Kirill Dmitrijev: Putinův propagandista, nebo klíč k míru s Ukrajinou?

Kirill Dmitrijev představuje neobvyklý typ ruského diplomata. Ve svých 50 letech je poměrně mladý a díky několikaletému studiu a práci v USA má hluboké znalosti amerického prostředí. Je také zkušeným obchodníkem, neboť stojí v čele Ruského fondu přímých investic (RDIF), což ho činí vhodným protějškem pro zvláštního vyslance Trumpovy administrativy Steva Witkoffa.

Dmitrijev se nyní ocitl v centru pozornosti kvůli návrhu mírového plánu, který se objevil po jeho třídenním setkání s Witkoffem v Miami. Jeho tým odmítl komentovat předložené návrhy, jež připomínají seznam Putinových přání, jelikož požadují, aby Ukrajina postoupila území, které má pod kontrolou, a výrazně omezila velikost své armády. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se sice vyhnul přímému odmítnutí těchto podmínek, nicméně prohlásil, že jakákoli dohoda musí přinést "důstojný mír s podmínkami, které respektují naši nezávislost a suverenitu".

Putinův zvláštní vyslanec zná moderní Ukrajinu lépe než většina lidí v Moskvě, jelikož tam vyrůstal. Jeden z jeho přátel tvrdí, že se Dmitrijev v patnácti letech zúčastnil prodemokratických protestů v Kyjevě před pádem Sovětského svazu. Od počátku druhého Trumpova prezidentského období je pevnou součástí americko-ruských diplomatických iniciativ a Steve Witkoff je jeho pravidelným partnerem. V Saúdské Arábii na konferenci koncem října Dmitrijev prohlásil: "Jsme si jisti, že jsme na cestě k míru, a jako mírotvorci to musíme uskutečnit."

Zdá se, že se oba muži poprvé setkali v únoru 2025, kdy Putinův vyslanec pomohl zajistit propuštění amerického učitele z ruského vězení. Witkoff tehdy novinářům řekl: "Je tam jeden gentleman z Ruska, jmenuje se Kirill, a měl s tím hodně společného. Byl důležitý. Byl důležitým prostředníkem, který propojoval obě strany." O pár dní později, když se američtí a ruští diplomaté sešli v Saúdské Arábii a fakticky tak ukončili ruskou diplomatickou izolaci na Západě, se Dmitrijev zúčastnil jednání o ekonomických vztazích a Witkoff tam byl také.

Dmitrijevův přímý přístup k Trumpovým úředníkům se ovšem ne vždy setkal s úspěchem. Když Trump minulý měsíc oznámil sankce proti dvěma největším ruským ropným společnostem, americký ministr financí Scott Bessent označil Dmitrijeva za "ruského propagandistu" za jeho tvrzení, že by to znamenalo vyšší ceny paliva na amerických čerpacích stanicích. Na rozdíl od většiny Putinova doprovodu se ruský vyslanec cítí dobře v americkém televizním studiu. Pečlivě chválí Trumpovy diplomatické dovednosti, zatímco západním divákům v jejich vlastním jazyce předkládá ruskou vládní verzi událostí.

Nedávno řekl CNN, několik dní po bombardování mateřské školy v ukrajinském Charkově: "Nejsem voják... ale pozice [ruské] armády je taková, že útočí pouze na vojenské cíle." Dále dodal, že pracuje jen na tom, aby navázal dialog a zajistil, že konflikt co nejdříve skončí. Dmitrijev rozhodně není voják, je to specialista na soukromé investice s citem pro dobrou dohodu. Zatímco Witkoff si ho váží, v roce 2022 za prezidentství Joea Bidena ho americké ministerstvo financí označilo za "známého Putinova spojence" a uvalilo sankce na RDIF, který řídí od roku 2011. Ministerstvo uvedlo, že ačkoli je RDIF oficiálně státní investiční fond, je všeobecně považován za tajný fond pro prezidenta Vladimira Putina a je symbolem širší ruské kleptokracie.

Dmitrijevův postoj k Bidenově éře je celkem jasný: tvrdí, že za Bidena neexistovala snaha pochopit ruskou pozici, zatímco Trumpův tým zabránil třetí světové válce. Údajně nashromáždil značné realitní bohatství se svou manželkou, televizní moderátorkou Natalií Popovovou. Popovová je přítelkyní a spolupracovnicí Putinovy dcery Kateriny Tichonovové a zástupkyní šéfa Tichonovové technologické firmy Innopraktika. Dmitrijev je rovněž obecně považován za součást Tichonovové okruhu.

Jeho vzestup na vrchol v Moskvě je v ostrém kontrastu s jeho dětstvím v Kyjevě, kde se narodil dvěma vědcům. Dmitrijevův otec je na Ukrajině známý buněčný biolog a jeho matka genetička. Toto vědecké zázemí mohlo ovlivnit jeho rozhodnutí využít ruský státní investiční fond k financování ruské vakcíny proti Covidu, Sputniku V. Předpokládá se, že se Dmitrijev poprvé setkal s dlouholetým ruským vůdcem na začátku jeho prezidentského mandátu v roce 2000, ale ne vždy s ním souhlasil. Zatímco Putin považoval rozpad Sovětského svazu za "největší geopolitickou katastrofu století", přítel tvrdí, že se Dmitrijev v patnácti letech připojil k protisovětské studentskému protestu v Kyjevě.

Jeho vztah k USA začal téhož roku, v roce 1990, kdy se zúčastnil studentského výměnného programu v New Hampshire. Tamní noviny ho citovaly, jak zdůrazňuje ukrajinskou národní identitu: "Ukrajina měla dlouhou historii jako nezávislý národ, než se stala součástí ruského impéria." Později se do USA vrátil jako vysokoškolský student a na Stanfordově univerzitě psal diplomovou práci o privatizaci na Ukrajině. Ve svém návrhu práce naznačil, že mu tento výzkum "lépe připraví na to, aby mohl přispět k reformnímu procesu na Ukrajině." Po získání titulu MBA na Harvardu pracoval pro McKinsey v Los Angeles, Praze a Moskvě a poté se připojil k Americko-ruskému investičnímu fondu, který USA zřídily, aby usnadnily přechod Ruska k tržní ekonomice.

Zdálo se, že se Dmitrijev kriticky vyjádřil k Putinovu zásahu proti ruským oligarchům v roce 2003 ve sloupku pro obchodní list Vedomosti. Napsal: "Svět je dost prohnaný na to, aby poznal rozdíl mezi dodržováním litery zákona a používáním zákona jako nástroje vlivu." Do roku 2007 byl zpět na Ukrajině a řídil investiční fond Icon Private Equity s kancelářemi v Kyjevě a Moskvě. Stále více si stěžoval na ukrajinskou politickou "nestabilitu" a naznačoval, že Rusko má lepší pozici pro reakci na globální finanční krizi. Byl pravidelným hostem televizních talk show a v roce 2010 varoval, že Ukrajina bude čelit "ekonomickému hladomoru", pokud bude pokračovat v politice izolace od Ruska. To byla reference na ukrajinský hladomor z 30. let 20. století, způsobený politikou sovětského diktátora Josifa Stalina. V roce 2011 se vrátil do Ruska, aby převzal řízení nově založeného Ruského fondu přímých investic, kde působí dodnes.

Jeho vstřícné kroky vůči Trumpově administrativě nepřišly z ničeho nic. Muellerova zpráva o vazbách Trumpovy kampaně na Rusko během prezidentských voleb v USA v roce 2016 zmiňuje Dmitrijevovo setkání s příznivci kampaně po hlasování. Nicméně kontakty s USA se zintenzivnily až od února 2025. Většina jeho práce byla zaměřena na diplomacii, ale vždy měl na mysli obchodní příležitosti. Navrhoval společné energetické projekty v Arktidě a doporučoval partnerství ruského státního fondu s americkými společnostmi při rozvoji nalezišť vzácných zemin. Mluvil také o tom, že Rusko nabídne Elonu Muskovi "malou jadernou elektrárnu pro misi na Mars", a dokonce i tunel "Putin-Trump" v hodnotě 8 miliard dolarů, který by propojil obě země pod Beringovou úžinou.

Dmitrijevova popularita v Rusku možná roste, ale jeho pověst na Ukrajině utrpěla. Tam byly na něj uvaleny sankce za údajné zločiny proti Ukrajině a Ukrajincům.

Související

Steve Witkoff Komentář

Sešel se realitní magnát a prominentní ekonom. Tak nezačíná vtip, ale jednání o Ukrajině

Americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nevděčnosti a zároveň předložil mírový návrh, který nápadně kopíruje dlouhodobé ruské požadavky. Dokument, jenž zahrnuje uznání Krymu a omezení ukrajinské armády, přitom nevznikl v rukou diplomatů, ale osob z absolutního okraje politické sféry. Zapojení realitního magnáta a prominentního ekonoma vyvolává vážné pochybnosti o tom, zda USA ještě hájí vlastní či západní bezpečnostní zájmy.

