Modul Orion dnes dopadem do Tichého oceánu završil svou cestu okolo Měsíce. Předtím při průletu zemskou atmosférou zvládl nejkritičtější část testovací mise Artemis I amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), při níž se dostal dál od Země než kterékoliv jiné kosmické plavidlo navržené pro posádku. Do vod u mexického ostrova Guadalupe dopadl v 18:40 SEČ, nyní ho z oceánu vyzvedne loď amerického námořnictva.
Dnes ukončená mise bez posádky byla prvním krokem programu Artemis, který má ambice vyslat člověka na Měsíc a následně založit dlouhodobou lunární kolonii jako odrazový můstek pro ještě ambicióznější projekt budoucích letů na Mars. Mise Artemis I přišla podle agentury AP NASA na čtyři miliardy dolarů (92,4 miliardy korun).
Poslední fázi návratu na Zemi NASA zahájila dnes krátce po 18:00 SEČ, kdy se od posádkového modulu oddělil Evropský servisní modul (ESM) Evropské kosmické agentury (ESA). Orionu zajišťoval vzduch, elektřinu a pohon.
Do pozemské atmosféry pak modul vstoupil krátce před 18:30 SEČ rychlostí bezmála 40.000 kilometrů za hodinu, tedy 32násobkem rychlosti zvuku. Nový, nikdy netestovaný tepelný štít při tom musel vydržet teplotu až 3000 stupňů Celsia, zhruba poloviční teplotu, než má povrch Slunce.
NASA v této fázi vyzkoušela nový způsob vstupu podobného modulu do atmosféry, který přirovnala k házení žabek a jenž umožnil dopad na předem vybrané místo s mnohem větší přesností, než jak tomu bylo například u modulů misí Apollo. Orion se při něm nejprve lehce zanořil do zemské atmosféry, která jej z nadzvukové rychlosti zpomalila na zhruba 520 kilometrů za hodinu. O další sestup se pak postaral systém 11 padáků vyrobených z více než deseti kilometrů čtverečních materiálů.
"Dopad do Tichého oceánu byl ukázkový," uvedl komentátor NASA poté, co se Orion snesl do Tichého oceánu u Kalifornského poloostrova, pět námořních mil (9,2 kilometru) od americké lodi USS Portland. Místo dopadu, původně vybrané severněji, blíže americkému pobřeží, NASA změnila kvůli předpovědím hlásícím silný vítr a neklidné moře. Modul vznášející se nad hladinou a jeho posádku - tři figuríny vybavené senzory - rychle obkroužily helikoptéry a menší plavidla.
Modul nyní čeká několikadenní přesun do amerického města San Diego. Pár dalších dní pak stráví na cestě do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, kde jeho stav a data sesbíraná při letu detailně prozkoumají technici.
Orion na oběžnou dráhu vynesla 16. listopadu raketa Space Launch System (SLS), o pět dní později objekt poprvé dosáhl Měsíce. K jeho povrchu se tento týden při návratu na Zemi přiblížil až na 127 kilometrů. Při cestě do kosmu také Orion pokořil rekord vesmírných plavidel navržených pro posádku, když 28. listopadu dosáhl vzdálenosti 432.208 kilometrů od Země a bezmála 69.000 kilometrů od povrchu Měsíce. Předchozím držitelem rekordu z roku 1970 byla posádka mise Apollo 13.
Úspěšný návrat na Zemi je pro NASA významným milníkem programu Artemis. Příští mise plánovaná na rok 2024 totiž vyšle na cestu kolem Měsíce čtyři astronauty, o rok později má následovat přistání lidské posádky přímo na pozemské družici.
Astronauti naposledy přistáli na Měsíci přesně před půl stoletím, 11. prosince 1972. Astronauti NASA Eugene Cernan a Harrison Schmitt z Apolla 17 následně strávili tři dny průzkumem měsíčního povrchu.
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Související
NASA kvůli Blue Origin pozastavila projekt pilotovaného letu na Měsíc
Milník pro misi na Měsíc a Mars: NASA testovala únikový systém lodě Orion +VIDEO
kosmická loď Orion , NASA , Tichý oceán , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek