Minulé volby ruského prezidenta provázela řada nesrovnalostí. Ve výsledcích bylo až 10 milionů neexistujících hlasů

Letošním ruským prezidentským volbám předcházelo hned několik jiných, nad kterými demokratickým zemím zůstává rozum stát. Už během prezidentských voleb 2018 Vladimir Putin překonal dosavadní rekord Dmitrije Medveděva z roku 2008, získal totiž 76,7 % všech hlasů.

O dva roky později se konalo referendum o změnách ústavy, které nyní Putinovi umožňuje kandidovat ještě minimálně dvakrát – tedy letos a pak v roce 2030. Nárůst Putinovy moci dle čísel ruských úřadů schválilo 77,92 % ruských voličů a jen 21,26 % stálo proti. V referendu ale Rusové nehlasovali pouze o Putinovi – ba naopak, jeho prezidentství bylo jen velmi minoritní částí. Balíček, o němž se hlasovalo, totiž obsahoval více než 200 ústavních dodatků.

Opoziční politici s průběhem referenda nesouhlasili a bojkotovali ho. „Aktualizované výsledky jsou podvrh a obrovský lež. Nemají nic společného s názorem občanů Ruska,“ prohlásil dnes již zesnulý Alexej Navalnyj.

S prakticky usvědčujícím materiálem o podvodech přišel ruský výzkumník Sergej Špilkin. Zjistil totiž, že během prezidentských voleb 2018 až příliš volebních místností ohlásilo volební účast končící číslicemi 0 nebo 5. Podle něj mohl Putin získat až 10,3 milionů zfalšovaných hlasů po celé zemi.

Přesto by jejich odstranění nezměnilo Putinovo vítězství hned v prvním kole. Špilkin ale počet falešných hlasů neodhadoval poprvé. „Rozsah údajných falšování je nejnižší od doby po Putinově prvním znovuzvolení v roce 2004. Tehdy to bylo asi 9 milionů hlasů navíc. Došlo k pozoruhodným falšováním až ve 27 regionech, ve srovnání s Putinovým zvolením v roce 2012 jde o pokles asi o 10 regionů,“ shrnul výzkumník.

Jak dochází k falšování hlasů?

Falšování hlasů v Rusku vysvětloval nedlouho po prezidentských volbách z roku 2018 nezávislý server Meduza. Volební úředníci totiž měli v několika volebních místnostech anulovat hlasovací lístky. Již tehdy u voleb chyběli nezávislí pozorovatelé. „Veřejnost spoléhala především na bezpečnostní kamery, což znamená, že mohlo dojít k většímu počtu falšování hlasovacích lístků, než kolik jich pozorovatelé mohli zaznamenat,“ uvedlo jedno z těchto hnutí Golos, které je v Rusku zakázané.

Mělo docházet také „čištění seznamů voličů“. Volič se tak dostavil do volební místnosti a zjistil, že jeho jméno bylo z volebních knih úředníků vymazáno. „Úředníci vymazali z voličských seznamů téměř dva miliony mrtvých duší. Bude se to týkat pouze lidí, kteří jsou omylem uvedeni podle staré adresy nebo kteří odjeli do zahraničí,“ vysvětlila jedna z ústředních volebních komisařek Ella Pamfilovová. Korespondenti Meduzy ale i přesto zjistili, že se někteří voliči v Moskvě ocitli mimo seznam. „Někteří voliči mohli být ze seznamů vyčištěni, aby se uměle zvýšila volební účast,“ píše server.

Rovněž nastávaly situace, kdy lidé mohli volit dvakrát. Například představitel opoziční strany Jabloko Pavel Melnikov zjistil, že může hlasovat v Moskvě a následně i mimo Moskvu. Federální úředníci totiž rozesílali do všech volebních místností seznamy, v nichž mělo být uvedeno, kteří voliči mají být do seznamu voličů doplněni nebo z něj vyškrtnuti. Systém ale patrně selhal.