NASA kvůli Blue Origin pozastavila projekt pilotovaného letu na Měsíc

Tendr na výrobu obytného lunárního modulu projektu Artemis vyhrála společnost SpaceX. Výběrové řízení však napadly neúspěšné společnosti a nyní vše doputovalo až k soudu. Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) proto projekt pozastavila do vynesení verdiktu, které je naplánováno na 1. listopadu.

Jádrem sporu Blue Origin s NASA je výběrové řízení na výrobu a dopravu lunárního modulu, který bude připraven na oběžné dráze měsíce a astronauté s ním přistanou na povrchu, kde bude sloužit také jako provizorní základna.

Do tendru se přihlásily tři zájemci: Dynetics, SpaceX a konsorcium National Team vedené společností Blue Origin. Původně se předpokládalo, že budou vybráni dva dodavatelé, ale vládní škrty v rozpočtu NASA snížily dostupné finance na 850 miliónů dolarů, což je necelá třetina původního rozpočtu.

V důsledku omezeného financování vybrala NASA pouze jednoho dodavatele, jmenovitě společnost SpaceX, která nabídla nejnižší cenu. Zároveň jako jediná již vyvíjí systém schopný dopravit materiál na oběžnou dráhu měsíc. Dalším aspektem mohla být úspěšná spolupráce při dopravě materiálu a posádky k vesmírné stanici ISS, na níž se SpaceX podílí s orbitální raketou Falcon 9 a lodí Crew Dragon.

Vítěz tendru byl oznámen v dubnu, záhy však neúspěšné společnosti požádaly o přezkoumání tendru u Amerického vládního kontrolního úřadu (GAO). Ten se postavil na stranu NASA a uznal regulérnost tendru i právo zadavatele vybrat pouze jednoho vítěze.

Blue Origin však nyní podala žalobu u federálního soudu (Court of Federal Claims), který jako jediný řeší žaloby proti vládě Spojených států. Neúspěšná společnost požaduje po Národním úřadu pro letectví a kosmonautiku nápravu pochybení, které ve výběrovém řízení projektu HLM (Human Landing Systém). Jako gesto dobré vůle ve snaze maximálně urychlit vyřešení sporu pozastavila NASA práce na projektu na dva a půl měsíce, tedy do 1. listopadu, výměnou za vyřešení sporu do zmíněného termínu.

Projekt Artemis

Cílem projektu Artemis pod patronací NASA je vybudování základny na povrchu měsíce, která by sloužila jako vědecká laboratoř zkoumající možnosti využití zdrojů ve vesmíru. Astronauty na oběžnou dráhu Měsíce dopraví raketa Space Launch Systém (SLS) a vesmírný modul Orion, jež vyvíjí samotná NASA. K přistání bude použit systém HLS, který byl předmětem výběrového řízení, jež vyhrála společnost SpaceX s upravenou raketou Starship.

Celý program se skládá ze tří částí. Artemis I bude ještě bez posádky. Na palubě vesmírné lodi Orion budou vědecké přístroje a třináct satelitů CubeSat, které budou vypuštěny na oběžné dráze měsíce a mají poskytnout důležitá data pro pilotovaný let. Nakonec loď Orion zamíří zpět k Zemi a do atmosféry vletí rychlostí Mach 32 (cca 39 500 km/h), přičemž otestuje tepelný štít, jež bude muset vydržet teplotu přesahující 2700 °C.

Artemis II je naplánována na rok 2023 a jedná se o pilotovaný let okolo měsíce, jehož cílem je otestovat ovládání kosmické lodě Orion, včetně ověření funkčnosti vědeckých zařízení a systémů podpory života. Po startu ještě proběhne několik obletů Země na vysoké oběžné dráze, během nichž se bude Orion pohybovat mimo dosah systému GPS. Ke komunikaci tak bude využívána síť Deep Space Network (DSN), jež je nezbytnou pro komunikaci a navigaci během cesty k Měsíci a zpět. Dále je zajímavé, že během obletu měsíce se posádka dostane doposud nejdále za odvrácenou stranu měsíce do vzdálenosti asi 370 000 km od Země.

Artemis III je finální částí programu a předběžný plán počítá s rokem 2024. Cílem letu je přistání na Měsíci a součástí posádky by měla být také žena. Pro tuto fázi jsou již kritickou součástí také další projekty jako Commercial Lunar Payload Services, LunaNET či The Gateway. K samotnému přistání pak poslouží již zmiňovaný modul HLS, který je příčinou výše zmiňovaného sporu.

Na závěr je nutno podotknout, že celý program má velmi ambiciózní časový rámec, jehož splnění je aktuálně ohroženo zpomaleným vývojem obleků pro kosmonauty. Podle odhadů se zdá, že obleky nebudou připraveny dříve než v roce 2025.

Související

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.
ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

Rozhodnuto. Posádka ISS se poprvé v historii kvůli zdravotním problémům vrací na Zemi

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) přistoupil k bezprecedentnímu kroku. Čtyřčlenná posádka mise Crew-11 se z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vrátí na Zemi o více než měsíc dříve, než bylo původně v plánu. Důvodem je nespecifikovaný zdravotní problém jednoho z členů týmu, jehož identitu úřad z důvodu ochrany soukromí tají. Jde o historicky první případ, kdy NASA zkrátila pobyt na ISS z lékařských důvodů.

Více souvisejících

NASA program Artemis (NASA) Blue Origin SpaceX vesmír, Měsíc astronauti Satelity ISS (Mezinárodní vesmírná stanice) Raketa Falcon 9 Starship kosmická loď Orion

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

před 5 hodinami

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

před 8 hodinami

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

před 9 hodinami

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

před 10 hodinami

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

před 11 hodinami

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

před 11 hodinami

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

před 12 hodinami

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

před 13 hodinami

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy