NASA kvůli Blue Origin pozastavila projekt pilotovaného letu na Měsíc

Tendr na výrobu obytného lunárního modulu projektu Artemis vyhrála společnost SpaceX. Výběrové řízení však napadly neúspěšné společnosti a nyní vše doputovalo až k soudu. Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) proto projekt pozastavila do vynesení verdiktu, které je naplánováno na 1. listopadu.

Jádrem sporu Blue Origin s NASA je výběrové řízení na výrobu a dopravu lunárního modulu, který bude připraven na oběžné dráze měsíce a astronauté s ním přistanou na povrchu, kde bude sloužit také jako provizorní základna.

Do tendru se přihlásily tři zájemci: Dynetics, SpaceX a konsorcium National Team vedené společností Blue Origin. Původně se předpokládalo, že budou vybráni dva dodavatelé, ale vládní škrty v rozpočtu NASA snížily dostupné finance na 850 miliónů dolarů, což je necelá třetina původního rozpočtu.

V důsledku omezeného financování vybrala NASA pouze jednoho dodavatele, jmenovitě společnost SpaceX, která nabídla nejnižší cenu. Zároveň jako jediná již vyvíjí systém schopný dopravit materiál na oběžnou dráhu měsíc. Dalším aspektem mohla být úspěšná spolupráce při dopravě materiálu a posádky k vesmírné stanici ISS, na níž se SpaceX podílí s orbitální raketou Falcon 9 a lodí Crew Dragon.

Vítěz tendru byl oznámen v dubnu, záhy však neúspěšné společnosti požádaly o přezkoumání tendru u Amerického vládního kontrolního úřadu (GAO). Ten se postavil na stranu NASA a uznal regulérnost tendru i právo zadavatele vybrat pouze jednoho vítěze.

Blue Origin však nyní podala žalobu u federálního soudu (Court of Federal Claims), který jako jediný řeší žaloby proti vládě Spojených států. Neúspěšná společnost požaduje po Národním úřadu pro letectví a kosmonautiku nápravu pochybení, které ve výběrovém řízení projektu HLM (Human Landing Systém). Jako gesto dobré vůle ve snaze maximálně urychlit vyřešení sporu pozastavila NASA práce na projektu na dva a půl měsíce, tedy do 1. listopadu, výměnou za vyřešení sporu do zmíněného termínu.

Projekt Artemis

Cílem projektu Artemis pod patronací NASA je vybudování základny na povrchu měsíce, která by sloužila jako vědecká laboratoř zkoumající možnosti využití zdrojů ve vesmíru. Astronauty na oběžnou dráhu Měsíce dopraví raketa Space Launch Systém (SLS) a vesmírný modul Orion, jež vyvíjí samotná NASA. K přistání bude použit systém HLS, který byl předmětem výběrového řízení, jež vyhrála společnost SpaceX s upravenou raketou Starship.

Celý program se skládá ze tří částí. Artemis I bude ještě bez posádky. Na palubě vesmírné lodi Orion budou vědecké přístroje a třináct satelitů CubeSat, které budou vypuštěny na oběžné dráze měsíce a mají poskytnout důležitá data pro pilotovaný let. Nakonec loď Orion zamíří zpět k Zemi a do atmosféry vletí rychlostí Mach 32 (cca 39 500 km/h), přičemž otestuje tepelný štít, jež bude muset vydržet teplotu přesahující 2700 °C.

Artemis II je naplánována na rok 2023 a jedná se o pilotovaný let okolo měsíce, jehož cílem je otestovat ovládání kosmické lodě Orion, včetně ověření funkčnosti vědeckých zařízení a systémů podpory života. Po startu ještě proběhne několik obletů Země na vysoké oběžné dráze, během nichž se bude Orion pohybovat mimo dosah systému GPS. Ke komunikaci tak bude využívána síť Deep Space Network (DSN), jež je nezbytnou pro komunikaci a navigaci během cesty k Měsíci a zpět. Dále je zajímavé, že během obletu měsíce se posádka dostane doposud nejdále za odvrácenou stranu měsíce do vzdálenosti asi 370 000 km od Země.

Artemis III je finální částí programu a předběžný plán počítá s rokem 2024. Cílem letu je přistání na Měsíci a součástí posádky by měla být také žena. Pro tuto fázi jsou již kritickou součástí také další projekty jako Commercial Lunar Payload Services, LunaNET či The Gateway. K samotnému přistání pak poslouží již zmiňovaný modul HLS, který je příčinou výše zmiňovaného sporu.

Na závěr je nutno podotknout, že celý program má velmi ambiciózní časový rámec, jehož splnění je aktuálně ohroženo zpomaleným vývojem obleků pro kosmonauty. Podle odhadů se zdá, že obleky nebudou připraveny dříve než v roce 2025.

Související

Chování černých děr.

Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr

Tým českých astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného vědeckého pokroku v oblasti studia černých děr. V rámci mezinárodní spolupráce zveřejnili dvě studie, které přinášejí nové informace o chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Tyto černé díry, o hmotnosti odpovídající hvězdám, přitahují hmotu z blízké hvězdy, čímž vzniká akreční disk. Zároveň mohou na pólech vypouštět vysokoenergetické výtrysky. Tento výzkum, využívající družici IXPE, se zaměřil na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 a přinesl nové, zásadní objevy.

Více souvisejících

NASA program Artemis (NASA) Blue Origin SpaceX vesmír, Měsíc astronauti Satelity ISS (Mezinárodní vesmírná stanice) Raketa Falcon 9 Starship kosmická loď Orion

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Alexandr Ovečkin

Ovečkin se stal nejlepším kanonýrem NHL. Překonal Jágra i Gretzkého, Hašek negratuluje

Obyčejná zpráva o výsledku zápasu NHL mezi Washingtonem a Chicagem, že prvně jmenovaný tým vyhrál 5:3, by sama o sobě nevypadala příliš zajímavě, pokud by se při té příležitosti nezmínil počin ruského útočníka Alexandra Ovečkina. Ten totiž pomohl k výhře svého celku dvěma brankami, které nosí pořadová čísla 893 a 894. Tím se v noci z pátku na sobotu středoevropského času vyrovnal v historických tabulkách nejlepších kanonýrů soutěže Waynea Gretzkého. V neděli už Ovečkin Gretzkého překonal, když v duelu s New York Islanders snížil na 1:2. Zaznamenal tak svůj 895. gól v historii a po 31 letech má NHL nového nejlepšího kanonýra.

včera

Petr Fiala

Vyhnout se celní válce. Česko si stanovilo, jakou reakci EU na Trumpovy kroky si přeje

Reakce Evropské unie na nově zaváděná americká cla musí být jednotná, ale racionální, aby nevedla k eskalaci celní války. Zároveň je ale potřeba udělat všechny nutné kroky k ochraně českých firem, k posílení konkurenceschopnosti evropských ekonomik či k hledání nových trhů. Vláda se na tom shodla na středečním zasedání i s představiteli podnikatelského sektoru.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Světoví lídři se snaží udělat cokoliv, líbají mi zadek, chvástá se Trump. Státy si stěžují na nezájem

Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního rozruchu, když při vystoupení na večeři Republikánského kongresového výboru prohlásil, že světoví lídři se snaží udělat cokoliv, jen aby uzavřeli obchodní dohodu se Spojenými státy. Jeho vyjádření přichází ve chvíli, kdy vstoupily v platnost nové vysoké dovozní tarify, které prezident představil začátkem dubna.

včera

Donald Trump

Napětí mezi USA a EU se znovu vyhrotilo. Trump tlačí Evropu k nákupům plynu

Napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií se znovu vyhrotilo, tentokrát kvůli dovozu amerického plynu. Bílý dům pod vedením prezidenta Donalda Trumpa tlačí na EU, aby utratila stovky miliard dolarů za americký zkapalněný zemní plyn (LNG). Evropská sedmadvacítka se však mezitím snaží o pravý opak — snížit své cíle pro nákup plynu a omezit náklady.

včera

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Friedrich Merz uzavřel koaliční dohodu. Německo má nového kancléře

Německo má nového kancléře. Friedrich Merz, vůdce konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU), oznámil ve středu uzavření koaliční dohody s německou sociální demokracií (SPD), čímž učinil zásadní krok k vytvoření nové vlády. Koaliční smlouva byla podepsána neobvykle rychle – pouhých 45 dní po předčasných volbách, ve kterých Merzovo uskupení zvítězilo.

včera

včera

Ilustrační foto

Kradete nám průmysl, přinutím vás vrátit se, vzkazuje Trump. Trhy pod náporem cel kolabují

Od středeční půlnoci vstoupila v platnost nová vlna amerických cel na desítky zemí, přičemž nejvyšší sazby – až 104 % – míří přímo proti čínskému zboží. Spojené státy a Čína se tak znovu ocitly v napjaté přetlačované, která hrozí přerůst ve vážnou obchodní válku. Zvýšená cla se dotkla i vývozců z Evropské unie či Japonska, zatímco americký prezident Donald Trump dál slibuje výhodnější „šité na míru“ dohody pro blízké spojence.

včera

včera

včera

Je to smutné, Amerika chce vztahy pohřbívat. Nejsou ochotni slevit téměř z ničeho, řekl Zdechovský pro EZ

Donald Trump se opět stylizuje do role ochránce amerických občanů, jeho slova a činy však vyvolávají rostoucí rozpaky i na mezinárodní scéně. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) pro EuroZprávy.cz upozornil, že taková strategie přestává fungovat – a to nejen ve Spojených státech, ale i v očích evropských partnerů. Vyzývá k jednání s USA a posilování soběstačnosti Evropy. Zároveň varuje před další eskalací napětí mezi oběma ekonomickými mocnostmi, která by mohla poškodit obě strany ve prospěch Číny a Ruska.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy