Merz začal úřadovat. Označil USA za lhostejné k osudu Evropy a zpochybnil budoucnost NATO

Německý kancléř v očekávání Friedrich Merz nečekal ani do ukončení sčítání hlasů po nedělních volbách, aby naznačil nový směr Evropy. Nový německý lídr tak signalizuje zásadní posun v transatlantických vztazích, píše BBC.

Merz označil Spojené státy za lhostejné k osudu evropského kontinentu, zpochybnil budoucnost NATO a naléhavě vyzval Evropu k posílení vlastní obrany. Tento postoj ze strany tradičního spojence USA – a zvláště od Merze, který je dlouhodobě považován za zapáleného atlantistu – by byl ještě před několika měsíci nemyslitelný.

Jedná se o zásadní změnu kurzu, která nemá obdoby za posledních osmdesát let od konce druhé světové války. Velmoci v Evropě jsou šokovány přístupem administrativy Donalda Trumpa, která naznačuje možnost odvolání bezpečnostních záruk poskytovaných Evropě od roku 1945.

„Nikdy bych si nemyslel, že budu muset něco takového říct v televizním pořadu, ale po slovech Donalda Trumpa z minulého týdne... je jasné, že tato vláda se o osud Evropy příliš nezajímá,“ řekl Merz v neděli během povolební debaty.

Během vystoupení Merz zdůraznil, že jeho hlavní prioritou bude posílení Evropy tak, aby se kontinent mohl postupně skutečně osamostatnit od USA. V souvislosti s nadcházejícím summitem transatlantické aliance v červnu vyjádřil pochybnosti, zda se ještě bude mluvit o NATO v jeho současné podobě, nebo zda bude nutné urychleně vytvořit nezávislou evropskou obrannou kapacitu.

Pozoruhodné bylo také to, že Merz postavil Trumpovu Ameriku na stejnou úroveň jako Rusko, které je v Evropě obecně považováno za bezpečnostní hrozbu. „Jsme pod tak obrovským tlakem ze dvou stran, že mou absolutní prioritou je nyní opravdu vytvořit jednotu v Evropě,“ dodal.

Mezitím britský premiér odcestuje ve čtvrtek do Washingtonu, kam už v pondělí zavítal francouzský prezident Emmanuel Macron. Merz přiznal, že Německo mělo být mezi nimi, ale jeho předchůdci zůstali mezinárodně nečinní.

Merz zdůraznil, že jednou z jeho hlavních priorit bude znovu zapojit Německo do mezinárodního dění. Země je již druhým největším dárcem vojenské pomoci Ukrajině hned po USA, ačkoliv Berlín při každém kroku váhal a nakonec i tak poskytl více pomoci než kterýkoli jiný evropský stát.

Zatímco Francie a Velká Británie zvažují vyslání vojáků na Ukrajinu v rámci budoucího příměří, Merz se k této možnosti staví zdrženlivě. To ovšem neznamená, že by Německo v budoucnu nemohlo změnit názor.

Německé volby však ukázaly, že bezpečnost je pro voliče zásadním tématem. Kromě ekonomiky a migrace se obávají především míru v Evropě a cítí se velmi nejistě. Již v listopadu německé ministerstvo vnitra oznámilo, že sestavuje seznam bunkrů, které by mohly poskytnout nouzové útočiště civilistům.

Německo se cítí ohrožené nejen kvůli své vojenské pomoci Ukrajině, ale i kvůli tomu, že není jadernou mocností, na rozdíl od Francie a Velké Británie. Konvenční německá armáda je navíc špatně vybavená a podfinancovaná, což irituje evropské spojence.

Velké obavy v Berlíně vyvolává možnost, že by prezident Trump mohl stáhnout americké vojáky z Německa, kterých je v zemi momentálně kolem 35 000. Sám už dříve slíbil výrazné snížení přítomnosti amerických jednotek v Evropě.

V reakci na tuto hrozbu Merz minulý týden navrhl, že by Německo mohlo hledat jaderný deštník u Francie a Velké Británie jako náhradu za americké jaderné záruky. Tento koncept je však plný komplikací – zahrnuje otázky kapacit, závazků a kontroly.

Merzovy plány na posílení bezpečnosti Německa i Evropy budou vyžadovat značné finanční prostředky. Německá ekonomika je však v současnosti v útlumu, což může jeho ambice výrazně zkomplikovat.

Kromě toho musí Merz získat podporu nejen svého koaličního partnera, ale i dalších evropských lídrů, kteří nemusí sdílet jeho ostrý postoj vůči USA.

Tyto volby mohou znamenat silnější německé vedení, ale je otázkou, zda je zbytek Evropy na takový krok připraven. 

Související

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Američané po Merzově kritice stáhnou tisíce vojáků z Německa

Americké ministerstvo obrany hodlá stáhnout asi pět tisíc vojáků z Německa. Oznámilo to poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem. Rozhodnutí přišlo den po Trumpově kritice Merze, upozornila britská stanice BBC. 
Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Írán ponížil Spojené státy, prohlásil Merz

Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že Spojené státy jsou vedením Íránu ponižovány. Podle jeho názoru je administrativa prezidenta Donalda Trumpa u vyjednávacího stolu překonávána teheránskou diplomacií. Merz kriticky zhodnotil vývoj stagnujících rozhovorů, což podle všeho prohloubí napětí mezi USA a jejich spojenci v NATO.

Více souvisejících

Friedrich Merz (CDU) USA (Spojené státy americké) NATO

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

Velká Británie

Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou

Britské ministerstvo obrany oznámilo rozsáhlou transformaci svých ozbrojených sil, která jako model využívá poznatky z probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině. Nový investiční plán obrany (DIP), který představuje jeden z největších zásahů do struktury britské armády za poslední desetiletí, se zaměřuje na vývoj levných technologických systémů schopných ničit drahé cíle a na zrychlení inovačních cyklů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Bouřky

Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra

Počasí se v týdnu na přelomu června a července mění jen pozvolna. Svědčí o tom aktuální výstraha, jejímž prostřednictvím meteorologové nadále varují před vysokými teplotami či nebezpečím požárů v části Česka. Hrozí také bouřky, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 2 hodinami

Wladyslaw Kosiniak-Kamysz

Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie

Polský vicepremiér a ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pořadu Gość Wydarzeń na stanici Polsat News prohlásil, že Polsko nebude souhlasit se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, pokud Kyjev nepřestane oslavovat Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA) včetně Stepana Bandery. Kosiniak-Kamysz upozornil, že pokud Ukrajina bude tyto organizace nadále využívat jako národní symboly, narazí v procesu evropské integrace na zásadní překážky.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

Venezuela

Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí

Při ničivých středečních zemětřeseních ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová označila za nejbrutálnější přírodní katastrofu v historii země, zahynulo nejméně 1 700 lidí. Jednou z nejhůře zasažených oblastí je pobřežní město La Guaira, kde se mimo jiné zřítil dvanáctipatrový obytný dům stojící u hlavní silnice.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 8 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy