Letounem Mrija, který rozstříleli Rusové, se lze znovu proletět

Ukrajinským letounem An-225 Mrija, jehož jediný létající kus býval největším nákladním letadlem na světě, než jej Rusové před rokem rozstříleli, se lze znovu proletět. Zatím ale jen virtuálně v nové verzi počítačové hry Microsoft Flight Simulator. 

Výtěžek z jejího prodeje má posloužit ke stavbě skutečného letounu, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na výrobce letounu, společnost Antonov.

Ta k nové hře také přispěla. Velitel posádky An-225, firemní šéfpilot Dmytro Antonov a piloti Kyrylo Volegov, Jevhen Bašynskyj a palubní inženýr Serhij Nečajev si mohli vyzkoušet virtuální stroj, aby let s ním co nejvíce odpovídal skutečnosti.. Tým vyvíjející novou hru například studoval i zvukové záznamy, aby hluk motorů obřího letounů byl i ve hře co nejrealističtější.

Letoun An-225 Mrija byl postaven na Ukrajině ještě za Sovětského svazu, první let uskutečnil v roce 1988. Ruská vojska jej zničila loni 25. února při útoku na letiště Hostomel u Kyjeva. Ukrajinské úřady usilují o obnovení letadla za pomoci druhého exempláře, který nikdy nebyl dokončen.

Nová aplikace k Microsoft Flight Simulator se prodává 19.99 dolaru (asi 445 Kč), poznamenala stanice BBC.

Antonov An-225 Mrija, jehož jméno ukrajinsky znamená sen, byl nejdelším a zároveň nejtěžším letounem, jaký kdy byl zkonstruován. Na délku měřil 84 metrů a rozpětí křídel činilo 88,4 metru. Samotný letoun vážil 250 tun a jeho maximální vzletová hmotnost, tedy včetně nákladu a paliva, činila 640 tun. Plně naložená dokázala Mrija uletět kolem 4500 kilometrů. Navržena byla pro přepravu sovětského raketoplánu a části nosné rakety, vyroben byl pouze jediný stroj. Druhý rozestavěný kus už nebyl dokončen.

Ukrajinci stavějí novou Mriju jako náhradu za stroj zničený Rusy Antonov An-225 Mrija, foto: airliners.net Antonov 225: Největší letadlo světa mělo převážet raketoplány, je jediné na světě Antonov An-225 Mrija, foto: Larske

Jediný exemplář An-225 byl v roce 1994 odstaven právě na letišti v Hostomelu, kde postupně chátral. Po roce 2000 však stroj prošel rozsáhlou modernizací, znovu vzlétl v roce 2001. Od té doby sloužil jako komerční letoun, který společnost Antonov Airlines pronajímala ke vzdušné přepravě nadměrných nákladů, jako jsou např. buldozery, bagry, jiná letadla nebo turbíny, zapojil se i do operace Trvalá svoboda v Afghánistánu.

Šestimotorový obr několikrát přiletěl i do Česka. Poprvé se tak stalo v roce 1989, když se vracel s raketoplánem Buran připevněným k trupu z letecké přehlídky v Paříži.

Související

Antonov An-225 Mrija, foto: Larske

Za zkázu Mriji může podle rozvědky vedení závodu Antonov

Zničení ukrajinského nákladního letadla Mrija v prvních dnech ruské invaze loni v únoru zavinilo vedení ukrajinského leteckého závodu Antonov, uvedl dnes zpravodajský web BBC News s odkazem na ukrajinskou tajnou službu SBU. Vedení podniku totiž podle SBU neumožnilo ukrajinské národní gardě, aby zajistila obranu letiště Antonov u Kyjeva, kde letadlo stálo.
Antonov An-225 Mrija, foto: airliners.net

Ukrajinci stavějí novou Mriju jako náhradu za stroj zničený Rusy

Ukrajinská letecká firma Antonov staví na utajeném místě druhý exemplář největšího nákladního letounu světa An-225 Mrija (ukrajinsky Sen) jako náhradu za stroj, který na počátku invaze zničila ruská vojska na letišti Hostomel u Kyjeva. Nová Mrija je hotova ze 30 procent, uvedl generální ředitel společnosti Jevhen Havrylov podle listu Bild při otevírání výstavy na lipském letišti, kde původní Mrija bývala pravidelným hostem.

Více souvisejících

Antonov An-225 Mrija válka na Ukrajině antonov Microsoft Microsoft Flight Simulator

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

před 3 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

před 4 hodinami

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 9 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 10 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy