Lídři EU povedou debatu o pomoci Kyjevu, podpoře zelené ekonomiky i energetice

Další pomoc Ukrajině, podpora konkurenceschopnosti evropské zelené ekonomiky či reforma energetického trhu budou hlavními tématy nadcházejícího bruselského setkání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Šéfové států a vlád evropského bloku se během dvoudenního zasedání mají bavit také o chystaném návratu k fiskálním pravidlům a o další integraci eurozóny. 

Podle diplomatů se ale zásadní diskuse mohou točit kolem podpory jaderné energetiky a syntetických paliv pro auta, o něž se v současnosti přou tábory vedené Francií a Německem.

Lídři unijních zemí se sejdou několik dní poté, co blok uzavřel dohodu o dodávce milionu dělostřeleckých granátů a odeslal do Kyjeva další platbu v rámci pravidelné finanční pomoci. Ke svým partnerům se na dálku připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož se chystá summit ujistit o další vojenské a finanční pomoci pro zemi, která se už déle než rok brání ruské agresi.

Unie k tomu chce využít i zmrazený majetek ruských oligarchů či institucí. Podle navrhovaných závěrů vrcholné schůzky, které má ČTK k dispozici, je EU připravena ke zvýšení tlaku na Moskvu uvažovat i o nových sankcích. Ty prosazují zejména pobaltské státy nebo Polsko a týkat by se mohly ruské jaderné energetiky nebo vývozu diamantů. Řada zemí je ale proti a unijní činitelé v nejbližších týdnech šanci na velký posun směrem k jednotě nevidí.

Výbušnější diskusi řada diplomatů očekává u ekonomických témat spojených s přechodem k ekologicky šetrnému průmyslu. Šéfové států se budou bavit mimo jiné o nedávném návrhu Evropské komise, která chce zajistit výrobu obnovitelných technologií a získávání surovin v Evropě s cílem pomoci místním firmám a snížit závislost na dovozu z Číny. S návrhem je nespokojena Francie, která se přes odpor Německa a dalších zemí snaží prosadit podporu jaderné energie a hodlá o ní diskutovat i na summitu.

Spor Paříže a Berlína by mohl v Bruselu podle některých činitelů rezonovat též v otázce podpory syntetických paliv pro spalovací motory, v níž komise rovněž vyšla vstříc Německu.

"Ta témata jsou na stole. Já myslím, že to může posunout Evropská rada, otevřená debata mezi lídry k tomu může přispět," řekl ČTK český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Česko, které bude na summitu zastupovat premiér Petr Fiala, je podle Beka ve "zvláštní pozici", neboť stojí jak za francouzským požadavkem na podporu jádra, tak za německou snahou umožnit využívání syntetických paliv v nových autech po roce 2035.

Dalším tématem vrcholné schůzky budou ceny plynu a elektřiny, kvůli jejichž loňskému rekordnímu růstu zavedla unie loni za českého předsednictví sérii nouzových opatření. Lídři v návrhu závěrů chtějí jejich zhodnocení a případné prodloužení, pokud by bylo nutné v zájmu dostatečných zásob plynu a zajištění dostupných cen. Komise mimo jiné navrhuje prodloužit dobrovolné patnáctiprocentní snížení spotřeby plynu až do jara příštího roku.

Summit by měl také vyzvat k rychlému schválení změn fungování energetického trhu navržených minulý týden komisí, aby začaly platit do konce letošního roku.

V pátek mají lídři na programu jednání o dalším prohlubování hospodářské a měnové unie eurozóny, která se letos rozšířila o Chorvatsko na 20 zemí. Eurosummit, do něhož se ale zapojí i šéfové států používajících vlastní měny, se bude věnovat také návratu k pozastavenému uplatňování rozpočtových a dluhových pravidel EU, na jehož podrobnostech se členské země zatím neshodují.

Související

Evropský parlament

Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned

Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.
Donald Trump

Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží

Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž, míní server Politico.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ukrajina Energetika Ekologie

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

Chálid Šajch Muhammad

Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září

Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

USS Theodore Roosevelt

Trump posílá k Íránu další letadlovou loď. Finanční síla USA vede zemi k velkému vítězství nad Íránem, tvrdí

Spojené státy americké vysílají na Blízký východ letadlovou loď USS Theodore Roosevelt s posádkou čítající přibližně pět tisíc námořníků. Podle oficiálních představitelů amerického námořnictva se očekává, že mise potrvá nejméně sedm až osm měsíců. Tento krok přichází v době, kdy americká flotila čelí výraznému tlaku a přetížení v důsledku trvajícího konfliktu v regionu a dalších globálních závazků.

před 5 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Po katastrofě v Nepálu se pohřešuje 1500 lidí. Počet mrtvých roste

Katastrofální blesková povodeň zasažená pohraniční oblastí mezi Nepálem a Čínou (Tibetem) si vyžádala nejméně 165 mrtvých a úřady pohřešují přibližně 1500 lidí, z nichž značnou část tvoří zahraniční turisté a poutníci. Vodní živel devastoval celá údolí, smetl obydlené vesnice, dopravní infrastrukturu i hydroelektrárny. 

před 6 hodinami

Donald Trump a nový ředitel CIA John Ratcliffe

Politico: Šéf CIA letěl do Moskvy, aby Rusko varoval

Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe tento týden během své neohlášené návštěvy Moskvy varoval ruské představitele před jakoukoliv eskalací konfliktu se spojenci ze Severoatlantické aliance. Zvláštní důraz kladl především na pobaltské státy, tedy Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Ratcliffe tak reagoval na situaci okolo zamrzlé ruské invaze na Ukrajině. Podle informací dvou zdrojů webu Politico obeznámených s průběhem jednání šlo o hlavní téma rozhovorů.