Více souvisejících

Kirill Dmitriev

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Lars Løkke Rasmussen

Delegace dorazily do Washingtonu. Jednání o Grónsku začíná

Americká diplomacie dnes zažívá jeden z nejrušnějších dnů roku. Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio hostí ve Washingtonu delegaci z Dánska a Grónska. Atmosféra je však víc než napjatá. Jen pár hodin před začátkem schůzky totiž prezident Donald Trump na sociálních sítích prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než „plná americká kontrola nad Grónskem“ je pro něj naprosto nepřijatelný.

před 1 hodinou

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na novoročním obědě. (7.1.2025)

Pavel i Babiš se těší důvěře nadpoloviční většiny Čechů, Okamuru nepodporuje ani polovina lidí

Politická scéna vykazuje neobvykle vysokou míru stability v podpoře klíčových osobností. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News disponují prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš značným politickým kapitálem. Prezidentovi aktuálně věří 57 % občanů, zatímco předseda vlády se těší podpoře 55 % veřejnosti. Na české poměry jde o velmi vysoká čísla, která oběma ústavním činitelům poskytují silný mandát pro jejich další kroky.

před 2 hodinami

Americká armáda, ilustrační fotografie

Napětí na Blízkém východě roste: USA stahují lidi ze základny v Kataru, Arabové se snaží odvrátit válku

Spojené státy začaly omezovat počet svých pracovníků na letecké základně Al-Udeid v Kataru. Podle informací stanice CBS News, kterou citovala i BBC, označili američtí představitelé tento krok za „preventivní opatření“. Katarská vláda ve svém oficiálním prohlášení potvrdila, že k redukci personálu dochází v přímé reakci na současné extrémní napětí v regionu. Al-Udeid je přitom největším vojenským objektem USA na Blízkém východě a domovem pro zhruba 10 tisíc amerických vojáků.

před 3 hodinami

Ukrajina

Julie Tymošenková čelí obvinění z korupce. Měla se pokusit rozbít vládu Zelenského

Ukrajinská politická scéna zažívá další otřes. Protikorupční vyšetřovatelé obvinili Julii Tymošenkovou, někdejší premiérku a ikonu Oranžové revoluce, z organizování rozsáhlého systému úplatků. Tymošenková měla podle vyšetřovatelů platit poslancům, včetně členů vládní strany prezidenta Volodymyra Zelenského, aby hlasovali v souladu s jejími zájmy a podkopávali tak hlavu státu.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Neznám ho, ale bude problém. Trump se nevybíravě pustil do premiéra Grónska

Prezident USA Donald Trump se nechal slyšet, že grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena vůbec nezná a nic o něm neví. Reagoval tak na Nielsenovo prohlášení, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi USA a Dánskem, volí jednoznačně Dánsko. Trump k tomu dodal, že ačkoliv premiéra nezná, jeho postoj pro něj bude „velkým problémem“.

před 5 hodinami

Poslanecká sněmovna

Armagedon, trafika Turkovi... Opozice před hlasováním o důvěře cupuje vládu

V Poslanecké sněmovně dnes vrcholí klíčové jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. Koaliční kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů předstoupil před poslance s ambiciózním programem, který má podle premiéra udělat z České republiky „nejlepší místo na planetě“. Opozice ale hovoří o armagedonu.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump trvá na ovládnutí Grónska: Cokoliv jiného než kontrola USA je nepřijatelné

Americký prezident Donald Trump stupňuje svou rétoriku ohledně získání Grónska a otevřeně prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než plná kontrola Spojených států nad tímto územím je pro něj nepřijatelný. Ostrov podle něj USA nezbytně potřebují k zajištění národní bezpečnosti. Trump na sociálních sítích uvedl, že v čele úsilí o získání ostrova by mělo stát NATO, a varoval, že pokud tak neučiní Američané, chopí se příležitosti Rusko nebo Čína, což hodlá za každou cenu překazit.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Grónsko, ilustrační fotografie.

Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa

V grónském hlavním městě Nuuk je sníh stejně všudypřítomný jako písek na Sahaře. Zatímco se místní obyvatelé halí do teplých vrstev, aby čelili mrazivému arktickému větru, v ulicích se nemluví o ničem jiném než o nové politické bouři. Požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na převzetí Grónska – ať už „po dobrém, nebo po zlém“ – vyvolal v této samosprávné součásti Dánska vlnu odporu a hlubokých obav.

před 8 hodinami

Donald Trump

Dál protestujte, pomoc je na cestě, vzkázal Trump demonstrujícím Íráncům

Americký prezident Donald Trump vyslal dosud nejzřetelnější signál, že by mohl přistoupit k vojenské akci proti teokratickému režimu v Teheránu. Reaguje tak na zprávy o brutálním potlačování demonstrací, které si podle posledních odhadů vyžádalo životy až dvou tisíc lidí. Trump prostřednictvím své sítě Truth Social vyzval íránské vlastence, aby vytrvali v protestech a začali přebírat kontrolu nad vládními institucemi. Svůj vzkaz zakončil příslibem, že „pomoc je již na cestě“.

