, že by vás nikdy nepodvedli, a oni jsou nejhorší na světě. A pak jsou jiní, u kterých byste si byli jisti, že vás podvedou, a přitom jsou naprosto čestní. Nikdy nevíte, co dostanete.“

Návštěva britského premiéra Keira Starmera ve Washingtonu ukázala, jak daleko jsou někteří evropští lídři ochotni zajít, aby si Trumpa naklonili. Během setkání vytáhl Starmer z kapsy dopis od krále Karla III., v němž byla Trumpovi nabídnuta státní návštěva v Británii.

Trump byl nadšený. „Odpověď je ano. Vaše země je fantastická,“ řekl s úsměvem. Když se podíval na podpis krále, poznamenal: „To je ale krásný podpis, že? A on je krásný muž, úžasný muž.“

Starmer se snažil Trumpovi zalichotit ještě více: „Tohle je speciální pozvání na druhou státní návštěvu. To se nikdy předtím nestalo. To je bezprecedentní.“

Někteří britští politici však byli ze scény v Bílém domě zděšeni. „Bylo to ponižující,“ uvedl bývalý britský ministr Vince Cable. „Ale pokud to přinese nějaký politický výsledek, možná to budeme muset přijmout jako nutnost při jednání s tímto prezidentem.“