Klimatické změny netrápí pouze suchozemce. Pro mořské živočichy mohou být zničující, varují vědci

V březnu meteorologové naměřili nejvyšší povrchovou teplotu světových oceánů za uplynulá léta. Americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) toto oteplení ve srovnání s dlouhodobým průměrem klasifikuje jako "extrém".

Oceány pohlcují 90 procent přebytečného tepla produkovaného emisemi skleníkových plynů a neustále je otepluje klimatická změna způsobená lidskou činností. Kromě toho podle vědců nastaly přírodní jevy, které rekordně zvýšily teplotu vody v severní části Atlantského oceánu.

V důsledku klimatické změny jsou vlny veder častější a extrémnější a pro některé mořské živočichy mohou být stejně zničující jako pro zvířata na souši, varovali vědci. "V posledním desetiletí vlny veder narušily rybolov po celém světě. Pokud v severní oblasti Atlantského oceánu bude nadále horké počasí, podobné katastrofy můžeme očekávat brzy," uvedl expert Christopher Free z Kalifornské univerzity v USA.

Tření ryb, které žijí v oceánu mezi východním pobřežím Severní Ameriky a Evropou, závisí na chladnějších vodách. MCS se obává, že vysoká teplota oceánů v kombinaci se špatným mezinárodním managementem povede ke snížené populaci ryb, což by připravilo o práci tisíce lidí.

Situaci nijak nezlepší ani El Niño, jehož hlavními projevy jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.

Důsledky El Niño jsou různorodé a závisí na geografické oblasti. V některých oblastech může El Niño způsobit sucha, zatímco v jiných oblastech může vést k nadměrným srážkám a povodním. Vlivy El Niño se projevují na zemědělství, rybolovu, vodních zdrojích a dokonce i na ekosystémech.

Studie ukázaly, že v roce 2016 měl jev humanitární dopady na více než 60 milionů lidí po celém světě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) měl dopad zejména ve východní a jižní Africe, Africkém rohu, Latinské Americe a Karibiku a v asijsko-tichomořském regionu. "Silné sucho a s ním spojená potravinová nejistota, záplavy, deště a zvýšení teploty způsobené jevem El Niño způsobují širokou škálu zdravotních problémů, včetně epidemií, podvýživy, tepelného stresu a respiračních onemocnění," uvedla WHO.

Podle nové studie publikované v magazínu Science stojí El Niňo globální ekonomiku v průměru asi 3,4 bilionu dolarů. Mezi lety 1997-1998 to bylo dokonce 5,7 bilionu dolarů. A vysoké náklady bezesporu země utratí i nyní. Alespoň některé.

Pomineme-li ekonomické dopady, ty klimatické ale zřejmě pocítí celý svět. Země se totiž nachází na samotné hranici globálního oteplování a hrozí, že El Niño posune klima za vytyčený milník. Země by se mohla oteplit o 1,5 °C ve srovnání s předprůmyslovým obdobím, což je hranice, nad níž hrozí vlny veder, sucha, záplavy, zemědělská neúroda i vymírání druhů. K udržení oteplení pod tuto hranici se přihlásily téměř všechny země světa v pařížské klimatické dohodě v roce 2015.

Adam Scaife, vedoucí dlouhodobých předpovědí v britském meteorologickém úřadu, tvrdí, že El Niño zřejmě vyvrcholí na konci tohoto roku a jeho plné důsledky tak pocítíme až příští rok. A ten může být nejteplejším v historii Země. "Je pravděpodobné, že v příštím roce překoná globální teplota rekord," řekl serveru BBC s tím, že záleží na tom, jak velké El Niño bude. 

El Niño se sice vyskytuje průměrně každých několik let, délka a síla jednotlivých událostí se ale mohou lišit. Vědce jev přesto znepokojuje, protože podle Michelle L'Heureux, vědkyně z NOAA, se očekávalo, že globální teploty překročí zmíněný milník za zhruba pět až deset let. "El Niño to urychluje," uvedla.