Moldavsko na rozcestí. Ostře sledované referendum vyústilo v extrémně těsný výsledek

Prezidentka Moldavska Maia Sanduová, která byla rovněž znovu zvolena, obvinila "zločinecké skupiny" ze snah ovlivnit hlasování. Podle Sanduové spolupracují tyto skupiny s "nepřátelskými silami ze zahraničí" a pokoušely se destabilizovat situaci v zemi pomocí propagandy a lživých informací.

"Máme jasné důkazy, že cílem těchto zločineckých skupin bylo koupit 300.000 hlasů, což představuje podvod bezprecedentního rozsahu," uvedla podle BBC prezidentka.

Na druhé straně Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova vyjádřil podezření nad výsledky hlasování a upozornil na "anomálie" v sčítání hlasů. Peskov uvedl, že došlo k "mechanickému, těžko vysvětlitelnému nárůstu" hlasů ve prospěch Sanduové a zastánců integrace do EU. Rovněž označil obvinění Kišiněva z ruského zasahování do voleb za vážná a vyzval Sanduovou, aby je podložila důkazy.

Moldavské úřady před referendem varovaly, že Rusko zintenzivnilo svou hybridní kampaň s cílem destabilizovat Moldavsko a odvrátit ho od cesty do Evropské unie. Podle moldavských bezpečnostních služeb Moskva vynaložila přibližně 100 milionů eur na snahu ovlivnit volby a referendum.

Současně s referendem se konalo i první kolo prezidentských voleb, ve kterém Sanduová získala 42 procent hlasů. Ve druhém kole, které se uskuteční 3. listopadu, se postaví proti Alexandru Stoianoglemu, bývalému generálnímu prokurátorovi podporovanému Ruskem, jenž obdržel přibližně 26 procent hlasů.

Volební účast v Moldavsku dosáhla více než 1,5 milionu voličů, což představuje 51 procent oprávněných voličů. Moldavsko, které má přibližně 2,5 milionu obyvatel a je bývalou sovětskou republikou, podalo žádost o vstup do Evropské unie krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Evropská unie letos v červnu oficiálně zahájila jednání o členství s touto zemí. 

Předvolební kampaň byla poznamenána obviněními z manipulace a kupování hlasů. Moldavská policie odhalila rozsáhlý systém kupování hlasů, který podle jejich zjištění financovaly ruské peníze. Policie provedla stovky zatčení, přičemž odhady hovoří o tom, že čtvrtina hlasovacích lístků by mohla být ovlivněna těmito peněžními toky.

Rumunský historik Armand Gosu, odborník na Rusko a bývalý sovětský prostor, potvrdil, že Moskva v těchto volbách investovala značné prostředky, aby ovlivnila výsledek a udržela Moldavsko mimo EU. „Rusko tvrdě pracuje. Nikdy dříve nevložili tolik peněz,“ uvedl Gosu pro agenturu AFP.

Výsledek prezidentských voleb a referenda o vstupu do EU bude mít zásadní dopad na směřování Moldavska. Pokud se Sanduové podaří zvítězit, bude to znamenat posílení proevropských tendencí a pokračování v integračních rozhovorech s EU. Naopak vítězství proruských sil by mohlo Moldavsko vrátit zpět do sféry ruského vlivu a oddálit jeho integraci s Evropou.

Moldavští voliči tak stojí před historickým rozhodnutím, které ovlivní budoucnost jejich země na mnoho let dopředu.