Klíčový krok k nezávislosti: Státy se odpojují od ruské energetické sítě

Estonsko, Lotyšsko a Litva se připravují na historický krok – definitivní odpojení od ruské energetické sítě, které je plánováno na 8. února. Tento proces znamená zásadní změnu v infrastruktuře těchto států, jež byly dlouhá desetiletí závislé na ruském řízení svého elektrického přenosového systému. Přechod na synchronizaci s evropskou sítí bude nejen technickým, ale i symbolickým ukončením jedné z posledních vazeb na sovětskou minulost, uvedl server CNN.

Baltské státy se na tento krok připravovaly téměř dvě desetiletí od svého vstupu do Evropské unie a NATO v roce 2004. Vybudovaly nové propojení s evropskou energetickou soustavou, včetně podmořských kabelů do Finska a Švédska a důležitého pozemního spojení mezi Litvou a Polskem známého jako LitPol. Tento krok znamenal snížení energetické závislosti na Rusku, což se ukázalo jako klíčové zejména po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Již krátce po vypuknutí války přestaly tyto státy nakupovat ruskou elektřinu.

Dosud však přenosovou soustavu spravovala Moskva, která regulovala napětí a frekvenci elektrické sítě. Tento systém, známý jako BRELL, sdílely s Ruskem i Běloruskem a jeho ukončení znamená definitivní přechod na západní standardy.

Plánované odpojení proběhne ve dvou fázích. Nejprve budou baltské státy po dobu 24 hodin fungovat jako izolovaný „ostrovní systém“, během něhož budou muset stabilizovat vlastní dodávky elektřiny. Následující den se připojí k synchronní zóně kontinentální Evropy, čímž se stanou plně integrovanými do evropské sítě.

Estonské úřady varují, že ačkoli je pravděpodobnost výpadků elektřiny minimální, mohou se vyskytnout technické problémy či nečekané situace. Estonská vláda proto vydala pokyny obyvatelstvu, jak se připravit na případné komplikace, a dohlíží na bezpečnost klíčových energetických uzlů.

Odborníci i představitelé baltských států se obávají, že Rusko se může pokusit narušit hladký průběh přechodu. Možné jsou kybernetické útoky, dezinformační kampaně nebo dokonce fyzické sabotážní akce. Nedávné incidenty v Baltském moři, kdy bylo poškozeno několik podmořských kabelů, vyvolaly obavy, že Rusko může využít podobných metod k vyvíjení tlaku.

Podle analytiků může Moskva například zinscenovat výpadek elektřiny v Kaliningradu, ruské exklávě mezi Litvou a Polskem, a obvinit z toho baltské státy. Takový krok by mohl být součástí širšího geopolitického tlaku na region. NATO proto posílilo ochranu kritické infrastruktury a monitoruje situaci.

V hlavním městě Litvy Vilniusu byl dokonce umístěn odpočítávací displej, který symbolizuje význam této události. Litva již loni začala demontovat staré sovětské elektrické vedení do Běloruska a části této infrastruktury poskytla Ukrajině k obnově její poničené sítě.

Podle litevského ministra obrany Dovilė Šakalienė je synchronizace s evropskou sítí nejen otázkou energetiky, ale i národní bezpečnosti. „Chápeme, že levná ruská energie má vždy skrytou cenu, kterou si žádná demokratická země nemůže dovolit,“ uvedla.

Pro baltské státy je tento krok dalším potvrzením jejich západní orientace a posílením jejich odolnosti vůči ruskému vlivu. Evropská unie na projekt přispěla více než 1,2 miliardy dolarů, což podtrhuje jeho význam pro celou Evropu.

Zatímco ruský Kreml na situaci nereagoval otevřenými hrozbami, baltské státy neponechávají nic náhodě a posilují bezpečnost klíčových energetických zařízení. O nadcházejícím víkendu tak bude celá Evropa sledovat, zda se tento ambiciózní plán podaří uskutečnit bez komplikací. 

Související

Karel Havlíček

Vláda připravuje zastropování cen energií, oznámil Havlíček

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) oznámil v Nedělní debatě, že vláda připravuje režim zastropování koncových cen energií a zaměří se také na samotné výrobce, přičemž tento krizový plán předloží kabinetu již v pondělí k projednání.

Více souvisejících

Energetika ,  Rusko

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Nevidomí, kteří se zapsali do dějin. Ztráta zraku je nezastavila

Na 13. listopadu připadá Mezinárodní den nevidomých. I takto zdravotně znevýhodněné osoby mohou vést relativně plnohodnotný život, a dokonce dosáhnout úspěchů. To dokazuje několik osobností, které se zapsaly do dějin, ač neviděly. Mezi nevidomými v minulosti vyniklo třeba několik osob v kulturní oblasti.

před 1 hodinou

Policie ČR

Pokus o vraždu. Muž v Nymburce zaútočil na bývalou partnerku

Středočeští policisté řešili ve středu velké svatomartinské drama v Nymburce. Kriminalisté již obvinili pětatřicetiletého muže, který je podezřelý z pokusu o vraždu a výtržnictví. Podle dosavadních zjištění zaútočil s nožem na bývalou partnerku. 

před 2 hodinami

Boris Šťastný

Babišova vláda nezakáže sportovcům nastupovat proti Rusům

Babišova vláda nehodlá zákonem zakazovat sportovním reprezentacím zápasy s ruskými národními týmy. Uvedl to ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Například hokejisté již dali na vědomí, že vzájemné zápasy s Ruskem hrát nehodlají. 

před 3 hodinami

Microsoft

Nefungují soudy, nemocnice i americký Kongres. Jak výpadek Microsoftu zasáhl svět?

Celosvětový výpadek služeb společnosti Microsoft zasáhl nejméně sedmdesát čtyři zemí světa, přičemž problémy s konektivitou postihly klíčové platformy včetně Outlooku, Teams a nástroje Copilot. Poruchy, které se objevily po poledni amerického východního času, ochromily fungování vládních úřadů, soudů, policejních složek i parlamentů napříč kontinenty.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Klimatická konference COP31

Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce

Čína po měsících vnitřních debat definitivně vyloučila možnost, že by v roce 2028 hostila třiatřicátou konferenci Organizace spojených národů o změně klimatu známou jako COP33. Toto rozhodnutí podle webu The Guardian zklamalo řadu mezinárodních odborníků a klimatických expertů, kteří doufali, že největší světový znečišťovatel ovzduší převezme vůdčí úlohu v globálním úsilí o ochranu klimatu v době, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa ustupují od veškeré mezinárodní spolupráce v této oblasti.

před 5 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá

Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí. Írán jakékoliv zapojení do útoků popírá.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 9 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 10 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy