Klíčový krok k nezávislosti: Státy se odpojují od ruské energetické sítě

Estonsko, Lotyšsko a Litva se připravují na historický krok – definitivní odpojení od ruské energetické sítě, které je plánováno na 8. února. Tento proces znamená zásadní změnu v infrastruktuře těchto států, jež byly dlouhá desetiletí závislé na ruském řízení svého elektrického přenosového systému. Přechod na synchronizaci s evropskou sítí bude nejen technickým, ale i symbolickým ukončením jedné z posledních vazeb na sovětskou minulost, uvedl server CNN.

Baltské státy se na tento krok připravovaly téměř dvě desetiletí od svého vstupu do Evropské unie a NATO v roce 2004. Vybudovaly nové propojení s evropskou energetickou soustavou, včetně podmořských kabelů do Finska a Švédska a důležitého pozemního spojení mezi Litvou a Polskem známého jako LitPol. Tento krok znamenal snížení energetické závislosti na Rusku, což se ukázalo jako klíčové zejména po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Již krátce po vypuknutí války přestaly tyto státy nakupovat ruskou elektřinu.

Dosud však přenosovou soustavu spravovala Moskva, která regulovala napětí a frekvenci elektrické sítě. Tento systém, známý jako BRELL, sdílely s Ruskem i Běloruskem a jeho ukončení znamená definitivní přechod na západní standardy.

Plánované odpojení proběhne ve dvou fázích. Nejprve budou baltské státy po dobu 24 hodin fungovat jako izolovaný „ostrovní systém“, během něhož budou muset stabilizovat vlastní dodávky elektřiny. Následující den se připojí k synchronní zóně kontinentální Evropy, čímž se stanou plně integrovanými do evropské sítě.

Estonské úřady varují, že ačkoli je pravděpodobnost výpadků elektřiny minimální, mohou se vyskytnout technické problémy či nečekané situace. Estonská vláda proto vydala pokyny obyvatelstvu, jak se připravit na případné komplikace, a dohlíží na bezpečnost klíčových energetických uzlů.

Odborníci i představitelé baltských států se obávají, že Rusko se může pokusit narušit hladký průběh přechodu. Možné jsou kybernetické útoky, dezinformační kampaně nebo dokonce fyzické sabotážní akce. Nedávné incidenty v Baltském moři, kdy bylo poškozeno několik podmořských kabelů, vyvolaly obavy, že Rusko může využít podobných metod k vyvíjení tlaku.

Podle analytiků může Moskva například zinscenovat výpadek elektřiny v Kaliningradu, ruské exklávě mezi Litvou a Polskem, a obvinit z toho baltské státy. Takový krok by mohl být součástí širšího geopolitického tlaku na region. NATO proto posílilo ochranu kritické infrastruktury a monitoruje situaci.

V hlavním městě Litvy Vilniusu byl dokonce umístěn odpočítávací displej, který symbolizuje význam této události. Litva již loni začala demontovat staré sovětské elektrické vedení do Běloruska a části této infrastruktury poskytla Ukrajině k obnově její poničené sítě.

Podle litevského ministra obrany Dovilė Šakalienė je synchronizace s evropskou sítí nejen otázkou energetiky, ale i národní bezpečnosti. „Chápeme, že levná ruská energie má vždy skrytou cenu, kterou si žádná demokratická země nemůže dovolit,“ uvedla.

Pro baltské státy je tento krok dalším potvrzením jejich západní orientace a posílením jejich odolnosti vůči ruskému vlivu. Evropská unie na projekt přispěla více než 1,2 miliardy dolarů, což podtrhuje jeho význam pro celou Evropu.

Zatímco ruský Kreml na situaci nereagoval otevřenými hrozbami, baltské státy neponechávají nic náhodě a posilují bezpečnost klíčových energetických zařízení. O nadcházejícím víkendu tak bude celá Evropa sledovat, zda se tento ambiciózní plán podaří uskutečnit bez komplikací. 

Související

Ilustrační foto

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Evropská unie se snaží dokončit dlouho odkládaný plán, jak definitivně přerušit energetické vazby na Rusko. A tentokrát sází na pomoc ze strany, která se dosud k tomuto úsilí stavěla zdrženlivě – na šéfy velkých ropných a plynárenských firem, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Energetika Rusko

Aktuálně se děje

včera

Krym, ilustrační foto

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

včera

Ilustrační foto

Konflikt mezi Izraelem a Íránem se vyostřuje. Přibývají mrtví, hrozí další eskalace

Smrtící střet mezi Izraelem a Íránem vstoupil do čtvrtého dne a situace se dál vyostřuje. Obě země si navzájem zasazují tvrdé údery a zároveň varují civilní obyvatelstvo před dalšími útoky. Noční íránský raketový úder poškodil izraelskou ropnou rafinerii a energetickou síť. Izrael v odvetě tvrdí, že zničil zhruba třetinu íránských odpalovacích zařízení, píše CNN.

včera

Izraelští armádní velitelé velí útoku na Írán.

Ne dny, ale týdny. Válka na Blízkém východě bude tentokrát mnohem delší a krvavější

Zatímco dřívější výměny raketové palby mezi Íránem a Izraelem trvaly většinou jen několik hodin, aktuální válka, která začala minulý pátek, podle všeho míří k mnohem delší a krvavější eskalaci. Odborníci varují, že tentokrát může jít o konflikt trvající týdny, ne-li déle. Obě strany už teď zaznamenaly desítky obětí a stovky vojenských úderů, a nic nenasvědčuje tomu, že by byly ochotny přistoupit na deeskalaci.

včera

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie.

Drama opět narůstá. Izrael vyzývá k evakuaci velkou část Teheránu, Írán vyzývá k jednání

Izraelské letectvo v pondělí odpoledne podniklo další nálety na Írán, terčem se stal i komplex v Kermánšáhu na západě země, kde podle satelitních snímků došlo k vážnému poškození raketové infrastruktury. Místní úřady tvrdí, že útok zasáhl i nemocnici, IDF to popírá. Armáda zároveň vyzvala obyvatele části Teheránu k evakuaci kvůli plánovaným operacím. Napětí roste i na diplomatické frontě, Írán zvažuje návrat k jednáním výměnou za nezapojení USA do války.

včera

Ursula von der Leyenová u příležitosti udělování ceny ukrajinskému prezidentovi Zelenskému Mezinárodní ceny Karla Velikého (14. května 2023).

Evropská unie si na summitu G7 klade vysoké cíle. Jde o Trumpa

Jedním z hlavních cílů Evropské unie na summitu G7 v Kanadě, který trvá od pondělí do úterý, bude snaha přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby ustoupil od své konfrontační obchodní politiky. Jednota Západu se pod tlakem Bílého domu výrazně oslabuje a evropští lídři dávají Washingtonu jasné poselství, že nelze současně budovat společnou obranu a vést obchodní válku proti vlastním spojencům.

včera

Policisté zajistili místo tragické střelby na Filozofické fakultě UK. (21.12.2023)

Pravda o zásahu policie na FF UK. Němka schvalovala masakr, soud rychle trestal

Pravda o incidentu z budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v minulém týdnu, kdy tam zasahovala policie, vychází najevo. Němku, která na místě natáčela video a oslavila předloňský tragický útok na studenty, ve zkráceném řízení potrestal soud. Žena dostala podmínečný trest a byla okamžitě vyhoštěna. Do Česka se pět let nesmí vrátit. 

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Překvapivý vzkaz z EU. Von der Leyenová jasně podpořila Izrael proti Íránu

Evropská unie vyzývá k diplomatickému řešení krize mezi Izraelem a Íránem, i když uznává právo Izraele na sebeobranu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli telefonicky hovořila s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Rozhovor se týkal intenzivního konfliktu, který propukl v pátek a během několika dní si vyžádal stovky civilních obětí.

včera

včera

Donald Trump

Trumpovo dilema. Existuje šance fatálně zasáhnout Írán i s jaderným programem, ale cena je vysoká

Americký prezident Donald Trump zatím k válce mezi Izraelem a Íránem zaujímá vyčkávací postoj. Připomněl, že Teherán dostal šedesátidenní ultimátum ke zrušení jaderného programu, a že izraelská vojenská akce byla reakcí na jeho nedodržení. Bílý dům tak staví odpovědnost za eskalaci na stranu Íránu. Ve Washingtonu se ale rozhořel spor. Část republikánů tlačí na prezidenta, aby Izrael vojensky podpořil, zatímco Trump se zatím snaží předejít přímému zapojení USA do konfliktu. 

včera

Izraelská letadla.

Revoluce v moderním válčení. Analytici už rozebírají konflikt mezi Izraelem a Íránem

Izraelská vojenská operace proti Íránu, která odstartovala v pátek brzy ráno, se už nyní stává předmětem analýz předních bezpečnostních expertů. Nejde přitom jen o její vojenský dopad, ale především o způsob, jakým byla naplánována a provedena. Rozsáhlé a dlouhodobé izraelské přípravy mohou posloužit západním vojenským plánovačům, aby dokázali účinně operovat proti podobně silným soupeřům. 

včera

včera

Policie USA, ilustrační foto.

Tragédie při protestech v USA. Smrt náhodného kolemjdoucího vyšetřuje policie

Jedna oběť a jedno obvinění z vraždy – taková je bilance incidentu, který se odehrál během víkendového protestu hnutí „No Kings“ v americkém Salt Lake City ve státě Utah. Policie v sobotu večer zadržela čtyřiadvacetiletého Artura Gamboa, který byl obviněn z vraždy v souvislosti se střelbou, při níž zemřel náhodný kolemjdoucí Arthur Folasa Ah Loo, módní návrhář ze Samoy.

včera

Metro

Metro na lince C nejezdí. Vlak usmrtil ženu v kolejišti

Metro na lince C nejezdí od dopoledních hodin v úseku mezi stanicemi Nádraží Holešovice a Letňany. Došlo ke střetu vlaku s člověkem. Sražená žena přišla o život. Zavedena je náhradní doprava, kterou zajišťují autobusy a tramvaje. 

včera

Válka v Izraeli

Izraelci po prvním útoku podcenili možnosti Íránu. Jaderná zařízení jsou mimo dosah

Navzdory efektivní, pečlivě připravené a rozsáhlé izraelské ofenzivě, která v pátek zasáhla íránské vojenské velení, si Teherán udržel schopnost rychlé reakce. Během čtyř dnů vypálil až 370 balistických raket a stovky dronů. Izraelské ztráty přesáhly dvě desítky mrtvých, Írán hlásí 224 obětí. Analytici varují, že Izrael podcenil schopnost íránské armády přeskupit se. Varují i před limity vojenského zásahu proti íránskému jadernému programu.

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Diplomacie ustoupila válce. Teherán i Washington mluví o dohodě, místo ní se ale bojuje

Navzdory eskalaci konfliktu mezi Íránem a Izraelem Teherán i Washington tvrdí, že jsou otevřeny jednání o jaderném programu. Rozhovory jsou však pozastaveny a místo diplomacie probíhá otevřená mezistátní válka. Zatímco Izrael cílí na jaderná zařízení, Teherán ho obviňuje z podkopávání dohody. USA se od ofenzivy distancují, přesto analytici nevylučují logistickou podporu. Šéf Bílého domu Donald Trump stále usiluje o dohodu bez přímé války.

včera

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Měl Chameneí zemřít? Trump údajně Izraelce zastavil, Netanjahu mlží

Americký prezident Donald Trump podle dostupných informací odmítl plán Izraele na atentát na nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Izraelci údajně zvažovali jeho likvidaci hned první den operace, ale nakonec mu dali možnost reagovat na sílu izraelských útoků a přehodnotit íránský jaderný program.

včera

Novinky ke střelbě v Kostelci nad Černými lesy. Policie má pracovat s jednou verzí

Středočeští kriminalisté od nedělního večera vyšetřují vraždu dvou lidí v Kostelci nad Černými lesy, které pachatel zastřelil. Zadržen byl podezřelý pětašedesátiletý muž. Mluví se o tom, že má jít o bývalého manžela jedné z obětí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy