Na Izrael letěly rakety ze Sýrie, ozbrojenci Hamásu pronikli do jižní části země

Skupina ozbrojenců z organizace Hamás, operující v Pásmu Gazy, se pokusila infiltrovat do jižního Izraele. Útok byl izraelskou armádou úspěšně zastaven, uvedl server CNN. Izraelská armáda také zasáhla vojenskou infrastrukturu na území Sýrie v reakci na úterní odpaly raket ze Sýrie na Izrael.

Izraelské ozbrojené síly uvedly, že radikálové vstoupili do Izraele pod mořem prostřednictvím tunelu. V noci na dnešek pokračoval Izrael v náletech na Pásmo Gazy a rozšířil své útoky také na Západní břeh, kde zemřeli tři Palestinci, a prováděl údery na cíle v Sýrii.

Izraelští vojáci narazili na "buňku potápěčů" jižně od izraelského města Aškelon, které se nachází nedaleko Pásma Gazy. Izraelská armáda uvedla, že námořní oddíl rychle zneškodnil tuto skupinu ozbrojenců. K ochraně izraelského pobřeží bylo nasazeno desetitisíce vojáků.

Následně izraelská letadla provedla útok na základnu potápěčů v Gaze a usilovala o zabránění dalším pokusům ozbrojenců infiltrovat se do Izraele touto cestou.

Doporučené články

Izraelská armáda také informovala, že její letadla zasáhla ve středu brzy ráno vojenskou infrastrukturu na území Sýrie. Podle jejího prohlášení šlo o reakci na úterní odpaly raket ze Sýrie na Izrael.

Izraelské obranné síly (IDF) v prohlášení konkrétně uvádějí, že stíhačkami "zaútočily na vojenskou infrastrukturu a minometná (odpalovací) zařízení patřící syrské armádě v reakci na včerejší odpaly (raket) směrem k Izraeli". K náletům došlo na území Sýrie.

Izraelská armáda krátce předtím uvedla, že identifikovala dva odpaly raket ze Sýrie, které v úterý pozdě večer dopadly na otevřené prostranství v Izraeli, přičemž na ně odpovídala dělostřeleckou palbou. Žádné bližší podrobnosti však neposkytla. Sýrie se ke zprávě bezprostředně nevyjádřila.

Od doby, kdy Izrael spustil masivní vzdušné útoky na pásmo Gazy v odvetné reakci za masakry provedené palestinským militantním hnutím Hamás ze 7. října, dochází stále častěji k násilným incidentům mezi Izraelem a jižním Libanonem, který kontroluje hnutí Hizballáh, a rovněž mezi Izraelem a syrskými militanty.

Doporučené články

Celkový počet obětí izraelského bombardování v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví stoupl na 5000. Dalších 15 200 lidí bylo zraněno. Rostoucí počty mrtvých hlásí i Izrael. Eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží zřejmě 199 rukojmích.  

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu překročil 6400, zraněno je nejméně 18 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.

Doporučené články

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát v neděli oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Později izraelská armáda uvedla, že znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a že hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů.

Doporučené články

Požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Nemocnice v Gaze jsou přetížené a potýkají se s výpadky elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. 

Izrael povolal zhruba stejný počet záložníků, jako je celkový počet záložníků v celé americké armádě. Mluvčí IDF podplukovník Jonathan Conricus později řekl, že 300 000 záložníků je připraveno "blízko pásma Gazy".   

Izrael signalizuje, že se připravuje na pozemní invazi do Gazy, i když v pobřežní palestinské enklávě sílí humanitární krize. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."

Související

Válka v Izraeli Analýza

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.
Válka v Izraeli

Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké

Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás zůstává křehké a proměnlivé. Obě strany ho opakovaně porušují. Hamás pokračuje v útocích proti izraelským jednotkám, zatímco Izrael odpovídá tvrdými nálety a demolicemi zejména v Chán Júnisu. Napětí se přelévá i do Libanonu a na Západní břeh, kde roste počet incidentů. Spojené státy se snaží udržet dohodu při životě, ale klid zbraní se v Gaze stává jen přechodným stavem mezi dvěma koly násilí.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel telefonoval se Zelenským. Řešili další podporu Ukrajině

Prezident Petr Pavel se ve středu 17. prosince 2025 spojil prostřednictvím telefonického hovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla aktuální situace na napadené Ukrajině a další formy podpory, které Česko napadené zemi poskytuje. 

včera

Petr Macinka

Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí

Předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka se stal členem nové vlády Andreje Babiše a okamžitě na sebe strhl veškerou pozornost. Ve funkci ministra je sice teprve krátce, ale jeho jmenování do čela hned dvou resortů vyvolalo v politických kruzích značné pozdvižení. Macinka nově řídí českou diplomacii v Černínském paláci a zároveň byl pověřen dočasným vedením ministerstva životního prostředí, což doprovodil velmi sebevědomým prohlášením.

včera

Vladimir Putin

Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině za každou cenu, prohlásil Putin. Evropské lídry označil za prasátka

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém středečním projevu na výročním zasedání ministerstva obrany ostře zaútočil na evropské představitele, které označil za „malá prasátka“. V jedné ze svých nejtvrdších řečí za posledních měsíců zdůraznil, že Rusko svých cílů na Ukrajině dosáhne „bezpodmínečně“, a to buď cestou diplomacie, nebo vojenskou silou na bojišti.

včera

Maduro, Nicolas

Venezuela uvidí něco, co ještě nikdy nespatřila, vzkázal Trump. Caracas válečné hrozby odsoudil

Americký prezident Donald Trump nařídil „totální a úplnou“ blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které připlouvají do Venezuely nebo z ní odjíždějí. Caracas tento krok okamžitě odsoudil jako „válečné hrozby“ a obvinil Washington z pokusu o krádež národních surovin. Napětí mezi oběma zeměmi eskalovalo poté, co Trump na své síti Truth Social označil vládu Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci zapojenou do pašování drog a obchodu s lidmi.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Monumentální zrada tradic, vydírání... Fotbalové MS může být kvůli politice USA a cenám vylidněné

Když v roce 2000 tehdejší kapitán Manchesteru United Roy Keane pronesl svou slavnou kritiku na adresu fanoušků, kteří se na stadionu více zajímali o alkohol a krevetové sendviče než o dění na hřišti, nevědomky vytvořil pojem, který dodnes definuje odcizení fotbalu od jeho kořenů. „Brigáda krevetových sendvičů“ se stala synonymem pro korporátní publikum, které vytlačuje skutečné příznivce. O čtvrtstoletí později se zdá, že nadcházející mistrovství světa 2026 v Severní Americe tuto proměnu fotbalu v nedostupný luxus definitivně završí.

včera

včera

včera

včera

Tři soutěsky, největší přehrada na světě

Tři soutěsky už nebudou největší. Čína hluboko v Himálajích potají buduje nejvýkonnější vodní elektrárnu na světě

Stovky kilometrů od přelidněného čínského pobřeží, v hlubokém zářezu himálajských velehor, vzniká jeden z nejambicióznějších a zároveň nejkontroverznějších infrastrukturních projektů historie. Čína zde buduje hydroenergetický systém v hodnotě 168 miliard dolarů, který má generovat více elektřiny než jakékoli jiné zařízení na světě. Tento gigantický zdroj energie má podpořit čínský přechod k elektromobilitě a nasytit energeticky hladové modely umělé inteligence, v nichž Peking soupeří s globálními rivaly.

včera

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy