Migrační pakt: EU si ho chválí, jen Orbán dělá problémy

Viktor Orbán, předseda maďarské vlády, prohlásil na čtvrteční tiskové konferenci v Budapešti, že nový migrační pakt Evropské unie, jehož návrh byl představen ve středu, bude jistě neúspěšný.

Podle Orbána budou opatření z Bruselu selhávat opakovaně, pokud EU neučiní to, co již dělá Maďarsko – tedy požadovat od migrantů, aby nejdříve požádali o vstup a čekali na schválení za hranicemi. Orbán vyjádřil přesvědčení, že regulace vstupu migrantů, jakou praktikuje Maďarsko, by měla sloužit jako model i pro ostatní členské státy.

Maďarský premiér tvrdí, že EU neřeší skutečné evropské problémy, a vyzval voliče, aby otevřeli oči Bruselu v příštích volbách do Evropského parlamentu (EP). Orbán označil eurovolby za hlavní politický cíl v nadcházejícím roce.

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se dohodli na znění návrhu hloubkové reformy azylového systému EU. Oznámila to ve středu ráno Evropská komise a španělské předsednictví v Radě EU. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dohodu o tzv. Paktu o migraci a azylu označila za historickou.

Cílem reformy je omezit neregulérní migraci do EU. Pakt také počítá s vytvořením zádržných zařízení pro migranty, kde by měli zůstávat až do rozhodnutí o azylu. Zrychlí se i deportace migrantů, kterým úřady zamítly žádost o udělení azylu.

Nově má vzniknout mechanismus solidarity se zeměmi na jihu Unie, které jsou vystaveny silným migračním tlakům. Pokud jednotlivé státy nebudou chtít přijmout migranty v rámci jejich přerozdělování, budou muset přetíženým státům poskytovat jinou formu podpory, například finanční.

Reformu ještě musí schválit plénum Evropského parlamentu a také členské státy, ale podle agentury DPA by mělo jít jen o formalitu. V budoucnosti by měly být v rámci reformy zavedeny jednotné postupy na vnějších hranicích EU. Přísnějí by měli být posuzováni migranti přicházející ze zemí, které se považují za relativně bezpečné.

"Pakt poskytne EU a jejím členským státům nástroje pro rychlou reakci v krizových situacích, kdy členské státy čelí velkému počtu nelegálních příchodů nebo instrumentalizaci migrace, kdy se nepřátelské země záměrně pokoušejí destabilizovat EU nebo její členské státy," uvedla v tiskové zprávě von der Leyenová.

Dodala, že pakt zajistí, že o tom, kteří migranti budou moci v EU zůstat, budou rozhodovat samotní Evropané, nikoli převaděči. Nová pravidla zajistí i potřebnou solidaritu s těmi členskými zeměmi, které chrání vnější hranice a zabraňují nelegální migraci.

Italský ministr vnitra Matteo Piantedosi označil dohodu za "velký úspěch". Země, které jsou v souvislosti s náporem migrantů v tzv. první linii, se podle něj už nebudou necítit osamocené. "Schválení paktu je velkým úspěchem pro Evropu i Itálii, která se nyní bude moci spolehnout na nová pravidla řízení migračních toků a boje proti převaděčům," řekl.

Spokojenost projevil i řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Dohodu označil za "důležitou reakci" na výzvy Řecka, které dlouhodobě žádalo změnu azylové politiky. "Jde o důležitou evropskou odpověď na velké úsilí o zavedení přísné, ale spravedlivé imigrační politiky," řekl během zasedání vlády.

Ministr zahraničí Jan Lipavský uvedl, že Česko vítá novou podobu migračního paktu, některým politikům ale překáží povinná solidarita. "Je to dobrá zpráva a to, co říká opozice, je z jiné planety. Asi to vnímají tak, že čím hůře, tím lépe pro ně," řekl Lipavský novinářům.

Navrhovanou legislativu podle něj EU potřebuje. "Potřebujeme, aby alespoň v nějaké podobě začala platit ustanovení pro pozměněné režimy na hranicích, pro návraty osob a vzájemných vztahů," dodal.

"Evropa je nepoučitelná. Opět zve na kontinent miliony nelegálních migrantů a zodpovědnost za to nese zejména vláda Petra Fialy, která celý ten šílený pakt připravila a prosadila v rámci předsednictví Evropské unii. Povinná solidarita je protimluv. Jediné řešení je, že migranti se do Evropy vůbec nedostanou. Opakuji to stále, lodě nesmí vůbec vyplout. Evropská unie potřebuje velkou změnu a já věřím, že ta přijde po evropských volbách," napsal na síti X šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.