před 8 hodinami

včera

Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda

Írán zařadil na seznam nepřátelských vojenských cílů rádio sídlící v Praze

Iránské ministerstvo zpravodajských služeb vydalo novou směrnici, ve které označilo desítky jednotlivců, médií a účtů na sociálních sítích za nepřátelské. Mezi dotčenými subjekty se ocitla také perskojazyčná služba Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda známá pod názvem Radio Farda. Směrnice navíc jmenovitě uvádí redaktorku Fereshteh Ghazi. Jakékoliv poskytování fotografií, videí či jiného digitálního obsahu těmto médiím a novinářům je v Iránu nově trestným činem.

včera

Péter Magyar

Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině

Maďarsko pod vedením nového premiéra Pétera Magyara oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Tento krok vyplývá z dokumentu schváleného pro zářijové Valné shromáždění Organizace spojených národů, který podepsal samotný předseda vlády. Událost představuje zásadní obrat v dosavadní zahraniční politice státu a jasný rozchod s proruskou linií dlouholetého bývalého premiéra Viktora Orbána.

včera

Eurotunnel

Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce

Vysokorychlostní železniční doprava mezi Velkou Británií a kontinentální Evropou pod Lamanšským průlivem směřuje k výraznému rozvoji. Počet denních spojů spojujících Londýn s Paříží, Bruselem či Amsterdamem by se mohl ze současných 25 zpátečních jízd provozovaných společností Eurostar zvýšit do konce desetiletí až na 55 denně. Tento nárůst představuje přibližně čtyři odjezdy během každé hodiny.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Záběry, ze kterých mrazí. Lidé neměli šanci, voda brala mosty, domy i auta, mrtvých mohou být stovky

Masivní bleskové povodně v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou smetly celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Během katastrofy zemřelo nejméně devadesát pět lidí a stovky dalších se stále pohřešují. Mezi pohřešovanými osobami se nachází také zahraniční turisté a indičí poutníci. Záchranné složky a úřady v postižených oblastech se v současnosti snaží doručit potřebnou humanitární pomoc.

včera

Facebook, autor: Kon Karampelas

Meta zaplatí pokutu 17 miliard dolarů. Facebook a Instagram čekají stěžejní změny

Společnost Meta souhlasila s rozsáhlými změnami svých sociálních sítí Facebook a Instagram a se zaplacením až 17 miliard dolarů. Dohodou tak ukončila soudní spor s desítkami amerických států, které ji obviňovaly z vědomého vytváření závislosti u dětí a jejich poškozování. K vyrovnání došlo v probíhajícím procesu v Kalifornii necelý týden od jeho zahájení.

včera

včera

Policie SR, ilustrační fotografie

Slovensko překazilo žhářský útok na továrnu na drony. Nešlo o první případ ohrožení, řekl Kaliňák

Příslušníci slovenského Úřadu pro boj proti organizovanému zločinu (ÚBOK) překazili plánovaný žhářský útok na továrnu zabývající se výrobou bezpilotních systémů. V souvislosti s tímto případem policie obvinila tři cizince z přípravy zvlášť závažného trestného činu obecného ohrožení na objednávku. Dva ze stíhaných mužů byli zadrženi přímo na území Slovenska, třetí podezřelý skončil v rukou policie v Německu.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud

Poslanecká sněmovna po dvoudenním bouřlivém jednání přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k novele rozpočtových pravidel. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě tak prosadila legislativní změnu, která uvolňuje dosavadní omezení pro růst státních výdajů a zadlužování. Pro přehlasování prezidentského veta hlasovalo 104 ze 176 přítomných poslanců, přičemž potřebné minimum činilo 101 hlasů.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Kanada oznámila zavedení odvetných cel na zboží z USA

Kanada oznámila zavedení odvetných cel na širokou škálu zboží ze Spojených států amerických až do výše 50 procent. Reaguje tak na nejnovější vlnu dovozních poplatků, které na kanadské zboží uvalila administrativa prezidenta Donalda Trumpa po krachu vzájemných obchodních jednání. Kanadská opatření se dotknou amerických produktů v celkové hodnotě téměř 28 miliard kanadských dolarů a vstoupí v platnost 8. září.

včera

Alena Schillerová v Poslanecké sněmovně

Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud

Poslanecká sněmovna v jednacím sále podobně jako v úterý i dnes čelí vyostřeným debatám ohledně vládní novely k veřejným rozpočtům. Zákonné úpravy prosazuje koalice stran ANO, SPD a Motoristé sobě, přičemž předloha upravuje rozpočtová pravidla pro následující roky. Poslanci se k samotnému projednávání dostali až po zhruba deseti hodinách úvodních jednání, během kterých koaliční většina zamítla několik desítek opozičních návrhů na změnu programu schůze.

včera

Prezident Trump

Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje

Americký prezidentský úřad podle analýzy CNN provázejí další kontroverzní kroky, ve kterých Donald Trump stupňuje svůj tlak na tradiční instituce i zahraniční spojence. V rámci nejnovějších sporů hlava státu hrozí demolicí kulturního centra v hlavním městě a navrhuje přejmenování jednoho z Velkých jezer. Tyto kroky ukazují na snahu prezidenta prosazovat svou vůli bez ohledu na zavedené právní i politické zvyklosti.

včera

Trump má před sebou nesplnitelný úkol. Aby protiíránské sankce fungovaly, potřebuje Čínu

Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy