Kirill Dmitrijev: Putinův propagandista, nebo klíč k míru s Ukrajinou?

Kirill Dmitrijev představuje neobvyklý typ ruského diplomata. Ve svých 50 letech je poměrně mladý a díky několikaletému studiu a práci v USA má hluboké znalosti amerického prostředí. Je také zkušeným obchodníkem, neboť stojí v čele Ruského fondu přímých investic (RDIF), což ho činí vhodným protějškem pro zvláštního vyslance Trumpovy administrativy Steva Witkoffa.

Dmitrijev se nyní ocitl v centru pozornosti kvůli návrhu mírového plánu, který se objevil po jeho třídenním setkání s Witkoffem v Miami. Jeho tým odmítl komentovat předložené návrhy, jež připomínají seznam Putinových přání, jelikož požadují, aby Ukrajina postoupila území, které má pod kontrolou, a výrazně omezila velikost své armády. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se sice vyhnul přímému odmítnutí těchto podmínek, nicméně prohlásil, že jakákoli dohoda musí přinést "důstojný mír s podmínkami, které respektují naši nezávislost a suverenitu".

Putinův zvláštní vyslanec zná moderní Ukrajinu lépe než většina lidí v Moskvě, jelikož tam vyrůstal. Jeden z jeho přátel tvrdí, že se Dmitrijev v patnácti letech zúčastnil prodemokratických protestů v Kyjevě před pádem Sovětského svazu. Od počátku druhého Trumpova prezidentského období je pevnou součástí americko-ruských diplomatických iniciativ a Steve Witkoff je jeho pravidelným partnerem. V Saúdské Arábii na konferenci koncem října Dmitrijev prohlásil: "Jsme si jisti, že jsme na cestě k míru, a jako mírotvorci to musíme uskutečnit."

Zdá se, že se oba muži poprvé setkali v únoru 2025, kdy Putinův vyslanec pomohl zajistit propuštění amerického učitele z ruského vězení. Witkoff tehdy novinářům řekl: "Je tam jeden gentleman z Ruska, jmenuje se Kirill, a měl s tím hodně společného. Byl důležitý. Byl důležitým prostředníkem, který propojoval obě strany." O pár dní později, když se američtí a ruští diplomaté sešli v Saúdské Arábii a fakticky tak ukončili ruskou diplomatickou izolaci na Západě, se Dmitrijev zúčastnil jednání o ekonomických vztazích a Witkoff tam byl také.

Dmitrijevův přímý přístup k Trumpovým úředníkům se ovšem ne vždy setkal s úspěchem. Když Trump minulý měsíc oznámil sankce proti dvěma největším ruským ropným společnostem, americký ministr financí Scott Bessent označil Dmitrijeva za "ruského propagandistu" za jeho tvrzení, že by to znamenalo vyšší ceny paliva na amerických čerpacích stanicích. Na rozdíl od většiny Putinova doprovodu se ruský vyslanec cítí dobře v americkém televizním studiu. Pečlivě chválí Trumpovy diplomatické dovednosti, zatímco západním divákům v jejich vlastním jazyce předkládá ruskou vládní verzi událostí.

Nedávno řekl CNN, několik dní po bombardování mateřské školy v ukrajinském Charkově: "Nejsem voják... ale pozice [ruské] armády je taková, že útočí pouze na vojenské cíle." Dále dodal, že pracuje jen na tom, aby navázal dialog a zajistil, že konflikt co nejdříve skončí. Dmitrijev rozhodně není voják, je to specialista na soukromé investice s citem pro dobrou dohodu. Zatímco Witkoff si ho váží, v roce 2022 za prezidentství Joea Bidena ho americké ministerstvo financí označilo za "známého Putinova spojence" a uvalilo sankce na RDIF, který řídí od roku 2011. Ministerstvo uvedlo, že ačkoli je RDIF oficiálně státní investiční fond, je všeobecně považován za tajný fond pro prezidenta Vladimira Putina a je symbolem širší ruské kleptokracie.

Dmitrijevův postoj k Bidenově éře je celkem jasný: tvrdí, že za Bidena neexistovala snaha pochopit ruskou pozici, zatímco Trumpův tým zabránil třetí světové válce. Údajně nashromáždil značné realitní bohatství se svou manželkou, televizní moderátorkou Natalií Popovovou. Popovová je přítelkyní a spolupracovnicí Putinovy dcery Kateriny Tichonovové a zástupkyní šéfa Tichonovové technologické firmy Innopraktika. Dmitrijev je rovněž obecně považován za součást Tichonovové okruhu.

Jeho vzestup na vrchol v Moskvě je v ostrém kontrastu s jeho dětstvím v Kyjevě, kde se narodil dvěma vědcům. Dmitrijevův otec je na Ukrajině známý buněčný biolog a jeho matka genetička. Toto vědecké zázemí mohlo ovlivnit jeho rozhodnutí využít ruský státní investiční fond k financování ruské vakcíny proti Covidu, Sputniku V. Předpokládá se, že se Dmitrijev poprvé setkal s dlouholetým ruským vůdcem na začátku jeho prezidentského mandátu v roce 2000, ale ne vždy s ním souhlasil. Zatímco Putin považoval rozpad Sovětského svazu za "největší geopolitickou katastrofu století", přítel tvrdí, že se Dmitrijev v patnácti letech připojil k protisovětské studentskému protestu v Kyjevě.

Jeho vztah k USA začal téhož roku, v roce 1990, kdy se zúčastnil studentského výměnného programu v New Hampshire. Tamní noviny ho citovaly, jak zdůrazňuje ukrajinskou národní identitu: "Ukrajina měla dlouhou historii jako nezávislý národ, než se stala součástí ruského impéria." Později se do USA vrátil jako vysokoškolský student a na Stanfordově univerzitě psal diplomovou práci o privatizaci na Ukrajině. Ve svém návrhu práce naznačil, že mu tento výzkum "lépe připraví na to, aby mohl přispět k reformnímu procesu na Ukrajině." Po získání titulu MBA na Harvardu pracoval pro McKinsey v Los Angeles, Praze a Moskvě a poté se připojil k Americko-ruskému investičnímu fondu, který USA zřídily, aby usnadnily přechod Ruska k tržní ekonomice.

Zdálo se, že se Dmitrijev kriticky vyjádřil k Putinovu zásahu proti ruským oligarchům v roce 2003 ve sloupku pro obchodní list Vedomosti. Napsal: "Svět je dost prohnaný na to, aby poznal rozdíl mezi dodržováním litery zákona a používáním zákona jako nástroje vlivu." Do roku 2007 byl zpět na Ukrajině a řídil investiční fond Icon Private Equity s kancelářemi v Kyjevě a Moskvě. Stále více si stěžoval na ukrajinskou politickou "nestabilitu" a naznačoval, že Rusko má lepší pozici pro reakci na globální finanční krizi. Byl pravidelným hostem televizních talk show a v roce 2010 varoval, že Ukrajina bude čelit "ekonomickému hladomoru", pokud bude pokračovat v politice izolace od Ruska. To byla reference na ukrajinský hladomor z 30. let 20. století, způsobený politikou sovětského diktátora Josifa Stalina. V roce 2011 se vrátil do Ruska, aby převzal řízení nově založeného Ruského fondu přímých investic, kde působí dodnes.

Jeho vstřícné kroky vůči Trumpově administrativě nepřišly z ničeho nic. Muellerova zpráva o vazbách Trumpovy kampaně na Rusko během prezidentských voleb v USA v roce 2016 zmiňuje Dmitrijevovo setkání s příznivci kampaně po hlasování. Nicméně kontakty s USA se zintenzivnily až od února 2025. Většina jeho práce byla zaměřena na diplomacii, ale vždy měl na mysli obchodní příležitosti. Navrhoval společné energetické projekty v Arktidě a doporučoval partnerství ruského státního fondu s americkými společnostmi při rozvoji nalezišť vzácných zemin. Mluvil také o tom, že Rusko nabídne Elonu Muskovi "malou jadernou elektrárnu pro misi na Mars", a dokonce i tunel "Putin-Trump" v hodnotě 8 miliard dolarů, který by propojil obě země pod Beringovou úžinou.

Dmitrijevova popularita v Rusku možná roste, ale jeho pověst na Ukrajině utrpěla. Tam byly na něj uvaleny sankce za údajné zločiny proti Ukrajině a Ukrajincům.

Související

Steve Witkoff Komentář

Sešel se realitní magnát a prominentní ekonom. Tak nezačíná vtip, ale jednání o Ukrajině

Americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nevděčnosti a zároveň předložil mírový návrh, který nápadně kopíruje dlouhodobé ruské požadavky. Dokument, jenž zahrnuje uznání Krymu a omezení ukrajinské armády, přitom nevznikl v rukou diplomatů, ale osob z absolutního okraje politické sféry. Zapojení realitního magnáta a prominentního ekonoma vyvolává vážné pochybnosti o tom, zda USA ještě hájí vlastní či západní bezpečnostní zájmy.

Více souvisejících

Kirill Dmitriev

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 4 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy