Macron uspořádá druhé jednání o Ukrajině. Tentokrát pozve i Česko

Podle dvou zdrojů agentury Reuters byli pozváni zástupci Norska, Kanady, Litvy, Estonska, Lotyšska, České republiky, Řecka, Finska, Rumunska, Švédska a Belgie. Formát schůzky bude hybridní, s možností videokonference, jak uvedli tři diplomaté.

Francouzský prezident Emmanuel Macron hostil v pondělí nouzové setkání pro země jako Británie, Německo a Itálie, jednání se ale zúčastnili i lídři NATO a EU. Cílem schůzky bylo vyhodnotit, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

Na jednání se také řešilo, jak by Evropa měla urychlit zvyšování výdajů na obranu a jak postupovat rychleji v rámci diplomacie, zatímco americká administrativa zrychluje své kroky k ukončení tříleté války mezi Ukrajinou a Ruskem.

Některé země ale byly pobouřeny, že schůzka byla určena pouze pro vybrané lídry a ne pro všechny země EU. Rumunsko a Česká republika vyjádřily svou nespokojenost s tím, že nebyly pozvány, ačkoliv se obě pevně staví za Ukrajinu a jejich vlády považují své vyloučení z jednání o evropské bezpečnosti za nepochopitelné a nespravedlivé.

„Společně s Polskem neexistuje žádná země, která by byla k válce blíže,“ uvedl pro Le Monde nejmenovaný český vládní zdroj, který ostře kritizoval rozhodnutí Paříže. Podle něj jde o projev „arogance“ francouzského prezidenta.

Česká republika přitom podle tohoto zdroje přijala největší počet ukrajinských uprchlíků v přepočtu na obyvatele a sehrála klíčovou roli v zajištění dodávek zbraní Kyjevu. Jako příklad byl uveden program společného nákupu munice, který Praha iniciovala v roce 2024.

V Rumunsku byly reakce méně ostré, ale rozčarování je cítit i zde. Bukurešť poukazuje na fakt, že sdílí více než 600 kilometrů hranic s Ukrajinou a je klíčovým tranzitním uzlem pro vojenské dodávky. Cristian Diaconescu, poradce pro obranu a bezpečnost dočasného prezidenta Ilieho Bolojana, vyjádřil lítost nad tím, že jeho země nebyla přizvána navzdory svému významnému úsilí.

Podle Diaconesca se sice na summitu nebudou řešit specifická témata týkající se východního křídla NATO, jako je bezpečnost v oblasti Černého moře, a žádná zásadní rozhodnutí nebudou přijata, nicméně Rumunsko podle něj nebude z procesu vyloučeno. „Mohu vás ujistit, že navazující kroky na tuto schůzku nás budou zahrnovat,“ dodal Diaconescu.

I slovinská prezidentka Nataša Pirc Musarová vyjádřila politování nad tím, že ne všechny členské státy Evropské unie byly pozvány na mimořádný summit v Paříži. Ve svém prohlášení, zveřejněném slovinskými médii, zdůraznila, že rozhodnutí organizátorů vysílá problematický signál o nerovném postavení zemí v rámci evropské integrace.

„Ze symbolického hlediska ukazují organizátoři summitu světu, že ani v rámci EU nejsou všechny státy považovány za rovnocenné,“ uvedla Pirc Musarová v prohlášení citovaném slovinskou veřejnoprávní stanicí Radiotelevizija Slovenija.

Prezidentka zároveň upozornila, že takový přístup neodpovídá duchu evropské integrace a není v souladu s vizí silné a respektované Evropy. „To není Evropa, o jakou usilujeme. Není to Evropa, která by si zasloužila respekt na mezinárodní scéně. A není to Evropa, která by byla důstojným partnerem svého severoamerického spojence,“ zdůraznila slovinská hlava státu. 

Dánská premiérka Mette Frederiksenová po pondělním jednání varovala, že Rusko představuje hrozbu pro celou Evropu a že jakákoli příměří, která nebudou trvalá, pouze poskytnou Moskvě čas k přeskupení sil a zahájení dalších útoků. „Rusko bohužel ohrožuje celou Evropu,“ prohlásila podle The Guardian a dodala, že nevidí žádné náznaky, že by Moskva skutečně chtěla mír.

Podle ní je klíčové, aby Ukrajina získala veškerou nezbytnou podporu, aby nejenže neprohrála válku, ale aby se dostala do co nejlepší pozice pro budoucí vyjednávání. Frederiksenová také zdůraznila, že jakékoli mírové dohody nelze uzavírat bez přímé účasti Ukrajiny.

Frederiksenová byla dotázána na možnost vyslání dánských vojáků na Ukrajinu. Neodmítla tuto možnost, ale uvedla, že „je třeba vyjasnit mnoho, mnoho věcí“, včetně role Spojených států. Zdůraznila však, že v tuto chvíli by se Evropa měla soustředit především na posílení pozice Ukrajiny před nadcházejícími mírovými rozhovory.

Britský premiér Keir Starmer varoval, že pouhé zahájení mírových rozhovorů nesmí vést ke snižování podpory Ukrajiny. „Musíme ji naopak zvýšit,“ zdůraznil s tím, že jedině tak lze zajistit „trvalou, spravedlivou a udržitelnou dohodu, která zabezpečí suverenitu Ukrajiny“.

Podle Starmera je zásadní udržet princip „míru skrze sílu“ a zajistit, aby Ukrajina byla v co nejsilnější pozici. Dále zdůraznil, že jakékoliv bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musí mít podporu Spojených států, protože to je „jediný způsob, jak účinně odstrašit Rusko od dalších útoků“.

Britský premiér se také vyjádřil k současné situaci Evropy v oblasti bezpečnosti. „Musíme si uvědomit, že vstupujeme do nové éry, a nesmíme se zoufale držet pohodlí minulosti. Je čas převzít odpovědnost za naši bezpečnost a za náš kontinent,“ prohlásil.

Zopakoval, že je ochoten zvážit nasazení britských vojáků na Ukrajině, pokud by to bylo nutné k zajištění míru. Dodal, že evropská odpověď na vývoj situace je teprve v počáteční fázi a že o ní bude jednat příští týden s americkým prezidentem Donaldem Trumpem při své návštěvě Washingtonu.

Starmer dále zdůraznil, že ve hře není jen budoucnost Ukrajiny, ale i samotná bezpečnost Evropy. „Tohle je jedinečný okamžik pro kolektivní bezpečnost našeho kontinentu,“ prohlásil.

Podle něj je jediným způsobem, jak odradit ruského prezidenta Vladimira Putina od další agrese, zajistit „trvalý mír na Ukrajině, který zabezpečí její suverenitu“. Dále uvedl, že Trumpova výzva, aby Evropa zvýšila své obranné výdaje, „by neměla být překvapením“ a že evropské země se budou muset podílet jak na financování obrany, tak na podpoře Ukrajiny.

Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že postoj Polska se nemění a že Varšava neplánuje vyslat své vojáky na Ukrajinu. „Pokud bude možné nabídnout bezpečnostní záruky prostřednictvím přítomnosti NATO a USA, pak se Polsko bude aktivně podílet, ale nevysíláme své vojáky,“ řekl Tusk.

Dále zdůraznil, že Polsko se bude i nadále soustředit na logistickou, humanitární a vojenskou podporu Ukrajiny. Připomněl, že země na východním křídle NATO – Polsko, pobaltské státy – potřebují silnou evropskou a alianční podporu, protože „pokud nebudou tyto státy v bezpečí, nebudou schopny efektivně pomoci Ukrajině“.