NASA: Modul Orion, který obletěl Měsíc, dopadl do Tichého oceánu

Modul Orion dnes dopadem do Tichého oceánu završil svou cestu okolo Měsíce. Předtím při průletu zemskou atmosférou zvládl nejkritičtější část testovací mise Artemis I amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), při níž se dostal dál od Země než kterékoliv jiné kosmické plavidlo navržené pro posádku. Do vod u mexického ostrova Guadalupe dopadl v 18:40 SEČ, nyní ho z oceánu vyzvedne loď amerického námořnictva.

Dnes ukončená mise bez posádky byla prvním krokem programu Artemis, který má ambice vyslat člověka na Měsíc a následně založit dlouhodobou lunární kolonii jako odrazový můstek pro ještě ambicióznější projekt budoucích letů na Mars. Mise Artemis I přišla podle agentury AP NASA na čtyři miliardy dolarů (92,4 miliardy korun).

Poslední fázi návratu na Zemi NASA zahájila dnes krátce po 18:00 SEČ, kdy se od posádkového modulu oddělil Evropský servisní modul (ESM) Evropské kosmické agentury (ESA). Orionu zajišťoval vzduch, elektřinu a pohon.

Do pozemské atmosféry pak modul vstoupil krátce před 18:30 SEČ rychlostí bezmála 40.000 kilometrů za hodinu, tedy 32násobkem rychlosti zvuku. Nový, nikdy netestovaný tepelný štít při tom musel vydržet teplotu až 3000 stupňů Celsia, zhruba poloviční teplotu, než má povrch Slunce.

NASA v této fázi vyzkoušela nový způsob vstupu podobného modulu do atmosféry, který přirovnala k házení žabek a jenž umožnil dopad na předem vybrané místo s mnohem větší přesností, než jak tomu bylo například u modulů misí Apollo. Orion se při něm nejprve lehce zanořil do zemské atmosféry, která jej z nadzvukové rychlosti zpomalila na zhruba 520 kilometrů za hodinu. O další sestup se pak postaral systém 11 padáků vyrobených z více než deseti kilometrů čtverečních materiálů.

"Dopad do Tichého oceánu byl ukázkový," uvedl komentátor NASA poté, co se Orion snesl do Tichého oceánu u Kalifornského poloostrova, pět námořních mil (9,2 kilometru) od americké lodi USS Portland. Místo dopadu, původně vybrané severněji, blíže americkému pobřeží, NASA změnila kvůli předpovědím hlásícím silný vítr a neklidné moře. Modul vznášející se nad hladinou a jeho posádku - tři figuríny vybavené senzory - rychle obkroužily helikoptéry a menší plavidla.

Modul nyní čeká několikadenní přesun do amerického města San Diego. Pár dalších dní pak stráví na cestě do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, kde jeho stav a data sesbíraná při letu detailně prozkoumají technici.

Orion na oběžnou dráhu vynesla 16. listopadu raketa Space Launch System (SLS), o pět dní později objekt poprvé dosáhl Měsíce. K jeho povrchu se tento týden při návratu na Zemi přiblížil až na 127 kilometrů. Při cestě do kosmu také Orion pokořil rekord vesmírných plavidel navržených pro posádku, když 28. listopadu dosáhl vzdálenosti 432.208 kilometrů od Země a bezmála 69.000 kilometrů od povrchu Měsíce. Předchozím držitelem rekordu z roku 1970 byla posádka mise Apollo 13.

Úspěšný návrat na Zemi je pro NASA významným milníkem programu Artemis. Příští mise plánovaná na rok 2024 totiž vyšle na cestu kolem Měsíce čtyři astronauty, o rok později má následovat přistání lidské posádky přímo na pozemské družici.

Astronauti naposledy přistáli na Měsíci přesně před půl stoletím, 11. prosince 1972. Astronauti NASA Eugene Cernan a Harrison Schmitt z Apolla 17 následně strávili tři dny průzkumem měsíčního povrchu.

Související

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA kvůli Blue Origin pozastavila projekt pilotovaného letu na Měsíc

Tendr na výrobu obytného lunárního modulu projektu Artemis vyhrála společnost SpaceX. Výběrové řízení však napadly neúspěšné společnosti a nyní vše doputovalo až k soudu. Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) proto projekt pozastavila do vynesení verdiktu, které je naplánováno na 1. listopadu.

Více souvisejících

kosmická loď Orion NASA Tichý oceán USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy