Kirill Dmitrijev představuje neobvyklý typ ruského diplomata. Ve svých 50 letech je poměrně mladý a díky několikaletému studiu a práci v USA má hluboké znalosti amerického prostředí. Je také zkušeným obchodníkem, neboť stojí v čele Ruského fondu přímých investic (RDIF), což ho činí vhodným protějškem pro zvláštního vyslance Trumpovy administrativy Steva Witkoffa.
Dmitrijev se nyní ocitl v centru pozornosti kvůli návrhu mírového plánu, který se objevil po jeho třídenním setkání s Witkoffem v Miami. Jeho tým odmítl komentovat předložené návrhy, jež připomínají seznam Putinových přání, jelikož požadují, aby Ukrajina postoupila území, které má pod kontrolou, a výrazně omezila velikost své armády. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se sice vyhnul přímému odmítnutí těchto podmínek, nicméně prohlásil, že jakákoli dohoda musí přinést "důstojný mír s podmínkami, které respektují naši nezávislost a suverenitu".
Putinův zvláštní vyslanec zná moderní Ukrajinu lépe než většina lidí v Moskvě, jelikož tam vyrůstal. Jeden z jeho přátel tvrdí, že se Dmitrijev v patnácti letech zúčastnil prodemokratických protestů v Kyjevě před pádem Sovětského svazu. Od počátku druhého Trumpova prezidentského období je pevnou součástí americko-ruských diplomatických iniciativ a Steve Witkoff je jeho pravidelným partnerem. V Saúdské Arábii na konferenci koncem října Dmitrijev prohlásil: "Jsme si jisti, že jsme na cestě k míru, a jako mírotvorci to musíme uskutečnit."
Zdá se, že se oba muži poprvé setkali v únoru 2025, kdy Putinův vyslanec pomohl zajistit propuštění amerického učitele z ruského vězení. Witkoff tehdy novinářům řekl: "Je tam jeden gentleman z Ruska, jmenuje se Kirill, a měl s tím hodně společného. Byl důležitý. Byl důležitým prostředníkem, který propojoval obě strany." O pár dní později, když se američtí a ruští diplomaté sešli v Saúdské Arábii a fakticky tak ukončili ruskou diplomatickou izolaci na Západě, se Dmitrijev zúčastnil jednání o ekonomických vztazích a Witkoff tam byl také.
Dmitrijevův přímý přístup k Trumpovým úředníkům se ovšem ne vždy setkal s úspěchem. Když Trump minulý měsíc oznámil sankce proti dvěma největším ruským ropným společnostem, americký ministr financí Scott Bessent označil Dmitrijeva za "ruského propagandistu" za jeho tvrzení, že by to znamenalo vyšší ceny paliva na amerických čerpacích stanicích. Na rozdíl od většiny Putinova doprovodu se ruský vyslanec cítí dobře v americkém televizním studiu. Pečlivě chválí Trumpovy diplomatické dovednosti, zatímco západním divákům v jejich vlastním jazyce předkládá ruskou vládní verzi událostí.
Nedávno řekl CNN, několik dní po bombardování mateřské školy v ukrajinském Charkově: "Nejsem voják... ale pozice [ruské] armády je taková, že útočí pouze na vojenské cíle." Dále dodal, že pracuje jen na tom, aby navázal dialog a zajistil, že konflikt co nejdříve skončí. Dmitrijev rozhodně není voják, je to specialista na soukromé investice s citem pro dobrou dohodu. Zatímco Witkoff si ho váží, v roce 2022 za prezidentství Joea Bidena ho americké ministerstvo financí označilo za "známého Putinova spojence" a uvalilo sankce na RDIF, který řídí od roku 2011. Ministerstvo uvedlo, že ačkoli je RDIF oficiálně státní investiční fond, je všeobecně považován za tajný fond pro prezidenta Vladimira Putina a je symbolem širší ruské kleptokracie.
Dmitrijevův postoj k Bidenově éře je celkem jasný: tvrdí, že za Bidena neexistovala snaha pochopit ruskou pozici, zatímco Trumpův tým zabránil třetí světové válce. Údajně nashromáždil značné realitní bohatství se svou manželkou, televizní moderátorkou Natalií Popovovou. Popovová je přítelkyní a spolupracovnicí Putinovy dcery Kateriny Tichonovové a zástupkyní šéfa Tichonovové technologické firmy Innopraktika. Dmitrijev je rovněž obecně považován za součást Tichonovové okruhu.
