Morawiecki: Polsko a Litva jsou hranicí svobodného světa bránícího expanzi tyranie z východu

Polský premiér Mateusz Morawiecki po dnešním jednání s litevským prezidentem Gitanasem Nausédou opět upozornil na rostoucí riziko spojené s přítomností žoldnéřů z ruské Wagnerovy skupiny v Bělorusku. Morawiecki zdůraznil, že "vzhledem k provokacím a zvyšujícímu se napětí je spolupráce s Litvou nezbytná" a že polsko-litevská hranice představuje v současné době "hranici svobodného světa bránícího expanzi tyranie z východu".

"V současné době se příslušníci Wagnerovy skupiny mohou maskovat jako nelegální migranti a pokusit se proniknout do Polska a dalších států východního křídla Severoatlantické aliance, aby tam prováděli diverzní a sabotážní akce s potenciálně dramatickými následky," uvedl podle Gazeta Wyborcza Morawiecki.

Polsko posílilo svou vojenskou přítomnost na hranici s Běloruskem ze západního směru. Premiér se navíc sešel s litevským prezidentem krátce poté, co polský vzdušný prostor podle Varšavy narušily dva běloruské vojenské vrtulníky. Minsk tuto zprávu odmítl, podle polské diplomacie ale došlo k narušení polského vzdušného prostoru dvěma běloruskými vrtulníky. 

Z prohlášení polského ministerstva vyplývá, že Polsko vnímá tento incident jako eskalaci napětí na polsko-běloruské hranici. Polsko informovalo o událostech také Severoatlantickou alianci (NATO), což vyplývá z prohlášení polského ministerstva, které citovala agentura AP. Kromě toho Polsko plánuje posílit počet vojáků na své polsko-běloruské hranici.

Na telegramu běloruská diplomacie označila obvinění o narušení polské hranice vrtulníky Mi-24 a Mi-8 běloruského letectva a vojsk protivzdušné a protiraketové obrany za vykonstruované polským armádním a politickým vedením.

Běloruské ministerstvo tvrdí, že obvinění slouží jako záminka pro další posilování vojenské přítomnosti u běloruské hranice. Tento incident podtrhuje napětí a citlivost situace na polsko-běloruské hranici a zvýšenou opatrnost obou zemí v reakci na jakékoliv podezřelé pohyby v blízkosti hranic.

Polský premiér podle BBC před nedávnem řekl, že poblíž běloruského města Grodno, které se nachází u polských hranic, byla údajně zaznamenána stovka vojáků z ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny.

Kvůli obavám, že přítomnost wagnerovců v Bělorusku by mohla způsobit zvýšení napětí na hranicích, začala Varšava začátkem tohoto měsíce přesouvat více než 1000 vojáků na východní hranice země.

Morawiecki vyjádřil obavy, že wagnerovci by se mohli převléknout za běloruskou pohraniční stráž a pomáhat nelegálním migrantům dostat se na polské území, což by vedlo k destabilizaci Polska.

Polsko a Litva přesto zvažují uzavření hranic s Běloruskem. Vedou je k tomu obavy z přítomnosti bojovníků Wagnerovy armády, kterým běloruský prezident Alexandr Lukašenko poskytl azyl v rámci dohody po neúspěšné ozbrojené vzpouře z konce června, řekl novinářům serveru Guardian litevský ministr vnitra Arnoldas Abramavičius. 

Malá pobaltská země opakovaně varuje své západní spojence před možností, že by se tito žoldnéři mohli převlékat za žadatele o azyl. "Mohlo by se jednat o nějaké skupiny uprchlíků, nelegálních migrantů, kteří jsou převáděni s cílem vyvolat nějaké nepokoje," přiblížil šéf litevského vnitra.

Předseda polské vládnoucí strany Práva a spravedlnosti Jaroslaw Kaczyński poznamenal, že wagnerovci nejsou v Bělorusku jen "pro zábavu". "Jsou tam, aby vytvářeli různé druhy krizí, především zaměřené proti Polsku," vysvětlil s tím, že Polsko v současné době buduje obranné kapacity, aby "tyto aktivity selhaly."

Související

Více souvisejících

Polsko Mateusz Morawiecki

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 28 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy