Leyenová jde za obhajobou postu šéfky EK. Proti tomu ale může hlasovat parlament v novém složení

Jedním ze zásadních postů, který si budou vrcholní politici rozděloval po skončení voleb do Evropského parlamentu, je předseda Evropské komise. Současná šéfka Ursula von der Leyenová se snaží o obhajobu, její naděje na schválení parlamentem se ale mohou po zveřejnění výsledků rozpadnout. 

Leyenová už v roce 2019 sotva post šéfky Evropské komise získala. Pro bylo pouze o devět poslanců více, než proti. Německá konzervativní politička v případě výraznějšího úspěchu evropských pravicových stran nebude mít šanci. Píše o tom server Politico.

V prvé řadě musí získat podporu kvalifikované většiny z 27 lídrů Evropské rady na povolebním zasedání koncem června. Musí ji tedy přijmout 55 % členských států zastávajících 65 % celkové populace EU. Existuje také takzvaná blokační menšina, která může zablokovat rozhodnutí. Tuto menšinu tvoří alespoň čtyři členské státy, které zároveň představují více než 35 % celkové populace EU. Výjimky z tohoto pravidla platí pro určité citlivé oblasti, jako jsou zahraniční a bezpečnostní politika, kde se stále používá jednomyslné hlasování.

Dále Leyenová musí získat alespoň 361 hlasů ze 720 nově zvolených poslanců. „V Radě EU je situace jednodušší. Von der Leyenové středopravicová Evropská lidová strana má ve svých řadách 12 šéfů států a vlád EU, u nichž lze očekávat, že se za ní všichni spojí,“ píše Politico. Může ale existovat nebezpečí, že její podporovatelé jako francouzský lídr Emmanuel Macron nebo německý kancléř Olaf Scholz podpoří jiného kandidáta.

Dle průzkumů bude Leyenové strana EPP největší samostatnou skupinou v parlamentu se 170 křesly. „Aby si vytvořila většinu, bude pak muset v povolebním handlování nabídnout dobroty ostatním velkým centristickým skupinám – socialistům a liberálům. Tyto dohody budou záviset na tom, které země získají vrcholné funkce v Bruselu, například obchodní a ekonomické funkce v Komisi, a které politické strany získají vedoucí funkce v parlamentních výborech,“ uvádí uznávaný server. 

Související

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.
Friedrich Merz (CDU)

Americký mírový plán je pro Evropu blesk z čistého nebe. Lídři chtějí naléhavě mluvit se Zelenským

Předseda Evropské rady António Costa otevřeně přiznal, že Evropská unie nebyla o americkém plánu pro ukončení války na Ukrajině informována. Z tohoto důvodu podle něj "nedává smysl" se k němu vyjadřovat. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová však reagovala o něco diplomatičtěji, když uvedla, že EU úzce spolupracuje se Zelenským a "Koalicí ochotných" na dosažení spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu.

Více souvisejících

Ursula von der Leyenová EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

včera

Andrej Babiš

Muniční iniciativu nezrušíme, potvrdil Babiš. Česko ale na Ukrajinu vojáky nepošle

Premiér Andrej Babiš se v Paříži zúčastnil zásadního jednání takzvané „Koalice ochotných“, které se poprvé ve své historii zaměřilo primárně na dosažení míru na Ukrajině. Podle Babiše jde o významný posun v mezinárodním přístupu, ke kterému přispěla i účast dvou klíčových vyjednavačů vyslaných Spojenými státy. Hlavním tématem schůzky bylo nastavení budoucích bezpečnostních záruk, které jsou nezbytné pro vznik a udržení trvalé mírové dohody po ukončení bojů.

včera

Těžba ropy

Pokud šlo Trumpovi o ropu, vybral si pro intervenci nejhorší možné místo i čas, varují experti

Krátce po dramatickém zajetí Nicoláse Madura americkými silami se stále hlasitěji ozývají hlasy expertů, že pokud šlo Donaldu Trumpovi skutečně o ropu, vybral si pro svou „intervenci“ to nejhorší možné místo i čas. Přestože administrativa ústy Marca Rubia neskrývá ambice otevřít venezuelský ropný sektor americkým firmám, experti z energetického centra v Houstonu nesdílejí prezidentovo nadšení. Ropný byznys se totiž od dob války v Iráku radikálně změnil a Trumpova strategie podle nich působí jako nepochopený anachronismus.

včera

Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj

Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu

Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Macinka telefonoval s ukrajinským ministrem zahraničí. Pojede do Kyjeva

Mezi pražským Černínským palácem a Kyjevem došlo k důležitému diplomatickému posunu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v úterý telefonoval se svým novým českým protějškem Petrem Macinkou. Hlavním cílem rozhovoru bylo uklidnit napětí, které v posledních dnech vyvolaly ostré výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a následná diplomatická přestřelka ohledně role ukrajinského velvyslance v Praze.

včera

Prezident Trump

Trump udělal ze světa méně předvídatelné a nebezpečné místo. Cesta k míru nevede přes bombardování

Hlavním aktérem světové politiky v roce 2025 byl jednoznačně staronový americký prezident Donald Trump. Jeho konfrontační styl převrátil světovou politiku naruby – od obchodních válek přes chaotické „mírové“ iniciativy až po tlak na spojence. Jeden slib ale zůstal prázdný, protože válka na Ukrajině pokračuje a konec je v nedohlednu. Místo globální stability přichází nejistota. A svět postupně začíná platit za tento republikánský experiment, který prostě nevyšel.

včera

Lars Løkke Rasmussen a Emmanuel Macron, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Hladový Trump po Venezuele pokukuje po Grónsku. Evropští lídři vzkázali Washingtonu, ať si nechá zajít chuť

Americká operace „Absolutní odhodlání“ v Caracasu, která o uplynulém víkendu vedla k zajetí Nicoláse Madura, vyslala do světa jasný vzkaz: Washington už nehodlá při prosazování svých národních zájmů čekat na mezinárodní souhlas. Jen několik dní po tomto úderu se však pozornost Donalda Trumpa obrátila tisíce kilometrů na sever. Grónsko, strategický ostrov v Arktidě, se stalo dalším bodem v prezidentském itineráři „zajišťování bezpečnosti a zdrojů“.

včera

Tomio Okamura

Okamura přitvrzuje. Dál nevybíravě kritizuje Ukrajinu

Představitelé hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou v uplynulých dnech ostře vystoupili proti dalšímu financování ukrajinského režimu. Jako hlavní důvod uvádějí rozsáhlé korupční skandály, které na přelomu let 2025 a 2026 zasáhly nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle Okamury je nepřípustné, aby čeští občané dopláceli na systém, kde se miliardy z mezinárodní pomoci ztrácejí v kapsách „kamarádů ze showbyznysu“.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

USA stupňují rétoriku vůči Evropě: Slova o "civilizačním vymazání" jsou posledním varováním před ekonomickou smrtí

Americká administrativa přitvrdila ve své kritice starého kontinentu. Poté, co prosincová Národní bezpečnostní strategie (NSS) šokovala evropské metropole temnými vizemi o „civilizačním vymazání“, vystoupili představitelé Bílého domu s vysvětlením: nejde o urážku, ale o poslední varování před ekonomickou smrtí. Podle Washingtonu se Evropa nachází v hluboké krizi, kterou si její elity odmítají přiznat, a Spojené státy hodlají spojence „probudit k životu“.

včera

Mette Frederiksen

Pokus o anexi Grónska by znamenal definitivní rozpad NATO, varuje Evropa Trumpa

Evropské diplomatické kruhy zachvátila silná nejistota. Poté, co americké síly úspěšně zasáhly ve Venezuele a zadržely Nicoláse Madura, obrátil Donald Trump svou pozornost k Arktidě. Grónsko, o kterém se v minulosti mluvilo jako o možném cíli amerických zájmů, je opět v popředí, a pro Evropskou unii to znamená složitou situaci: musí najít způsob, jak ochránit celistvost Dánského království, a přitom se nedostat do přímého střetu s USA, pro které je ostrov strategicky klíčový.

včera

Prezident Trump

Trump pohrozil Venezuele další vojenskou operací

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro NBC News potvrdil, že Spojené státy jsou připraveny k další vojenské operaci ve Venezuele, pokud prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová nebude plně spolupracovat. Trump zdůraznil, že ačkoliv USA nepovažují Venezuelu za nepřítele, vedou nekompromisní válku proti narkoterorismu a drogovým kartelům.

včera

Koalice ochotných v Kyjevě

Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině

V pařížském Elysejském paláci se scházejí lídři takzvané „koalice ochotných“, aby se pokusili o zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině. Setkání hostí francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho cílem je doladit bezpečnostní záruky pro Kyjev v rámci rodícího se mírového plánu. Podle ukrajinské strany je dohoda hotová již z devadesáti procent, zbývající část však představuje nejobtížnější body konfliktu, který se blíží ke svému čtvrtému roku.

včera

Americký pas, ilustrační foto

Svět se změnil. Vlastnit více pasů už není luxus, ale nutnost

V éře rostoucí politické nestability a zpřísňujících se hraničních kontrol se druhý cestovní pas stává pro mnohé nejcennějším aktivem. Nejde už jen o výsadu elit nebo cestovatelů, ale o strategickou pojistku, kterou si na konci roku 2025 pořídil i herec George Clooney se svou rodinou, když získali francouzské občanství. V době, kdy svět čelí nepředvídatelným krizím, se vlastnictví více státních příslušností mění z luxusu v nutnost, která otevírá dveře k práci, studiu i bezpečnému úkrytu.

včera

Julian Assange, autor: David G. Silvers, Cancillería del Ecuador

Madura zastupuje u soudu špičkový právník. Proslavil se obhajobou Assange

V pondělí stanul dopadený venezuelský prezident Nicolás Maduro před federálním soudem v New Yorku a hned v úvodu vzbudil značnou pozornost médií výběrem svého právního zástupce. Po jeho boku se totiž objevil Barry Pollack, špičkový americký obhájce, který se proslavil především dlouholetým zastupováním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange. Pollackovi se v roce 2024 podařilo po letech složitých jednání zajistit Assangeovo propuštění z britského vězení, což z něj v právních kruzích udělalo specialistu na ty nejnáročnější mezinárodní případy.

včera

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová s Trumpem od pádu Madura nemluvila. Její šance na vedení Venezuely jsou mizivé

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová, která nedávno získala Nobelovu cenu za mír, poskytla svůj první televizní rozhovor od převratných událostí v zemi. V rozhovoru pro stanici Fox News prozradila, že s Donaldem Trumpem naposledy hovořila loni v říjnu. Jejich telefonát se uskutečnil právě v den, kdy bylo oznámeno její ocenění prestižní cenou. Od té doby nebyli v žádném přímém kontaktu, což vyvolává otázky o budoucích vztazích.

včera

5. ledna 2026 22:02

5. ledna 2026 21:19

Čeští hokejoví junioři přehráli Kanadu a po třech letech si zahrají na MS o zlato

Už se to stává koloritem. Pokaždé když začne nový rok, jsou blízko k prvnímu českému sportovnímu úspěchu hokejoví reprezentanti do 20 let na mistrovství světa své věkové kategorie. V roce 2023 získali stříbro, v letech 2024 a 2025 bronz. Nyní mají opět šanci získat zlato, protože se dostali do finále, kde změří síly v noci na úterý (2:30 středoevropského času) se Švédy. Probojovali se tam díky tomu, že v semifinále dokázali přehrát Kanadu, jako nikdy před tím.

Zdroj: David Holub

Další zprávy