Klíčový krok k nezávislosti: Státy se odpojují od ruské energetické sítě

Estonsko, Lotyšsko a Litva se připravují na historický krok – definitivní odpojení od ruské energetické sítě, které je plánováno na 8. února. Tento proces znamená zásadní změnu v infrastruktuře těchto států, jež byly dlouhá desetiletí závislé na ruském řízení svého elektrického přenosového systému. Přechod na synchronizaci s evropskou sítí bude nejen technickým, ale i symbolickým ukončením jedné z posledních vazeb na sovětskou minulost, uvedl server CNN.

Deník Shopaholičky

Baltské státy se na tento krok připravovaly téměř dvě desetiletí od svého vstupu do Evropské unie a NATO v roce 2004. Vybudovaly nové propojení s evropskou energetickou soustavou, včetně podmořských kabelů do Finska a Švédska a důležitého pozemního spojení mezi Litvou a Polskem známého jako LitPol. Tento krok znamenal snížení energetické závislosti na Rusku, což se ukázalo jako klíčové zejména po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Již krátce po vypuknutí války přestaly tyto státy nakupovat ruskou elektřinu.

Dosud však přenosovou soustavu spravovala Moskva, která regulovala napětí a frekvenci elektrické sítě. Tento systém, známý jako BRELL, sdílely s Ruskem i Běloruskem a jeho ukončení znamená definitivní přechod na západní standardy.

Plánované odpojení proběhne ve dvou fázích. Nejprve budou baltské státy po dobu 24 hodin fungovat jako izolovaný „ostrovní systém“, během něhož budou muset stabilizovat vlastní dodávky elektřiny. Následující den se připojí k synchronní zóně kontinentální Evropy, čímž se stanou plně integrovanými do evropské sítě.

Estonské úřady varují, že ačkoli je pravděpodobnost výpadků elektřiny minimální, mohou se vyskytnout technické problémy či nečekané situace. Estonská vláda proto vydala pokyny obyvatelstvu, jak se připravit na případné komplikace, a dohlíží na bezpečnost klíčových energetických uzlů.

Odborníci i představitelé baltských států se obávají, že Rusko se může pokusit narušit hladký průběh přechodu. Možné jsou kybernetické útoky, dezinformační kampaně nebo dokonce fyzické sabotážní akce. Nedávné incidenty v Baltském moři, kdy bylo poškozeno několik podmořských kabelů, vyvolaly obavy, že Rusko může využít podobných metod k vyvíjení tlaku.

Podle analytiků může Moskva například zinscenovat výpadek elektřiny v Kaliningradu, ruské exklávě mezi Litvou a Polskem, a obvinit z toho baltské státy. Takový krok by mohl být součástí širšího geopolitického tlaku na region. NATO proto posílilo ochranu kritické infrastruktury a monitoruje situaci.

V hlavním městě Litvy Vilniusu byl dokonce umístěn odpočítávací displej, který symbolizuje význam této události. Litva již loni začala demontovat staré sovětské elektrické vedení do Běloruska a části této infrastruktury poskytla Ukrajině k obnově její poničené sítě.

Podle litevského ministra obrany Dovilė Šakalienė je synchronizace s evropskou sítí nejen otázkou energetiky, ale i národní bezpečnosti. „Chápeme, že levná ruská energie má vždy skrytou cenu, kterou si žádná demokratická země nemůže dovolit,“ uvedla.

Pro baltské státy je tento krok dalším potvrzením jejich západní orientace a posílením jejich odolnosti vůči ruskému vlivu. Evropská unie na projekt přispěla více než 1,2 miliardy dolarů, což podtrhuje jeho význam pro celou Evropu.

Zatímco ruský Kreml na situaci nereagoval otevřenými hrozbami, baltské státy neponechávají nic náhodě a posilují bezpečnost klíčových energetických zařízení. O nadcházejícím víkendu tak bude celá Evropa sledovat, zda se tento ambiciózní plán podaří uskutečnit bez komplikací. 

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

Energetika Rusko

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 1 hodinou

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 2 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

včera

Počasí na některých místech potrápí řidiče, avizovali meteorologové

Čtvrteční počasí může způsobit problémy v dopravě, zejména v brzkých ranních hodinách, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Výstraha sice nebyla vydána, ale na některých místech se může vyskytnout ledovka. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy