NASA kvůli Blue Origin pozastavila projekt pilotovaného letu na Měsíc

Tendr na výrobu obytného lunárního modulu projektu Artemis vyhrála společnost SpaceX. Výběrové řízení však napadly neúspěšné společnosti a nyní vše doputovalo až k soudu. Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) proto projekt pozastavila do vynesení verdiktu, které je naplánováno na 1. listopadu.

Jádrem sporu Blue Origin s NASA je výběrové řízení na výrobu a dopravu lunárního modulu, který bude připraven na oběžné dráze měsíce a astronauté s ním přistanou na povrchu, kde bude sloužit také jako provizorní základna.

Do tendru se přihlásily tři zájemci: Dynetics, SpaceX a konsorcium National Team vedené společností Blue Origin. Původně se předpokládalo, že budou vybráni dva dodavatelé, ale vládní škrty v rozpočtu NASA snížily dostupné finance na 850 miliónů dolarů, což je necelá třetina původního rozpočtu.

V důsledku omezeného financování vybrala NASA pouze jednoho dodavatele, jmenovitě společnost SpaceX, která nabídla nejnižší cenu. Zároveň jako jediná již vyvíjí systém schopný dopravit materiál na oběžnou dráhu měsíc. Dalším aspektem mohla být úspěšná spolupráce při dopravě materiálu a posádky k vesmírné stanici ISS, na níž se SpaceX podílí s orbitální raketou Falcon 9 a lodí Crew Dragon.

Vítěz tendru byl oznámen v dubnu, záhy však neúspěšné společnosti požádaly o přezkoumání tendru u Amerického vládního kontrolního úřadu (GAO). Ten se postavil na stranu NASA a uznal regulérnost tendru i právo zadavatele vybrat pouze jednoho vítěze.

Blue Origin však nyní podala žalobu u federálního soudu (Court of Federal Claims), který jako jediný řeší žaloby proti vládě Spojených států. Neúspěšná společnost požaduje po Národním úřadu pro letectví a kosmonautiku nápravu pochybení, které ve výběrovém řízení projektu HLM (Human Landing Systém). Jako gesto dobré vůle ve snaze maximálně urychlit vyřešení sporu pozastavila NASA práce na projektu na dva a půl měsíce, tedy do 1. listopadu, výměnou za vyřešení sporu do zmíněného termínu.

Projekt Artemis

Cílem projektu Artemis pod patronací NASA je vybudování základny na povrchu měsíce, která by sloužila jako vědecká laboratoř zkoumající možnosti využití zdrojů ve vesmíru. Astronauty na oběžnou dráhu Měsíce dopraví raketa Space Launch Systém (SLS) a vesmírný modul Orion, jež vyvíjí samotná NASA. K přistání bude použit systém HLS, který byl předmětem výběrového řízení, jež vyhrála společnost SpaceX s upravenou raketou Starship.

Celý program se skládá ze tří částí. Artemis I bude ještě bez posádky. Na palubě vesmírné lodi Orion budou vědecké přístroje a třináct satelitů CubeSat, které budou vypuštěny na oběžné dráze měsíce a mají poskytnout důležitá data pro pilotovaný let. Nakonec loď Orion zamíří zpět k Zemi a do atmosféry vletí rychlostí Mach 32 (cca 39 500 km/h), přičemž otestuje tepelný štít, jež bude muset vydržet teplotu přesahující 2700 °C.

Artemis II je naplánována na rok 2023 a jedná se o pilotovaný let okolo měsíce, jehož cílem je otestovat ovládání kosmické lodě Orion, včetně ověření funkčnosti vědeckých zařízení a systémů podpory života. Po startu ještě proběhne několik obletů Země na vysoké oběžné dráze, během nichž se bude Orion pohybovat mimo dosah systému GPS. Ke komunikaci tak bude využívána síť Deep Space Network (DSN), jež je nezbytnou pro komunikaci a navigaci během cesty k Měsíci a zpět. Dále je zajímavé, že během obletu měsíce se posádka dostane doposud nejdále za odvrácenou stranu měsíce do vzdálenosti asi 370 000 km od Země.

Artemis III je finální částí programu a předběžný plán počítá s rokem 2024. Cílem letu je přistání na Měsíci a součástí posádky by měla být také žena. Pro tuto fázi jsou již kritickou součástí také další projekty jako Commercial Lunar Payload Services, LunaNET či The Gateway. K samotnému přistání pak poslouží již zmiňovaný modul HLS, který je příčinou výše zmiňovaného sporu.

Na závěr je nutno podotknout, že celý program má velmi ambiciózní časový rámec, jehož splnění je aktuálně ohroženo zpomaleným vývojem obleků pro kosmonauty. Podle odhadů se zdá, že obleky nebudou připraveny dříve než v roce 2025.

Související

Mise Artemis II byla návratem astronautů úspěšně završena

Historický milník: Mise Artemis II úspěšně dokončena, astronauti se v pořádku vrátili na Zemi

Čtyři astronauti mise Artemis II se v pátek večer úspěšně vrátili na Zemi, když jejich vesmírná kapsle Orion dosedla do hladiny Tichého oceánu u pobřeží San Diega. Posádka ve složení Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Jeremy Hansen je v dobrém zdravotním stavu. Tímto historickým okamžikem skončila desetidenní výprava, která lidstvo po více než půl století opět přiblížila k Měsíci.
Posádka mise Artemis II poslala na Zemi nové úchvatné fotky Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Takhle Zemi lidstvo ještě nevidělo. Mise Artemis II přepsala dějiny kosmonautiky

Mise Artemis II včera přepsala dějiny kosmonautiky, když úspěšně dokončila očekávaný průlet kolem Měsíce. Čtveřice astronautů se v modulu Orion přiblížila k měsíčnímu povrchu na vzdálenost pouhých 6 545 kilometrů. Tento manévr nebyl jen technickým triumfem, ale i rekordním počinem – posádka dosáhla vzdálenosti přibližně 406 742 kilometrů od Země, čímž překonala dosavadní rekord legendárního Apolla 13 z roku 1970.

Více souvisejících

NASA program Artemis (NASA) Blue Origin SpaceX vesmír, Měsíc astronauti Satelity ISS (Mezinárodní vesmírná stanice) Raketa Falcon 9 Starship kosmická loď Orion

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku: Úřady zveřejnily první výsledky, sečtena jsou necelá tři procenta hlasů

Maďarsko v neděli zažilo volební den, který podle všeho přepíše moderní historii země. Národní volební úřad již zveřejnil první data, i když se zatím jedná o velmi nízké procento zpracování. Podle prvních sčítání, která zahrnují pouze necelá tři procenta hlasů, zatím mírně vede vládní koalice Fidesz-KDNP se 48,18 %, těsně následovaná stranou Tisza se 43,38 %.

Aktualizováno před 49 minutami

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

před 6 hodinami

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

před 7 hodinami

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

před 8 hodinami

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

před 9 hodinami

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

před 11 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

před 12 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

před 13 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: Příští týden se citelně oteplí

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé jarní počasí, které doprovodí citelné teplotní rozdíly i silnější vítr. Zatímco pondělí odstartuje s příjemnými teplotami až 19 °C a varováním před nárazy větru na Českomoravské vrchovině, polovina týdne se ponese ve znamení přibývající oblačnosti a občasných srážek. Výhled na závěr období však slibuje postupné vyjasňování a návrat jarního tepla s maximy dosahujícími hranice 20 °C.

včera

včera

Arc de Trump

Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě

Bílý dům oficiálně odhalil ambiciózní plány na výstavbu monumentálního vítězného oblouku, který má vyrůst přímo v hlavním městě Spojených států. Projekt, pro nějž se vžil název „Arc de Trump“, představil sám prezident Donald Trump. Ten neskrývá nadšení a na sociálních sítích uvedl, že půjde o největší a nejkrásnější triumfální oblouk na celém světě, který bude sloužit Američanům po mnoho nadcházejících desetiletí.

včera

Prezident Trump

Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop

Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).

včera

Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

včera

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

včera

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

včera

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy