Modul Orion dnes dopadem do Tichého oceánu završil svou cestu okolo Měsíce. Předtím při průletu zemskou atmosférou zvládl nejkritičtější část testovací mise Artemis I amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), při níž se dostal dál od Země než kterékoliv jiné kosmické plavidlo navržené pro posádku. Do vod u mexického ostrova Guadalupe dopadl v 18:40 SEČ, nyní ho z oceánu vyzvedne loď amerického námořnictva.
Dnes ukončená mise bez posádky byla prvním krokem programu Artemis, který má ambice vyslat člověka na Měsíc a následně založit dlouhodobou lunární kolonii jako odrazový můstek pro ještě ambicióznější projekt budoucích letů na Mars. Mise Artemis I přišla podle agentury AP NASA na čtyři miliardy dolarů (92,4 miliardy korun).
Poslední fázi návratu na Zemi NASA zahájila dnes krátce po 18:00 SEČ, kdy se od posádkového modulu oddělil Evropský servisní modul (ESM) Evropské kosmické agentury (ESA). Orionu zajišťoval vzduch, elektřinu a pohon.
Do pozemské atmosféry pak modul vstoupil krátce před 18:30 SEČ rychlostí bezmála 40.000 kilometrů za hodinu, tedy 32násobkem rychlosti zvuku. Nový, nikdy netestovaný tepelný štít při tom musel vydržet teplotu až 3000 stupňů Celsia, zhruba poloviční teplotu, než má povrch Slunce.
NASA v této fázi vyzkoušela nový způsob vstupu podobného modulu do atmosféry, který přirovnala k házení žabek a jenž umožnil dopad na předem vybrané místo s mnohem větší přesností, než jak tomu bylo například u modulů misí Apollo. Orion se při něm nejprve lehce zanořil do zemské atmosféry, která jej z nadzvukové rychlosti zpomalila na zhruba 520 kilometrů za hodinu. O další sestup se pak postaral systém 11 padáků vyrobených z více než deseti kilometrů čtverečních materiálů.
"Dopad do Tichého oceánu byl ukázkový," uvedl komentátor NASA poté, co se Orion snesl do Tichého oceánu u Kalifornského poloostrova, pět námořních mil (9,2 kilometru) od americké lodi USS Portland. Místo dopadu, původně vybrané severněji, blíže americkému pobřeží, NASA změnila kvůli předpovědím hlásícím silný vítr a neklidné moře. Modul vznášející se nad hladinou a jeho posádku - tři figuríny vybavené senzory - rychle obkroužily helikoptéry a menší plavidla.
Modul nyní čeká několikadenní přesun do amerického města San Diego. Pár dalších dní pak stráví na cestě do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, kde jeho stav a data sesbíraná při letu detailně prozkoumají technici.
Orion na oběžnou dráhu vynesla 16. listopadu raketa Space Launch System (SLS), o pět dní později objekt poprvé dosáhl Měsíce. K jeho povrchu se tento týden při návratu na Zemi přiblížil až na 127 kilometrů. Při cestě do kosmu také Orion pokořil rekord vesmírných plavidel navržených pro posádku, když 28. listopadu dosáhl vzdálenosti 432.208 kilometrů od Země a bezmála 69.000 kilometrů od povrchu Měsíce. Předchozím držitelem rekordu z roku 1970 byla posádka mise Apollo 13.
Úspěšný návrat na Zemi je pro NASA významným milníkem programu Artemis. Příští mise plánovaná na rok 2024 totiž vyšle na cestu kolem Měsíce čtyři astronauty, o rok později má následovat přistání lidské posádky přímo na pozemské družici.
Astronauti naposledy přistáli na Měsíci přesně před půl stoletím, 11. prosince 1972. Astronauti NASA Eugene Cernan a Harrison Schmitt z Apolla 17 následně strávili tři dny průzkumem měsíčního povrchu.
Související
NASA kvůli Blue Origin pozastavila projekt pilotovaného letu na Měsíc
Milník pro misi na Měsíc a Mars: NASA testovala únikový systém lodě Orion +VIDEO
kosmická loď Orion , NASA , Tichý oceán , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin
před 1 hodinou
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
před 2 hodinami
Zemřela Dolly Parton. Nejslavnější country zpěvačku všech dob proslavily hity I Will Always Love You a Jolene
před 3 hodinami
Trumpovi se nelíbí kanadské sbližování s Čínou. Hrozí zavedením stoprocentních cel
před 4 hodinami
V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí
před 5 hodinami
Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce
před 6 hodinami
USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně
před 7 hodinami
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
před 9 hodinami
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
před 10 hodinami
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
před 11 hodinami
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
před 13 hodinami
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
před 14 hodinami
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
před 15 hodinami
Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení
včera
Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci
včera
Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí
včera
Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět
včera
Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců
včera
Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím
včera
Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Zdroj: Libor Novák