Migrační pakt: EU si ho chválí, jen Orbán dělá problémy

Viktor Orbán, předseda maďarské vlády, prohlásil na čtvrteční tiskové konferenci v Budapešti, že nový migrační pakt Evropské unie, jehož návrh byl představen ve středu, bude jistě neúspěšný.

Podle Orbána budou opatření z Bruselu selhávat opakovaně, pokud EU neučiní to, co již dělá Maďarsko – tedy požadovat od migrantů, aby nejdříve požádali o vstup a čekali na schválení za hranicemi. Orbán vyjádřil přesvědčení, že regulace vstupu migrantů, jakou praktikuje Maďarsko, by měla sloužit jako model i pro ostatní členské státy.

Maďarský premiér tvrdí, že EU neřeší skutečné evropské problémy, a vyzval voliče, aby otevřeli oči Bruselu v příštích volbách do Evropského parlamentu (EP). Orbán označil eurovolby za hlavní politický cíl v nadcházejícím roce.

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se dohodli na znění návrhu hloubkové reformy azylového systému EU. Oznámila to ve středu ráno Evropská komise a španělské předsednictví v Radě EU. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dohodu o tzv. Paktu o migraci a azylu označila za historickou.

Cílem reformy je omezit neregulérní migraci do EU. Pakt také počítá s vytvořením zádržných zařízení pro migranty, kde by měli zůstávat až do rozhodnutí o azylu. Zrychlí se i deportace migrantů, kterým úřady zamítly žádost o udělení azylu.

Nově má vzniknout mechanismus solidarity se zeměmi na jihu Unie, které jsou vystaveny silným migračním tlakům. Pokud jednotlivé státy nebudou chtít přijmout migranty v rámci jejich přerozdělování, budou muset přetíženým státům poskytovat jinou formu podpory, například finanční.

Reformu ještě musí schválit plénum Evropského parlamentu a také členské státy, ale podle agentury DPA by mělo jít jen o formalitu. V budoucnosti by měly být v rámci reformy zavedeny jednotné postupy na vnějších hranicích EU. Přísnějí by měli být posuzováni migranti přicházející ze zemí, které se považují za relativně bezpečné.

"Pakt poskytne EU a jejím členským státům nástroje pro rychlou reakci v krizových situacích, kdy členské státy čelí velkému počtu nelegálních příchodů nebo instrumentalizaci migrace, kdy se nepřátelské země záměrně pokoušejí destabilizovat EU nebo její členské státy," uvedla v tiskové zprávě von der Leyenová.

Dodala, že pakt zajistí, že o tom, kteří migranti budou moci v EU zůstat, budou rozhodovat samotní Evropané, nikoli převaděči. Nová pravidla zajistí i potřebnou solidaritu s těmi členskými zeměmi, které chrání vnější hranice a zabraňují nelegální migraci.

Italský ministr vnitra Matteo Piantedosi označil dohodu za "velký úspěch". Země, které jsou v souvislosti s náporem migrantů v tzv. první linii, se podle něj už nebudou necítit osamocené. "Schválení paktu je velkým úspěchem pro Evropu i Itálii, která se nyní bude moci spolehnout na nová pravidla řízení migračních toků a boje proti převaděčům," řekl.

Spokojenost projevil i řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Dohodu označil za "důležitou reakci" na výzvy Řecka, které dlouhodobě žádalo změnu azylové politiky. "Jde o důležitou evropskou odpověď na velké úsilí o zavedení přísné, ale spravedlivé imigrační politiky," řekl během zasedání vlády.

Ministr zahraničí Jan Lipavský uvedl, že Česko vítá novou podobu migračního paktu, některým politikům ale překáží povinná solidarita. "Je to dobrá zpráva a to, co říká opozice, je z jiné planety. Asi to vnímají tak, že čím hůře, tím lépe pro ně," řekl Lipavský novinářům.

Navrhovanou legislativu podle něj EU potřebuje. "Potřebujeme, aby alespoň v nějaké podobě začala platit ustanovení pro pozměněné režimy na hranicích, pro návraty osob a vzájemných vztahů," dodal.

"Evropa je nepoučitelná. Opět zve na kontinent miliony nelegálních migrantů a zodpovědnost za to nese zejména vláda Petra Fialy, která celý ten šílený pakt připravila a prosadila v rámci předsednictví Evropské unii. Povinná solidarita je protimluv. Jediné řešení je, že migranti se do Evropy vůbec nedostanou. Opakuji to stále, lodě nesmí vůbec vyplout. Evropská unie potřebuje velkou změnu a já věřím, že ta přijde po evropských volbách," napsal na síti X šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.

Související

Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF)

EU by měla být imigrantům vděčná. Díky nim se vypořádala s nedostatkem pracovních sil

Předsedkyně Evropské centrální banky Christine Lagardeová nedávno uvedla, že by na tom evropská ekonomika byla bez zahraničních pracovníků mnohem hůř. Během sympozia Federálního rezervního systému ve Wyomingu zdůraznila, že příchod zahraniční pracovní síly pomohl eurozóně absorbovat šoky, jako byly rostoucí náklady na energie a rekordní inflace, a přitom udržel růst a zaměstnanost.

Více souvisejících

uprchlíci EU (Evropská unie) Viktor Orbán

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Apple

Svět odpočítává poslední hodiny. Apple představí nový iPhone

Jablíčkáři už netrpělivě vyhlížejí oficiální představení nového modelu mobilního telefonu iPhone s pořadovým číslem 17. Září je v tomhle ohledu nabité událostmi. Odstartuje to celé již zítra, kdy se má veřejnost dozvědět novinky o připravovaných produktech společnosti Apple. 

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Svět po útoku v Jeruzalémě mluví o zděšení

Jeruzalémem otřásl střelecký útok, při kterém zemřelo šest lidí. K události došlo v 10:15 místního času, kdy dva útočníci vystoupili z auta a zahájili palbu na autobusové zastávce u křižovatky Ramot na okraji města.  

včera

Jeruzalém

Při střelbě na autobusové zastávce v Jeruzalémě zemřelo šest lidí. Podle Izraele šlo o teroristický útok

Při střelbě v Jeruzalémě zemřelo šest lidí, uvedl izraelský ministr zahraničí Gideon Saar. Palestinští ozbrojenci zahájili palbu na plné autobusové zastávce. Ministr Saar popsal útok jako „strašlivý teroristický útok“ a dodal, že Izrael je ve válce s radikálním islamistickým terorismem. Vyzval proto mezinárodní společenství, aby se jasně rozhodlo, zda stojí na straně Izraele, nebo džihádistů. 

včera

Palestina

Belgie se chystá formálně uznat Palestinu jako stát, má ale podmínku

Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot oznámil, že Belgie se chystá formálně uznat Palestinu jako stát a zároveň uvalit na Izrael sankce. Uznání má proběhnout během zasedání Valného shromáždění OSN, které se koná tento měsíc. Má to však dvě podmínky: propuštění všech izraelských rukojmí, které od 7. října 2023 drží hnutí Hamás, a záruku, že Hamás již nebude hrát žádnou roli ve správě Palestiny.

včera

Kim Čong-Un

Severní Korea oslavuje vojáky padlé na Ukrajině. Kim Čong-un jim nechá postavit pomník

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se setkal s rodinami vojáků, kteří padli v bojích na Ukrajině po boku ruské armády. Státní média informovala, že jim Kim vyjádřil „hlubokou soustrast“. Jižní Korea odhaduje, že KLDR poslala na Ukrajinu přibližně 15 tisíc vojáků, společně s raketami a dalšími zbraněmi. Jako protihodnotu získala Severní Korea od Ruska potraviny, finanční prostředky a technickou pomoc.

včera

včera

Lesní požár

Evropa v plamenech: Letošní rok byl nejhorší sezónou požárů v historii

Podle nové zprávy klimatologů ze skupiny World Weather Attribution je kvůli klimatickým změnám riziko lesních požárů v jihovýchodní Evropě desetinásobně vyšší. Letošní rok se stal nejhorší sezónou požárů v historii. Živel spálil přes jeden milion hektarů a kvůli globálnímu oteplování byl o 22 % intenzivnější.

včera

Ruská armáda

Rusko a Bělorusko zahajují vojenské cvičení Zapad 2025. NATO je v pohotovosti

NATO je ve stavu pohotovosti, protože Rusko a Bělorusko zahajují vojenské cvičení Zapad 2025. Vzhledem k tomu, že se manévry uskuteční blízko hranic Polska a Litvy, západní spojenci je pečlivě sledují. Cílem je zjistit, jak jsou na tom ruské síly, a zároveň posoudit možné plány budoucích akcí. Cvičení má probíhat od 12. do 16. září a zaměří se na střet se spojeneckými silami.

včera

včera

7. září 2025 21:06

Prezident Trump

Rusko eskaluje útoky na Ukrajinu. Trump je připraven uvalit sankce

Prezident USA Donald Trump o víkendu naznačil, že je jeho administrativa připravena přejít k další fázi sankcí proti Rusku. Na otázku reportéra, zda je připraven, Trump krátce odpověděl: „Ano, jsem.“ Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek zdůraznil, že je důležité vystupňovat tlak na Moskvu a na „všechny země, které obchodují s Ruskem“.

7. září 2025 19:52

Citelná rána Trumpovým plánům: USA mohou státům vracet miliardy dolarů

Americký federální odvolací soud rozhodl, že většina cel, která zavedl prezident Donald Trump, jsou nelegální, protože překračují jeho prezidentské pravomoci. Verdikt soudu potvrdil dřívější rozhodnutí Obchodního soudu Spojených států, který v květnu odmítl Trumpův argument, že mu zákon o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocech (IEEPA) dává právo zavádět globální cla.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy