Lukašenko varoval před jadernou válkou

Budoucí rozmístění ruských taktických jaderných zbraní - tedy těch, které mají relativně krátký dolet a v porovnání s těmi strategickými menší rozsah - oznámil minulý týden ruský prezident Vladimir Putin. Lukašenko dnes také podle agentury AFP vyjádřil obavy z jaderné války způsobené Západem a zopakoval pozici Minsku, že rozmístěním ruských taktických jaderných zbraní na běloruském území nechce provokovat, ale pouze tím sleduje ochranu své země. V případě nutnosti by však prý mohl spolu s Putinem rozhodnout o umístění strategických jaderných zbraní.

"Nesnažím se nikoho zastrašovat nebo vydírat. Chci ochránit Bělorusko a zajistit běloruskému lidu mír," řekl Lukašenko v několikahodinovém projevu. Polovinu z něj věnoval Ukrajině, poznamenal list Ukrajinska pravda. Výzvami k příměří mezi Moskvou a Kyjevem běloruský vůdce své poselství zahájil.

"Musíme přestat teď, než se (konflikt) začne stupňovat. Beru na sebe riziko a navrhuji klid zbraní," řekl Lukašenko. "Je možné - a nezbytné - bez předchozích podmínek zasednout k jednacímu stolu a urovnat všechny záležitosti ohledně území, obnovy, bezpečnosti a tak dále," uvedl vůdce, který stojí v čele Běloruska od roku 1994.

Bělorusko je nejbližším spojencem Ruska, které už více než rok vede válku proti Ukrajině. Své vojáky do bojů sice Minsk nevyslal, ale jednotky z Moskvy z jeho území vedly útok na sever Ukrajiny včetně ofenzivy na Kyjev.

"Spojené státy a jejich satelity rozpoutaly (na Ukrajině) totální válku," řekl dnes Lukašenko a dodal, že na obzoru kvůli tomu čeká jaderný konflikt. Západ obvinil, že buduje své síly v Polsku na hranicích Běloruska a plánuje jeho "napadení a zničení". Tři z pěti sousedů Běloruska - Polsko, Lotyšsko a Litva - jsou členem NATO.

"Chápete a víte, že je zde jenom jedno řešení: vyjednávání! Vyjednávání bez předchozích podmínek," řekl Lukašenko. Konfliktu, který na Ukrajině před více než rokem rozpoutalo Rusko, podle něj hrozí vyhrocení. Zatímco v Rusku "jede zbrojní průmysl na plné obrátky", Ukrajinu "zaplavily zbraně ze Západu", uvedl běloruský vůdce.

Rusko a Ukrajina zahájily jednání o míru loni na jaře, krátce po začátku ruské invaze. Hovory však po několika kolech uvázly na mrtvém bodě a od té doby nebyly obnoveny. Obě strany si kladou řadu podmínek pro jejich opětovné zahájení a daly najevo, že za současné situace jednání není možné. Zatímco Moskva požaduje, aby Kyjev ustoupil jejím požadavkům včetně postoupení části ukrajinského území Rusku, Ukrajina chce plné stažení ruských sil. To platí i pro Krymský poloostrov, který Moskva anektovala v roce 2014.

Kreml dnes uvedl, že Lukašenkovu výzvu k příměří zaznamenal a bude s ním o tom jednat, konkrétně na úrovni Putin-Lukašenko příští týden ve čtvrtek. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale podle agentury Reuters zároveň uvedl, že vyjednáváním nyní nelze dosáhnout cílů "speciální vojenské operace". Tak Moskva oficiálně označuje svou invazi na Ukrajinu.