Macron: Na Ukrajině může odstartovat třetí světová válka

„Rusové globalizovali válku na Ukrajině,“ prohlásil Macron v odpovědi na otázku, zda může ruská invaze přerůst ve třetí světovou válku. Přestože se francouzský prezident zdráhá používat „velká slova“, upozornil na to, že Rusko využívá íránské drony k útokům na ukrajinská města a nasazuje na frontu severokorejské jednotky.

„Je tento konflikt omezen pouze na tuto oblast? Doufejme, že ano,“ dodal podle serveru Politico Macron.

Jeho ostrá kritika Kremlu přichází v době, kdy se západní lídři snaží připravit na možnost, že americký prezident Donald Trump omezí podporu NATO a zcela změní transatlantickou bezpečnostní politiku, která od roku 1945 garantovala ochranu Evropy.

Macron potvrdil, že se příští týden vydá do Washingtonu, kde se pokusí přesvědčit Trumpa, že ustoupení ruským požadavkům by oslabilo americkou pozici nejen vůči Rusku, ale i vůči Číně a Íránu. Francouzský prezident rovněž odmítl Trumpovu nedávnou kritiku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého americký lídr označil za „diktátora“. Macron připomněl, že Zelenskyj byl demokraticky zvolen a že rozhodnutí nepořádat v roce 2024 volby je plně opodstatněné vzhledem k pokračující válce, milionům uprchlíků a mobilizaci velké části populace.

Cílem Macronova živého vysílání bylo podle jeho slov především informovat francouzskou veřejnost o současné situaci a reagovat na vlnu dezinformací. Jedním z témat, která se během vysílání objevila, byly spekulace o zavedení povinné vojenské služby, což Macron důrazně popřel.

„Vstupujeme do doby, kdy si každý z nás musí položit otázku, co může udělat pro svou zemi,“ prohlásil prezident, čímž naznačil, že Francie by mohla stát před obdobím hlubšího vojenského angažmá.

Macron během svého projevu několikrát odkázal na události druhé světové války a připomněl odkaz generála Charlese de Gaulla, který vedl francouzský odboj proti nacistické okupaci. Zdůraznil, že konfrontace s Ruskem je nutná k ochraně francouzských i evropských zájmů. Přesto odmítl srovnávat současné Rusko s nacistickým Německem třicátých let, byť zdůraznil, že Moskvu je třeba vidět „takovou, jaká je – jako nebezpečnou vojenskou mocnost s imperiálními ambicemi“.

Francouzský prezident byl rovněž dotázán na možnost vytvoření společné evropské armády. Přestože přiznal, že rozdílné obranné strategie jednotlivých členských států EU činí tuto vizi nepravděpodobnou, znovu vyzval k větší strategické autonomii Evropy. Podle něj by Evropa měla začít uvažovat o společném financování obrany prostřednictvím společných půjček.

S tím však souvisí otázka francouzských rozpočtových omezení. Macronova vláda se již nyní potýká s vážnými rozpočtovými škrty a další navyšování zadlužení může být politicky problematické.

Dalším klíčovým tématem je zvýšení vojenských výdajů. Trump požaduje, aby členské státy NATO navýšily své obranné rozpočty na 5 % HDP. Macron uvedl, že tato možnost je „jednou z otázek“, které jeho vláda zvažuje. Podle informací francouzského rádia France Inter Macron tuto možnost diskutoval s politickými lídry během setkání o Ukrajině a naznačil, že takový krok by mohl být nevyhnutelný, pokud by Spojené státy skutečně přestaly garantovat evropskou bezpečnost.

Macronovy výroky potvrzují rostoucí obavy Paříže z globální eskalace konfliktu na Ukrajině a zároveň zdůrazňují jeho ambici posílit roli Francie v evropské i světové bezpečnostní politice. Jak se bude situace vyvíjet, závisí nejen na rozhodnutích Kremlu, ale i na postoji Washingtonu a schopnosti Evropy reagovat na novou geopolitickou realitu.