NASA kvůli Blue Origin pozastavila projekt pilotovaného letu na Měsíc

Tendr na výrobu obytného lunárního modulu projektu Artemis vyhrála společnost SpaceX. Výběrové řízení však napadly neúspěšné společnosti a nyní vše doputovalo až k soudu. Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) proto projekt pozastavila do vynesení verdiktu, které je naplánováno na 1. listopadu.

Jádrem sporu Blue Origin s NASA je výběrové řízení na výrobu a dopravu lunárního modulu, který bude připraven na oběžné dráze měsíce a astronauté s ním přistanou na povrchu, kde bude sloužit také jako provizorní základna.

Do tendru se přihlásily tři zájemci: Dynetics, SpaceX a konsorcium National Team vedené společností Blue Origin. Původně se předpokládalo, že budou vybráni dva dodavatelé, ale vládní škrty v rozpočtu NASA snížily dostupné finance na 850 miliónů dolarů, což je necelá třetina původního rozpočtu.

V důsledku omezeného financování vybrala NASA pouze jednoho dodavatele, jmenovitě společnost SpaceX, která nabídla nejnižší cenu. Zároveň jako jediná již vyvíjí systém schopný dopravit materiál na oběžnou dráhu měsíc. Dalším aspektem mohla být úspěšná spolupráce při dopravě materiálu a posádky k vesmírné stanici ISS, na níž se SpaceX podílí s orbitální raketou Falcon 9 a lodí Crew Dragon.

Vítěz tendru byl oznámen v dubnu, záhy však neúspěšné společnosti požádaly o přezkoumání tendru u Amerického vládního kontrolního úřadu (GAO). Ten se postavil na stranu NASA a uznal regulérnost tendru i právo zadavatele vybrat pouze jednoho vítěze.

Blue Origin však nyní podala žalobu u federálního soudu (Court of Federal Claims), který jako jediný řeší žaloby proti vládě Spojených států. Neúspěšná společnost požaduje po Národním úřadu pro letectví a kosmonautiku nápravu pochybení, které ve výběrovém řízení projektu HLM (Human Landing Systém). Jako gesto dobré vůle ve snaze maximálně urychlit vyřešení sporu pozastavila NASA práce na projektu na dva a půl měsíce, tedy do 1. listopadu, výměnou za vyřešení sporu do zmíněného termínu.

Projekt Artemis

Cílem projektu Artemis pod patronací NASA je vybudování základny na povrchu měsíce, která by sloužila jako vědecká laboratoř zkoumající možnosti využití zdrojů ve vesmíru. Astronauty na oběžnou dráhu Měsíce dopraví raketa Space Launch Systém (SLS) a vesmírný modul Orion, jež vyvíjí samotná NASA. K přistání bude použit systém HLS, který byl předmětem výběrového řízení, jež vyhrála společnost SpaceX s upravenou raketou Starship.

Celý program se skládá ze tří částí. Artemis I bude ještě bez posádky. Na palubě vesmírné lodi Orion budou vědecké přístroje a třináct satelitů CubeSat, které budou vypuštěny na oběžné dráze měsíce a mají poskytnout důležitá data pro pilotovaný let. Nakonec loď Orion zamíří zpět k Zemi a do atmosféry vletí rychlostí Mach 32 (cca 39 500 km/h), přičemž otestuje tepelný štít, jež bude muset vydržet teplotu přesahující 2700 °C.

Artemis II je naplánována na rok 2023 a jedná se o pilotovaný let okolo měsíce, jehož cílem je otestovat ovládání kosmické lodě Orion, včetně ověření funkčnosti vědeckých zařízení a systémů podpory života. Po startu ještě proběhne několik obletů Země na vysoké oběžné dráze, během nichž se bude Orion pohybovat mimo dosah systému GPS. Ke komunikaci tak bude využívána síť Deep Space Network (DSN), jež je nezbytnou pro komunikaci a navigaci během cesty k Měsíci a zpět. Dále je zajímavé, že během obletu měsíce se posádka dostane doposud nejdále za odvrácenou stranu měsíce do vzdálenosti asi 370 000 km od Země.

Artemis III je finální částí programu a předběžný plán počítá s rokem 2024. Cílem letu je přistání na Měsíci a součástí posádky by měla být také žena. Pro tuto fázi jsou již kritickou součástí také další projekty jako Commercial Lunar Payload Services, LunaNET či The Gateway. K samotnému přistání pak poslouží již zmiňovaný modul HLS, který je příčinou výše zmiňovaného sporu.

Na závěr je nutno podotknout, že celý program má velmi ambiciózní časový rámec, jehož splnění je aktuálně ohroženo zpomaleným vývojem obleků pro kosmonauty. Podle odhadů se zdá, že obleky nebudou připraveny dříve než v roce 2025.

Související

Posádka mise Artemis II poslala na Zemi nové úchvatné fotky

NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil podrobnosti o robotických modulech, skákajících dronech a vozidlech, které plánuje vyslat na Měsíc v rámci budování trvalé lunární základny. Mezi společnosti vybrané pro konstrukci těchto strojů patří i Blue Origin, vesmírná firma zakladatele Amazonu Jeffa Bezose, dále společnosti Intuitive Machines a Astrobotic. Spojené státy usilují o to, aby američtí astronauti znovu stanuli na povrchu Měsíce ještě před koncem funkčního období prezidenta Donalda Trumpa v roce 2029.
Mise Artemis II byla návratem astronautů úspěšně završena

Historický milník: Mise Artemis II úspěšně dokončena, astronauti se v pořádku vrátili na Zemi

Čtyři astronauti mise Artemis II se v pátek večer úspěšně vrátili na Zemi, když jejich vesmírná kapsle Orion dosedla do hladiny Tichého oceánu u pobřeží San Diega. Posádka ve složení Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Jeremy Hansen je v dobrém zdravotním stavu. Tímto historickým okamžikem skončila desetidenní výprava, která lidstvo po více než půl století opět přiblížila k Měsíci.

Více souvisejících

NASA program Artemis (NASA) Blue Origin SpaceX vesmír, Měsíc astronauti Satelity ISS (Mezinárodní vesmírná stanice) Raketa Falcon 9 Starship kosmická loď Orion

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě

Americká armáda zahájila další sérii úderů proti Íránu, jejichž cílem je výrazně oslabit jeho schopnosti útočit na plavidla v Hormuzském průlivu. Jedná se již o desátou noc útoků v řadě, které přicházejí poté, co americký prezident Donald Trump přísahal, že Írán potrestá za smrt amerických vojáků. Trump již dříve prohlásil, že Írán byl předchozí noc zasažen velmi tvrdě na počest tří nedávno zabitých amerických vojáků, z nichž dva padli v Jordánsku a jeden v Íráku.

včera

Pravé letní počasí si vzalo pauzu. Meteorologové naznačili, kdy se vrátí

Vstoupili jsme do posledního ryze červencového týdne, v jehož průběhu bude počasí pro mnoho lidí zklamáním. Na léto totiž nebude moc teplo. Už příští týden ale přijde změna, vyplývá z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy