Merz začal úřadovat. Označil USA za lhostejné k osudu Evropy a zpochybnil budoucnost NATO

Merz označil Spojené státy za lhostejné k osudu evropského kontinentu, zpochybnil budoucnost NATO a naléhavě vyzval Evropu k posílení vlastní obrany. Tento postoj ze strany tradičního spojence USA – a zvláště od Merze, který je dlouhodobě považován za zapáleného atlantistu – by byl ještě před několika měsíci nemyslitelný.

Jedná se o zásadní změnu kurzu, která nemá obdoby za posledních osmdesát let od konce druhé světové války. Velmoci v Evropě jsou šokovány přístupem administrativy Donalda Trumpa, která naznačuje možnost odvolání bezpečnostních záruk poskytovaných Evropě od roku 1945.

„Nikdy bych si nemyslel, že budu muset něco takového říct v televizním pořadu, ale po slovech Donalda Trumpa z minulého týdne... je jasné, že tato vláda se o osud Evropy příliš nezajímá,“ řekl Merz v neděli během povolební debaty.

Během vystoupení Merz zdůraznil, že jeho hlavní prioritou bude posílení Evropy tak, aby se kontinent mohl postupně skutečně osamostatnit od USA. V souvislosti s nadcházejícím summitem transatlantické aliance v červnu vyjádřil pochybnosti, zda se ještě bude mluvit o NATO v jeho současné podobě, nebo zda bude nutné urychleně vytvořit nezávislou evropskou obrannou kapacitu.

Pozoruhodné bylo také to, že Merz postavil Trumpovu Ameriku na stejnou úroveň jako Rusko, které je v Evropě obecně považováno za bezpečnostní hrozbu. „Jsme pod tak obrovským tlakem ze dvou stran, že mou absolutní prioritou je nyní opravdu vytvořit jednotu v Evropě,“ dodal.

Mezitím britský premiér odcestuje ve čtvrtek do Washingtonu, kam už v pondělí zavítal francouzský prezident Emmanuel Macron. Merz přiznal, že Německo mělo být mezi nimi, ale jeho předchůdci zůstali mezinárodně nečinní.

Merz zdůraznil, že jednou z jeho hlavních priorit bude znovu zapojit Německo do mezinárodního dění. Země je již druhým největším dárcem vojenské pomoci Ukrajině hned po USA, ačkoliv Berlín při každém kroku váhal a nakonec i tak poskytl více pomoci než kterýkoli jiný evropský stát.

Zatímco Francie a Velká Británie zvažují vyslání vojáků na Ukrajinu v rámci budoucího příměří, Merz se k této možnosti staví zdrženlivě. To ovšem neznamená, že by Německo v budoucnu nemohlo změnit názor.

Německé volby však ukázaly, že bezpečnost je pro voliče zásadním tématem. Kromě ekonomiky a migrace se obávají především míru v Evropě a cítí se velmi nejistě. Již v listopadu německé ministerstvo vnitra oznámilo, že sestavuje seznam bunkrů, které by mohly poskytnout nouzové útočiště civilistům.

Německo se cítí ohrožené nejen kvůli své vojenské pomoci Ukrajině, ale i kvůli tomu, že není jadernou mocností, na rozdíl od Francie a Velké Británie. Konvenční německá armáda je navíc špatně vybavená a podfinancovaná, což irituje evropské spojence.

Velké obavy v Berlíně vyvolává možnost, že by prezident Trump mohl stáhnout americké vojáky z Německa, kterých je v zemi momentálně kolem 35 000. Sám už dříve slíbil výrazné snížení přítomnosti amerických jednotek v Evropě.

V reakci na tuto hrozbu Merz minulý týden navrhl, že by Německo mohlo hledat jaderný deštník u Francie a Velké Británie jako náhradu za americké jaderné záruky. Tento koncept je však plný komplikací – zahrnuje otázky kapacit, závazků a kontroly.

Merzovy plány na posílení bezpečnosti Německa i Evropy budou vyžadovat značné finanční prostředky. Německá ekonomika je však v současnosti v útlumu, což může jeho ambice výrazně zkomplikovat.

Kromě toho musí Merz získat podporu nejen svého koaličního partnera, ale i dalších evropských lídrů, kteří nemusí sdílet jeho ostrý postoj vůči USA.

Tyto volby mohou znamenat silnější německé vedení, ale je otázkou, zda je zbytek Evropy na takový krok připraven.