Německo a Norsko chtějí, aby v rámci Severoatlantické aliance vzniklo koordinační centrum, které bude monitorovat a chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou plynovody a telekomunikační kabely. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes po společném jednání řekli německý kancléř Olaf Scholz a norský premiér Jonas Gahr Störe.
Reagují tak na sabotáž na plynovodech Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři. Ta podle Scholze nezůstane bez odezvy.
Na dvojici plynovodů spojujících po dně Baltského moře Rusko a Německo se v září objevilo několik průrev. Švédské vyšetřování došlo k tomu, že byly výsledkem sabotáže, Dánsko zase k tomu, že je způsobily mohutné exploze. Někteří evropští politici vyjádřili přesvědčení, že za poškozením plynovodů stála Moskva. Ta to odmítla a ze sabotáže obvinila Británii.
"Potrubí, telefonní kabely a internetové spojení jsou životně důležitými tepnami pro naše hospodářství a musí být obzvláště dobře chráněny," řekl dnes Scholz. Právě útoky na Nord Stream 1 a 2 podle něj jasně ukázaly rizika. Proto šéfa NATO Jense Stoltenberga, s nímž dnes oba předsedy vlád čeká večeře, požádají o založení koordinačního centra.
Scholz o koordinačním středisku hovořil i na dnešní Berlínské bezpečnostní konferenci, které se společně se Störem zúčastnili jako řečníci. Kancléř řekl, že německé i norské vojenské a policejní jednotky již podmořskou infrastrukturu střeží. "Myslíme si ale, že je potřeba učinit další krok, proto navrhujeme spolupráci v NATO," prohlásil Scholz.
"Nikdo by neměl věřit tomu, že útoky zůstanou bez odezvy," varoval také Scholz v narážce na sabotáže na plynovodech. Jak by taková odezva mohla vypadat, ale neuvedl.
Související

Scholz vidí jedinou možnost pro jednání s Ruskem, až jeho vojáci opustí Ukrajinu

Konec války záleží na Rusku, řekl Scholz. Chce Putinovi zavolat
Olaf Scholz , NATO , Německo , norsko
Aktuálně se děje
včera

Kanada uvalila sankce na desítky lidí šířících ruskou propagandu a fake news
včera

Rusové si dál připomínají památku Ukrajinců zabitých při vzdušném útoku na Dnipro
Aktualizováno včera

Ukrajina by měla dostat maximální podporu, až na jaderné zbraně, míní Pavel. Může porazit Rusko
včera

Dada Revue v brněnském divadle Bolky Polívky je bláznivou komediální Pala Seriše
Aktualizováno včera

USA pošlou Ukrajině další vojenskou pomoc za dvě miliardy dolarů. Francie a Itálie se přidají
Aktualizováno včera

Větrné počasí bičuje Česko. Sníh komplikuje dopravu, tisíce lidí bez proudu, padají stromy, stojí vlaky i kamiony
včera

Diana Krall, Kurt Elling, Simon Phillips, či Melissa Aldana. JazzFestBrno představuje kompletní program
včera

Americká obchodní komise připravuje antimonopolní žalobu na Amazon
Aktualizováno včera

Členské země EU se dohodly na cenových stropech na ruské ropné produkty
včera

Škodí nejen tabák, ale i alkohol. Irsko chce na lahvích stejné nálepky jako na cigaretách
Aktualizováno včera

Svět řeší, zda pustit Rusko a Bělorusko na olympiádu. Stát chce jednat s olympijským výborem
včera

NSS eviduje už 50 stížností na prezidentské volby
včera

V Česku v lednu stoupl počet bankrotů firem i podnikatelů
včera

Některým školákům na dnešní den volna navážou jarní prázdniny
včera

Ford se vrací do Formule 1
včera

Lidé nejvíce věří Babišovi, Okamurovi a Zemanovi, ukázal průzkum
Aktualizováno včera

Nad USA se několik dní pohybuje čínský špionážní balón, nejde sestřelit
včera

Ve věku 88 zemřel Paco Rabanne, slavný španělský módní návrhář
včera

Zaměstnanost uprchlíků v Česku roste
včera
Kurýři rozvážkových firem si vydělají až 300 korun za hodinu, vliv má počet objednávek
Kurýři rozvážkových firem v ČR mohou vydělat v průměru až 300 Kč za hodinu. Pracují na základě partnerství se společnostmi a jejich výdělek se odvíjí hlavně od počtu vyřízených objednávek. Pracovní dobu si mohou kurýři určovat podle svých představ. Vyplývá to z vyjádření společností Wolt, Bolt Food a Dáme jídlo pro ČTK.
Zdroj: ČTK