Související

Vláda

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče

Vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny soubor zásadních změn, které zpřísňují podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny pobývající na území České republiky. Novela zákona přezdívaného „lex Ukrajina“ vznikla na návrh ministerstva vnitra a jejím hlavním cílem je upravit pravidla pro držitele dočasné ochrany. O schválení této legislativní úpravy novináře informoval premiér Andrej Babiš.
Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

Více souvisejících

uprchlíci EU (Evropská unie) Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Letadla, ilustrační foto

Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata

Nový digitální hraniční systém Evropské unie, známý jako Entry-Exit System, se potýká s dalšími komplikacemi. Poté, co byl po čtyřech letech odkladů spuštěn 10. dubna, čelí cestující na hranicích dlouhým frontám kvůli snímání obličejů a braní otisků prstů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navíc přiznala, že systém má stále nevyřešené technické problémy a vyžaduje ještě mnoho práce.

před 1 hodinou

Jaroslav Foldyna

Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení

Policie prověřuje poslance Jaroslava Foldynu, kterého nedávno vykázala ze společného bydliště v Děčíně, kvůli podezření z dlouhodobého týrání svěřené osoby a osoby žijící ve společném obydlí. O zahájení úkonů trestního řízení vůči jedné fyzické osobě informoval děčínský žalobce Lukáš Otipka z Okresního státního zastupitelství v Děčíně.

před 3 hodinami

Google, ilustrační fotografie

Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu

Ruská komunikační platforma Max, kterou podporuje Kreml, byla ve čtvrtek stažena z obchodu Google Play. Stalo se tak pouhé dva dny poté, co Evropská unie uvalila sankce na mateřskou společnost VK, která za vývojem aplikace stojí. Ačkoli bezprostřední souvislost mezi sankcemi a stažením nebyla oficiálně potvrzena, k obdobnému kroku se již v červnu odhodlala společnost Apple, která aplikaci odstranila ze svého App Store. 

před 3 hodinami

Serhij Koreckyj

Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj

Ukrajinský parlament schválil jmenování bývalého šéfa státní energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého do funkce nového předsedy vlády. Rozhodnutí Verchovné rady padlo ve čtvrtek poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj předložil jeho nominaci, kterou den předtím oficiálně oznámil předseda parlamentu Ruslan Stefančuk. Pro schválení nového premiéra hlasovalo celkem 289 zákonodárců. Samotné hlasování tak dokončilo klíčovou fázi rozsáhlé vládní rekonstrukce, kterou ukrajinská hlava státu iniciovala.

před 4 hodinami

Mychajlo Fedorov

Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova

V rámci rozsáhlé vládní reorganizace na Ukrajině byl odvolán ministr obrany Mychajlo Fedorov, a to i přes nedávné vojenské úspěchy na bojišti. Tento krok vyvolal okamžité veřejné protesty v ulicích a vlnu nesouhlasu uvnitř samotných ozbrojených sil. Pětatřicetiletý Fedorov, který v úřadu strávil pouhých šest měsíců, byl oceňován za inovativní přístup k technologiím, ale dostal se do střetu s tradičními strukturami ukrajinského obranného aparátu. Jeho nástupce bude již pátým ministrem obrany od začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Jaroslav Foldyna

Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí

Poslanec za hnutí SPD Jaroslav Foldyna čelí podezření z domácího násilí. Policie ho v uplynulých dnech vykázala ze společného děčínského obydlí, které sdílí se svou chotí, a dočasně mu zabavila legálně držené palné zbraně. Informace o policejním zásahu přinesl Radiožurnál, kterému událost potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje. Sám zákonodárce uplatněné opatření potvrdil, jakoukoli vinu však odmítá a celou věc nechce blíže komentovat. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla

Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů. 

před 8 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu

Spojené státy americké uskutečnily další vlnu leteckých úderů proti Íránu, zatímco prezident Donald Trump varoval Teherán, že by se měl raději chovat slušně. Americká armáda uvedla, že její útoky mířily na íránské vojenské kapacity sloužící k ohrožování plavidel v Hormuzském průlivu. Podle státních médií se sirény protivzdušné obrany rozezněly i v samotném hlavním městě Teheránu.

před 10 hodinami

Déšť

Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení

Nastávající víkend přinese do Česka oblačnost, místy přeháňky a citelné ochlazení, přičemž nejteplejším regionem zůstane jižní Morava. Zatímco v sobotu musíme počítat s ojedinělými bouřkami a srážkami s úhrny až 15 milimetrů, v neděli sice teploty klesnou ještě o něco níže, ale obloha se částečně vyjasní a přeháňky se objeví již jen výjimečně.

včera

Paříž, ilustrační foto

Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud

Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.

včera

Pete Hegseth

Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth představil nový plán zaměřený na kontrolu hladiny hormonů u vojáků. Ministerstvo obrany zavede program screeningu nedostatku testosteronu pro příslušníky armády starší třiceti let. Cílem této iniciativy je zajistit, aby měli vojáci optimální hladinu tohoto hormonu pro podávání nejlepších možných výkonů. Hegseth to oznámil ve videu, které zveřejnil na sociální síti X.

včera

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

včera

včera

včera

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy