Navalná převzala ocenění, které poměrně udělili jejímu manželovi

Bývalý německý prezident Joachim Gauck na ceremonii vyzdvihl Navalného jako "nesobeckého, téměř nadlidsky odvážného člověka, který ukázal, že může existovat i jiné Rusko". Dodal, že jeho celoživotní práce "zůstává vzorem pro všechny, kdo věří ve svobodu a důstojnost, a to včetně obyvatel Ruska".

Gauck také uvedl, že Navalného dlouholetý boj "proti zkorumpované elitě" byl v konečném důsledku jedním z "nejdůležitějších faktorů delegitimizace" režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.

Vyzdvihl, že Navalnyj ve svém snažení přetrval navzdory permanentnímu zastrašování a pronásledování ze strany ruských úřadů. Zároveň označil za "povzbuzující a inspirující" vidět, jak v práci tohoto politika nyní pokračuje jeho manželka. "Skláním se před vámi velkou úctou a hlubokým respektem," řekl Navalné.

Navalná ve své děkovné řeči uvedla, že svět už konečně musí poslouchat ty, kteří ho léta varovali před Putinem. Narážela přitom podle DPA na válku, kterou vede Putin na Ukrajině a kterou odsoudil i její manžel. Dodala, že s Putinem se nedá vyjednávat a nedá se věřit žádnému z jeho slov. Samotné ocenění věnovala lidem, kteří v Rusku bojují za mír, přičemž riskují ztrátu všeho.

Někdejší německý ministr vnitra Gerhart Baum, který na ceremonii zastupoval organizátory, označil Navalného za "ochránce lidských práv", který obětoval svůj život. Vyzdvihl také jeho manželku Juliji, která ho v jeho úsilí podporovala ai nyní pokračuje v jeho boji. Dodal, že odkaz Navalného "si musíme připomínat a musíme se ptát sami sebe, co můžeme udělat pro svobodu nejen zde, ale také v Rusku."

Drážďanská mírová cena se od roku 2010 uděluje lidem za jejich výjimečný přínos k míru či mezinárodnímu porozumění. V seznamu jejích laureátů byli dosud dva rodáci ze Sovětského svazu. V roce 2010 ji získal Michail Gorbačov, a v roce 2015 Stanislav Petrov, který v roce 1983 zabránil možnému jadernému konfliktu mezi SSSR a Spojenými státy.

Alexej Navalnyj zemřel 16. února ve vězeňském táboře v obci Charp v Jamalskoněneckém autonomním okruhu v Ťumenské oblasti na severu západní Sibiře. Podle oficiální verze zemřel přirozenou smrtí. Navalného spolupracovníci se domnívají, že byl zavražděn.