Šéf NATO Mark Rutte prohlásil, že Aliance je připravena bránit každou píď svého území. Reagoval tak na nedávné narušení vzdušného prostoru Estonska a dalších zemí aliance, které vyvolalo vážné obavy. Rutte ujistil veřejnost, že obranné systémy jsou na svém místě a jsou funkční.
V pátek tři ruské stíhačky MiG-31 vstoupily do estonského vzdušného prostoru, což vyvolalo reakci NATO. Podobné incidenty se odehrály i dříve, například když Rusko vyslalo drony do vzdušného prostoru Polska a Rumunska. V reakci na to, a v rámci řešení rostoucích provokací z Moskvy, NATO zahájilo novou misi s názvem "Eastern Sentry" (Východní hlídka).
Mise má za cíl posílit obranu na východním křídle NATO. Rutte uznal, že použití drahých raket ke sestřelení levných dronů, které jsou vyrobeny ze dřeva a pěny, není z ekonomického hlediska udržitelné. Proto je cílem mise najít nové způsoby obrany a vypořádat se s novými hrozbami, které Moskva využívá.
Zatímco Dmitrij Peskov, mluvčí Kremlu, tvrzení o narušování vzdušného prostoru odmítl a prohlásil, že obvinění nebyla nikdy podložena, Estonsko, Polsko a Švédsko už přijaly jednostranné kroky. Polsko a Švédsko oznámily, že sestřelí jakékoli ruské letadlo, které vstoupí na jejich území, zatímco Estonsko je připraveno hostit britské stíhačky s jadernou kapacitou.
Navzdory opakovaným incidentům Rutte ujistil, že NATO nepřehodnotí svá pravidla vojenského nasazení, jelikož v Estonsku nebyla zjištěna bezprostřední hrozba. Dodal, že i když se vojenské akce vždy posuzují na základě dostupných zpravodajských informací, NATO udělá vše, co je nutné, aby ochránilo své lidi a infrastrukturu.
NATO jednalo rychle a rozhodně, což ukazuje, že aliance je připravena na rostoucí provokace z Ruska.
Podle estonského ministra zahraničí Marguse Tsahkny představují opakované ruské provokace destabilizující eskalaci, která celý region přibližuje konfliktu více než kdykoliv v nedávné historii. Tsahkna v pondělí na tiskové konferenci, za přítomnosti diplomatů z dalších zemí, přečetl prohlášení odsuzující incident, při kterém tři ruské stíhačky narušily estonský vzdušný prostor.
Řecký ministr zahraničí Giorgos Gerapetritis podpořil tento názor a uvedl, že se nejedná o náhodné incidenty, ale o opakující se jevy, které naznačují jasný vzorec. Jak řekl, „jednou je nehoda, dvakrát náhoda, třikrát vzorec“. Gerapetritis vyzval Rusko, aby okamžitě přestalo s těmito nezákonnými činy a respektovalo své závazky podle mezinárodního práva. Podle něj je nová eskalace přímým důsledkem ruské války na Ukrajině.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen označil narušení estonského vzdušného prostoru za bezohledné a nebezpečné. Podle estonského ministerstva obrany vstoupily tři stíhačky MiG-31 do estonského vzdušného prostoru bez povolení, s vypnutými transpondéry a bez letových plánů. Ruské provokace podle něj mají za cíl zastrašit země, aby přestaly podporovat Ukrajinu a otestovat jejich odhodlání. Rasmussen vyjádřil obavy, že „sousedé Ruska se oprávněně obávají, že by mohli být další v řadě“. Proto vyzval Rusko, aby ustoupilo a zvolilo jinou cestu.
Generální tajemník OSN pro politické záležitosti, Miroslav Jenča, varoval, že takto vysoké napětí, které je způsobeno opakujícími se incidenty, může snadno „vymknout se kontrole“. Dále uvedl, že se svět nemůže dovolit, aby „ničivá válka na Ukrajině dále eskalovala a rozšiřovala se“. I když Rusko popírá vniknutí do estonského vzdušného prostoru, Jenča zároveň zmínil kontext dřívějších ruských narušení vzdušného prostoru Polska a Rumunska.
Ministr Tsahkna proto vyzval Rusko, aby bez odkladu ukončilo svou agresivní válku proti Ukrajině a přestalo s veškerými provokacemi a hrozbami vůči suverenitě a územní celistvosti svých sousedů. Řecký ministr Gerapetritis navíc oslovil amerického prezidenta Donalda Trumpa a poznamenal, že tyto ruské akce odporují duchu setkání s Putinem v Anchorage. V reakci na incident s ruskými stíhačkami musely být vyslány italské stíhačky F-35.
Související
Může za to obskurní hádka. V cizině řeší, proč Pavel a Babiš neletěli do Ankary spolu
Zelenskyj zmínil, co všechno zvládne Ukrajina. V jedné věci požádal o pomoc
NATO , Rusko , Mark Rutte
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Může za to obskurní hádka. V cizině řeší, proč Pavel a Babiš neletěli do Ankary spolu
před 1 hodinou
Červencové počasí bude poměrně stabilní, naznačuje nový výhled
včera
Obchody byly o svátcích v červenci k dispozici. Podzim nabídne jiný obrázek
včera
Superdávku čekají úpravy. Do výše dávky se promítnou na podzim
včera
Zeman se pustil do Pavla a zastal se vlády. Prezidentovi se prý nedá věřit
včera
Naprášili ho. Bývalý princ Andrew po měsících v ústraní vyrazil mezi lidi
včera
Zelenskyj zmínil, co všechno zvládne Ukrajina. V jedné věci požádal o pomoc
včera
Trumpovo sdělení se nemění. Češi mají falešný pocit bezpečí, uvedl Pavel
včera
Le Penová je vinna, dostala náramek. Ve volbách ale kandidovat může
včera
Ministerstvo pro místní rozvoj zasáhlo náhlé úmrtí náměstka ministryně
včera
Další čínská provokace. Japonci nařkli Peking z porušování mezinárodního práva
včera
Začala výluka na hlavním železničním koridoru. Cestující musí počítat se zpožděním
včera
Suché a větrné počasí znepokojuje meteorology. Platí staronová výstraha
včera
Zelenskyj jede na summit NATO s jasným úkolem. Měl by se i setkat s Trumpem
včera
Češi havarovali v Rakousku při návratu z dovolené. Zasahoval vrtulník
včera
Pavel naznačil, jaký bude jeho program na summitu NATO
včera
Zemřel uznávaný psycholog a manželský poradce Petr Šmolka
včera
Babiš a spol. odlétají na summit. Macinka popřál Pavlovi, ať si to užije
včera
Tropické počasí si vzalo pauzu. Kdy se vrátí vedra?
6. července 2026 21:13
Evropa čelí dalším rozmarům počasí: Po vlně veder vypukly rozsáhlé lesní požáry
Jižní Evropu sužují rozsáhlé lesní požáry, které vyhnaly tisíce lidí z jejich domovů a přiměly úřady k zákazu vstupu diváků na francouzskou část pondělní třetí etapy cyklistického závodu Tour de France. Po rekordních vlnách veder na začátku léta čelí region kritické situaci, kterou úřady popisují jako sud s prachem. Stovky hasičů bojují s plameny, které v Portugalsku, Španělsku, Francii a Řecku zničily již téměř dvacet tisíc hektarů půdy. Situaci navíc komplikuje předpověď silného větru a očekávaný opětovný nárůst teplot.
Zdroj: Libor Novák