před 8 hodinami

Kyjev

Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným

V Kyjevě udeřila zima v plné síle a s ní i nejhorší energetická krize od začátku války. Na předměstském nádraží stojí dva vagony v modrobílých barvách ukrajinských drah, jejichž dieselové motory běží naplno, i když vlak nikam neodjíždí. Jsou to takzvané „vlaky nezlomnosti“, které v mrazivém počasí nabízejí útočiště lidem, jejichž domovy zůstaly bez proudu, vody a tepla. Teploty v ukrajinské metropoli klesly tento týden kvůli ledovému větru až k -19°C, což činí život v panelových domech téměř nesnesitelným.

před 9 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna v obležení řečníků: Babišova vláda čeká na verdikt o důvěře, počká si na něj hodiny

Poslanci se dnes v devět hodin ráno vrátili do lavic, aby pokračovali v klíčovém jednání o vyslovení důvěry nové koaliční vládě Andreje Babiše. Přestože schůze začala již včera, konečný verdikt je stále v nedohlednu. Do diskuse je totiž přihlášeno ještě zhruba šedesát zákonodárců, což znamená, že samotné hlasování proběhne s největší pravděpodobností až v hluboké noci.

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Islámská republika v krizi: Režim umírá pomalu, ale ke konci má ještě daleko

Podle slavného výroku Ernesta Hemingwaye člověk bankrotuje dvěma způsoby: nejdříve postupně a pak najednou. Mnozí odpůrci íránského teokratického systému doufali, že současné masové nepokojí znamenají právě onu druhou, náhlou fázi konce. Dosavadní vývoj však naznačuje, že pokud režim skutečně směřuje k zániku, nachází se stále v procesu postupného a vleklého úpadku. Poslední týdny sice představují pro Teherán jednu z největších krizí za desítky let, ale jeho mocenské struktury zatím vykazují značnou odolnost.

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá současné krvavé protesty v Íránu, které přinesly už stovky obětí. Zdejší opozici podle něj zásadně chybí charismatický vůdce, jenž by protestu dal směr a konfrontoval současnou teokratickou vládu Alího Chameneího. „Má 86 let a dobře deset roků se spekuluje o jeho velice mizerném zdravotním stavu. Obměna na pozici Vůdce může být pro Írán zásadní z hlediska nějaké reformy, aniž by došlo k úplné demontáži celého systému,“ říká Kraus.

před 11 hodinami

Demonstrace v Íránu

2400 mrtvých v Íránu. Teherán dnes plánuje popravovat demonstranty, Trump hrozí tvrdou odplatou

Americký prezident Donald Trump přislíbil rázné kroky vůči Íránu v případě, že tamní režim přistoupí k popravám účastníků protivládních demonstrací. Během svého projevu ve státě Michigan vyjádřil přímou podporu íránským vlastencům a vyzval je k pokračování v odporu. Podle jeho slov by protestující měli obsadit klíčové instituce a pamatovat si tváře těch, kteří se dopouštějí násilí. Trump varoval, že všichni viníci za své činy v budoucnu zaplatí velmi vysokou cenu.

před 12 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda určila nové zmocněnce. Turek se musí spokojit s dočasným řešením

Vláda premiéra Andreje Babiš (ANO), která od dnešního dne žádá Sněmovnu o důvěru, se zavázala mimo jiné zaměřit se systematicky na podporu duševního zdraví obyvatelstva. Klíčovým nástrojem pro koordinaci a dohled nad touto agendou se stane Rada vlády pro duševní zdraví, o jejímž ustavení rozhodl kabinet na pondělním zasedání. Vláda také jmenovala nové zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost a pro umělou inteligenci a schválila návrh novely zákona o podpoře bydlení, která má zpřesnit pravidla pro poskytování poradenství osobám v bytové nouzi.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Augusta po dalším úspěchu na juniorském MS potvrdil konec u dvacítky

O čem se mluvilo již před samotným turnajem hokejových juniorů, nyní potvrdil samotný kouč české „dvacítky“ Patrik Augusta. Po dvou bronzech a jednom stříbru se rozhodl na lavičce reprezentace této věkové kategorie skončit, přičemž tak učinil krátce poté, co letos dokráčel se svým mužstvem až ke stříbru na mistrovství světa v americkém Minneapolisu. Podle svých slov hodlá dál v trenérské kariéře pokračovat, akorát jen na klubové úrovni. Prezident Českého hokeje Alois Hadamczik by chtěl pak mít jméno Augustova nástupce do konce ledna.

včera

Tragédie v rakouských Alpách. Český chlapec spustil lavinu, zraněním podlehl

Tragédie se stala v lyžařském středisku Bad Gastein v rakouských Alpách. Třináctiletý chlapec z České republiky tam mimo sjezdovku strhl lavinu, přičemž ho sníh zavalil a usmrtil. Záchranáři se hocha snažili oživit, ale nepodařilo se jim to. O smutné události informoval deník Kronen Zeitung

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy