Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Trump se okamžitě po útoku pochlubil, že jaderné kapacity Íránu byly „zcela zničeny“, ale experti upozorňují, že skutečný rozsah škod zatím nelze přesně vyhodnotit. Desítky raket, včetně hlubinných bomb a střel Tomahawk, sice zdemolovaly cíle jako Natanz, Fordo či Isfahán, ale íránský program nemusí být zcela paralyzován.

Pro íránské jaderné jestřáby, kteří již léta volají po bombě jako odstrašujícím prostředku, se tímto útokem posílil argument pro odchod z mezinárodních dohod. Írán oficiálně tvrdí, že jeho program je čistě mírový, ale současně se znovu objevují výzvy k vystoupení ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT).

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí během konference v Istanbulu prohlásil, že NPT Írán nijak nechrání: „Proč by na ni tedy měla země jako Írán spoléhat?“ Někteří poslanci dokonce navrhují, aby se islámská republika od smlouvy formálně distancovala. To by podle pozorovatelů znamenalo faktické přiznání snahy vyvinout jadernou zbraň.

Otázkou ovšem zůstává, zda má Írán po útocích stále kapacitu. Snímky z družic potvrzují masivní škody na komplexech, přesto americké i izraelské zdroje připouštějí, že technické know-how íránských vědců přetrvává. A pokud existuje politická vůle, lze podle odborníků zničené obohacovací kapacity časem obnovit.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) navíc v této chvíli netuší, kde se nachází obohacený uran, který Írán již vyprodukoval. Jde zejména o zásoby uranu obohaceného na 60 %, což je jen krok od zbraně. Íránská státní média tvrdí, že tři hlavní zasažená zařízení byla před útokem evakuována, což naznačuje možnost, že cenný materiál je uložen jinde – možná v dosud neznámém zařízení mimo dosah inspektorů OSN.

Tato nejistota je znepokojivá nejen pro Západ, ale i pro blízkovýchodní region. Trump sice prohlásil, že Írán „musí konečně usilovat o mír“, ale realita naznačuje opak. Očekává se íránská odveta, ať už proti Izraeli, americkým základnám či strategickým koridorům jako je Hormuzský průliv.

Evropští diplomaté, kteří se v minulých dnech snažili o zprostředkování dialogu, považují současný stav za promarněnou příležitost. „Naše rozhovory s Íránem představovaly skutečné okno příležitosti,“ sdělil CNN jeden vysoce postavený evropský zástupce. „Ale Američané ho teď definitivně přibouchli.“

Situace kolem Íránu tak míří do další fáze nejistoty. I kdyby byly současné kapacity ochromeny, politické důsledky amerického úderu mohou posílit tvrdé linie uvnitř íránského režimu a urychlit směr, kterému se Západ tolik let snažil zabránit – vývoj jaderné zbraně jako reakce na vnímanou hrozbu a ztrátu důvěry v mezinárodní bezpečnostní rámce.

Zůstává tak otázkou, zda útok, který měl hrozbu odstranit, nepřilil olej do ohně.