
Polský premiér Mateusz Morawiecki po dnešním jednání s litevským prezidentem Gitanasem Nausédou opět upozornil na rostoucí riziko spojené s přítomností žoldnéřů z ruské Wagnerovy skupiny v Bělorusku. Morawiecki zdůraznil, že "vzhledem k provokacím a zvyšujícímu se napětí je spolupráce s Litvou nezbytná" a že polsko-litevská hranice představuje v současné době "hranici svobodného světa bránícího expanzi tyranie z východu".
"V současné době se příslušníci Wagnerovy skupiny mohou maskovat jako nelegální migranti a pokusit se proniknout do Polska a dalších států východního křídla Severoatlantické aliance, aby tam prováděli diverzní a sabotážní akce s potenciálně dramatickými následky," uvedl podle Gazeta Wyborcza Morawiecki.
Polsko posílilo svou vojenskou přítomnost na hranici s Běloruskem ze západního směru. Premiér se navíc sešel s litevským prezidentem krátce poté, co polský vzdušný prostor podle Varšavy narušily dva běloruské vojenské vrtulníky. Minsk tuto zprávu odmítl, podle polské diplomacie ale došlo k narušení polského vzdušného prostoru dvěma běloruskými vrtulníky.
Z prohlášení polského ministerstva vyplývá, že Polsko vnímá tento incident jako eskalaci napětí na polsko-běloruské hranici. Polsko informovalo o událostech také Severoatlantickou alianci (NATO), což vyplývá z prohlášení polského ministerstva, které citovala agentura AP. Kromě toho Polsko plánuje posílit počet vojáků na své polsko-běloruské hranici.
Na telegramu běloruská diplomacie označila obvinění o narušení polské hranice vrtulníky Mi-24 a Mi-8 běloruského letectva a vojsk protivzdušné a protiraketové obrany za vykonstruované polským armádním a politickým vedením.
Běloruské ministerstvo tvrdí, že obvinění slouží jako záminka pro další posilování vojenské přítomnosti u běloruské hranice. Tento incident podtrhuje napětí a citlivost situace na polsko-běloruské hranici a zvýšenou opatrnost obou zemí v reakci na jakékoliv podezřelé pohyby v blízkosti hranic.
Polský premiér podle BBC před nedávnem řekl, že poblíž běloruského města Grodno, které se nachází u polských hranic, byla údajně zaznamenána stovka vojáků z ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny.
Kvůli obavám, že přítomnost wagnerovců v Bělorusku by mohla způsobit zvýšení napětí na hranicích, začala Varšava začátkem tohoto měsíce přesouvat více než 1000 vojáků na východní hranice země.
Morawiecki vyjádřil obavy, že wagnerovci by se mohli převléknout za běloruskou pohraniční stráž a pomáhat nelegálním migrantům dostat se na polské území, což by vedlo k destabilizaci Polska.
Polsko a Litva přesto zvažují uzavření hranic s Běloruskem. Vedou je k tomu obavy z přítomnosti bojovníků Wagnerovy armády, kterým běloruský prezident Alexandr Lukašenko poskytl azyl v rámci dohody po neúspěšné ozbrojené vzpouře z konce června, řekl novinářům serveru Guardian litevský ministr vnitra Arnoldas Abramavičius.
Malá pobaltská země opakovaně varuje své západní spojence před možností, že by se tito žoldnéři mohli převlékat za žadatele o azyl. "Mohlo by se jednat o nějaké skupiny uprchlíků, nelegálních migrantů, kteří jsou převáděni s cílem vyvolat nějaké nepokoje," přiblížil šéf litevského vnitra.
Předseda polské vládnoucí strany Práva a spravedlnosti Jaroslaw Kaczyński poznamenal, že wagnerovci nejsou v Bělorusku jen "pro zábavu". "Jsou tam, aby vytvářeli různé druhy krizí, především zaměřené proti Polsku," vysvětlil s tím, že Polsko v současné době buduje obranné kapacity, aby "tyto aktivity selhaly."
Související

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně
Aktuálně se děje
včera

S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí
včera

Španělského fotbalového talenta Yamala řeší ministerstvo. Kvůli narozeninové oslavě
včera

Ukrajinské dronové útoky paralyzovaly moskevská letiště, ruské údery zabily tři civilisty
včera

Další masakr v Pásmu Gazy: Izraelská armáda zastřelila přes 70 Palestinců čekajících na humanitární pomoc
včera

Dopravní peklo po MotoGP: Policie nabádá řidiče, aby se vyhnuli D1
včera

EU vyhlásila válku produktům z Temu a Shein
včera

Sýrie v troskách. Mrtvých je už přes tisíc, zastavte znásilňování a vraždění, vyzývají USA
včera

Volby by ovládlo hnutí ANO, Spolu ztrácí kvůli bitcoinové aféře. Piráti a Stačilo! mají rekordní úspěch
včera

Evropa otevírá dveře ruské propagandě. Prokremelští umělci se vracejí na evropská pódia
včera

Trump přichází o příznivce. Jeho podpora v USA rapidně klesá
včera

Aspenské bezpečnostní fórum: Trump vytváří nový světový řád, elity to přijímají s obavami i rezignací
včera

Metropole vyschlá na prach? Poprvé v moderní historii se hlavní město ocitne bez vody
včera

Palestinci sedí na masivním nalezišti. Expert popsal, jak by z něj mohli profitovat, kdyby jim to svět dovolil
včera

Počasí dnes ve znamení tropů. Zítra se budou teploty lišit až o 14 stupňů
19. července 2025 21:47

FT: Zelenskyj čelí obviněním z autoritářských praktik
19. července 2025 20:42

Krize v EU: Zdravotnické neziskovky přicházejí o finance, roste strach o demokratické fungování Unie
19. července 2025 19:28

V zátoce Ha Long se potopila turistická loď, mezi desítkami mrtvých jsou děti
19. července 2025 17:59

Auto projelo v LA davem lidí. Zraněných je nejméně 30 lidí
19. července 2025 16:49

Netanjahu uvažuje o předčasných volbách. Přesvědčí Izraelce, že vyhrává válku?
19. července 2025 15:45
Co bude, až vyprší Trumpovo ultimátum Rusku? Podle ekonoma mají USA jen omezené možnosti
Americký prezident Donald Trump představil nový plán pomoci Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi vůči Rusku i jeho obchodním partnerům. Cílem je podle něj donutit Moskvu k mírové dohodě. Jak daleko mohou Spojené státy v ekonomickém tlaku zajít a jaké dopady mohou mít sekundární sankce na země jako Indie či Čína, popsal pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z Masarykovy univerzity.
Zdroj: Jakub Jurek