Kdo povede NATO? Stoltenberga může nahradit Rutte, Wallace i Čaputová

V Bruselu se aktivně jedná o to, kdo Stoltenberga nahradí. "Jsou to nejméně transparentní volby ze všech," řekl jeden z evropských diplomatů pro Foreign Policy. Výběr "probíhá prostřednictvím konzultací mezi mocnými národy". Rozhodnutí NATO jsou založena na konsenzu, ale čtyři největší ekonomiky – Spojené státy, Německo, Francie a Velká Británie – uplatňují nadměrný vliv.

Spojené státy se podle serveru obvykle bojů o politické vedení NATO neúčastní, protože tradičně zastávají jeden z nejvyšších vojenských postů v alianci. Vrchním velitelem evropských sil obvykle bývá americký generál. To, koho USA podpoří, ale má váhu v konečném rozhodnutí. Rovněž je nepravděpodobné, že by letos vyslaly své kandidáty Německo a Francie, protože se obě země pokusily diplomaticky vyřešit válku na Ukrajině a setkaly se s Putinem krátce před začátkem války.

Od té doby se snaží situaci spíše vyvažovat, i když posílají humanitární a vojenskou pomoc na Ukrajinu. Ian Lesser, viceprezident německého Marshallova fondu, řekl, že si nemyslí, že by Německo chtělo tuto pozici pro sebe, protože jeho postoj k Ukrajině je "již kontroverzní".

Posledním silným hráčem je Velká Británie, která by díky tomu mohla po brexitu opět uplatnit svou moc v rámci Evropy. Skandinávské státy mají sice mezi aliančními členy dobré vztahy, poslední lídři aliance ale pocházeli právě z těchto zemí, a Itálie a východoevropské národy mají v NATO spíše geografický význam.

Panují ale i opačné názory. Tajemník z pobaltské země by vyslal jasný signál Putinovi, že NATO by se dokázalo shromáždit na východní hranici, pokud by tímto směrem namířil ruské rakety. Takový lídr by ale naopak mohl mít problém s uzavřením míru ve chvíli, kdy bude konflikt zažehnán. Zaznívají i názory, že by šéf NATO měl být z Evropské unie, která má 21 z 30 členů NATO. 

Mezi nejdiskutovanější jména patří nizozemský premiér Mark Rutte, který nedávno naznačil, že by si brzy přál odejít z politiky. Ve hře je i Chrystia Freelandová, místopředsedkyně kanadské vlády, která je podle zdrojů Foreign Policy podporována Washingtonem, nebo estonská premiérka Kaja Kallasová.

Podle serveru jsou ale ve hře i další jména. Například slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, litevská premiérka Ingrida Simonyteová a bývalá chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová-Kitarovičová. Všechny tyto ženy byly v médiích uváděny jako možné kandidátky, podle pozorovatelů NATO, s nimiž server hovořil, nejsou ale jejich jména v kuloárech zmiňována příliš často.

Při výběru nástupce Stoltenberga se nelze spoléhat ani na politickou funkci. Generální tajemníci NATO sice byli tradičně hlavami vlád nebo států, nejde ale o psané pravidlo a mnozí věří, že místopředseda vlády nebo ministr zahraničí by byl také přijatelnými lídry. 

Kartami nakonec ale může zamíchat i úplně někdo jiný. Britský ministr obrany Ben Wallace v rozhovoru s tiskovou agenturou DPA projevil zájem Stoltenberga ve funkci generálního tajemníka nahradit. "NATO je nesmírně důležité pro bezpečnost nás všech. Bylo by mi potěšením, kdybych mohl přispět," řekl. Zároveň ale dodal, že současná pozice v resortu jej naplňuje také, a tak je jeho kandidatura otázkou.

Jisté je, že státům na výběr nového tajemníka moc času nezbývá. Stoltenbergův ve své pozici skončí 30. září 2023 a norský diplomat už letos prohlásil, že o další prodloužení svého mandátu žádat nebude.