Jeho vzestup na vrchol v Moskvě je v ostrém kontrastu s jeho dětstvím v Kyjevě, kde se narodil dvěma vědcům. Dmitrijevův otec je na Ukrajině známý buněčný biolog a jeho matka genetička. Toto vědecké zázemí mohlo ovlivnit jeho rozhodnutí využít ruský státní investiční fond k financování ruské vakcíny proti Covidu, Sputniku V. Předpokládá se, že se Dmitrijev poprvé setkal s dlouholetým ruským vůdcem na začátku jeho prezidentského mandátu v roce 2000, ale ne vždy s ním souhlasil. Zatímco Putin považoval rozpad Sovětského svazu za "největší geopolitickou katastrofu století", přítel tvrdí, že se Dmitrijev v patnácti letech připojil k protisovětské studentskému protestu v Kyjevě.
Jeho vztah k USA začal téhož roku, v roce 1990, kdy se zúčastnil studentského výměnného programu v New Hampshire. Tamní noviny ho citovaly, jak zdůrazňuje ukrajinskou národní identitu: "Ukrajina měla dlouhou historii jako nezávislý národ, než se stala součástí ruského impéria." Později se do USA vrátil jako vysokoškolský student a na Stanfordově univerzitě psal diplomovou práci o privatizaci na Ukrajině. Ve svém návrhu práce naznačil, že mu tento výzkum "lépe připraví na to, aby mohl přispět k reformnímu procesu na Ukrajině." Po získání titulu MBA na Harvardu pracoval pro McKinsey v Los Angeles, Praze a Moskvě a poté se připojil k Americko-ruskému investičnímu fondu, který USA zřídily, aby usnadnily přechod Ruska k tržní ekonomice.
Zdálo se, že se Dmitrijev kriticky vyjádřil k Putinovu zásahu proti ruským oligarchům v roce 2003 ve sloupku pro obchodní list Vedomosti. Napsal: "Svět je dost prohnaný na to, aby poznal rozdíl mezi dodržováním litery zákona a používáním zákona jako nástroje vlivu." Do roku 2007 byl zpět na Ukrajině a řídil investiční fond Icon Private Equity s kancelářemi v Kyjevě a Moskvě. Stále více si stěžoval na ukrajinskou politickou "nestabilitu" a naznačoval, že Rusko má lepší pozici pro reakci na globální finanční krizi. Byl pravidelným hostem televizních talk show a v roce 2010 varoval, že Ukrajina bude čelit "ekonomickému hladomoru", pokud bude pokračovat v politice izolace od Ruska. To byla reference na ukrajinský hladomor z 30. let 20. století, způsobený politikou sovětského diktátora Josifa Stalina. V roce 2011 se vrátil do Ruska, aby převzal řízení nově založeného Ruského fondu přímých investic, kde působí dodnes.
Jeho vstřícné kroky vůči Trumpově administrativě nepřišly z ničeho nic. Muellerova zpráva o vazbách Trumpovy kampaně na Rusko během prezidentských voleb v USA v roce 2016 zmiňuje Dmitrijevovo setkání s příznivci kampaně po hlasování. Nicméně kontakty s USA se zintenzivnily až od února 2025. Většina jeho práce byla zaměřena na diplomacii, ale vždy měl na mysli obchodní příležitosti. Navrhoval společné energetické projekty v Arktidě a doporučoval partnerství ruského státního fondu s americkými společnostmi při rozvoji nalezišť vzácných zemin. Mluvil také o tom, že Rusko nabídne Elonu Muskovi "malou jadernou elektrárnu pro misi na Mars", a dokonce i tunel "Putin-Trump" v hodnotě 8 miliard dolarů, který by propojil obě země pod Beringovou úžinou.
Dmitrijevova popularita v Rusku možná roste, ale jeho pověst na Ukrajině utrpěla. Tam byly na něj uvaleny sankce za údajné zločiny proti Ukrajině a Ukrajincům.
Související
Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky
Sešel se realitní magnát a prominentní ekonom. Tak nezačíná vtip, ale jednání o Ukrajině
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
před 1 hodinou
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
před 1 hodinou
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
před 2 hodinami
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
před 4 hodinami
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
včera
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
včera
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno včera
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
včera
Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil
včera
Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž byl po zemětřesení uvězněný 106 hodin, jeho záchrana trvala dva dny
včera
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
včera
Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein
včera
Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové
včera
Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné
včera
V Česku hrozí velmi silné bouřky. Meteorologové nastínili, kde budou nejintenzivnější
včera
Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů
včera
USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat
včera
"Vždyť v zimě u vás umírá víc lidí." V USA zlehčují extrémně horké počasí v Evropě
včera
WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých
Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.
Zdroj: Libor Novák