Klíčový krok k nezávislosti: Státy se odpojují od ruské energetické sítě

Estonsko, Lotyšsko a Litva se připravují na historický krok – definitivní odpojení od ruské energetické sítě, které je plánováno na 8. února. Tento proces znamená zásadní změnu v infrastruktuře těchto států, jež byly dlouhá desetiletí závislé na ruském řízení svého elektrického přenosového systému. Přechod na synchronizaci s evropskou sítí bude nejen technickým, ale i symbolickým ukončením jedné z posledních vazeb na sovětskou minulost, uvedl server CNN.

Baltské státy se na tento krok připravovaly téměř dvě desetiletí od svého vstupu do Evropské unie a NATO v roce 2004. Vybudovaly nové propojení s evropskou energetickou soustavou, včetně podmořských kabelů do Finska a Švédska a důležitého pozemního spojení mezi Litvou a Polskem známého jako LitPol. Tento krok znamenal snížení energetické závislosti na Rusku, což se ukázalo jako klíčové zejména po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Již krátce po vypuknutí války přestaly tyto státy nakupovat ruskou elektřinu.

Dosud však přenosovou soustavu spravovala Moskva, která regulovala napětí a frekvenci elektrické sítě. Tento systém, známý jako BRELL, sdílely s Ruskem i Běloruskem a jeho ukončení znamená definitivní přechod na západní standardy.

Plánované odpojení proběhne ve dvou fázích. Nejprve budou baltské státy po dobu 24 hodin fungovat jako izolovaný „ostrovní systém“, během něhož budou muset stabilizovat vlastní dodávky elektřiny. Následující den se připojí k synchronní zóně kontinentální Evropy, čímž se stanou plně integrovanými do evropské sítě.

Estonské úřady varují, že ačkoli je pravděpodobnost výpadků elektřiny minimální, mohou se vyskytnout technické problémy či nečekané situace. Estonská vláda proto vydala pokyny obyvatelstvu, jak se připravit na případné komplikace, a dohlíží na bezpečnost klíčových energetických uzlů.

Odborníci i představitelé baltských států se obávají, že Rusko se může pokusit narušit hladký průběh přechodu. Možné jsou kybernetické útoky, dezinformační kampaně nebo dokonce fyzické sabotážní akce. Nedávné incidenty v Baltském moři, kdy bylo poškozeno několik podmořských kabelů, vyvolaly obavy, že Rusko může využít podobných metod k vyvíjení tlaku.

Podle analytiků může Moskva například zinscenovat výpadek elektřiny v Kaliningradu, ruské exklávě mezi Litvou a Polskem, a obvinit z toho baltské státy. Takový krok by mohl být součástí širšího geopolitického tlaku na region. NATO proto posílilo ochranu kritické infrastruktury a monitoruje situaci.

V hlavním městě Litvy Vilniusu byl dokonce umístěn odpočítávací displej, který symbolizuje význam této události. Litva již loni začala demontovat staré sovětské elektrické vedení do Běloruska a části této infrastruktury poskytla Ukrajině k obnově její poničené sítě.

Podle litevského ministra obrany Dovilė Šakalienė je synchronizace s evropskou sítí nejen otázkou energetiky, ale i národní bezpečnosti. „Chápeme, že levná ruská energie má vždy skrytou cenu, kterou si žádná demokratická země nemůže dovolit,“ uvedla.

Pro baltské státy je tento krok dalším potvrzením jejich západní orientace a posílením jejich odolnosti vůči ruskému vlivu. Evropská unie na projekt přispěla více než 1,2 miliardy dolarů, což podtrhuje jeho význam pro celou Evropu.

Zatímco ruský Kreml na situaci nereagoval otevřenými hrozbami, baltské státy neponechávají nic náhodě a posilují bezpečnost klíčových energetických zařízení. O nadcházejícím víkendu tak bude celá Evropa sledovat, zda se tento ambiciózní plán podaří uskutečnit bez komplikací. 

Související

Více souvisejících

Energetika Rusko

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 3 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 8 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 9 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

včera

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy