V úterý Severoatlantická aliance (NATO) uzavřela smlouvy na nákup více než 200 000 kusů dělostřeleckých granátů v hodnotě přes 1,1 miliardy eur.
Členské státy NATO vyčerpaly skladové zásoby těžké munice při podpoře Ukrajiny v boji proti vojenské agresi ze strany Moskvy.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zdůraznil důležitost doplňování zásob spojenci během poskytování podpory Ukrajině. NATO usiluje o posílení vlastních výrobních kapacit a uzavřelo kontrakty na dodávky munice v hodnotě téměř 9,2 miliardy eur, zahrnující i přibližně 1000 raket systému Patriot.
Zatímco Evropská unie se také snaží zvýšit své výrobní schopnosti, zaostává v dodání jednoho milionu kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu. Stoltenberg zdůraznil, že podporovatelé Kyjeva budou nadále poskytovat Ukrajině zbraně a munici, aby si mohla udržet svrchovanost a nezávislost.
I když momentálně nehrozí žádné přímé nebo nepřímé nebezpečí od Ruska vůči některému ze spojenců NATO, aliance posílila obranu svého východního křídla s cílem odrazit případné agrese ze strany Moskvy.
O tom, že členské země NATO plánují zakoupit až 1000 raket pro systémy Patriot s cílem posílit svou protivzdušnou obranu, informovala už zkraje ledna Agentura NATO pro podporu a zakázky (NSPA).
Tato zakázka představuje jednu z největších finančních transakcí pro NSPA, přičemž celková cena raket by měla dosáhnout 5,5 miliardy amerických dolarů. Součástí této transakce jsou také testovací zařízení a náhradní díly, které budou potřebné pro budoucí údržbu.
Stoltenberg toto oznámení pozitivně přivítal. "Tato investice potvrzuje sílu transatlantické spolupráce v oblasti obrany a závazek NATO vůči bezpečnosti našeho obyvatelstva," prohlásil.
Stoltenberg zdůraznil, že ruské útoky drony a raketami na ukrajinské civilisty, města a oblasti poukazují na klíčový význam moderní protivzdušné obrany. Dodal, že navýšení výroby střeliva je klíčové pro zajištění bezpečnosti nejenom Ukrajiny, ale i ostatních členských zemí NATO.
V rámci této zakázky se několik členských zemí NATO, včetně Německa, obrátilo na NSPA. Při výrobě raket a raketových systémů se očekává spolupráce evropského konsorcia MBDA a americké společnosti Raytheon, která vyrábí i systémy Patriot. Výroba bude soustředěna v německém městě Schrobenhausen, kde již probíhá údržba střel pro systémy Patriot.
Patriot je pokročilý systém protivzdušné obrany, který byl vyvinut a vyráběn společností Raytheon. Byl poprvé nasazen v roce 1984 a od té doby se stal jedním z nejrozšířenějších systémů protivzdušné obrany na světě.
Patriot je navržen jako obranný systém s primárním cílem ochrany proti balistickým střelám a vzdušným hrozbám, včetně letadel, střel a bezpilotních prostředků. Patriot je schopen sledovat a identifikovat hrozby, vyhodnotit jejich trajektorii a předvídat místo dopadu. Pokud je vyhodnocena hrozba, systém odpovídá odpálením raketových střel na tyto cíle.
Patriot byl nasazen v mnoha zemích po celém světě a hrál klíčovou roli při obraně před leteckými hrozbami. Byl využíván například během války v Zálivu, války v Iráku a války v Afghánistánu.
Související
NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území
Sabotáže, žhářství či vykolejování vlaků. Ruské útoky v Evropě se zhoršují, varuje NATO
NATO , Jens Stoltenberg , zbraně
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Policie zasahovala na univerzitě v Plzni. Útok se nepotvrdil
včera
Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval
včera
Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy
včera
Svatá Barbora a tradice adventního času
včera
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
včera
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
včera
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
včera
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
včera
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
včera
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
včera
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
včera
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
včera
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
včera
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
včera
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
včera
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
včera
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
včera
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
3. prosince 2024 21:51
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
3. prosince 2024 21:03
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
Zdroj: Libor Novák