Jako žába ve vroucí vodě. Rusko letos už pětkrát narušilo estonský vzdušný prostor

Článek 4 Smlouvy o NATO formálně zahajuje naléhavé konzultace v rámci aliance. Estonský premiér Kristen Michal uvedl, že „reakce NATO na jakoukoli provokaci musí být jednotná a silná“. Prezident Donald Trump se vyjádřil podobně: „Nelíbí se mi to. Nemám rád, když se to děje. Mohl by to být velký problém.“

Ruské ministerstvo obrany ale jakékoli narušení estonského vzdušného prostoru popřelo. Podle nich se jednalo o „plánovaný let v přísném souladu s mezinárodními pravidly pro vzdušný prostor“. Dále uvedli, že letouny letěly nad neutrálními baltskými vodami, dva kilometry od estonského ostrova Vaindloo.

Estonsko, které s Ruskem sdílí hranici, uvedlo, že se jednalo o páté ruské narušení jeho vzdušného prostoru v tomto roce. Ruští představitelé potvrdili, že letadla neměla letové plány, vypnuté odpovídače a ani obousměrnou rádiovou komunikaci s estonskou letovou kontrolou. Letouny letěly ze severovýchodu a byly zachyceny finskými stíhačkami nad Finským zálivem. Poté, co vletěly do estonského vzdušného prostoru, byly nasazeny italské stíhačky F-35, které byly v Estonsku na základně, a doprovodily ruská letadla pryč.

Podle estonského ministra zahraničí Marguse Tsahkna se jedná o nejvážnější narušení vzdušného prostoru Estonska v letošním roce. Je to také součást ruského vzorce chování. Ke zhoršení napětí došlo i nedávno, kdy Polsko a Rumunsko uvedly, že ruské drony vletěly do jejich vzdušného prostoru. Polský premiér Donald Tusk po narušení vzdušného prostoru 10. září požádal o konzultace podle článku 4.

Margus Tsahkna přirovnal ruskou strategii ke žábě ve vroucí vodě. Tím, že Rusko postupně stupňuje provokace, z nichž žádná sama o sobě nevyžaduje vojenskou reakci, testuje a oslabuje obranu NATO. I proto zaznívají výzvy, aby aliance zaujala tvrdší postoj. Otázkou ale zůstává, jaký by měl tento tvrdší postoj být. V roce 2015 Turecko, které je členem NATO, sestřelilo ruskou stíhačku za narušení vzdušného prostoru. Způsobilo to sice diplomatické a ekonomické problémy, ale ne vyústilo v plnohodnotnou válku. 

Pokud by se stejná situace opakovala, je obtížné předpovědět reakci. Zejména kvůli Donaldu Trumpovi je možné, že by v sestřelení ruských letadel viděl zbytečnou eskalaci. To by mohlo vést ke zpochybnění článku 5, který uvádí, že ozbrojený útok na jednoho člena je útokem na všechny. To by byl pro evropské země noční scénář, ale pro Kreml by se stal splněným snem. V reakci na ruské provokace v Polsku a Rumunsku se NATO zavázalo, že přesune jednotky a stíhačky na východ. Na obraně se podílejí letadla z Velké Británie, Francie, Německa a Dánska.