Skupina ozbrojenců z organizace Hamás, operující v Pásmu Gazy, se pokusila infiltrovat do jižního Izraele. Útok byl izraelskou armádou úspěšně zastaven, uvedl server CNN. Izraelská armáda také zasáhla vojenskou infrastrukturu na území Sýrie v reakci na úterní odpaly raket ze Sýrie na Izrael.
Izraelské ozbrojené síly uvedly, že radikálové vstoupili do Izraele pod mořem prostřednictvím tunelu. V noci na dnešek pokračoval Izrael v náletech na Pásmo Gazy a rozšířil své útoky také na Západní břeh, kde zemřeli tři Palestinci, a prováděl údery na cíle v Sýrii.
Izraelští vojáci narazili na "buňku potápěčů" jižně od izraelského města Aškelon, které se nachází nedaleko Pásma Gazy. Izraelská armáda uvedla, že námořní oddíl rychle zneškodnil tuto skupinu ozbrojenců. K ochraně izraelského pobřeží bylo nasazeno desetitisíce vojáků.
Následně izraelská letadla provedla útok na základnu potápěčů v Gaze a usilovala o zabránění dalším pokusům ozbrojenců infiltrovat se do Izraele touto cestou.
Izraelská armáda také informovala, že její letadla zasáhla ve středu brzy ráno vojenskou infrastrukturu na území Sýrie. Podle jejího prohlášení šlo o reakci na úterní odpaly raket ze Sýrie na Izrael.
Izraelské obranné síly (IDF) v prohlášení konkrétně uvádějí, že stíhačkami "zaútočily na vojenskou infrastrukturu a minometná (odpalovací) zařízení patřící syrské armádě v reakci na včerejší odpaly (raket) směrem k Izraeli". K náletům došlo na území Sýrie.
Izraelská armáda krátce předtím uvedla, že identifikovala dva odpaly raket ze Sýrie, které v úterý pozdě večer dopadly na otevřené prostranství v Izraeli, přičemž na ně odpovídala dělostřeleckou palbou. Žádné bližší podrobnosti však neposkytla. Sýrie se ke zprávě bezprostředně nevyjádřila.
Od doby, kdy Izrael spustil masivní vzdušné útoky na pásmo Gazy v odvetné reakci za masakry provedené palestinským militantním hnutím Hamás ze 7. října, dochází stále častěji k násilným incidentům mezi Izraelem a jižním Libanonem, který kontroluje hnutí Hizballáh, a rovněž mezi Izraelem a syrskými militanty.
Celkový počet obětí izraelského bombardování v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví stoupl na 5000. Dalších 15 200 lidí bylo zraněno. Rostoucí počty mrtvých hlásí i Izrael. Eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží zřejmě 199 rukojmích.
Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu překročil 6400, zraněno je nejméně 18 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát v neděli oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
Později izraelská armáda uvedla, že znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a že hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů.
Požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Nemocnice v Gaze jsou přetížené a potýkají se s výpadky elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy.
Izrael povolal zhruba stejný počet záložníků, jako je celkový počet záložníků v celé americké armádě. Mluvčí IDF podplukovník Jonathan Conricus později řekl, že 300 000 záložníků je připraveno "blízko pásma Gazy".
Izrael signalizuje, že se připravuje na pozemní invazi do Gazy, i když v pobřežní palestinské enklávě sílí humanitární krize. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."
Související
Co bude chtít Trump po Izraeli? Lednová změna v Bílém domě bude mít vliv i na Blízký východ
Utrpení, které si svět nedokáže představit. Lékaři promluvili o situaci v Pásmu Gazy
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Izraelská armáda
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Rusko je ochotno s Trumpem jednat o ukončení války na Ukrajině. Má ale podmínku
před 1 hodinou
Jak rychle se mění počasí? Za tři roky zmizelo v jediné zemi tisíc ledovců
před 1 hodinou
Evropu čekají těžké dny, říká ke zvolení nepředvídatelného Trumpa publicista Marjanovič
před 1 hodinou
Peking se obává Trumpova hněvu. Lídři z celého světa míří na dva významné summity plní nejistoty
před 2 hodinami
Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat
před 3 hodinami
Kde sehnat bilion dolarů na boj s extrémním počasím? V hlavách lídrů se rodí plán
před 3 hodinami
COP29: Změna klimatu je podle Argentiny socialistická lež. Alijev obvinil Macrona ze zabíjení lidí
před 3 hodinami
Ukrajina má být „měsíce“ od vývoje vlastní jaderné zbraně. Kyjev zareagoval
před 4 hodinami
Počasí se otepluje rychleji, než se čekalo? Nové výpočty vědců ukazují, že lidstvo v boji s oteplováním selhalo
před 4 hodinami
V uzavřeném dole trpí hlady tisíce horníků. Pomoc jim nepošleme, vzkazuje jihoafrická vláda
před 5 hodinami
O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29
před 5 hodinami
"Ruská válečná loď, jdi do p**ele." Výrokem ukrajinské armády se zabýval i Evropský soudní dvůr
před 6 hodinami
Izrael porušil 50 let starou dohodu. Potají mění nárazníkovou zónu
před 6 hodinami
Chudé státy potřebují na změny počasí bilion dolarů ročně. Zaplaťte hned, nebo bude hůř, vyzvali experti svět
před 7 hodinami
Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak
před 7 hodinami
Timothy West, uznávaná britská hvězda jeviště a plátna, zemřel ve věku 90 let
před 7 hodinami
Přežijí jen ti nejbohatší? Před změnami počasí zavírají oči, na případné katastrofy se chystají po svém
před 8 hodinami
Spory na COP29 narůstají. Francie konferenci bojkotuje, Alijev obhajuje těžbu ropy
před 8 hodinami
Musk od voleb v USA enormně zbohatnul. Jak profituje ze spojenectví s Trumpem?
před 8 hodinami
Krůček od apokalypsy? Studená válka by nově zahrnovala tři strany, a byla by pořádně horká
S aktuálními hrozbami ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, zrychleným programem zbrojení v Číně a americkou touhou po nadřazenosti, vyvstává podle serveru The Guardian základní otázka: Co by donutilo světové vůdce ustoupit od hrozící světové války?
Zdroj: Libor Novák