Kreml se připravuje na bombardování. Postaví úkryt v elitní moskevské nemocnici pro VIP lidi

Kreml podepsal dohodu o vybudování protileteckého krytu na půdě nejelitnější nemocnice v Moskvě. Reaguje tak na bezprecedentní nálety patrně ukrajinských bezpilotních letounů na ruské hlavní město. Vyplývá to že smlouvy o nákupu citované ruskojazyčnou službou The Moscow Times.

Moskevská Ústřední klinická nemocnice se připravuje na stavbu výjimečného bunkru s kapacitou 800 osob pro VIP pacienty a personál. Toto chráněné zařízení, označované jako "ochranná stavba civilní obrany", se očekává, že bude dokončeno v neobvykle krátkém čase, a to do 20. prosince letošního roku.

Minulý pátek podepsala ruská prezidentská administrativa dohodu na hodnotu 35 milionů rublů (433 000 dolarů), říká veřejný seznam státních zakázek na svých webových stránkách.

Dodavatel má stanovený časový rámec 15 dní na schválení návrhu protileteckého krytu.

V zadávací dokumentaci jsou uvedeny specifické požadavky na komunikační systémy, které jsou označeny jako „pro úředníky pod ochranou státu“.

Protiletecký kryt je navržen tak, aby poskytoval ochranu před silnou tlakovou vlnou a radiací v 10-kilometrovém okruhu.

Kryt obsahuje více vchodů a nouzový východ, hlavní a pomocné místnosti, a je vybaven sofistikovaným ventilačním a topným systémem, který zajišťuje čistý vzduch od "plynných prostředků hromadného ničení" a umožňuje provádění "válečných lékařských procedur".

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v úterý brzy ráno bylo nad Moskvou sestřeleno osm bezpilotních letounů. Neověřené zprávy médií však uváděly, že útok mohl být proveden až 32 bezpilotními letouny. Nebyly hlášeny žádné vážné oběti.

Podle zpráv byl jeden z dronů údajně sestřelen jen několik kilometrů od sídla prezidenta Vladimira Putina v Novo-Ogaryovu, nedaleko Moskvy.

V začátkem května Rusko tvrdilo, že Ukrajina se pokusila zavraždit prezidenta Putina prostřednictvím dronového útoku na kremelský Senát, který slouží jako prezidentská kancelář a byt.

Ukrajina však dodržuje politiku nepotvrzování ani nepopírání své účasti na útocích na ruském území.

Co je o nemocnici známo

Ústřední klinická nemocnice v Moskvě, známá také jako "Botkinovská nemocnice", je jednou z nejvýznamnějších a nejstarších nemocnic v Rusku.

Byla založena v roce 1802 a od té doby se stala jedním z předních zdravotnických zařízení v Rusku. Během své dlouhé historie nemocnice hrála klíčovou roli v poskytování lékařské péče a lékařského vzdělání. Je známá svou vynikající odborností a vysokou úrovní lékařských služeb. Nemocnice se specializuje na různé oblasti medicíny a je domovem pro mnoho renomovaných lékařů a vědců.

Budovy Ústřední klinické nemocnice mají významnou architektonickou hodnotu a jsou považovány za kulturní památky. Nemocnice se nachází v historické části Moskvy a její stavby kombinují různé architektonické styly, včetně klasicismu a secese. Budovy jsou pečlivě udržovány a chráněny jako kulturní dědictví, což dodává nemocnici jedinečný a historický charakter.

Související

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj varuje i Fica. V Moskvě nemusí být bezpečno, naznačil

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval účastníky páteční vojenské přehlídky v Moskvě. Kyjev podle jeho slov nedokáže zajistit jejich bezpečnost. Moskva reagovala slovy mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina. Dmitrij Peskov řekl, že přehlídka proběhne podle plánu. 

Více souvisejících

Moskva Ústřední klinická nemocnice v Moskvě válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy