Napětí v arabských státech Perského zálivu strmě stoupá. Lidé se chystají na jadernou katastrofu

V Ománu například kolují mezi uživateli mobilních aplikací rady, jak se zachovat při jaderném incidentu. Obyvatelé jsou vyzýváni, aby v případě neštěstí zůstali v uzavřených prostorách bez oken, pečlivě utěsnili dveře a okna a vypnuli klimatizaci a větrání.

V Bahrajnu je připraveno 33 nouzových úkrytů a po celé zemi byly testovány sirény, uvedla tamní státní tisková agentura. Místní média v posledních dnech vydávají návody, jak se chránit před únikem radiace.

Podle Elham Fakhro, odbornice na Blízký východ z Harvard Kennedy School, panují „rozhodně velké obavy“ z možného útoku Izraele a USA na íránská jaderná zařízení. Íránská jaderná elektrárna v Bušehru, jediná funkční v zemi, je přitom geograficky blíže několika arabským hlavním městům než Teheránu.

„Hlavním strachem je ekologické znečištění, zejména v oblasti sdílených vod,“ uvedla Fakhro. Další obavy pak zahrnují možnost íránské odvety, která by mohla cílit na americké vojenské základny v zálivních státech, což by mohlo ohrozit i civilisty, a také případné dlouhodobé uzavření vzdušného prostoru.

Přestože Írán v posledních letech zlepšil vztahy s arabskými sousedy, implicitně varoval, že by při útoku na své jaderné zařízení mohl zasáhnout americké zájmy v regionu. Například Bahrajn je domovem amerického velitelství námořnictva v oblasti, které by mohlo být cílem útoku.

Rada spolupráce států Perského zálivu (GCC), která sdružuje Bahrajn, Kuvajt, Omán, Katar, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, minulý pondělí aktivovala své nouzové centrum v Kuvajtu, aby zajistila přijetí „všech nezbytných preventivních opatření na environmentální a radiologické úrovni“.

UAE a Katar varovaly před „nezodpovědnými a nepředvídatelnými kroky“, které by mohly překročit hranice Íránu a Izraele a ovlivnit životní prostředí v regionu.

Více než 60 milionů obyvatel v Perském zálivu závisí na odsolené vodě z moře jako na hlavním zdroji pitné vody. Regionální lídři varují, že případné znečištění vody po útoku na bušeherskou elektrárnu by mohlo mít katastrofální následky.

Katarův premiér Mohammed Al Thani v březnu novinářům přiznal, že země by mohla vyčerpat veškeré zásoby vody během tří dnů v případě havárie jaderné elektrárny v Íránu. „Nemáme řeky ani zásoby vody. Voda, kterou používáme, pochází z odsolování. Byla by kontaminovaná – žádná voda, žádné ryby, nic, žádný život,“ řekl. Katar proto začal budovat velké zásobníky vody.

Zatímco se prezident Donald Trump podle zdrojů CNN stále více přiklání k vojenskému zásahu na íránská jaderná zařízení, nadále připouští možnost diplomatického řešení, pokud Írán učiní ústupky. Trump sám však připouští nejistotu ohledně svých kroků: „Možná to udělám, možná ne. Nikdo neví, co udělám.“

Ve většině zemí Perského zálivu, jako jsou SAE, Katar či Saúdská Arábie, žijí početné komunity zahraničních pracovníků a podnikatelů. Ti podle CNN nezaznamenávají paniku a věří, že regionální vlády mají připravené bezpečnostní plány.

Američanka žijící v Abú Zabí uvedla: „Necítím strach, mám plnou důvěru v svou bezpečnost. Ale obávám se, co se stane, pokud USA zaútočí, protože pak nastane nejistota.“

Další obyvatelka Dubaje z Egypta řekla, že se cítí „velmi bezpečně“, ale její úzkost roste kvůli eskalaci konfliktu. „Všichni jsou vystresovaní… Situace je vážná a válka je cítit velmi blízko.“

Celkově tak napětí kolem možného útoku na íránská jaderná zařízení výrazně zatěžuje bezpečnostní a environmentální stabilitu Perského zálivu a vyvolává obavy z následků, které by mohly postihnout miliony obyvatel regionu.