Estonsko, Lotyšsko a Litva se připravují na historický krok – definitivní odpojení od ruské energetické sítě, které je plánováno na 8. února. Tento proces znamená zásadní změnu v infrastruktuře těchto států, jež byly dlouhá desetiletí závislé na ruském řízení svého elektrického přenosového systému. Přechod na synchronizaci s evropskou sítí bude nejen technickým, ale i symbolickým ukončením jedné z posledních vazeb na sovětskou minulost, uvedl server CNN.
Baltské státy se na tento krok připravovaly téměř dvě desetiletí od svého vstupu do Evropské unie a NATO v roce 2004. Vybudovaly nové propojení s evropskou energetickou soustavou, včetně podmořských kabelů do Finska a Švédska a důležitého pozemního spojení mezi Litvou a Polskem známého jako LitPol. Tento krok znamenal snížení energetické závislosti na Rusku, což se ukázalo jako klíčové zejména po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Již krátce po vypuknutí války přestaly tyto státy nakupovat ruskou elektřinu.
Dosud však přenosovou soustavu spravovala Moskva, která regulovala napětí a frekvenci elektrické sítě. Tento systém, známý jako BRELL, sdílely s Ruskem i Běloruskem a jeho ukončení znamená definitivní přechod na západní standardy.
Plánované odpojení proběhne ve dvou fázích. Nejprve budou baltské státy po dobu 24 hodin fungovat jako izolovaný „ostrovní systém“, během něhož budou muset stabilizovat vlastní dodávky elektřiny. Následující den se připojí k synchronní zóně kontinentální Evropy, čímž se stanou plně integrovanými do evropské sítě.
Estonské úřady varují, že ačkoli je pravděpodobnost výpadků elektřiny minimální, mohou se vyskytnout technické problémy či nečekané situace. Estonská vláda proto vydala pokyny obyvatelstvu, jak se připravit na případné komplikace, a dohlíží na bezpečnost klíčových energetických uzlů.
Odborníci i představitelé baltských států se obávají, že Rusko se může pokusit narušit hladký průběh přechodu. Možné jsou kybernetické útoky, dezinformační kampaně nebo dokonce fyzické sabotážní akce. Nedávné incidenty v Baltském moři, kdy bylo poškozeno několik podmořských kabelů, vyvolaly obavy, že Rusko může využít podobných metod k vyvíjení tlaku.
Podle analytiků může Moskva například zinscenovat výpadek elektřiny v Kaliningradu, ruské exklávě mezi Litvou a Polskem, a obvinit z toho baltské státy. Takový krok by mohl být součástí širšího geopolitického tlaku na region. NATO proto posílilo ochranu kritické infrastruktury a monitoruje situaci.
V hlavním městě Litvy Vilniusu byl dokonce umístěn odpočítávací displej, který symbolizuje význam této události. Litva již loni začala demontovat staré sovětské elektrické vedení do Běloruska a části této infrastruktury poskytla Ukrajině k obnově její poničené sítě.
Podle litevského ministra obrany Dovilė Šakalienė je synchronizace s evropskou sítí nejen otázkou energetiky, ale i národní bezpečnosti. „Chápeme, že levná ruská energie má vždy skrytou cenu, kterou si žádná demokratická země nemůže dovolit,“ uvedla.
Pro baltské státy je tento krok dalším potvrzením jejich západní orientace a posílením jejich odolnosti vůči ruskému vlivu. Evropská unie na projekt přispěla více než 1,2 miliardy dolarů, což podtrhuje jeho význam pro celou Evropu.
Zatímco ruský Kreml na situaci nereagoval otevřenými hrozbami, baltské státy neponechávají nic náhodě a posilují bezpečnost klíčových energetických zařízení. O nadcházejícím víkendu tak bude celá Evropa sledovat, zda se tento ambiciózní plán podaří uskutečnit bez komplikací.
Související
Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou
Kuba se opět ponořila do tmy. Problémy místních rozhodně nekončí
Aktuálně se děje
před 2 minutami
Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami
před 48 minutami
Šéf diplomacie Macinka se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu
před 1 hodinou
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
před 2 hodinami
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
před 3 hodinami
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
před 4 hodinami
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
před 4 hodinami
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
před 5 hodinami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 6 hodinami
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 7 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 8 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.
Zdroj: Libor Novák