Prezident Nicolás Maduro oznámil, že Vánoce letos ve Venezuele začnou dříve, stejně jako tomu bylo v minulém roce. Běžné prosincové svátky v zemi vypuknou již 1. října.
Maduro se tak rozhodl hájit „právo na štěstí“ obyvatel ve svém pravidelném televizním pořadu. Prezident dodal, že oslavy přinesou radost, obchod, kulturu, koledy, tanec a tradiční jídla.
V loňském roce byly oslavy uspíšeny kvůli krizi, která nastala po sporných prezidentských volbách. Tehdy Madura Spojené státy a opozice obvinily z volebních podvodů.
Letos Maduro uvedl, že se bude bránit proti rostoucí vojenské agresi ze strany Spojených států. Washington totiž zdvojnásobil odměnu za jeho dopadení na 50 milionů dolarů a vyslal válečné lodě do blízkosti venezuelských břehů.
Během jedné z operací se Spojeným státům podařilo potopit loď, na níž zemřelo jedenáct lidí. Dle vyjádření USA se jednalo o členy drogového gangu, který má Maduro kontrolovat.
Ačkoliv Maduro tvrdí, že jde o gesto, jímž chce podpořit štěstí obyvatel, mnoho pozorovatelů se domnívá, že jeho skutečné důvody jsou politické. Experti a novináři to vnímají jako opakovaný pokus odvést pozornost obyvatel od vážných problémů, se kterými se země potýká.
Mezi hlavní důvody, proč Maduro pravděpodobně vyhlašuje Vánoce takto brzy, patří odvedení pozornosti od politické krize a zmírnění ekonomických potíží.
Venezuela se dlouhodobě potýká s velkými hospodářskými problémy. Zavedením vánoční atmosféry se Maduro možná snaží vyvolat pocit naděje a posílit morálku obyvatel, kteří se potýkají s nedostatkem základních potřeb a s vysokou inflací. Pro mnohé je však tato snaha marná, protože si nemohou dovolit tradiční vánoční oslavy ani dárky.
Častým motivem autoritářských režimů k takovým krokům je i snaha o získání podpory veřejnosti tím, že se prezentují jako ochránci tradic a symbolů, které jsou pro lidi důležité. Tím, že Maduro přisvojuje Vánoce, může chtít demonstrovat svou kontrolu a moc nad životy občanů.
Tento krok Madura tedy není ojedinělý – Vánoce v říjnu vyhlásil již v minulých letech, kdy čelil jiným krizím, ať už šlo o politické napětí po volbách, nebo o humanitární problémy během pandemie.
Související
Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci
Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?
Aktuálně se děje
včera
Bývalý princ Andrew je opět na svobodě. Vyšetřování ale pokračuje
včera
Muž mohl mít na svědomí tři životy. Napadl taxikářku, pak se srazil s autem
včera
Estébáci pronásledovali herce Töpfera. Policie je po letech obvinila
včera
Curleři se dočkali první výhry pod pěti kruhy. V akci byli sdruženáři, bronz v Big Airu získal pražský rodák
včera
Policie obvinila dva lidi z týrání zvířat v Litoměřicích
včera
Zemřel Jim Čert, hudebník s komplikovanou minulostí
včera
Všichni jsou si rovni před zákonem, řekl Starmer ke kauze bývalého prince Andrewa
včera
ZOH: Slalom rozhodl nedokončenou jízdou McGrath, týmový závod skokanů chumelenice
včera
Zimní počasí potrápí jih republiky. Hrozí komplikace v dopravě
včera
Pavel jmenuje Červeného ministrem v pondělí, potvrdil budoucí šéf resortu po schůzce na Hradě
včera
Raději pavouky než Trumpa. Průzkum zjistil, který hmyz je populárnější než prezident USA
včera
Policie prohledává Andrewovo sídlo. Král Karel, princ William a vévodkyně Kate jsou hluboce znepokojeni
včera
Za zatčením Andrewa zřejmě stojí britská skupina Republic. Přiznejte, proč jste ho chránil, tlačí na krále
včera
Policie zatkla Andrewa v den jeho narozenin. Teď může prohledat jeho sídlo
včera
Počet obětí válku v Pásmu Gazy byl výrazně vyšší, než se uvádělo, odhalila studie
včera
Trump stojí na prahu životního rozhodnutí. Američanům dodnes nevysvětlil, proč by chtěl zaútočit na Írán
včera
Bratr britského krále, bývalý princ Andrew, byl zatčen policií
včera
Větrné elektrárny jsou pro hlupáky, prohlásil Trump. Shodou v době, kdy polovina Evropy postaví obří centrum
včera
CNN: Americká armáda může zaútočit na Írán už o víkendu
včera
Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen na doživotí
Jihokorejský soud uznal bývalého prezidenta Jun Sok-jola vinným z osnování vzpoury a odsoudil jej k doživotnímu trestu odnětí svobody. Pětašedesátiletý politik čelil obžalobě v souvislosti se svým neúspěšným pokusem o zavedení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek představuje vyvrcholení největší politické krize v zemi za poslední desetiletí.
Zdroj: Libor Novák