NATO bude bránit východní křídlo, potvrdil Stoltenberg. Rusko je dlouhodobou hrozbou, varuje Pavel

"NATO má k dispozici síly, zdroje, kapacity a politickou vůli chránit každého svého člena," uvedl Stoltenberg v Rize během jednodenního summitu Bukurešťské devítky (B9), což je skupina zemí střední a východní Evropy.

Skupina B9 byla založena v roce 2015 jako reakce na nelegální anexi Krymského poloostrova Ruskem. Dnes zahrnuje Bulharsko, Česko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko – země, které byly dříve součástí sovětského vlivu, ale nyní jsou členy NATO a EU.

Toto výroční setkání je přípravou na červencový summit NATO ve Washingtonu a účastní se ho také lídři nových členských států NATO - Švédska a Finska.

"Summit B9 je symbolickou a zároveň velmi praktickou platformou pro koordinaci našich postojů k dalšímu posilování Aliance, regionální bezpečnosti a naší podpory Ukrajině," řekl hostitel Rinkevičs.

Na summitu B9 se obvykle účastní prezidenti států. Maďarsko a Slovensko jsou však tentokrát zastoupeny pouze na úrovni velvyslanců.

Polský prezident Andrzej Duda nevidí v neúčasti maďarského prezidenta Tamáse Sulyoka žádné riziko. "Jsme jednotní v NATO a jsem přesvědčen, že jsme jednotní i v otázkách bezpečnosti ve východní Evropě," zdůraznil Duda. Ostatní hlavy států na summitu se vyjádřily podobně, dodává DPA.

Prezident Petr Pavel po skončení summitu  B9 uvedl, že očekává, že jedním z výsledků červencového summitu NATO ve Washingtonu bude zadání k vytvoření nového přístupu Aliance k Rusku, které dlouhodobě představuje bezpečnostní hrozbu. 

Pavel připomněl, že v minulých strategických dokumentech NATO bylo Rusko označováno jako partner. Poukázal na Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací z roku 1997, na vznik Rady NATO-Rusko a na pravidelná jednání, kterých se i on sám účastnil jako předseda vojenského výboru NATO. Dle jeho slov se však Rusko nechová jako partner. "Chová se jako nepřítel, otevřeně nás označuje za své nepřátele a my bychom určitě neměli předstírat, že je pro nás stále partnerem," zdůraznil český prezident.

Pavel uvedl, že Rusko představuje pro Alianci dlouhodobou bezpečnostní hrozbu a podle toho k němu musí NATO přistupovat. "Musí se to odrazit i v našich základních dokumentech a v přístupu k Rusku. Nemůžeme s ním zacházet jako s partnerem nebo neutrální zemí. Očekávám, že výsledkem summitu ve Washingtonu bude zadání pro odpovídající orgány, aby vypracovaly návrh nového politického přístupu k Rusku," řekl Pavel.

Na setkání B9 se lídři kromě nového přístupu NATO k Rusku zabývali i dalšími tématy. Pavel zmínil posílení obranných schopností Aliance v reakci na bezpečnostní situaci, podporu Ukrajiny včetně jejího budoucího začlenění do obranných a evropských struktur, spolupráci se zeměmi v Indopacifiku a shodu na kandidátovi na nového generálního tajemníka NATO.